Covid-19: Dezinformátoři narazili? Lidé důvěřují hlavně vědcům

Lidé v čase šíření koronaviru důvěřují hlavně vědcům a dalším odborníkům, celkově více vyhledávají zpravodajství a hovoří o poměrně častém kontaktu s dezinformacemi.

To jsou některé ze závěrů pracovníků Reuters Institute for the study of Journalism, kteří zmapovali postoje respondentů z Evropy, Ameriky i Asie. Většina z nich uváděla, že zpravodajské organizace jim osvětlily pandemii i kroky nutné k jejímu potlačení, skoro třetina ovšem souhlasila se stanoviskem, že média problém zveličovala.

Autoři studie, jejichž pracoviště je součástí univerzity v Oxfordu, se na nakládání s informacemi ptali na přelomu března a dubna více než 8500 lidí ze šesti zemí: Německa, Británie, Španělska, Spojených států, Argentiny a Jižní Koreje. Konstatují, že ve všech státech bylo sledování zpráv na vzestupu, přičemž informace se k veřejnosti dostávají z různých zdrojů. Z internetových nástrojů byl nejvíce používaný vyhledávač firmy Google a sociální síť Facebook, na digitální platformy nejvíce spoléhali dotazovaní z Koreje a Argentiny.

Ačkoli napříč zkoumanými zeměmi lidé nejčastěji jako zdroj zpráv o koronaviru uváděli zpravodajská média, v hodnocení důvěryhodnosti skončily tyto organizace výrazně za vědci a lékaři nebo národními zdravotnickými orgány. Jako převážně důvěryhodná označila mediální sdělení o covid-19 jen těsná většina respondentů z USA a Španělska, kteří zároveň většinou hodnotili svoji vládu jako spíše nedůvěryhodnou.

Velké rozdíly nebyly jen mezi údaji z různých zemí, ale také u různých skupin v rámci jednotlivých států. "Lidé s nižšími úrovněmi formálního vzdělání často zprávám důvěřují méně. A obzvláště ve Spojených státech lidé s jiným politickým přesvědčením hodnotí zpravodajství a vládu velmi odlišně," shrnul na twitteru jeden z autorů výzkumu Rasmus Kleis Nielsen.

News organizations are most widely used source of information about #covid19 in almost every country, but many rely on a range of sources, and especially those with low levels of formal education (and often young) are much less likely to say that they rely on news orgs.2/10 pic.twitter.com/FgMuA8bdir

— Rasmus Kleis Nielsen (@rasmus_kleis) April 15, 2020

Jeho tým zkoumal také faktické znalosti lidí o koronaviru a vyjma Španělska a Argentiny zjistil spojitost mezi lepší informovaností a využíváním výstupů tradičních médií. Celkově pak 60 procent účastníků výzkumu souhlasilo s tvrzením, že "zpravodajská média mi pomohla pochopit pandemii", zatímco 65procentům z nich prý média vysvětlila, co se od nich v nastalé situaci očekává.

Necelá třetina respondentů (32 procent) se zároveň přiklonila k pohledu, že "zpravodajská média pandemii zveličila". Web Politico si všímá, že zhruba stejná část dotázaných uvedla, že se za předchozí týden setkala s velkým množstvím dezinformací šířených lidmi, které osobně neznali. Celkově vnímali v daném období nepravdivá a zavádějící sdělení nejméně lidé v Německu a Británii, nejvíce pak ti ze Španělska. Z tamních respondentů se údajně 44 procent v předchozích dnech setkalo s řadou dezinformací na sociálních sítích, 34 procent z nich pak označilo jako významný zdroj manipulací vládu.

Na platformách jako je facebook nebo YouTube, či prostřednictvím komunikačních aplikací, se v posledních týdnech šířily nejrůznější dezinformace o původu nemoci covid-19, její léčbě nebo o přijímaných preventivních opatřeních. Například v Británii jsou s nepodloženými teoriemi o roli technologie označované jako 5G spojovány množící se útoky na vysílače mobilního signálu.

Přední technologické společnosti jako Facebook a Google uvádí, že pro potlačení falešných zpráv o koronaviru dělají vše, co mohou, a na svých platformách zároveň propagují informace od zdrojů jako je Světová zdravotnická organizace. Podle serveru jsou ovšem obviňovány z nedostatečné aktivity, přičemž zjištění oxfordských akademiků dokládají omezený úspěch jejich snažení.

"Stimuly, které stojí za vznikem mnohých dezinformací, jsou stále přítomné. Ten problém se sám od sebe nevyřeší. Bude to vyžadovat rozsáhlejší spolupráci," komentoval tento aspekt profesor Nielsen.

Související

Bohumil Kartous Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.
Vít Rakušan Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news fake news Vědci sociální sítě Media Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 36 minutami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy