výzkum

Během pandemie neumírají jen lidé. V laboratořích ve velkém zabíjeli myši

Těhotné ženy nejspíš mohou přenést covid-19 na děti, naznačuje studie

V současné době není k dispozici velké množství studií o možných zdravotních důsledcích covidu-19 na těhotné ženy a jejich nenarozené děti. Od začátku celosvětové pandemie viru SARS-CoV-2 odborníci těhotným ženám říkali, že přenos není možný, ale nová italská studie říká něco jiného.

Skandál čínských vědců. Fotodokumentaci zfalšovali u více než 100 studií

Studie v souvislosti s covid-19 jsou v prestižních lékařských časopisech publikovány rychlostí světla. Mnozí kritici se obávají, že tato rychlost povede k nemalému množství nesprávných závěrů a předpokladů, podle kterých se řídí zdravotnické agentury. Zdá se, že vědci v Číně použili identickou fotodokumentaci u nejméně 121 výzkumů covid-19.

Vědci vyvrací zažitý mýtus: Jeden psí rok není 7 lidských. Ve dvou letech je jim 40

Jednoduché pravidlo sedmi psích let na jeden lidský není podle odborníků přesné. Aplikace těchto výpočtů by lidskému druhu umožňovala žít do věku 150 let, a to není možné. Vědci přicházejí s novou metodou výpočtu, která je mnohem přesnější a ukazuje, že psi a lidé nestárnou v dokonalé přímce.

Vědci teorii exředitele MI6 odmítli. Spekulativní studie o vzniku covidu nezveřejní

Po šesti měsících, kdy byl virus SARS-CoV-2 poprvé detekován se otázka jeho původu stala hlavním tématem ve vědě. Nyní se otázka původu stává spíše politická, protože virus může nejen za vysoký počet úmrtí, ale zapříčinil i ekonomické škody. Svět se snaží najít viníka celosvětové pandemie, a proto bývalí vedoucí britské tajné zpravodajské služby vyzývá k otevřené debatě ohledně původu viru z Wu-chanské laboratoře.

Vědci zjistili, že milovníci katastrofických a postapokalyptických filmů lépe snáší pandemii

Jeden kontakt a smrtelný virus se přenese. V americkém Centru pro kontrolu a prevenci nemocí dochází k mobilizaci všech výzkumníků, kteří mají za úkol zjistit podstatu patogenu, který neustále mutuje a jak postupně narůstá počet mrtvých, lidé se snaží ochránit sebe a své nejbližší. Film Nákaza z roku 2011 jakoby, odrážel tvrdou realitu současného světa. Nicméně vědci tvrdí, že fanoušci apokalyptických filmů jsou lépe připraveni na pandemii covid-19.

KOMENTÁŘ: Ideologické války vědců v médiích aneb okno do kuchyně vědy dokořán

KOMENTÁŘ - Zajímalo Vás, jak funguje vědecký výzkum? Pandemie covid-19 dovolila nepokrytý pohled pod pokličku vědecké kuchyně, která může být pro nezasvěceného pozorovatele matoucí. Především existence několika paralelních názorů a teorií vyvolává značné otázky o legitimitě vědy podávat pravdivá vysvětlení. Ale postupujme postupně.

Ministerstvo zdravotnictví dalo na aplikovaný výzkum miliardy. Přínos nesledovalo, zjistil NKÚ

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) podpořilo v letech 2015 až 2019 aplikovaný zdravotnický výzkum miliardami korun. Peníze měly pomoci zlepšit zdraví české populace, zabezpečit aktuální potřeby zdravotnictví a zajistit mezinárodně srovnatelnou úroveň výzkumu.

Porazíme covid-19 vitamíny? Vědci z Velké Británie rozjeli nový výzkum

V současné době vědci z Velké Británie studují vitamín D jako potenciálního pomocníka v boji proti covid-19. Naléhavost k přezkoumání jeho účinku se ukázala poté, co vzrostlo znepokojení s nepřiměřeným počtem úmrtí černochů a v asijských a etnických menšinových skupinách.

Na krvi záleží? Vědci objevili další nečekanou souvislost mezi lidským tělem a koronavirem

Evropský výzkum zjistil, že lidé s krevní skupinou A jsou více náchylnější k závažnějšímu průběhu nemoci covid-19 oproti krevní skupině O. Vědci navázali na podobnou studii z Číny, která byla zveřejněna již v březnu letošního roku. Studie tvrdila, že lidé s krevní skupinou O jsou pravděpodobně odolnější vůči viru SARS-CoV-2, ale podle slov krevního specialisty Parameswara Hariho se jednalo o velmi hrubou studii.

Úmrtnost na covid-19. Nový výzkum zpochybnil předchozí výsledky

Nový výzkum zpochybnil doposud zjištěné informace, že COVID-19 má poměrně nízkou úmrtnost. Podle vědců je riziko smrti osmkrát vyšší v porovnání s klasickou chřipkou. Vědci své závěry získali sledováním neobvyklých úmrtí v Itálii od konce ledna.

Covid-19: Psychologické sociální pasti a české roušky

Sociální psychologie zná již přes 50 let fenomén sociální pasti. Jde o situaci, kdy jednotlivci upřednostňují okamžitý vlastní prospěch, a tak způsobí významnou škodu své společnosti, na kterou vesměs dodatečně i sami doplatí. Klasickým příkladem je tzv.Tragedie obecní pastviny. Louka by v pohodě uživila stádo, kdyby do něj každý vesničan přispěl jedinou krávou. Každý je ovšem v pokušení poslat na pastvu krávu navíc – zdvojnásobil by tím svůj podíl a ostatní by to ani nepocítili. Ukáže se ale, že podobných sobců je tolik, že to pastvinu nakonec zničí poctivcům i sobcům najednou.

Expert: COVID-19 popožene výzkum, českou vědu ale může zasáhnout negativně

Situace kolem nového koronaviru podnítí řadu výzkumů, českou vědu ale může i negativně zasáhnout. Nedávné zmapování imunitní reakce u pacientky v Austrálii je pokrok, je však třeba zodpovědět další otázky. V rozhovoru s ČTK to řekl virolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Stane se internet metlou lidstva? Závislost mezi teenagery se zvyšuje

Internet je dobrý sluha, ale špatný pán. Závislost na něm má devastující účinky na život člověka. Španělský průzkum se zabýval tím, zda jsou mladí lidé závislí na internetu. Průzkum byl provedený v rámci národního programu proti drogám. Jeho výsledky zjistily, že jeden z pěti španělských teenagerů je závislý na internetu. O výsledcích informovala tamní spotřebitelská organizace OCU.

Hrad Lichnice vyvolává otázku. Byly velké hrady 13. století pouze dílem krále?

Majestátní zříceniny hradu Lichnice připomínají velkolepou hradní architekturu, která dodnes v lidech vyvolává silné emoce a zájem. Zdejší rozdrobené kulisy dávné slávy ohromí nejednoho návštěvníka o to více, když si uvědomí, že dnes vidí pouhé torzo hradu, který byl vystavěn již v polovině 13. století. I proto si mnoho badatelů myslelo, že se původně jednalo o královský hrad. Zdá se však, že je vše jinak.

Záhadné valy a hradby u Moravské Třebové. Co zde kdysi stálo?

Východně od Moravské Třebové po proudu říčky Třebůvky se nad levým břehem vypíná Radkovské hradisko. Na skalnatém ostrohu se zde nachází záhadné relikty středověkého stáří. Val, široký příkop a kamenná hradba, za nimiž se skrývají nízké kopečky zeminy či různě hluboké deprese. Lokalita do nedávna unikala hlubšímu zájmu badatelů a dlouho se nevědělo, co zde kdysi bylo.

Studentské stávky? Čechy spíše nezajímají, netuší o co mladým jde

Češi si myslí, že studentské stávky za klima toho moc nezmění. Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) udělalo v říjnu průzkum, který se týkal stávek za klima. V rámci výzkumu zjišťovali názor dotázaných na protesty, které probíhají. Ptali se, jestli si myslí, že je správné, aby mladí lidé stávkovali místo školního vyučování, nebo jaký mají názor na úspěšnost těchto stávek za klima.

Češi kašlou na jazyky? Takhle jsme na tom oproti ostatním zemím

Česká republika se zhoršila v ovládání angličtiny. Při mezinárodním srovnání se v žebříčku posunula z 20. na 23. místo ze sta zemí. Hodnotily se státy, které mají angličtinu jako druhý jazyk. Údaje vyplývají z letošního výzkumu globální vzdělávací společnosti EF Education First. Nejlépe je na tom Nizozemsko.

Můžeme se nakazit v nemocnici? Nový výzkum znepokojí pacienty

Pacient může z nemocnice odejít se zdravotním problémem, se kterým vůbec nepřišel. Novým onemocněním se může nakazit ze vzduchotechniky. V záhybech trubek číhají mikroorganismy, které jsou stále odolnější. Zjistil to výzkum FAST VUT, do kterého se zapojily některé nemocnice. Podle odborníka z Ústavu technických zařízení budov FAST VUT Aleše Rubiny mohou tyto mikroorganismy zhoršovat hojení ran, způsobovat záněty a přispívat k mnohem delší a složitější rekonvalescenci pacientů.

Unikátní projekt českých vědců: Pěstují zeleninu pro Mars

Na České zemědělské univerzitě v pražském Suchdole roste na svislých plochách zelenina, která není vůbec zasazená v půdě. Plodiny se pěstují pomocí speciální technologie zvané aeroponie. Nový výzkum týmu kosmického fyzika Jana Lukačeviče by měl v budoucnu pomoct s produkcí potravin na Marsu.