Na České zemědělské univerzitě v pražském Suchdole roste na svislých plochách zelenina, která není vůbec zasazená v půdě. Plodiny se pěstují pomocí speciální technologie zvané aeroponie. Nový výzkum týmu kosmického fyzika Jana Lukačeviče by měl v budoucnu pomoct s produkcí potravin na Marsu.
Projekt týmu Marsonaut vede Jan Lukačevič, kterého Google a magazín Financial Times zařadili na žebříček stovky osobností z Evropy. Skupina mladých vědců prošla náročným výběrem. Do svého týmu si vybral bioložky Karolínu Pumprovou a Gabrielu Lotovou a IT specialisty Vladimíra Vaverku a Matyáše Černohouse.
„Na Marsu panují podmínky, které nejsou slučitelné s pěstováním rostlin konvenčními metodami. Zároveň se tam lidé budou potýkat s nedostatkem potravin a zásob. Je tedy třeba vymyslet technologii, která bude postupně zásoby doplňovat,“ vysvětluje Lukačevič pro server CZECHCRUNCH.
Začal pracovat na nové technologii, která využívá takzvané aeroponie. Jedná se o způsob, který dovoluje pěstovat rostliny volně ve vzduchu bez nutnosti zasazovat je do hlíny. V místnosti rostou saláty, ředkvičky a bazalky, které jsou různě nasvícené. Laboratoř vybudoval na zemědělské univerzitě v Praze, která tuto techniku využívá.
V aeroponické komoře jsou volně visící kořínky svisle zasazených rostlin. Kořenovou část nemají ponořenou v žádném roztoku ani v hlíně a visí v neoprenových kroužcích. Každých třicet vteřin na ně trysky rozpráší roztok. V nevodorovné poloze by mohly rostliny na Marsu růst ještě lépe než na Zemi. Cílem je pěstovat plodiny, které dodají astronautům potřebné živiny.
V současnosti tým ladí systémy aeroponie a do budoucna je plán rozšířit pěstované plodiny. Výsledkem projektu by měla být autonomní laboratoř.
Laboratoř vznikla na jaře roku 2019 pod záštitou projektu Vodafone #jetovtobě. Náklady na projekt se pohybují v řádech milionů korun. Výzkum by v budoucnu kromě marsovských misí mohl pomoct i na Zemi. Aeroponie není rozšířená technologie kvůli své vysoké ceně.
Související
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
vesmír, Mars , Zelenina , věda , Země , technologie , Česká zemědělská univerzita , Praha , výzkum
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 2 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 3 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 4 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 6 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
21. července 2026 20:49
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
21. července 2026 19:37
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
Podle nejnovějšího žebříčku Henley Passport Index, který slaví dvacáté výročí svého fungování, došlo za poslední dvě dekády k zásadním proměnám v síle světových cestovních dokladů. Zatímco v roce 2006 patřil pas Spojených států amerických k absolutní špičce, v současnosti se propadl až na desátou pozici, o kterou se dělí s Islandem.
Zdroj: Libor Novák