Když se Vladimir Putin chopil funkce úřadujícího prezidenta Ruska v poslední den 20. století, byl tento bývalý špion pro mnohé záhadou. Historie však ukazuje, jak se tento překvapivý vůdce dokázal vyrovnat s drsným dětstvím a vyšplhat až na vrchol moci v Kremlu.
Ruský prezident Boris Jelcin 31. prosince 1999 nečekaně oznámil svou rezignaci a v televizním projevu prohlásil: „Rusko musí vstoupit do nového tisíciletí s novými politiky, novými tvářemi, s inteligentními, silnými a energickými lidmi.“ Uved server BBC.
Jelcinova vláda byla poznamenaná rozsáhlou korupcí, politickými krizemi a obrovskými sociálními problémy. Ačkoliv Jelcin hrál klíčovou roli při rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, jeho prezidentství bylo pro Rusko traumatickým obdobím přechodu od komunistické ekonomiky k volnému trhu.
O půlnoci přebral Jelcinův nástupce Vladimir Putin úřad úřadujícího prezidenta a ve svém prvním televizním projevu slíbil: „Nebude žádné mocenské vakuum.“ Zároveň přidal varování: „Jakýkoliv pokus překročit zákon a ústavu Ruské federace bude nekompromisně potlačen.“ Fit a střízlivý Putin se rychle stal populární postavou v zemi, která byla unavená chaotickým a nepředvídatelným Jelcinovým chováním. Jelcinova pověst, spojená s alkoholismem a špatným zdravotním stavem, často vytvářela dojem, že je úspěchem už jen jeho příchod do kanceláře.
Putin se dostal do povědomí jako premiér v srpnu 1999. Tento bývalý agent KGB byl tehdy prakticky neznámý, ale jeho tvrdý postoj k válce v odtržené Čečenské republice mu rychle přinesl popularitu. Když se v březnu 2000 konaly prezidentské volby, Putin získal téměř 53 % hlasů už v prvním kole. Většina Rusů tehdy podle průzkumů toužila po ekonomické stabilitě, a Putin jim sliboval, že udělá Rusko opět silným.
Nový vůdce největší země světa si během své cesty na vrchol pečlivě chránil své soukromí. Ve 47 letech byl Putin mužem, který se rád prezentoval jako silný a neústupný. Tento držitel černého pásu v judu proslul výroky, které zahrnovaly i přirovnání pachatelů trestné činnosti k „krysám, které je třeba rozmáčknout“. Přesto však zůstávala otázka: kdo vlastně Vladimir Putin doopravdy je?
Putin vyrůstal v Petrohradu, tehdy známém jako Leningrad. Město, které založil car Petr Veliký, bylo plné západních vlivů, ale i připomínek ruské imperiální minulosti. Jeho bývalý trenér juda Anatolij Rachlin v rozhovoru z roku 2001 vzpomínal, že Putin byl odhodlaný vítězit, ať už hrubou silou, nebo chytrostí. „Uměl házet na obě strany stejně dobře, což soupeře vždy překvapilo,“ popsal trenér jeho strategickou schopnost přelstít protivníky.
Putin se narodil v roce 1952, sedm let po konci druhé světové války. Jeho rodina přežila obléhání Leningradu, během kterého zemřel jeho starší bratr. Putin vyrůstal v přeplněném komunálním bytě, kde sdílel kuchyň a koupelnu s dalšími rodinami. V autobiografii popsal, jak jako chlapec bojoval s krysami na schodišti. „Jednou jsem pronásledoval obrovskou krysu, až jsem ji zahnal do kouta. Najednou se na mě vrhla,“ napsal.
Podle profesorky Niny Chruščovové, pravnučky Nikity Chruščova, Putin tento příběh často používá, aby zdůraznil svůj skromný původ a těžké podmínky, které musel překonat. „Ukazuje, jak začal bojovat s těmi nejnižšími tvory a postupně čelil nepřátelům různého druhu, domácím i zahraničním,“ řekla Chruščovová v podcastu BBC z roku 2023.
Dětství bylo pro Putina těžkým obdobím. Jeho přítelkyně z mládí, psycholožka Maria Osorinová, v roce 2003 uvedla, že vyrůstali v prostředí, kde platilo „přežijí jen ti nejsilnější“. Putin byl podle ní malý, hubený a slabý, což ho motivovalo, aby se stal silným a odolným. Rodina byla sice plná lásky, ale její členové byli zdrženliví ve vyjadřování emocí. „Putinovi rodiče ho milovali, ale nikdy by ho na veřejnosti nepolíbili,“ popsala Osorinová.
Osorinová také dodala, že Putin jako lídr znamenal pro mnoho Rusů úlevu. „Je prvním vůdcem od revoluce, za kterého se nemusíme stydět,“ uvedla.
Putin dnes, ve věku 72 let, vládne déle než kterýkoliv jiný vůdce Kremlu od doby Josifa Stalina. S veškerou opozicí potlačenou se zdá, že nic nebrání tomu, aby zůstal u moci až do roku 2036, pokud si to bude přát.
Související
Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce
před 1 hodinou
Skvělá zpráva od policistů. Pohřešovaný dvanáctiletý chlapec se konečně našel
před 1 hodinou
Akt antisemitismu otřásl Austrálií. Pro násilí u nás není místo, řekl Albanese
před 2 hodinami
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
před 3 hodinami
Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney
Aktualizováno před 3 hodinami
Útok na populární pláži v Sydney: Dva útočníci zastřelili několik lidí
před 4 hodinami
Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib
před 6 hodinami
Trump slibuje odvetu po útoku v Sýrii. Zemřeli tři Američané
před 7 hodinami
Volby na Ukrajině by byly výzvou. Experti upozorňují na několik problémů
před 8 hodinami
Za tři dny se nenašel. Policie nasadila do pátrání po Markovi maximální síly
před 9 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Trend má pokračovat
včera
Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla
Aktualizováno včera
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
včera
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
včera
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
včera
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
včera
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
včera
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
včera
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
včera
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
Česko podle nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO) potřebuje peníze pro vlastní občany. Evropskou unii proto vyzývá k tomu, aby našla jiné způsoby financování Ukrajiny, která přes tři roky čelí ruské agresi. Nebudeme tam dávat peníze, prohlásil Babiš doslova.
Zdroj: Jan Hrabě