Majestátní zříceniny hradu Lichnice připomínají velkolepou hradní architekturu, která dodnes v lidech vyvolává silné emoce a zájem. Zdejší rozdrobené kulisy dávné slávy ohromí nejednoho návštěvníka o to více, když si uvědomí, že dnes vidí pouhé torzo hradu, který byl vystavěn již v polovině 13. století. I proto si mnoho badatelů myslelo, že se původně jednalo o královský hrad. Zdá se však, že je vše jinak.
Hrad Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m. Leží nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou asi 15 km jihozápadně od města Chrudim.
Počátky hradu spadají do konce 40. let 13. století, kdy v roce 1249 získává od krále zdejší panství Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců. Smil se následně v roce 1251 píše jako Smil z Lichtenburka, což je první doklad o existenci hradu.
Samotný název hradu vznikl z přeložení slova světlík/světlice do němčiny (licht = světlo, burg = hrad), název Lichnice je až z období novověku.
Hrad byl vystavěn na strategickém místě, odkud mohl kontrolovat podstatnou část újezdu zahrnující jižní oblast Železných hor. Hradní areál, vystavěný na prostorném návrší, má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. Východní část byla opatřena bránou, do níž vedla přístupová cesta. Téměř celý hrad byl obklopen mohutným příkopem s valem, jen severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. Jeho architektonické provedení, které je dnes zachytitelné v terénu, vedlo některé badatele k názoru, že hrad takovéto velikosti a kvality, musel být dílem krále, jelikož jen král si mohl v dobách kolem poloviny 13. století dovolit vystavět takto rozsáhlý hrad. Šlechtické hrady měly být v této době velikostně mnohem menší a jednodušší.
Po dlouhou dobu se tak vedla debata, byl-li hrad dílem Smila, který poprvé užil predikátu z Lichtenburka, nebo zda byl hrad založen již králem před rokem 1249 a následně se rozestavěný dostal do rukou rodu Ronovců. Druhá hypotéza po určitou dobu převažovala, ovšem postupem času se ukázalo, že je vše jinak, než se na první pohled zdálo.
O hradu či stavební činnosti krále v této oblasti není před rokem 1249 žádný důkaz. Navíc se proces, kdy se stavitel hradu určuje jen podle stavebního provedení hradu, ukázal jako nefunkční a nebezpečný. Dodnes dochované relikty daného sídla totiž nemusí být dílem jedné stavební etapy a není-li tak objekt důkladně prostudován z hlediska stavebně-historického a archeologického, může být jeho posouzení pouze pomocí základních údajů velice zavádějící.
Badatelé odkazující na královský původ hradu hájili svůj názor nejen na základě velikosti a tvaru půdorysu, který je podobný skutečně královskému hradu Křivoklát, ale i na základě náročnosti a kvality sídla, jehož součástí měly být dvě, dle některých i tři nárožní věže (jedna věž okrouhlá, druhá okrouhlá obytná a opatřená břitem, třetí obdélníková též s obytnou funkcí). Bližší studium však ukázalo určité nesrovnalosti.
Za prvé, archeologicky zkoumané jihovýchodní nároží nepřineslo žádné jednoznačné důkazy, že zde skutečně stála věž s břitem a ne například jiný trojúhelný objekt. Existenci této věže tak není možné nijak doložit. Za druhé, dodnes dochovaná okrouhlá věž v severovýchodním nároží je dílem více staveních etap a není tak možné zcela říci, jak věž vypadala původně, popřípadě co v těchto místech stálo v rámci první stavební fáze, kdy hrad vznikl. Za třetí, byť je dnešní rozsáhlý areál hradu brán jako dílo první stavební fáze, ukazuje se, že některé úseky obvodové hradby jsou mladšího data a je tak možné, že původní hrad, zmiňovaný v roce 1251, byl i menší.
Již tato fakta nasvědčují tomu, že pouhá klasifikace na základě půdorysného tvaru hradu nefunguje a hypotéza královského založení padá. K tomu lze dodat, že Smil, který se po hradě poprvé píše, patřil k velice významným členům královského dvora a k nejmocnějším šlechticům. Bojoval věrně po boku krále Přemysla Otakara II. například v bitvě u Mühldorfu roku 1257 či v roce 1260 v bitvě u Kressenbrunnu. Nebyl jen zdatným rytířem, ale též hospodářem, kdy založil například Smilův Brod (dnes Havlíčkův Brod), získal též právo na těžbu stříbra atd. I díky tomu si Smil mohl dovolit výstavbu kamenného hradu značných kvalit a nejspíše v roce 1250 tak vybudoval nové rodové sídlo Lichtenburk. Je však zřejmé, že původní podoba tohoto hradu byla do jisté míry odlišná než dnešní stav.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , architektura , gotika , výzkum , historie
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Registrace, fronty i ztráta volebního práva. Volby v USA se od těch českých značně liší
před 44 minutami
Může Trump vyhrát? Teď už závisí jen na jediném faktoru, připouští jeho poradci
před 1 hodinou
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 1 hodinou
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 1 hodinou
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 2 hodinami
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 2 hodinami
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 3 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 3 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 3 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 4 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 5 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 5 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 5 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 6 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 6 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 7 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 7 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 7 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 7 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.
Zdroj: Libor Novák