Hrad Lichnice vyvolává otázku. Byly velké hrady 13. století pouze dílem krále?

Majestátní zříceniny hradu Lichnice připomínají velkolepou hradní architekturu, která dodnes v lidech vyvolává silné emoce a zájem. Zdejší rozdrobené kulisy dávné slávy ohromí nejednoho návštěvníka o to více, když si uvědomí, že dnes vidí pouhé torzo hradu, který byl vystavěn již v polovině 13. století. I proto si mnoho badatelů myslelo, že se původně jednalo o královský hrad. Zdá se však, že je vše jinak.

Hrad Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m. Leží nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou asi 15 km jihozápadně od města Chrudim.

Počátky hradu spadají do konce 40. let 13. století, kdy v roce 1249 získává od krále zdejší panství Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců. Smil se následně v roce 1251 píše jako Smil z Lichtenburka, což je první doklad o existenci hradu.

Samotný název hradu vznikl z přeložení slova světlík/světlice do němčiny (licht = světlo, burg = hrad), název Lichnice je až z období novověku.

Hrad byl vystavěn na strategickém místě, odkud mohl kontrolovat podstatnou část újezdu zahrnující jižní oblast Železných hor. Hradní areál, vystavěný na prostorném návrší, má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. Východní část byla opatřena bránou, do níž vedla přístupová cesta. Téměř celý hrad byl obklopen mohutným příkopem s valem, jen severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. Jeho architektonické provedení, které je dnes zachytitelné v terénu, vedlo některé badatele k názoru, že hrad takovéto velikosti a kvality, musel být dílem krále, jelikož jen král si mohl v dobách kolem poloviny 13. století dovolit vystavět takto rozsáhlý hrad. Šlechtické hrady měly být v této době velikostně mnohem menší a jednodušší.

Po dlouhou dobu se tak vedla debata, byl-li hrad dílem Smila, který poprvé užil predikátu z Lichtenburka, nebo zda byl hrad založen již králem před rokem 1249 a následně se rozestavěný dostal do rukou rodu Ronovců. Druhá hypotéza po určitou dobu převažovala, ovšem postupem času se ukázalo, že je vše jinak, než se na první pohled zdálo.

O hradu či stavební činnosti krále v této oblasti není před rokem 1249 žádný důkaz. Navíc se proces, kdy se stavitel hradu určuje jen podle stavebního provedení hradu, ukázal jako nefunkční a nebezpečný. Dodnes dochované relikty daného sídla totiž nemusí být dílem jedné stavební etapy a není-li tak objekt důkladně prostudován z hlediska stavebně-historického a archeologického, může být jeho posouzení pouze pomocí základních údajů velice zavádějící.

Badatelé odkazující na královský původ hradu hájili svůj názor nejen na základě velikosti a tvaru půdorysu, který je podobný skutečně královskému hradu Křivoklát, ale i na základě náročnosti a kvality sídla, jehož součástí měly být dvě, dle některých i tři nárožní věže (jedna věž okrouhlá, druhá okrouhlá obytná a opatřená břitem, třetí obdélníková též s obytnou funkcí). Bližší studium však ukázalo určité nesrovnalosti.

Za prvé, archeologicky zkoumané jihovýchodní nároží nepřineslo žádné jednoznačné důkazy, že zde skutečně stála věž s břitem a ne například jiný trojúhelný objekt. Existenci této věže tak není možné nijak doložit. Za druhé, dodnes dochovaná okrouhlá věž v severovýchodním nároží je dílem více staveních etap a není tak možné zcela říci, jak věž vypadala původně, popřípadě co v těchto místech stálo v rámci první stavební fáze, kdy hrad vznikl. Za třetí, byť je dnešní rozsáhlý areál hradu brán jako dílo první stavební fáze, ukazuje se, že některé úseky obvodové hradby jsou mladšího data a je tak možné, že původní hrad, zmiňovaný v roce 1251, byl i menší.

Již tato fakta nasvědčují tomu, že pouhá klasifikace na základě půdorysného tvaru hradu nefunguje a hypotéza královského založení padá. K tomu lze dodat, že Smil, který se po hradě poprvé píše, patřil k velice významným členům královského dvora a k nejmocnějším šlechticům. Bojoval věrně po boku krále Přemysla Otakara II. například v bitvě u Mühldorfu roku 1257 či v roce 1260 v bitvě u Kressenbrunnu. Nebyl jen zdatným rytířem, ale též hospodářem, kdy založil například Smilův Brod (dnes Havlíčkův Brod), získal též právo na těžbu stříbra atd. I díky tomu si Smil mohl dovolit výstavbu kamenného hradu značných kvalit a nejspíše v roce 1250 tak vybudoval nové rodové sídlo Lichtenburk. Je však zřejmé, že původní podoba tohoto hradu byla do jisté míry odlišná než dnešní stav.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky architektura gotika výzkum historie

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Aktualizováno před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Hackeři, ilustrační foto.

Britové řeší čínský hackerský útok, zatímco je Si Ťin-pching v Evropě

Čína je podle informací Sky News zodpovědná za hackerský útok, při němž došlo k nabourání počítačového systému britského ministerstva obrany a úniku personálních údajů zaměstnanců úřadu. Vláda má v úterý o incidentu informovat poslance. Věc vyšla najevo v době, kdy je čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvě v Evropě. 

před 4 hodinami

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky)

Moskva bližší než Praha. Mění se Slovensko na proruský satelit?

Slovenský premiér Robert Fico už mnohokrát deklaroval, že politika jeho vlády bude „nezávislá“, a že nebude loutkou Západu, ale ani Ruska. Z jeho posledních kroků se ale zdá, že je mu přece jen východní pozice bližší. Jeho reálné kroky totiž ukazují, že se zcela záměrně odklání od svých západních spojenců a nadbíhá zájmům Moskvy.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Marek Ženíšek (TOP 09)

TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu

TOP 09 představí nového kandidáta na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Podle informací České televize jím má být poslanec Marek Ženíšek. Nominovalo ho předsednictvo strany, posvětit to však ještě musí výkonný výbor. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vlak odjel bez strojvedoucího a vykolejil. (2.5.2024) Prohlédněte si galerii

ČD ve čtvrtek odklidí vykolejený vlak, který ujel strojvedoucímu. Na trati bude výluka

České dráhy začnou ve čtvrtek ráno s odstraňováním dvou vozů, které vykolejily minulý týden u středočeského Klínce, informoval dopravce. Vozy budou nakolejeny s pomocí jeřábu a v rámci možností transportovány z místa po kolejích. Na trati mezi Čisovicemi a Měchenicemi tak bude muset být přerušen provoz, zajištěna bude náhradní autobusová doprava. 

před 8 hodinami

Český tým bude na MS hrát v pražské O2 areně.

Bez Vrány, Noska či Chlapíka. Trenéři naopak ze zámoří povolali na domácí MS Kämpfa

Realizační tým české hokejové reprezentace v čele s koučem Radimem Rulíkem v neděli večer na tiskové konferenci oznámil, kteří hokejisté budou Česko reprezentovat na domácím světovém šampionátu, který v Praze a Ostravě odstartuje v pátek 10. května. Stalo se tak po odehrání generálky, tedy Českých hokejových her v Brně, v rámci nichž se Čechům výsledkově vůbec nedařilo, přičemž vstřelili jen dvě branky. Jinak všechny duely s Finskem (1:4), Švédskem (0:2) a Švýcarskem (1:2) prohráli. Z konečné nominace vyplývá, že se na domácím turnaji představí mimo jiné devět hokejistů ze zámoří, pět hráčů z evropských soutěží a 12 z české extraligy.

před 8 hodinami

Kerčský most spojuje pevninské Rusko s anektovaným poloostrovem Krym.

Kyjev by měl přehodnotit plány útoku na Krymský most, ukazují satelitní snímky

Případný ukrajinský útok na most spojující Rusko s anektovaným poloostrovem Krym už nemusí dávat takový smysl jako v minulosti. Britský deník The Independent upozornil, že Moskva přestala využívat Kerčský most k zásobování frontové linie. Odkazuje se na satelitní snímky společnosti Molfar. Rusové aktuálně využívají pozemní trasy na východě Ukrajiny. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Josef Středula

Odboráři opustili jednání tripartity, potvrdil Středula. Podle vlády k tomu nebyl důvod

Odboráři předčasně opustili pondělní jednání tripartity, informovala ČT s odkazem na předsedu ČMKOS Josefa Středulu. Zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů řešili například aktuální situaci v zemědělství, ukotvení duálního systému vzdělávání do školského systému či vytvoření seznamu zemí, jejichž občané nebudou potřebovat k práci v Česku zvláštní povolení.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Počasí bude na druhý květnový svátek chladnější, ukazuje předpověď

Druhý květnový svátek se ponese v mírně chladnějších teplotách. Podle ČHMÚ.cz se ochladí pod hranici 20 stupňů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy