Hrad Lichnice vyvolává otázku. Byly velké hrady 13. století pouze dílem krále?

Majestátní zříceniny hradu Lichnice připomínají velkolepou hradní architekturu, která dodnes v lidech vyvolává silné emoce a zájem. Zdejší rozdrobené kulisy dávné slávy ohromí nejednoho návštěvníka o to více, když si uvědomí, že dnes vidí pouhé torzo hradu, který byl vystavěn již v polovině 13. století. I proto si mnoho badatelů myslelo, že se původně jednalo o královský hrad. Zdá se však, že je vše jinak.

Hrad Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m. Leží nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou asi 15 km jihozápadně od města Chrudim.

Počátky hradu spadají do konce 40. let 13. století, kdy v roce 1249 získává od krále zdejší panství Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců. Smil se následně v roce 1251 píše jako Smil z Lichtenburka, což je první doklad o existenci hradu.

Samotný název hradu vznikl z přeložení slova světlík/světlice do němčiny (licht = světlo, burg = hrad), název Lichnice je až z období novověku.

Hrad byl vystavěn na strategickém místě, odkud mohl kontrolovat podstatnou část újezdu zahrnující jižní oblast Železných hor. Hradní areál, vystavěný na prostorném návrší, má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. Východní část byla opatřena bránou, do níž vedla přístupová cesta. Téměř celý hrad byl obklopen mohutným příkopem s valem, jen severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. Jeho architektonické provedení, které je dnes zachytitelné v terénu, vedlo některé badatele k názoru, že hrad takovéto velikosti a kvality, musel být dílem krále, jelikož jen král si mohl v dobách kolem poloviny 13. století dovolit vystavět takto rozsáhlý hrad. Šlechtické hrady měly být v této době velikostně mnohem menší a jednodušší.

Po dlouhou dobu se tak vedla debata, byl-li hrad dílem Smila, který poprvé užil predikátu z Lichtenburka, nebo zda byl hrad založen již králem před rokem 1249 a následně se rozestavěný dostal do rukou rodu Ronovců. Druhá hypotéza po určitou dobu převažovala, ovšem postupem času se ukázalo, že je vše jinak, než se na první pohled zdálo.

O hradu či stavební činnosti krále v této oblasti není před rokem 1249 žádný důkaz. Navíc se proces, kdy se stavitel hradu určuje jen podle stavebního provedení hradu, ukázal jako nefunkční a nebezpečný. Dodnes dochované relikty daného sídla totiž nemusí být dílem jedné stavební etapy a není-li tak objekt důkladně prostudován z hlediska stavebně-historického a archeologického, může být jeho posouzení pouze pomocí základních údajů velice zavádějící.

Badatelé odkazující na královský původ hradu hájili svůj názor nejen na základě velikosti a tvaru půdorysu, který je podobný skutečně královskému hradu Křivoklát, ale i na základě náročnosti a kvality sídla, jehož součástí měly být dvě, dle některých i tři nárožní věže (jedna věž okrouhlá, druhá okrouhlá obytná a opatřená břitem, třetí obdélníková též s obytnou funkcí). Bližší studium však ukázalo určité nesrovnalosti.

Za prvé, archeologicky zkoumané jihovýchodní nároží nepřineslo žádné jednoznačné důkazy, že zde skutečně stála věž s břitem a ne například jiný trojúhelný objekt. Existenci této věže tak není možné nijak doložit. Za druhé, dodnes dochovaná okrouhlá věž v severovýchodním nároží je dílem více staveních etap a není tak možné zcela říci, jak věž vypadala původně, popřípadě co v těchto místech stálo v rámci první stavební fáze, kdy hrad vznikl. Za třetí, byť je dnešní rozsáhlý areál hradu brán jako dílo první stavební fáze, ukazuje se, že některé úseky obvodové hradby jsou mladšího data a je tak možné, že původní hrad, zmiňovaný v roce 1251, byl i menší.

Již tato fakta nasvědčují tomu, že pouhá klasifikace na základě půdorysného tvaru hradu nefunguje a hypotéza královského založení padá. K tomu lze dodat, že Smil, který se po hradě poprvé píše, patřil k velice významným členům královského dvora a k nejmocnějším šlechticům. Bojoval věrně po boku krále Přemysla Otakara II. například v bitvě u Mühldorfu roku 1257 či v roce 1260 v bitvě u Kressenbrunnu. Nebyl jen zdatným rytířem, ale též hospodářem, kdy založil například Smilův Brod (dnes Havlíčkův Brod), získal též právo na těžbu stříbra atd. I díky tomu si Smil mohl dovolit výstavbu kamenného hradu značných kvalit a nejspíše v roce 1250 tak vybudoval nové rodové sídlo Lichtenburk. Je však zřejmé, že původní podoba tohoto hradu byla do jisté míry odlišná než dnešní stav.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky architektura gotika výzkum historie

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

20. července 2026 19:04

Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta

Premiér Andrej Babiš (ANO) nejspíš omylem odhalil svou komunikační strategii ve sporu s prezidentem Petrem Pavlem. Podle poznámek, které se objevily v jeho videu na sociálních sítích, jej hodlá maximálně ignorovat. Babiš ale přispěchal s jiným vysvětlením. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy