Sociální psychologie zná již přes 50 let fenomén sociální pasti. Jde o situaci, kdy jednotlivci upřednostňují okamžitý vlastní prospěch, a tak způsobí významnou škodu své společnosti, na kterou vesměs dodatečně i sami doplatí. Klasickým příkladem je tzv.Tragedie obecní pastviny. Louka by v pohodě uživila stádo, kdyby do něj každý vesničan přispěl jedinou krávou. Každý je ovšem v pokušení poslat na pastvu krávu navíc – zdvojnásobil by tím svůj podíl a ostatní by to ani nepocítili. Ukáže se ale, že podobných sobců je tolik, že to pastvinu nakonec zničí poctivcům i sobcům najednou.
Toto schéma skvěle vykládá, jak dochází k zničení životního prostředí, proč se vracejí choroby dříve již očkováním potlačené, proč máme žalostně nízkou volební účast anebo proč se neobejdeme bez revizorů jízdenek. Koncept sociální pasti by nejspíš zmařil i plán účinně nosit roušky na základě dobrovolnosti svobodných občanů. Vždyť prostě doporučit, ať roušky (které primárně chrání druhé) nosí, kdo chce, nedává smysl, jejich nošení musí být z epidemiologického i morálního důvodu masové.
Ale nosili bychom je, i kdyby nakrásně byly k dostání? Kdyby většina lidí byla přesvědčena o jejich smyslu, o tom, že vytvářejí systém altruistické sebeobrany? Proto, že nám všem roušky dávají příležitost přispět k aktivní ochraně, nejen pasivně čekat, až se stanem obětí? I to je totiž psychologická hodnota, kterou si moc neuvědomujeme.
Jakpak je to s motivací k tomu nosit či nenosit roušku? Jak silně koho motivuje strach ze sankcí, víra ve vlastní bezpečnost, anebo solidarita s naším okolím? V anglosaském prostředí prý od nošení roušek odrazuje hrdost – doslova obava ze “ztráty neohrožené tváře” – to je ale falešný image, vždyť běžné roušky nositele chrání málo; věrnější image by se měl opírat o solidaritu či “coolness”. Smím se laskavého čtenáře zeptat, co hlavně motivuje k nošení roušky Vás a s jakými pocity je to provázeno? Všem přeji pevné zdraví a ať si již brzy můžeme naše roušky schovat na památku.
Uvítáme komentář pod článek, případně i odpověď na anketu zde.
Autorem textu je PhDr. Martina Klicperová, CSc., Psychologický ústav AV ČR
Související
KOMENTÁŘ Martiny Klicperové: Největšími vrahy nejsou jen Hitler a Stalin. Snad dojde i na další...
Kulhající demokracie, aneb občanská výchova z USA v přímém přenosu
Martina Klicperová-Baker (psycholožka) , psychologie , život , Roušky a respirátory , výzkum , akademie věd , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 1 hodinou
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 3 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 4 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 5 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 8 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.
Zdroj: Libor Novák