PŮVODNÍ ZPRÁVA | EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Potenciální Trumpův návrat do Bílého domu by mohl znamenat nejen změny v zahraniční politice, ale i nové obchodní války, které by citelně zasáhly evropskou ekonomiku. Trump už během své kampaně slíbil, že by uvalil vysoká cla na dovoz z Číny a až dvacetiprocentní cla na produkty z dalších zemí, což by pro Evropu mohlo znamenat obchodní šok podobný Smoot-Hawleyho celnímu zákonu z roku 1930, který prohloubil Velkou hospodářskou krizi.

Evropští centrální bankéři, kteří už nyní čelí vysoké inflaci a ekonomickým potížím, varují před riziky, která by taková politika přinesla. Pokud by Trumpova cla zasáhla evropský vývoz do USA, euro by mohlo spadnout k paritě s dolarem, což by mělo významný dopad na evropské hospodářství.

Zástupci evropských centrálních bank, včetně švédského guvernéra Erika Thedéena, upozorňují, že obchodní bariéry jsou pro otevřené ekonomiky, jako je ta evropská, negativní a že by mohly negativně ovlivnit inflaci a hospodářský růst.

Trumpův vliv nebude neomezený

Olomoucký ekonom Kuchař pro EuroZprávy.cz vysvětlil, že na rozdíl od 30. let 20. století je dnes svět díky globalizaci mnohem propojenější a mnoho států si uvědomuje, že dlouhodobé obchodní války poškozují všechny strany: „Administrativa USA funguje v rámci mezinárodních organizací a úmluv, jako například NAFTA nebo WTO, které do značné míry vymezují mantinely možného jednání v oblasti zahraniční politiky členských států a které v meziválečném období chyběly.“

I když má zvolený prezident významný vliv, jeho schopnost prosadit volební sliby nebude neomezená. „Spojené státy nejsou autokratickým režimem, a i když je vliv amerického prezidenta významný, politická opatření týkající se zahraničního obchodu závisí na celé administrativě USA, nejen na budoucím prezidentovi,“ zdůraznil.

Důsledky případného zvýšení cel jako první nepocítí firmy. „Pokud budou cla zavedena, důsledky ponesou především američtí spotřebitelé, a to v podobě vyšších cen a omezenějšího výběru zboží,“ pokračoval.

Evropské ekonomiky – včetně té české, se mohou do budoucna orientovat k zemím globálního Jihu. „Tyto státy v současnosti zaznamenávají rychlejší ekonomický růst než tradiční euroatlantičtí obchodní partneři a naléhavě potřebují kapitál na pořízení technologií a budování infrastruktury nezbytné pro svůj rozvoj,“ poznamenal.

Jak ovlivní cla USA a EU?

„Obecně by se dalo říct, že se clo obvykle přenáší na konečného zákazníka prostřednictvím vyšších cen. Pokud americký trh nemá alternativní domácí výrobu nebo levnější zdroje, spotřebitelé zaplatí více za produkty jako automobily, elektroniku nebo luxusní zboží,“ upřesnil Kuchař.

Vyšší cla američtí spotřebitelé pocítí silně. „Pokud cla odradí evropské výrobce od exportu do USA, americkým zákazníkům se zúží výběr produktů, což může dále zvýšit ceny díky nižší konkurenci,“ podotkl.

Evropští výrobci pocítí dopady prostřednictvím ztráty podílu na trhu. „Díky clům by evropské produkty byly méně konkurenceschopnými na americkém trhu, což by mohlo vést k poklesu exportu a ztrátám na tržbách. Některé firmy by se mohly pokusit snižovat ceny, aby udržely svou přítomnost na trhu, a tím absorbovat část nákladů,“ přiblížil Kuchař.

Aby se někteří výrobci vyhnuli celním poplatkům, mohou se pokusit přesunout část produkce do USA. „To však zvýší náklady na investice a reorganizaci výroby. V krátkodobém horizontu bych tak očekával, že američtí spotřebitele budou čelit vyšším nákladům,“ míní.

Kuchař dále popsal, že v delším horizontu mohou cla vyvolat změny v obchodních strategiích, které ovlivní evropské (i české) výrobce. „Rozložení nákladů – nebo přesněji dopadů celní politiky – pak závisí na schopnosti firem přizpůsobit se protekcionistické politice,“ pokračoval.

„Protekcionistická politika může krátkodobě přinést politické body a posílit některé domácí sektory, dlouhodobé dopady by však pravděpodobně byly negativní pro USA i jejich obchodní partnery. Pro Českou republiku by obchodní válka znamenala sekundární dopady v důsledku její integrace do evropských výrobních řetězců. Jedinou cestou, jak minimalizovat rizika, je zachovat jednotný postoj EU a hledat nové obchodní příležitosti mimo tradiční partnery.“ uzavřel Kuchař.