Sociální psychologie zná již přes 50 let fenomén sociální pasti. Jde o situaci, kdy jednotlivci upřednostňují okamžitý vlastní prospěch, a tak způsobí významnou škodu své společnosti, na kterou vesměs dodatečně i sami doplatí. Klasickým příkladem je tzv.Tragedie obecní pastviny. Louka by v pohodě uživila stádo, kdyby do něj každý vesničan přispěl jedinou krávou. Každý je ovšem v pokušení poslat na pastvu krávu navíc – zdvojnásobil by tím svůj podíl a ostatní by to ani nepocítili. Ukáže se ale, že podobných sobců je tolik, že to pastvinu nakonec zničí poctivcům i sobcům najednou.
Toto schéma skvěle vykládá, jak dochází k zničení životního prostředí, proč se vracejí choroby dříve již očkováním potlačené, proč máme žalostně nízkou volební účast anebo proč se neobejdeme bez revizorů jízdenek. Koncept sociální pasti by nejspíš zmařil i plán účinně nosit roušky na základě dobrovolnosti svobodných občanů. Vždyť prostě doporučit, ať roušky (které primárně chrání druhé) nosí, kdo chce, nedává smysl, jejich nošení musí být z epidemiologického i morálního důvodu masové.
Ale nosili bychom je, i kdyby nakrásně byly k dostání? Kdyby většina lidí byla přesvědčena o jejich smyslu, o tom, že vytvářejí systém altruistické sebeobrany? Proto, že nám všem roušky dávají příležitost přispět k aktivní ochraně, nejen pasivně čekat, až se stanem obětí? I to je totiž psychologická hodnota, kterou si moc neuvědomujeme.
Jakpak je to s motivací k tomu nosit či nenosit roušku? Jak silně koho motivuje strach ze sankcí, víra ve vlastní bezpečnost, anebo solidarita s naším okolím? V anglosaském prostředí prý od nošení roušek odrazuje hrdost – doslova obava ze “ztráty neohrožené tváře” – to je ale falešný image, vždyť běžné roušky nositele chrání málo; věrnější image by se měl opírat o solidaritu či “coolness”. Smím se laskavého čtenáře zeptat, co hlavně motivuje k nošení roušky Vás a s jakými pocity je to provázeno? Všem přeji pevné zdraví a ať si již brzy můžeme naše roušky schovat na památku.
Uvítáme komentář pod článek, případně i odpověď na anketu zde.
Autorem textu je PhDr. Martina Klicperová, CSc., Psychologický ústav AV ČR
Související
KOMENTÁŘ Martiny Klicperové: Největšími vrahy nejsou jen Hitler a Stalin. Snad dojde i na další...
Kulhající demokracie, aneb občanská výchova z USA v přímém přenosu
Martina Klicperová-Baker (psycholožka) , psychologie , život , Roušky a respirátory , výzkum , akademie věd , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 56 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák