Ministerstvo zdravotnictví (MZd) podpořilo v letech 2015 až 2019 aplikovaný zdravotnický výzkum miliardami korun. Peníze měly pomoci zlepšit zdraví české populace, zabezpečit aktuální potřeby zdravotnictví a zajistit mezinárodně srovnatelnou úroveň výzkumu.
Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale ukázala, že ministerstvo nevyhodnocovalo přínos vyplacené podpory. Navíc programy na podporu nastavilo tak, že větší důraz se kladl na počet projektů než na jejich kvalitu, většina výstupů byly články a publikace. MZd s výsledky kontroly nesouhlasí, výstupy se podle něj hodnotily právě v době kontroly NKÚ.
"Agentura pro zdravotnický výzkum tak v době kontroly nemohla mít zhodnocení programu k dispozici. Bohužel NKÚ k tomuto faktu nepřihlédnul," sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.
První kontrolovaný program skončil v roce 2015, ministerstvo na něj vyplatilo přes tři miliardy korun. Očekávalo 415 aplikovaných výsledků, vznikly dva. Naproti tomu u publikační činnosti, která byla jen vedlejším ukazatelem výsledků podpory, vzniklo místo plánovaných 180 výstupů 2945 článků nebo publikací, zjistili kontroloři. V druhém kontrolovaném programu na roky 2015 až 2022 MZd do roku 2019 vyplatilo 4,2 miliardy korun. "Ukazatele programu jsou stále nastaveny tak, že vznikají spíše publikace než praktické výsledky, jako metodiky, léčebné postupy, patenty nebo software," uvedli kontroloři.
Podle nich stejně jako zmíněné dva programy nastavilo MZd i program nový, který je určen na léta 2020 až 2026. Ministerstvo na něj vyčlenilo 5,5 miliardy korun a podle kontrolorů od něj očekává opět zejména publikační výsledky. "U všech tří kontrolovaných programů nekladlo MZd důraz na využitelnost výsledků v praxi, ale především na jejich množství," uvedl NKÚ.
Podle ministerstva je v biomedicíně přínos výstupů aplikovaného výzkumu standardně posuzován na základě publikací. Teprve z celosvětově zhodnocených výstupů v odborných publikacích jsou vytvářeny nové léčebné postupy a metodiky pro široké klinické využití, uvedlo ministerstvo.
Ukončené výzkumné projekty mají podle ministerstva jednoznačný a prokazatelný výstup do klinické medicíny. "Díky podpoře například vznikly nové možnosti léčby achondroplazie, započal vývoj nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv, byla zahájena příprava kandidátních molekul ke zlepšení účinné léčby a zkvalitnění života pacientů se schizofrenií, bylo možné v rozsáhlé mezinárodní studii prokázat u pacientů s leukémií lepší prognózu při léčeni lymfoidními léčebnými protokoly a například díky dalšímu projektu mají lékaři možnost zablokovat odhojovací reakce u nemocných po transplantaci ledviny od žijících dárců," uvedla mluvčí.
Administraci podpory na aplikovaný zdravotnický výzkum zajišťuje Agentura pro zdravotnický výzkum. Ministerstvo ji založilo v roce 2014, nestanovilo jí ale jasně odpovědnost, uvedli kontroloři. "U poskytované podpory se tak zvýšila administrativní náročnost. Kvůli komunikaci mezi ministerstvem a agenturou navíc docházelo k průtahům při uzavírání smluv a jejich dodatků s příjemci nebo při vyplácení podpory," zjistil NKÚ. Na agenturu také MZd v roce 2017 převedlo povinnost provádět finanční kontrolu u příjemců. Do té doby podle kontrolorů ministerstvo samo, i když mu to ukládá zákon, příjemce vůbec nekontrolovalo.
Příjemci podpory jsou většinou fakultní nemocnice a veřejné vysoké školy. NKÚ prověřil 16 vybraných a ukončených projektů za téměř 180 milionů korun. Všichni příjemci plnili podmínky podpory a nepoužili peníze v rozporu se zákonem. Pět projektů nebylo podle kontrolorů zcela účelných a efektivních.
Související
Česko začalo regulovat psychomodulační látky
Do Česka dorazí 125 tisíc vakcín proti žloutence, oznámilo ministerstvo
ministerstvo zdravotnictví , nkú , výzkum , Zdravotnictví
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není
včera
Pavel odcestoval do zahraničí. Do práce se vrátí po víkendu
včera
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
včera
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
včera
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
včera
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
včera
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
včera
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
včera
Fico opět kritizuje Kyjev. Dodávky ropy na Slovensko se obnoví až v březnu
včera
Japonsko odhalilo, kdy nasadí rakety na ostrově u Tchaj-wanu
včera
Policie chce vědět, co se na svahu stalo. Hledají se svědci tragédie v Harrachově
včera
Britská policie ukončila činnost v někdejším sídle bývalého prince Andrewa
včera
Jarní počasí začíná úřadovat. Meteorologové nastínili výhled na měsíc dopředu
včera
Tragédie v řadách policie. Potápěč se nevynořil při výcviku na Vysočině
včera
Norský expremiér se pokusil vzít si život. Uškodily mu Epstein Files
včera
Policejní manévry v Havířově. Muž, který střelbou zranil policistu, je po smrti
včera
Měl závratě a bolesti. Ministr Klempíř popsal pondělní nehodu
včera
Trump se chválil a vyjmenovával úspěchy. Írán označil za největšího sponzora teroru
včera
Počasí: Jaro přišlo do Česka. Teploty ještě tento týden vyrostou až na 17 stupňů
24. února 2026 21:07
Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá
Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.
Zdroj: Libor Novák