"(Americký) senát bude brzy projednávat dodatek předložený senátory Johnem McCainem a Dianne Feinsteinovou, který by zakázal jakémukoliv americkému zaměstnanci používat během výslechu mučení. Tento pozměňovací návrh vychází částečně ze senátní zprávy o mučení ze strany CIA zveřejněné v prosinci, která odstartovala intenzivní debatu o efektivitě této metody - především o tom, zda informace požadované od podezřelých teroristů lze získat při použití jiných zdrojů či technik," píše expert na mezinárodní právo David Abramowitz. Viceprezident nevládní organizace Humanity United a bývalý legislativní poradce Výboru pro zahraniční věci amerického kongresu ve svém komentáři pro server LA Times rozebral problém mučení osob podezřelých z terorismu a americké invaze do Iráku v roce 2003.
Odhalení CIA odpálilo bombu
"Méně pozornosti je věnováno riziku, které představují smyšlené informace získané mučením. Senátní zpráva přiblížila dva případy, kdy podezřelí, které CIA mučila, navedli agenty na falešnou stopu. A já mám s tímto problémem osobní zkušenost. Stále mě straší jeden případ, kdy smyšlené informace vedly ke smrti tisíců Američanů. Přestože informace pocházela z případu tajného věznění, kdy Spojené státy převezly zadrženého do cizí země (údajně do Egypta), epizoda je varovným příběhem, proč by američtí zákonodárci nikdy neměli povolit mučení či spoléhat na takto získané informace," apeluje expert.
"V roce 2002 jsem byl hlavní poradce pro demokratické členy parlamentního Výboru pro zahraniční věci. Výbor tehdy projednával zákon umožňující nasazení síly proti Iráku. Ústřední ospravedlnění předkládané administrativou George W. Bushe se točilo kolem podezření, že Irák nadále vlastní zbraně hromadného ničení. Na sklonku roku 2002 Výbor obdržel od zpravodajců zprávu o Iráku. Pamatuju si pocit, že téměř všechny detaily, které nám Bushova vláda prezentovala, byly staré a známé. Přemýšlel jsem o tom, ale nebil jsem na poplach. Ve skutečnosti jsem měl ale stále větší pocit, že neexistují žádné nové informace o tom, že by Irák představoval skutečnou hrozbu a rozhodně ne takovou, která by ospravedlnila americkou vojenskou akci," vzpomíná Abramowitz.
"Pak ale zpravodaj CIA odpálil bombu. S velkým sebevědomým, které bylo jeho hlavním rysem, začal tvrdit, že Irák poskytoval výcvik s chemickými a biologickými zbraněmi členům Al-Káidy. Pamatuju si drtivý dopad tohoto svědectví. Říkal jsem si, že pokud víme tohle, je zde možná ještě mnohem více věcí, které nevíme, včetně možnosti, že proběhlo předání těchto zbraní Al-Káidě. Podíval jsem se na jednoho z hlavních poradců, kteří sdíleli mou reakci: Tohle bylo vážné," uvádí odborník.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Během mé desetileté služby na Kapitolu jsem se zúčastnil stovek schůzek, ale jen málo z nich vyústilo v okamžitou změnu mého názoru či mělo takový emoční dopad. Do toho dne jsem pochyboval, že režim Saddáma Husajna by mohl jakkoliv smysluplně spolupracoval s džihádisty. Poté, když se mě zákonodárci a poradci ptali na můj názor, odkazoval jsem na tuto zprávu jako na důležitý faktor. A věřil jsem, že zákonodárci vezmou při rozhodování o tom, zda hlasovat pro nasazení vojenské síly proti Iráku, toto dramatické odhalení zpravodaje CIA silně v potaz," tvrdí Abramowitz.
Nedozírné důsledky
"Nyní víme, že tato informace byla získána z jediného zdroje. Podle NY Times šlo o muže jménem Ibn al-Šajch al-Libí, který byl zatčen v Pákistánu, převezen na vojenskou základnu v Afghánistánu a následně předán orgánům v Egyptě, kdy byl podle svého tvrzení mučen. Pravda, i v té době byla jeho stanoviska k Iráku zpochybňována v rámci zpravodajské komunity a senátní zpráva o zpravodajství před válkou naznačuje, že nebyl nalezen žádný potvrzující důkaz. Poté, co se opět dostal do amerických rukou, Libí své tvrzení odvolal a CIA stáhla poznatky vyplývající z jeho slov," připomíná expert.
"Toto nepíšu, abych obnovil spor, z jakých důvodů jsme šli do války s Irákem. A uvědomuju si, že tyto informace byly získány cizí zpravodajskou službou, nikoliv CIA. Musíme ale pamatovat na téměř 4,5 tisíce amerických vojáků, kteří ztratili život v konfliktu, který byl částečně ospravedlňován na základě nespolehlivých informací získaných mučením. Také stovky tisíc Iráčanů přišly o život. A my se stále potýkáme s následky naší intervence," deklaruje Abramowitz.
"Lidé budou nadále diskutovat o hodnotě informací získaných prostřednictvím mučení za Bushovy vlády. Jistě však vím, že taková informace získaná mučení může vést nejen k plýtvání zdroji a špatným zahraničněpolitickým rozhodnutím, ale také k tragickým konsekvencím, včetně ztrát na životech mužů a žen nosících uniformu. Nesmíme dovolit, aby se to stalo znovu," burcuje závěrem komentář.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
USA (Spojené státy americké) , mučení vězňů , Irák
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák