PŮVODNÍ ZPRÁVA | EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Potenciální Trumpův návrat do Bílého domu by mohl znamenat nejen změny v zahraniční politice, ale i nové obchodní války, které by citelně zasáhly evropskou ekonomiku. Trump už během své kampaně slíbil, že by uvalil vysoká cla na dovoz z Číny a až dvacetiprocentní cla na produkty z dalších zemí, což by pro Evropu mohlo znamenat obchodní šok podobný Smoot-Hawleyho celnímu zákonu z roku 1930, který prohloubil Velkou hospodářskou krizi.

Evropští centrální bankéři, kteří už nyní čelí vysoké inflaci a ekonomickým potížím, varují před riziky, která by taková politika přinesla. Pokud by Trumpova cla zasáhla evropský vývoz do USA, euro by mohlo spadnout k paritě s dolarem, což by mělo významný dopad na evropské hospodářství.

Zástupci evropských centrálních bank, včetně švédského guvernéra Erika Thedéena, upozorňují, že obchodní bariéry jsou pro otevřené ekonomiky, jako je ta evropská, negativní a že by mohly negativně ovlivnit inflaci a hospodářský růst.

Trumpův vliv nebude neomezený

Olomoucký ekonom Kuchař pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že na rozdíl od 30. let 20. století je dnes svět díky globalizaci mnohem propojenější a mnoho států si uvědomuje, že dlouhodobé obchodní války poškozují všechny strany: „Administrativa USA funguje v rámci mezinárodních organizací a úmluv, jako například NAFTA nebo WTO, které do značné míry vymezují mantinely možného jednání v oblasti zahraniční politiky členských států a které v meziválečném období chyběly.“

I když má zvolený prezident významný vliv, jeho schopnost prosadit volební sliby nebude neomezená. „Spojené státy nejsou autokratickým režimem, a i když je vliv amerického prezidenta významný, politická opatření týkající se zahraničního obchodu závisí na celé administrativě USA, nejen na budoucím prezidentovi,“ zdůraznil.

Důsledky případného zvýšení cel jako první nepocítí firmy. „Pokud budou cla zavedena, důsledky ponesou především američtí spotřebitelé, a to v podobě vyšších cen a omezenějšího výběru zboží,“ pokračoval.

Evropské ekonomiky – včetně té české, se mohou do budoucna orientovat k zemím globálního Jihu. „Tyto státy v současnosti zaznamenávají rychlejší ekonomický růst než tradiční euroatlantičtí obchodní partneři a naléhavě potřebují kapitál na pořízení technologií a budování infrastruktury nezbytné pro svůj rozvoj,“ poznamenal.

Jak ovlivní cla USA a EU?

„Obecně by se dalo říct, že se clo obvykle přenáší na konečného zákazníka prostřednictvím vyšších cen. Pokud americký trh nemá alternativní domácí výrobu nebo levnější zdroje, spotřebitelé zaplatí více za produkty jako automobily, elektroniku nebo luxusní zboží,“ upřesnil Kuchař.

Vyšší cla američtí spotřebitelé pocítí silně. „Pokud cla odradí evropské výrobce od exportu do USA, americkým zákazníkům se zúží výběr produktů, což může dále zvýšit ceny díky nižší konkurenci,“ podotkl.

Evropští výrobci pocítí dopady prostřednictvím ztráty podílu na trhu. „Díky clům by evropské produkty byly méně konkurenceschopnými na americkém trhu, což by mohlo vést k poklesu exportu a ztrátám na tržbách. Některé firmy by se mohly pokusit snižovat ceny, aby udržely svou přítomnost na trhu, a tím absorbovat část nákladů,“ přiblížil Kuchař.

Aby se někteří výrobci vyhnuli celním poplatkům, mohou se pokusit přesunout část produkce do USA. „To však zvýší náklady na investice a reorganizaci výroby. V krátkodobém horizontu bych tak očekával, že američtí spotřebitele budou čelit vyšším nákladům,“ míní.

Kuchař dále popsal, že v delším horizontu mohou cla vyvolat změny v obchodních strategiích, které ovlivní evropské (i české) výrobce. „Rozložení nákladů – nebo přesněji dopadů celní politiky – pak závisí na schopnosti firem přizpůsobit se protekcionistické politice,“ pokračoval.

„Protekcionistická politika může krátkodobě přinést politické body a posílit některé domácí sektory, dlouhodobé dopady by však pravděpodobně byly negativní pro USA i jejich obchodní partnery. Pro Českou republiku by obchodní válka znamenala sekundární dopady v důsledku její integrace do evropských výrobních řetězců. Jedinou cestou, jak minimalizovat rizika, je zachovat jednotný postoj EU a hledat nové obchodní příležitosti mimo tradiční partnery.“ uzavřel Kuchař.

Související

Ozbrojené americké jednotky obsazují tanker

Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?

Zabavení ropného tankeru Skipper u venezuelského pobřeží Trumpovou administrativou představuje jeden z nejdramatičtějších zvratů v kampani vojenského tlaku proti venezuelskému diktátorovi Nicolási Madurovi. Nástup na palubu cizí lodi je neobvyklým krokem, který rozšiřuje americkou operaci. Ta je již nyní známá díky útokům na více než 20 plavidel v Karibiku a Tichém oceánu, u kterých administrativa tvrdí, že převážela obchodníky s drogami.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Ekonomika

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy