Majestátní zříceniny hradu Lichnice připomínají velkolepou hradní architekturu, která dodnes v lidech vyvolává silné emoce a zájem. Zdejší rozdrobené kulisy dávné slávy ohromí nejednoho návštěvníka o to více, když si uvědomí, že dnes vidí pouhé torzo hradu, který byl vystavěn již v polovině 13. století. I proto si mnoho badatelů myslelo, že se původně jednalo o královský hrad. Zdá se však, že je vše jinak.
Hrad Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m. Leží nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou asi 15 km jihozápadně od města Chrudim.
Počátky hradu spadají do konce 40. let 13. století, kdy v roce 1249 získává od krále zdejší panství Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců. Smil se následně v roce 1251 píše jako Smil z Lichtenburka, což je první doklad o existenci hradu.
Samotný název hradu vznikl z přeložení slova světlík/světlice do němčiny (licht = světlo, burg = hrad), název Lichnice je až z období novověku.
Hrad byl vystavěn na strategickém místě, odkud mohl kontrolovat podstatnou část újezdu zahrnující jižní oblast Železných hor. Hradní areál, vystavěný na prostorném návrší, má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. Východní část byla opatřena bránou, do níž vedla přístupová cesta. Téměř celý hrad byl obklopen mohutným příkopem s valem, jen severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. Jeho architektonické provedení, které je dnes zachytitelné v terénu, vedlo některé badatele k názoru, že hrad takovéto velikosti a kvality, musel být dílem krále, jelikož jen král si mohl v dobách kolem poloviny 13. století dovolit vystavět takto rozsáhlý hrad. Šlechtické hrady měly být v této době velikostně mnohem menší a jednodušší.
Po dlouhou dobu se tak vedla debata, byl-li hrad dílem Smila, který poprvé užil predikátu z Lichtenburka, nebo zda byl hrad založen již králem před rokem 1249 a následně se rozestavěný dostal do rukou rodu Ronovců. Druhá hypotéza po určitou dobu převažovala, ovšem postupem času se ukázalo, že je vše jinak, než se na první pohled zdálo.
O hradu či stavební činnosti krále v této oblasti není před rokem 1249 žádný důkaz. Navíc se proces, kdy se stavitel hradu určuje jen podle stavebního provedení hradu, ukázal jako nefunkční a nebezpečný. Dodnes dochované relikty daného sídla totiž nemusí být dílem jedné stavební etapy a není-li tak objekt důkladně prostudován z hlediska stavebně-historického a archeologického, může být jeho posouzení pouze pomocí základních údajů velice zavádějící.
Badatelé odkazující na královský původ hradu hájili svůj názor nejen na základě velikosti a tvaru půdorysu, který je podobný skutečně královskému hradu Křivoklát, ale i na základě náročnosti a kvality sídla, jehož součástí měly být dvě, dle některých i tři nárožní věže (jedna věž okrouhlá, druhá okrouhlá obytná a opatřená břitem, třetí obdélníková též s obytnou funkcí). Bližší studium však ukázalo určité nesrovnalosti.
Za prvé, archeologicky zkoumané jihovýchodní nároží nepřineslo žádné jednoznačné důkazy, že zde skutečně stála věž s břitem a ne například jiný trojúhelný objekt. Existenci této věže tak není možné nijak doložit. Za druhé, dodnes dochovaná okrouhlá věž v severovýchodním nároží je dílem více staveních etap a není tak možné zcela říci, jak věž vypadala původně, popřípadě co v těchto místech stálo v rámci první stavební fáze, kdy hrad vznikl. Za třetí, byť je dnešní rozsáhlý areál hradu brán jako dílo první stavební fáze, ukazuje se, že některé úseky obvodové hradby jsou mladšího data a je tak možné, že původní hrad, zmiňovaný v roce 1251, byl i menší.
Již tato fakta nasvědčují tomu, že pouhá klasifikace na základě půdorysného tvaru hradu nefunguje a hypotéza královského založení padá. K tomu lze dodat, že Smil, který se po hradě poprvé píše, patřil k velice významným členům královského dvora a k nejmocnějším šlechticům. Bojoval věrně po boku krále Přemysla Otakara II. například v bitvě u Mühldorfu roku 1257 či v roce 1260 v bitvě u Kressenbrunnu. Nebyl jen zdatným rytířem, ale též hospodářem, kdy založil například Smilův Brod (dnes Havlíčkův Brod), získal též právo na těžbu stříbra atd. I díky tomu si Smil mohl dovolit výstavbu kamenného hradu značných kvalit a nejspíše v roce 1250 tak vybudoval nové rodové sídlo Lichtenburk. Je však zřejmé, že původní podoba tohoto hradu byla do jisté míry odlišná než dnešní stav.
Související
Karlštejn se začal stavět před 675 lety. K čemu měl sloužit a skutečně na něj nesměly ženy?
Ministerstvo kultury chce prohlásit osm historických objektů národními kulturními památkami
hrady a zámky , architektura , gotika , výzkum , historie
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas
včera
Dominance ODS v Brně skončila. V Ostravě ANO ztratilo voliče
včera
V senátních volbách ve Žďáru nad Sázavou rozhodl jediný hlas
včera
Starostové nechtěli úspěch v Praze zakřiknout. Naše vize má šanci, řekl Rakušan
včera
Souboj o Prahu míří do finále. STAN směřuje k vítězství, Piráti ztrácí, Macinka neskrývá zklamání
včera
Začala 14. řada StarDance. Eben s Kostkovou potvrdili konec, nejlepší tanec předvedl Dyk
včera
Zůstáváme nejsilnější politickou silou v zemi, v Praze proti mně budují nenávist, prohlásil Babiš po volbách
včera
Výsledky voleb přinesly dramatické zvraty. Metropole dál sčítají, někteří kandidáti mají o Senátu jasno
včera
Hnutí ANO ztrácí baštu v Ústí nad Labem
včera
Překvapivé volební zvraty: Kuba slaví úspěch s Naše Česko, Čunek post neobhájil
včera
Okamura přiznal zklamání z neúspěchu SPD v senátních volbách
včera
Volby v Praze: O vítězství se pere Spolu pro Prahu se STAN. ANO až čtvrté
včera
Kupka chce Vystrčila i nadále v čele Senátu. Portlík prozradil povolební plán
včera
Volby 2026: Sečteny přes tři čtvrtiny hlasů. Objevují se první výsledky z metropolí
včera
Grolich a řada dalších kandidátů na senátory uspěje už v prvním kole, odhaluje sčítání
včera
Jsme nejsilnější opozicí a největší konkurent hnutí ANO, prohlásil po volbách Rakušan
včera
Macinka a Turek slaví ve štábu Motoristů první mandát v Černoučku
včera
Sečteno 60 procent hlasů. Ve volbách propadla lavice a SPD, míní politolog
včera
Kupka řekl, co bude ODS považovat za volební úspěch
včera
Volby 2026: Polovina okrsků sečtena, po místních sdruženích vedou z vládních stran nadále lidovci
Sčítání hlasů v letošních komunálních a senátních volbách postupuje značným tempem a Český statistický úřad již má zpracovanou zhruba polovinu všech volebních okrsků. Výsledky nově přicházejí také z větších měst a regionálních center, kde okrskové komise postupně uzavírají protokoly a odesílají data do centrálního systému.
Zdroj: Libor Novák