Smrt Mandely: Svět truchlí, JAR má strach z vlny rasismu

Po zprávě o úmrtí pětadevadesátiletého nositele Nobelovy ceny za mír se na ulici před exprezidentovým domem na johannesburském předměstí Houghton, kde Mandela zemřel ve čtvrtek večer, začali scházet lidé. Někteří troubili na vuvuzelu.

Vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC), jejímž vůdcem Mandela byl, vyzvala Jihoafričany, aby nepodléhali zoufalství. "Žije dál v každém z vás a ve vašich domech, protože svůj život obětoval nám všem," uvedl ANC v prohlášení k Mandelově úmrtí. "Byl ztělesněním pokory, rovnosti, spravedlnosti svobody a naděje milionů lidí tady i v zahraničí," uvedl ANC.

Nicméně řada Jihoafričanů je skonem muže, který zemi přinesl usmíření a mírové soužití, vážně otřesena a má strach z budoucnosti. Přes ujišťování nejvyšších představitelů i vážených osobností, že JAR bude pokračovat na cestě pryč od hořké minulosti apartheidu, se mnozí bojí toho, co by mohlo následovat.

"To nebude dobrý! Myslím, že tu bude rasističtější země. Lidi se postaví proti sobě a budou vyhánět cizince," citoval Reuters například Sharon Qubekovou, 28letou úřednici z černošského předměstí Johannesburgu Tembisy. "Mandela byl jediný, kdo nás držel pohromadě," dodala.

Kondolence přicházejí z celého světa

Poctu Nelsonu Mandelovi vzdal například americký prezident Barack Obama. Řekl mimo jiné, že bez Nelsona Mandely by si nedokázal představit svůj život. Britský premiér David Cameron zase na znamení smutku nechal vlajku nad svým sídlem v Downing Street stáhnout na půl žerdi. Tibetský duchovní vůdce dalajlama v Nelsonu Mandelovi, jenž ve čtvrtek zemřel, ztratil "drahého přítele". V dopise zaslaném Mandelově rodině označil bývalého jihoafrického prezidenta označil za "člověka odvahy, zásad a nesporné integrity".

"Nelson Mandela je symbolem boje proti rasismu, politickému násilí a netoleranci. Je symbolem spravedlnosti, svobody a respektu k lidským právům," uvedli Barroso a Van Rompuy za EU. V kondolenci Mandelově rodině i lidem v Jižní Africe podotkli, že zesnulý nebyl jen klíčovou osobností přechodu země od apartheidu k demokracii.

Šéfka evropské diplomatické služby Catherine Ashtonová ve svém vlastním prohlášení zdůraznila, že Mandela její generaci a celý svět inspiroval více než kdo jiný. "Ukázal lidem na všech kontinentech, že morální síla demokracie může překonat jalovou vůli tyranie. Pokaždé, když jsem jej potkala, jeho mírná síla a neuhasínající vášeň potvrzovaly mé přesvědčení, že demokraté, ať už jsou kdekoliv, mu dluží hodně a navždy," uvedla.

Mandelu přirovnávají k Havlovi

11. února 1990 se do celého světa rozletěla zpráva, že Nelson Mandela opustil brány věznice. Propuštěn tak byl po dlouhých 27 letech. Krátce na to Mandelu, který se do politiky aktivně zapojil už na konci 40. let minulého století, nadšeně vítalo v Kapském Městě na 500 tisíc lidí, informuje rozhlas.cz.

Ve svém prvním projevu se černošský hrdina vyslovil pro mír, demokracii a svobodu, a Jihoafrická republika se vydala na novou cestu - k demokratické společnosti tvořené bílými a černými.

Mandela od roku 1960 sice podporoval ozbrojený boj proti apartheidu. Jako prezident, kterým se stal v květnu 1994, ale zajišťoval spolu s bělochy vytváření multirasové Jižní Afriky.

Vyvrcholením jeho úsilí o národní usmíření bylo přijetí nové ústavy zakazující diskriminaci menšin, včetně bělochů. Mnozí ho proto také přezdívají „národním sjednotitelem" a přirovnávají ho i k českému exprezidentovi Václavu Havlovi. Ostatně oba tito muži získali mimo jiné i Cenu Four Freedoms, podobně jako Dalajláma, se kterým se také Mandela i Havel přátelili.