Majestátní zříceniny hradu Lichnice připomínají velkolepou hradní architekturu, která dodnes v lidech vyvolává silné emoce a zájem. Zdejší rozdrobené kulisy dávné slávy ohromí nejednoho návštěvníka o to více, když si uvědomí, že dnes vidí pouhé torzo hradu, který byl vystavěn již v polovině 13. století. I proto si mnoho badatelů myslelo, že se původně jednalo o královský hrad. Zdá se však, že je vše jinak.
Hrad Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m. Leží nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou asi 15 km jihozápadně od města Chrudim.
Počátky hradu spadají do konce 40. let 13. století, kdy v roce 1249 získává od krále zdejší panství Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců. Smil se následně v roce 1251 píše jako Smil z Lichtenburka, což je první doklad o existenci hradu.
Samotný název hradu vznikl z přeložení slova světlík/světlice do němčiny (licht = světlo, burg = hrad), název Lichnice je až z období novověku.
Hrad byl vystavěn na strategickém místě, odkud mohl kontrolovat podstatnou část újezdu zahrnující jižní oblast Železných hor. Hradní areál, vystavěný na prostorném návrší, má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. Východní část byla opatřena bránou, do níž vedla přístupová cesta. Téměř celý hrad byl obklopen mohutným příkopem s valem, jen severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. Jeho architektonické provedení, které je dnes zachytitelné v terénu, vedlo některé badatele k názoru, že hrad takovéto velikosti a kvality, musel být dílem krále, jelikož jen král si mohl v dobách kolem poloviny 13. století dovolit vystavět takto rozsáhlý hrad. Šlechtické hrady měly být v této době velikostně mnohem menší a jednodušší.
Po dlouhou dobu se tak vedla debata, byl-li hrad dílem Smila, který poprvé užil predikátu z Lichtenburka, nebo zda byl hrad založen již králem před rokem 1249 a následně se rozestavěný dostal do rukou rodu Ronovců. Druhá hypotéza po určitou dobu převažovala, ovšem postupem času se ukázalo, že je vše jinak, než se na první pohled zdálo.
O hradu či stavební činnosti krále v této oblasti není před rokem 1249 žádný důkaz. Navíc se proces, kdy se stavitel hradu určuje jen podle stavebního provedení hradu, ukázal jako nefunkční a nebezpečný. Dodnes dochované relikty daného sídla totiž nemusí být dílem jedné stavební etapy a není-li tak objekt důkladně prostudován z hlediska stavebně-historického a archeologického, může být jeho posouzení pouze pomocí základních údajů velice zavádějící.
Badatelé odkazující na královský původ hradu hájili svůj názor nejen na základě velikosti a tvaru půdorysu, který je podobný skutečně královskému hradu Křivoklát, ale i na základě náročnosti a kvality sídla, jehož součástí měly být dvě, dle některých i tři nárožní věže (jedna věž okrouhlá, druhá okrouhlá obytná a opatřená břitem, třetí obdélníková též s obytnou funkcí). Bližší studium však ukázalo určité nesrovnalosti.
Za prvé, archeologicky zkoumané jihovýchodní nároží nepřineslo žádné jednoznačné důkazy, že zde skutečně stála věž s břitem a ne například jiný trojúhelný objekt. Existenci této věže tak není možné nijak doložit. Za druhé, dodnes dochovaná okrouhlá věž v severovýchodním nároží je dílem více staveních etap a není tak možné zcela říci, jak věž vypadala původně, popřípadě co v těchto místech stálo v rámci první stavební fáze, kdy hrad vznikl. Za třetí, byť je dnešní rozsáhlý areál hradu brán jako dílo první stavební fáze, ukazuje se, že některé úseky obvodové hradby jsou mladšího data a je tak možné, že původní hrad, zmiňovaný v roce 1251, byl i menší.
Již tato fakta nasvědčují tomu, že pouhá klasifikace na základě půdorysného tvaru hradu nefunguje a hypotéza královského založení padá. K tomu lze dodat, že Smil, který se po hradě poprvé píše, patřil k velice významným členům královského dvora a k nejmocnějším šlechticům. Bojoval věrně po boku krále Přemysla Otakara II. například v bitvě u Mühldorfu roku 1257 či v roce 1260 v bitvě u Kressenbrunnu. Nebyl jen zdatným rytířem, ale též hospodářem, kdy založil například Smilův Brod (dnes Havlíčkův Brod), získal též právo na těžbu stříbra atd. I díky tomu si Smil mohl dovolit výstavbu kamenného hradu značných kvalit a nejspíše v roce 1250 tak vybudoval nové rodové sídlo Lichtenburk. Je však zřejmé, že původní podoba tohoto hradu byla do jisté míry odlišná než dnešní stav.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , architektura , gotika , výzkum , historie
Aktuálně se děje
včera
Norská princezna v dokumentech o Epsteinovi. Zmanipuloval mě, tvrdí
včera
Velikonoce i letos ovlivní důchody. Tři výplatní termíny budou jiné
včera
Norrise poctil prezident Trump. Byl to skvělý chlap, ocenil herce
včera
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
včera
Smrtelná nehoda ve středních Čechách. Zasahoval vrtulník
včera
Írán oplácí stejnou mincí. Varoval Trumpa, ceny ropy mohou ještě vzrůst
včera
Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč
včera
Paříž či Londýn v ohrožení. Írán představuje globální hrozbu, zní z Izraele
včera
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
včera
Ochlazení v Česku potvrzeno. Meteorologové naznačili, co přinese příští týden
včera
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
včera
Novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie opustila místo činu
včera
Jsme mimořádně oslabení a ohrožení, říká Fico po unijním summitu
včera
Evakuace žižkovské věže v Praze. Na místě zasahovali hasiči
včera
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
včera
Incident s airsoftovou zbraní na Letné. Policie upřesnila, co se stalo
včera
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
včera
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
včera
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
21. března 2026 22:02
Epstein neměl kontakty jen s Andrewem. Pomohl také exmanželce bývalého prince
Židle už se nekýve, ale spadla s ním. Bývalý princ Andrew přišel prakticky o veškerá privilegia v souvislosti s kauzou finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Jeden z předních britských deníků se nyní rozhodl připomenout, jak se vztah obou mužů vyvíjel.
Zdroj: Lucie Podzimková