Ministerstvo zdravotnictví dalo na aplikovaný výzkum miliardy. Přínos nesledovalo, zjistil NKÚ

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) podpořilo v letech 2015 až 2019 aplikovaný zdravotnický výzkum miliardami korun. Peníze měly pomoci zlepšit zdraví české populace, zabezpečit aktuální potřeby zdravotnictví a zajistit mezinárodně srovnatelnou úroveň výzkumu.

Prověrka Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale ukázala, že ministerstvo nevyhodnocovalo přínos vyplacené podpory. Navíc programy na podporu nastavilo tak, že větší důraz se kladl na počet projektů než na jejich kvalitu, většina výstupů byly články a publikace. MZd s výsledky kontroly nesouhlasí, výstupy se podle něj hodnotily právě v době kontroly NKÚ.

"Agentura pro zdravotnický výzkum tak v době kontroly nemohla mít zhodnocení programu k dispozici. Bohužel NKÚ k tomuto faktu nepřihlédnul," sdělila dnes ČTK mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

První kontrolovaný program skončil v roce 2015, ministerstvo na něj vyplatilo přes tři miliardy korun. Očekávalo 415 aplikovaných výsledků, vznikly dva. Naproti tomu u publikační činnosti, která byla jen vedlejším ukazatelem výsledků podpory, vzniklo místo plánovaných 180 výstupů 2945 článků nebo publikací, zjistili kontroloři. V druhém kontrolovaném programu na roky 2015 až 2022 MZd do roku 2019 vyplatilo 4,2 miliardy korun. "Ukazatele programu jsou stále nastaveny tak, že vznikají spíše publikace než praktické výsledky, jako metodiky, léčebné postupy, patenty nebo software," uvedli kontroloři.

Podle nich stejně jako zmíněné dva programy nastavilo MZd i program nový, který je určen na léta 2020 až 2026. Ministerstvo na něj vyčlenilo 5,5 miliardy korun a podle kontrolorů od něj očekává opět zejména publikační výsledky. "U všech tří kontrolovaných programů nekladlo MZd důraz na využitelnost výsledků v praxi, ale především na jejich množství," uvedl NKÚ.

Podle ministerstva je v biomedicíně přínos výstupů aplikovaného výzkumu standardně posuzován na základě publikací. Teprve z celosvětově zhodnocených výstupů v odborných publikacích jsou vytvářeny nové léčebné postupy a metodiky pro široké klinické využití, uvedlo ministerstvo.

Ukončené výzkumné projekty mají podle ministerstva jednoznačný a prokazatelný výstup do klinické medicíny. "Díky podpoře například vznikly nové možnosti léčby achondroplazie, započal vývoj nových nízkomolekulárních protinádorových léčiv, byla zahájena příprava kandidátních molekul ke zlepšení účinné léčby a zkvalitnění života pacientů se schizofrenií, bylo možné v rozsáhlé mezinárodní studii prokázat u pacientů s leukémií lepší prognózu při léčeni lymfoidními léčebnými protokoly a například díky dalšímu projektu mají lékaři možnost zablokovat odhojovací reakce u nemocných po transplantaci ledviny od žijících dárců," uvedla mluvčí.

Administraci podpory na aplikovaný zdravotnický výzkum zajišťuje Agentura pro zdravotnický výzkum. Ministerstvo ji založilo v roce 2014, nestanovilo jí ale jasně odpovědnost, uvedli kontroloři. "U poskytované podpory se tak zvýšila administrativní náročnost. Kvůli komunikaci mezi ministerstvem a agenturou navíc docházelo k průtahům při uzavírání smluv a jejich dodatků s příjemci nebo při vyplácení podpory," zjistil NKÚ. Na agenturu také MZd v roce 2017 převedlo povinnost provádět finanční kontrolu u příjemců. Do té doby podle kontrolorů ministerstvo samo, i když mu to ukládá zákon, příjemce vůbec nekontrolovalo.

Příjemci podpory jsou většinou fakultní nemocnice a veřejné vysoké školy. NKÚ prověřil 16 vybraných a ukončených projektů za téměř 180 milionů korun. Všichni příjemci plnili podmínky podpory a nepoužili peníze v rozporu se zákonem. Pět projektů nebylo podle kontrolorů zcela účelných a efektivních.

Související

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 
Ministerstvo zdravotnictví, ilustrační fotografie.

Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička

Vláda ve středu odvolala hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou na její vlastní žádost, uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Do jmenování jejího nástupce bude kompetence hlavního hygienika v plném rozsahu vykonávat její zástupce a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení má být vypsáno v nejbližších dnech.

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví nkú výzkum Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Zlevňování se nekoná. Ceny spotřebitelských výrobků v Česku opět rostou

Ceny spotřebitelských výrobků v Česku v dubnu vzrostly o 2,9 procenta ve srovnání s předchozím rokem, což představuje zrychlení oproti březnovému dvouprocentnímu nárůstu. Hlavními tahouny inflace byly ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). V porovnání s předchozím měsícem se spotřebitelské ceny v dubnu zvýšily o 0,7 procenta.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku

Rusko se připravuje na válku s NATO? Odvolání Šojgua z funkce ministra naznačuje, co Kreml chystá, tvrdí ISW

Podle analýzy amerického Institutu pro výzkum války (ISW) navrhnutí Andreje Belousova, dosavadního prvního místopředsedy ruské vlády a ekonoma, na post ministra obrany naznačuje, že prezident Vladimir Putin podniká kroky směřující k mobilizaci ruské ekonomiky a zbrojního průmyslu pro potenciálně dlouhodobý konflikt na Ukrajině a možnou budoucí konfrontaci s NATO. 

před 7 hodinami

MS v hokeji

Navzdory bojovnému srdci Poláci nestačili na zkušenější Švédy, alpské derby nabídlo jedenáct branek

Po vyrovnané boji s Lotyši narazili Poláci ve svém druhém zápase na letošním MS na daleko těžšího soupeře a to Švédy. Přestože ani tentokrát našim severním sousedům nechybělo vedle hlasité podpory z hlediště Ostravar Areny podobě nadšení jako proti pobaltskému soupeři, kvalita v jednotlivých hokejových dovednostech byla znát. Seveřané rozhodně nehráli na plný plyn, ale i v poněkud utlumeném režimu si dokráčeli za pohodovou výhrou 5:1 a k dosavadním třem bodům si tak připsali další tři. To v Praze se favorizovaným Švýcarům nerodilo očekávané vítězství vůbec lehce. Alpské derby nabídlo jedenáct branek, přičemž tu rozhodující vstřelili Švýcaři až v poslední minutě základní hrací doby. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Rusko hlásí dronové útoky na Lipeckou, Belgorodskou a Kurskou oblast

Ukrajinský dronový útok způsobil v noci na pondělí požár elektrické rozvodny v ruské Lipecké oblasti, tvrdí tamní gubernátor Igor Artamonov. Nálet bezpilotních letadel hlásili i představitelé Belgorodské a Kurské oblasti, píše agentura Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy