Antarktida - I když je v Antarktidě léto, pokračující studené počasí komplikuje práci českým vědcům, kteří v závěru loňského roku odjeli na stanici Johanna Gregora Mendela, kterou provozuje Masarykova univerzita (MU) na ostrově Jamese Rosse. O problémech informovala Mediafax ve středu Tereza Fojtová, mluvčí MU.
Kvůli zamrzlému moři se nemohou průzkumníci dostat do vzdálenějších oblastí a potíže mají například i se získáváním vzorků ryb pro parazitologický výzkum. Mimo dosah expedice tak zatím zůstává blízký ostrov Vega s paleontologickými nalezišti i poloostrov Trinity Peninsula, kde je automatická meteorologická stanice. "Vědci se nedostanou ani k jezeru Hidden Lake, kde měli odebrat usazeniny pro rekonstrukci změn klimatu, nebo do Torrent Walley pro odběr vzorků na chemickou analýzu," řekla Fojtová.
Tuhou zimu na jižní polokouli zdokumentovaly i přístroje. "Nejnižší teplotu naměřily na konci tamní zimy, v září, a to minus 30,6 stupně Celsia. Také uvnitř stanic, která je dobře izolovaná, klesla teplota až na minus 16 stupňů," popsala mluvčí.
Počasí a hlavně zamrzlé moře zaskočilo i přirozené obyvatele oblasti. „Blízko stanice jsme našli několik čerstvě uhynulých tuleňů leopardích a krabožravých, kterým se nepodařilo najít cestu k otevřené vodě. Lépe na tom nejsou ani ptáci, například chaluhy antarktické se teprve nyní, s dvouměsíčním zpožděním, pokoušejí zahnízdit," uvedl vedoucí expedice Pavel Kapler.
Zhruba dvě hodiny chůze od stanice ale odborníci nalezli mělčinu, která už roztála a přitahuje hodně živočichů. Především tuleně weddellovy a tučňáky kroužkové, oslí a uzdičkové, které zkoumají členové výpravy zaměření za zoologii, parazitologii a mikrobiologii. Vědci už také získali několik ryb, vzorky trusu obratlovců, mořské mlže a další živočichy.
Rekordní dvacetičlenná expedice složená z vědců z Masarykovy univerzity, České geologické služby a Vysokého učení technického v Brně pokračuje i v dalších výzkumech a opravách stanice. Ve výpravě jsou i dva Slováci a jeden Rus. "Pobyt na stanici jim zpestřily už dvoje narozeniny, kdy jídelníček obohatily i upečené dorty," dodala Fojtová.
Související
Nikde na světě už není bezpečno. Trump uvalil cla i na tučňáky u Antarktidy
Svět je na pokraji jedné z největších ekologických katastrof současnosti. Ptačí chřipka dorazila na Antarktidu
antarktida , Vědci , mráz
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 22 minutami
OBRAZEM: Předávání filmových cen Český lev v plném proudu, Franz má už tři sošky
před 50 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 2 hodinami
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 5 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 5 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 8 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 9 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 12 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 13 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák