Záhadné valy a hradby u Moravské Třebové. Co zde kdysi stálo?

V minulosti byla lokalita často hodnocena jen zběžně, popřípadě na ní byly aplikovány předem vytvořené představy. I proto je ve starší literatuře daná lokalita popisována celkově jako pozůstatek rozsáhlého hradu. Vychází především z dochovaného úseku čelní hradby. Zbytek ostrožny hodnotí jako hradní areál často bez bližší specifikace. Hrad je pak na základě dochované masy tlustého a slepého zdiva, odpovídající skutečně čelní obrané zdi, řazen mezi hrady se štítovou zdí. Takto se i dostává do encyklopedického pojetí, aniž by byla známa opravdová funkce a role dané lokality.

Pokud sem dnes návštěvník zamíří, cesta ho z údolí říčky Třebůvky povede nejdříve po severní stráni ostrohu až k poměrně širokému vrcholu, který je dnes zalesněný. Jako první upoutá pozornost hliněný val a asi 9 metrů široký příkop vylámaný ve skále, který odděluje středověký areál od zbytku ostrožny. Za příkopem se již vypíná masa šedivého zdiva, které na první pohled připomíná hradbu. Ve spojení s valem a příkopem si tak nejeden návštěvník představí ruiny středověkého hradu.

Po průchodu kolem zbytků hradby se návštěvník dostane až do samotného středověkého areálu, který je značně prostorný a posetý množstvím konkávních i konvexních útvarů, které svědčí o zaniklých budovách. Na konci ostrožny se pak nachází další menší příkop a stropy ohrazení. Pokud se návštěvník kolem rozhlédne ještě jednou a zamyslí se, jistě začne mít určité pochybnosti.

Při studiu této lokality, stejně jako dalších, je nutné vycházet nejen ze stavebního provedení, ale zapojit též historické a sídelně-historické studium. To náhle přinese zcela jinou představu o tom, co zde původně stálo.

Celý příběh začíná již ve 30. letech 13. století. Tehdy markrabě Přemysl (později král Přemysl Otakar II.) získal od tišnovského kláštera „locum Trebow“ výměnou za Jihlavu. Jednalo se snad o Starou Třebovou či vesnici Třebařov, popřípadě celou oblast. Tím byla založena tzv. třebovská provincie.

O něco později se sem dostává Boreš z Rýzmburka, významná osoba na dvoře krále Václava I. a následně též krále Přemysla Otakara II. Nejspíše zdejší oblast získal od krále Václava I. v době jeho přímé vlády na Moravě, nebo jako odměnu za porážku Přemysla Otakara II. v letech 1248–1249.

Boreš z Rýzmburka začal na Moravskotřebovsku vystupovat jako suverén. V rámci svého nového panství zakládá například klášter augustiánu-eremitů u Krasíkova. Následně se snaží o určitou převahu v regionu, kdy jako protipól královského města Stará Třebová zakládá Novou Třebovou. První zmínka o ní pochází z roku 1267. Toto centrum svého panství na východě Moravskotřebovska Boreš zakládá na ostrohu nad levým břehem řeky Třebůvky. Snažil se tak upozadit Starou Třebovou a získat převahu pro svou Novou Třebovou, která měla přímé vazby na obchodní cesty podél Třebůvky. Městečko mělo pravidelnou zástavbu bez vazby na agrární zázemí. Našli se zde i doklady o trhu, například kupecké váhy, a prostranství pro náměstí.

Součástí městečka se později stal i malý hrad, respektive opevněný objekt, v zadní, nejchráněnější části. Zde nejspíše sídlil místní purkrabí. Celé městečko chránil hluboký příkop a čelní štítová zeď, která zřejmě nikdy nebyla dokončena.

K zániku došlo někdy v letech 1285–1286 ve spojitosti s tažením krále Václava II. O násilném zániku svědčí nálezy militárií. Městečko však i po ataku žilo dále, zpustlo asi kolem poloviny 14. století v souvislosti s existencí a rozvojem nedalekého města Moravská Třebové, které bylo založeného někdy kolem roku 1290 králem Václavem II. Ten po zničení konkurenční Nové Třebové získal opět převahu ve prospěch královského majetku.

Pozůstatky opevnění a obydlí na lokalitě Radkov tak nejsou pozůstatkem hradu, ale opevněného městečka s menším opevněním v zadní části. Je zde názorně vidět, jak nebezpečné je jen zběžné zmapování a posouzení lokality, a že je důležitý důsledný a individuální průzkum.