Když se Vladimir Putin chopil funkce úřadujícího prezidenta Ruska v poslední den 20. století, byl tento bývalý špion pro mnohé záhadou. Historie však ukazuje, jak se tento překvapivý vůdce dokázal vyrovnat s drsným dětstvím a vyšplhat až na vrchol moci v Kremlu.
Ruský prezident Boris Jelcin 31. prosince 1999 nečekaně oznámil svou rezignaci a v televizním projevu prohlásil: „Rusko musí vstoupit do nového tisíciletí s novými politiky, novými tvářemi, s inteligentními, silnými a energickými lidmi.“ Uved server BBC.
Jelcinova vláda byla poznamenaná rozsáhlou korupcí, politickými krizemi a obrovskými sociálními problémy. Ačkoliv Jelcin hrál klíčovou roli při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, jeho prezidentství bylo pro Rusko traumatickým obdobím přechodu od komunistické ekonomiky k volnému trhu.
O půlnoci přebral Jelcinův nástupce Vladimir Putin úřad úřadujícího prezidenta a ve svém prvním televizním projevu slíbil: „Nebude žádné mocenské vakuum.“ Zároveň přidal varování: „Jakýkoliv pokus překročit zákon a ústavu Ruské federace bude nekompromisně potlačen.“ Fit a střízlivý Putin se rychle stal populární postavou v zemi, která byla unavená chaotickým a nepředvídatelným Jelcinovým chováním. Jelcinova pověst, spojená s alkoholismem a špatným zdravotním stavem, často vytvářela dojem, že je úspěchem už jen jeho příchod do kanceláře.
Putin se dostal do povědomí jako premiér v srpnu 1999. Tento bývalý agent KGB byl tehdy prakticky neznámý, ale jeho tvrdý postoj k válce v odtržené Čečenské republice mu rychle přinesl popularitu. Když se v březnu 2000 konaly prezidentské volby, Putin získal téměř 53 % hlasů už v prvním kole. Většina Rusů tehdy podle průzkumů toužila po ekonomické stabilitě, a Putin jim sliboval, že udělá Rusko opět silným.
Nový vůdce největší země světa si během své cesty na vrchol pečlivě chránil své soukromí. Ve 47 letech byl Putin mužem, který se rád prezentoval jako silný a neústupný. Tento držitel černého pásu v judu proslul výroky, které zahrnovaly i přirovnání pachatelů trestné činnosti k „krysám, které je třeba rozmáčknout“. Přesto však zůstávala otázka: kdo vlastně Vladimir Putin doopravdy je?
Putin vyrůstal v Petrohradu, tehdy známém jako Leningrad. Město, které založil car Petr Veliký, bylo plné západních vlivů, ale i připomínek ruské imperiální minulosti. Jeho bývalý trenér juda Anatolij Rachlin v rozhovoru z roku 2001 vzpomínal, že Putin byl odhodlaný vítězit, ať už hrubou silou, nebo chytrostí. „Uměl házet na obě strany stejně dobře, což soupeře vždy překvapilo,“ popsal trenér jeho strategickou schopnost přelstít protivníky.
Putin se narodil v roce 1952, sedm let po konci druhé světové války. Jeho rodina přežila obléhání Leningradu, během kterého zemřel jeho starší bratr. Putin vyrůstal v přeplněném komunálním bytě, kde sdílel kuchyň a koupelnu s dalšími rodinami. V autobiografii popsal, jak jako chlapec bojoval s krysami na schodišti. „Jednou jsem pronásledoval obrovskou krysu, až jsem ji zahnal do kouta. Najednou se na mě vrhla,“ napsal.
Podle profesorky Niny Chruščovové, pravnučky Nikity Chruščova, Putin tento příběh často používá, aby zdůraznil svůj skromný původ a těžké podmínky, které musel překonat. „Ukazuje, jak začal bojovat s těmi nejnižšími tvory a postupně čelil nepřátelům různého druhu, domácím i zahraničním,“ řekla Chruščovová v podcastu BBC z roku 2023.
Dětství bylo pro Putina těžkým obdobím. Jeho přítelkyně z mládí, psycholožka Maria Osorinová, v roce 2003 uvedla, že vyrůstali v prostředí, kde platilo „přežijí jen ti nejsilnější“. Putin byl podle ní malý, hubený a slabý, což ho motivovalo, aby se stal silným a odolným. Rodina byla sice plná lásky, ale její členové byli zdrženliví ve vyjadřování emocí. „Putinovi rodiče ho milovali, ale nikdy by ho na veřejnosti nepolíbili,“ popsala Osorinová.
Osorinová také dodala, že Putin jako lídr znamenal pro mnoho Rusů úlevu. „Je prvním vůdcem od revoluce, za kterého se nemusíme stydět,“ uvedla.
Putin dnes, ve věku 72 let, vládne déle než kterýkoliv jiný vůdce Kremlu od doby Josifa Stalina. S veškerou opozicí potlačenou se zdá, že nic nebrání tomu, aby zůstal u moci až do roku 2036, pokud si to bude přát.
Související
Reakce na odhalení vraždy Navalného: Ve hře jsou nové protiruské sankce
Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček
Aktuálně se děje
včera
Čech ve Vídni kradl čokolády v supermarketu. Skončil v rukou policie
včera
První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže
včera
V Česku nadále probíhá epidemické šíření chřipky
včera
Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku
včera
105 let od okamžiku, kdy americký lékař sám sobě vyoperoval slepé střevo. Proč to udělal?
včera
Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková
včera
Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar
včera
Novinky o počasí. Sněžit má až do úterního dopoledne, platí varování
včera
Vláda rozhodla, kdo na postu předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nahradí Drábovou
včera
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
včera
Vláda zamítla změny v důchodech. Dala zelenou supermoderní nemocnici
včera
Rubio v Mnichově odhalil, kolik na Ukrajině umírá ruských vojáků
včera
Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený
včera
Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ
včera
Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích
včera
V Praze opět roste počet případů žloutenky
včera
Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí
včera
Braathen získal pro Brazílii historické zimní zlato, Fernstädtová nakonec desátá
včera
Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach
včera
Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou
Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.
Zdroj: Libor Novák