Majestátní zříceniny hradu Lichnice připomínají velkolepou hradní architekturu, která dodnes v lidech vyvolává silné emoce a zájem. Zdejší rozdrobené kulisy dávné slávy ohromí nejednoho návštěvníka o to více, když si uvědomí, že dnes vidí pouhé torzo hradu, který byl vystavěn již v polovině 13. století. I proto si mnoho badatelů myslelo, že se původně jednalo o královský hrad. Zdá se však, že je vše jinak.
Hrad Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m. Leží nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou asi 15 km jihozápadně od města Chrudim.
Počátky hradu spadají do konce 40. let 13. století, kdy v roce 1249 získává od krále zdejší panství Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců. Smil se následně v roce 1251 píše jako Smil z Lichtenburka, což je první doklad o existenci hradu.
Samotný název hradu vznikl z přeložení slova světlík/světlice do němčiny (licht = světlo, burg = hrad), název Lichnice je až z období novověku.
Hrad byl vystavěn na strategickém místě, odkud mohl kontrolovat podstatnou část újezdu zahrnující jižní oblast Železných hor. Hradní areál, vystavěný na prostorném návrší, má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. Východní část byla opatřena bránou, do níž vedla přístupová cesta. Téměř celý hrad byl obklopen mohutným příkopem s valem, jen severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. Jeho architektonické provedení, které je dnes zachytitelné v terénu, vedlo některé badatele k názoru, že hrad takovéto velikosti a kvality, musel být dílem krále, jelikož jen král si mohl v dobách kolem poloviny 13. století dovolit vystavět takto rozsáhlý hrad. Šlechtické hrady měly být v této době velikostně mnohem menší a jednodušší.
Po dlouhou dobu se tak vedla debata, byl-li hrad dílem Smila, který poprvé užil predikátu z Lichtenburka, nebo zda byl hrad založen již králem před rokem 1249 a následně se rozestavěný dostal do rukou rodu Ronovců. Druhá hypotéza po určitou dobu převažovala, ovšem postupem času se ukázalo, že je vše jinak, než se na první pohled zdálo.
O hradu či stavební činnosti krále v této oblasti není před rokem 1249 žádný důkaz. Navíc se proces, kdy se stavitel hradu určuje jen podle stavebního provedení hradu, ukázal jako nefunkční a nebezpečný. Dodnes dochované relikty daného sídla totiž nemusí být dílem jedné stavební etapy a není-li tak objekt důkladně prostudován z hlediska stavebně-historického a archeologického, může být jeho posouzení pouze pomocí základních údajů velice zavádějící.
Badatelé odkazující na královský původ hradu hájili svůj názor nejen na základě velikosti a tvaru půdorysu, který je podobný skutečně královskému hradu Křivoklát, ale i na základě náročnosti a kvality sídla, jehož součástí měly být dvě, dle některých i tři nárožní věže (jedna věž okrouhlá, druhá okrouhlá obytná a opatřená břitem, třetí obdélníková též s obytnou funkcí). Bližší studium však ukázalo určité nesrovnalosti.
Za prvé, archeologicky zkoumané jihovýchodní nároží nepřineslo žádné jednoznačné důkazy, že zde skutečně stála věž s břitem a ne například jiný trojúhelný objekt. Existenci této věže tak není možné nijak doložit. Za druhé, dodnes dochovaná okrouhlá věž v severovýchodním nároží je dílem více staveních etap a není tak možné zcela říci, jak věž vypadala původně, popřípadě co v těchto místech stálo v rámci první stavební fáze, kdy hrad vznikl. Za třetí, byť je dnešní rozsáhlý areál hradu brán jako dílo první stavební fáze, ukazuje se, že některé úseky obvodové hradby jsou mladšího data a je tak možné, že původní hrad, zmiňovaný v roce 1251, byl i menší.
Již tato fakta nasvědčují tomu, že pouhá klasifikace na základě půdorysného tvaru hradu nefunguje a hypotéza královského založení padá. K tomu lze dodat, že Smil, který se po hradě poprvé píše, patřil k velice významným členům královského dvora a k nejmocnějším šlechticům. Bojoval věrně po boku krále Přemysla Otakara II. například v bitvě u Mühldorfu roku 1257 či v roce 1260 v bitvě u Kressenbrunnu. Nebyl jen zdatným rytířem, ale též hospodářem, kdy založil například Smilův Brod (dnes Havlíčkův Brod), získal též právo na těžbu stříbra atd. I díky tomu si Smil mohl dovolit výstavbu kamenného hradu značných kvalit a nejspíše v roce 1250 tak vybudoval nové rodové sídlo Lichtenburk. Je však zřejmé, že původní podoba tohoto hradu byla do jisté míry odlišná než dnešní stav.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , architektura , gotika , výzkum , historie
Aktuálně se děje
před 56 minutami
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
před 2 hodinami
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
před 3 hodinami
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
před 4 hodinami
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
Premiér Andrej Babiš (ANO) nejspíš omylem odhalil svou komunikační strategii ve sporu s prezidentem Petrem Pavlem. Podle poznámek, které se objevily v jeho videu na sociálních sítích, jej hodlá maximálně ignorovat. Babiš ale přispěchal s jiným vysvětlením.
Zdroj: Jan Hrabě