Studie: Dlouhý covid nehrozí jen těm, kdo byli při nákaze vážně nemocní

Dlouhotrvající zdravotní komplikace v návaznosti na covid-19 zdaleka nehrozí jen těm, kdo byli při nákaze koronavirem vážně nemocní, naznačuje rozsáhlá studie ze Spojených států. Asi tři čtvrtiny z desetitisíců zahrnutých pacientů s takzvaným dlouhým covidem podle ní nebyli v akutní fázi natolik nemocní, aby museli být hospitalizováni. Deník The New York Times (NYT) označuje zjištění za zarážející doklad vážných a přetrvávajících důsledků covidu-19.

Analýza od neziskové organizace FAIR Health, která mapuje fungování zdravotnické péče v USA, je dalším střípkem postupně se rýsujícího obrázku o post-covidových potížích, na které si pacienti stěžují od prvních měsíců pandemie. Nyní se zdá, že symptomy mohou zasahovat prakticky celý organismus od mozku až po trávení, pacienti s nimi bojují i déle než rok a že tyto komplikace nejsou nijak výjimečné. Vládní kontrolní úřad (GAO) v USA v březnu upozornil na odhady, podle nichž se mohou týkat deseti i 20 milionů Američanů.

Studie FAIR Health se týkala asi 78.000 lidí, u nichž byla mezi říjnem 2021 a letošním lednem použita nově kodifikovaná diagnóza "nespecifikovaného post-covidového onemocnění". "Většina (75,8 procenta) pacientů, u nichž takto diagnostikovali post-covidové onemocnění, nebyla kvůli covidu-19 hospitalizovaná," uvádí autoři. Také konstatují, že tento podíl byl vyšší u žen než u mužů a že nejčastěji byla diagnóza s označením "U09.9" použita u zástupců věkové skupiny od 36 do 50 let.

Podle NYT jde o nový důkaz o tom, že jakkoli je po vážném průběhu covidu-19 riziko dlouhodobých potíží vyšší, ochromující symptomy dlouhého covidu mohou zažívat i lidé po mírném nebo středně závažném průběhu, kteří tvoří drtivou většinu nakažených. Televize MSNBC zase v komentáři soudí, že výsledky od FAIR Health přináší "špatnou zprávu v zásadě pro každého".

"Vytváří to pandemii lidí, kteří nebyli hospitalizováni, ale skončili s tímhle zvýšeným hendikepem," komentoval nová data odborník na infekční choroby z Pensylvánské státní univerzity Paddy Ssentongo, který se na studii nepodílel. Upozorňoval při tom na další ze závěrů FAIR Health, podle kterého skoro třetina pacientů s dlouhým covidem neměla v záznamech dřívější chronické potíže. Ssentongo řekl, že by očekával výrazně nižší podíl takových případů. "Jsou to lidé, kteří byli zdraví, a teď říkají: 'Lidi, něco se mnou není v pořádku,'" řekl.

Intenzita příznaků a jejich trvání se může případ od případu výrazně lišit, přičemž v extrémní podobě dlouhý covid znamená mnohaměsíční neschopnost pracovat nebo například řídit auto, popsala minulý týden reportérka NYT. Experti údajně evidují asi 200 různých symptomů od kašle a problémů s dýcháním přes zrychlený srdeční tep a únavu až po zhoršení paměti a dalších kognitivních schopností označované někdy jako "zamlžení mysli".

Kontrolní úřad GAO ve své zprávě připomíná, že "post-virové" syndromy jsou zdokumentovaným doprovodným jevem řady infekcí. O příčinách problémů po covidu-19 nicméně stále vědci nemají jasno, přičemž se pracuje především s teoriemi kolem zánětlivého působení koronaviru SARS-CoV-2 nebo reakce imunitního systému. Nejistota přetrvává také ohledně faktorů zvyšujících riziko dlouhého covidu nebo účinku vakcinace.

Přes tyto mezery v poznatcích zaznívají hlasy, podle nichž je třeba dané téma zdůrazňovat. "Nejistota obklopující dlouhý covid musí být vysvětlována veřejnosti," napsala dvojice docentek filosofie Danielle Wennerová a Gabriela Arguedas Ramírezová v komentáři na webu STAT News, který se specializuje na zdravotnická témata. "Vynechání dlouhého covidu... připravuje veřejnost o znalosti potřebné pro pochopení rizik spojených s různými aktivitami, dělání informovaných rozhodnutí o podstupování rizik a pro pochopení toho, co se s nimi děje, když se delší dobu necítí dobře," uvedly.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Žena v armádě, ilustrační fotografie.

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

včera

Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová

Elon Musk zvažuje vznik nové politické strany, tzv. America Party, která by podle něj cíleně zasáhla do několika klíčových volebních obvodů a mohla ovlivňovat rozhodování v Kongresu. Podle expertky Zuzany Ringlerové z brněnské Masarykovy univerzity je ale pro nový subjekt ve většinovém systému USA extrémně obtížné uspět. Přesto by Musk mohl narušit rovnováhu mezi republikány a demokraty.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy