Občanská válka v USA? Vlivný poradce hovoří o totální změně

Válka je již prohraná

Válka zatím není zcela vyhraná, ale konečný vítěz je podle Sosnika jasný a na konci prezidentských primárek v roce 2020 Demokratickou stranu ovládne základna stále liberálnějších aktivistů.

Strana, která téměř před desetiletím nominovala do prezidentského úřadu Baracka Obamu, se na konci jeho druhého funkčního období posunula výrazně doleva, přičemž Hillary Clintonová jen s velkými obtížemi dokázala ve své kampani zvládnout výzvu v podobě Bernieho Sanderse, uvádí konzultant. Připomíná, že Clintonová nakonec nominaci získala, protože využila zbytky rozkládajícího se stranického politického aparátu a podpořili ji tzv. superdelegáti.

Tato transformace probíhá od začátku minulé dekády, přičemž ji zažehly prezidentský souboj mezi Alem Gorem a George W. Bushem, Bushovo následné rozhodnutí válčit v Iráku a rostoucí příjmová nerovnost zvýrazněná ekonomickou krizí, soudí poradce. Konstatuje, že prezidentství Donalda Trumpa liberální křídlo strany dále aktivizuje.

Hloubku a rozsah posunu doleva v sociální a hospodářské politice v rámci Demokratické strany od Clintonova prezidentství je obtížné zhodnotit, přiznává Sosnik. Odkazuje však na nedávno zveřejněné průzkumy, podle nichž v roce 2017 zastávalo 73% demokratů a demokratických stoupenců liberální či převážně liberální politické hodnoty, zatímco v roce 1994 to bylo jen 30%.

Výzkum také zjistil, že 84% demokratů považuje přistěhovalectví za dobrou věc pro USA, což je nárůst o 52% od roku 1994, poukazuje poradce. Doplňuje, že 64% demokratů nyní považuje rasovou diskriminaci za hlavní překážku pro sociální vzestup černošské populace, což je nárůst o 36% oproti roku 2010, přičemž za poslední 3 roky o 19% narostl počet demokratů, kteří v roce 2017 podporují zdravotní systém dotovaný z federálních daní a tento názor nyní ve straně převládá.

"Stranu budou doleva tlačit další faktory, včetně demografických trendů, rostoucí geografické koncentrace takto orientovaných voličů a změny v nominačním procesu Demokratické strany," očekává Sosnik. Vysvětluje, že demografické změny jsou generační i rasové, navíc v roce 2018 budou mileniáni poprvé největší skupinou s volebním právem, přičemž poslední sčítání lidu ukazuje, že 44% mileniánů tvoří menšiny také většinu každoročního přírůstku obyvatel tvoří právě potomci minorit.

Frontová linie války s Trumpem

Tito mileniáni jsou nejvíc protirepublikánští a protitrumpovští ze všech voličských skupin, především kvůli svým názorům na společenské otázky, v nichž zastávají téměř výhradně progresivní postoje, ale jsou také mobilizováni environmentálními tématy, které při své volbě staví na první místo, deklaruje konzultant. Podotýká, že spolu s touto generační obměnou si demokraté také stále více vybírají, kde žijí a okolo koho žijí - Trump ve volbách získal 84% amerických okresů, ale zbylé oblasti, které se nacházejí hlavně na pobřežích a městských centrech ve středozemí, volily v drtivé většině Clintonovou.

"Jak moc se venkov posunul doprava a zvolil Trumpa, geografické oblasti, které hlasovaly pro Clintonovou, se posunuly ještě více doleva," píše Sosnik. Míní, že tento posun povede k volbě progresivnějšího vedení Demokratické strany, jelikož její bašty se stávají politickou frontovou linií války proti Trumpovi a pravděpodobné změny do primárek v roce 2020 partaj zavedou ještě více nalevo od středu.       

Odhalení v nové knize někdejší předsedkyně Demokratické strany Donny Brazileové dostanou vedení demokratů pod tlak, aby byl nominační proces prezidentského kandidáta transparentnější a omezil se vliv establishmentu v primárkách, očekává konzultant. Za ještě podstatnější pak považuje přesunutí kalifornských primárek již na začátek března, což bude adepty na demokratickou nominaci tlačit k progresivnějším postojům v otázkách, které oslovují tamní početnou skupinu demokratických voličů.

Také republikány však čekají vnitřní bitvy, ale ve srovnání s dopady "trumpifikace" Republikánské strany mohou být důsledky pro demokraty trvalejší, myslí si poradce. Vysvětluje, že Trumpovo vítězství odráží spíše vzpouru proti systému než nějakou hlubokou filozofii, ale změny v Demokratické straně vycházejí z pevného souboru ideologického přesvědčení, které prosazuje členská základna.

Tato změna není pro demokraty bez rizika, jelikož navzdory průzkumům, podle nichž se v roce 2016 považovala čtvrtina dospělých Američanů za liberály, což představuje osmiprocentní nárůst oproti roku 1992, USA zůstávají středo-pravicovou zemí, kde se 70% obyvatel označuje za umírněné nebo konzervativce, varuje Sosnik. Dodává, že úspěch Demokratické strany v pokusu o návrat do Bílého domu tak bude záviset na její schopnosti přesvědčit většinu Američanů k podpoře progresivnější agendy, avšak ačkoliv se Spojené státy tímto směrem posunují, zdaleka nejsou tak daleko.