ANALÝZA | Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

Dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira se stal cílem šokujícího útoku. Neznámý žhář se v noci vloupal do rezidence a během několika minut ji podpálil. Podle úřadů šlo o cílený čin. „Muž jednal rychle a s rozmyslem. V domě strávil méně než minutu. Celý incident se odehrál v průběhu několika málo minut,“ uvedl podplukovník pensylvánské státní policie George Bivens na tiskové konferenci.

Osmatřicetiletý Cody Balmer, kterého policie podle stanice NBC již zadržela, se bude zodpovídat ze závažných trestných činů. Obviněn je z pokusu o vraždu, žhářství a teroristického útoku. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že Balmer nejednal impulzivně – útok měl být podle nich pečlivě naplánován. Právě promyšlenost činu může hrát klíčovou roli při dalším trestním řízení, neboť jde o přitěžující okolnost.

Americký list The New York Times už před loňskými prezidentskými volbami varoval, že čtyři z deseti Američanů se obávali násilných pokusů o zpochybnění výsledků voleb. Tyto obavy se ukazují jako opodstatněné – útok na dům guvernéra Joshe Shapira není ojedinělý. Vzorce jsou čím dál zřetelnější a násilí proniká do nejvyšších pater americké politiky. A každá další událost přináší otázku – kam až může tato eskalace zajít?

Jen několik stovek kilometrů od nedělního místa činu se v loňském roce odehrál neúspěšný atentát na nynějšího prezidenta Donalda Trumpa. A historie podobných útoků je delší – v roce 2020 zmařili vyšetřovatelé spiknutí s cílem unést guvernérku Michiganu Gretchen Whitmerovou. V roce 2023 pak došlo k vloupání do domu bývalé šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, při kterém byl vážně zraněn její manžel Paul.

Za různými útoky často stojí příznivci hnutí MAGA. MAGA („Make America Great Again“) je politické hnutí spojené s Trumpem, které vzniklo během jeho prezidentské kampaně v roce 2016. Zdůrazňuje nacionalismus, omezení migrace, tradiční hodnoty a kritiku „elit“. Hnutí má silnou základnu mezi konzervativními voliči, ale je také spojováno s populismem, dezinformacemi a v některých případech právě s politicky motivovaným násilím.

Neúspěšný pokus o bombový teror

Někdy skutečně vášeň pro politiku MAGA překročí nejen rámec korektnosti, ale i hranici zákona. Příkladem je případ floridského kulturisty a vyhazovače Cesara Sayoca, který v roce 2018 rozeslal poštou trubkové bomby známým demokratickým osobnostem i mediálním tvářím. Soud v New Yorku ho za tento plánovaný teroristický útok poslal na 20 let do vězení.

Sayoc se po zatčení přiznal k rozeslání celkem 16 improvizovaných výbušných zařízení. Jeho cílem byli podle stanice NPR mimo jiné budoucí prezident Joe Biden, senátor Cory Booker, bývalý šéf CIA John Brennan, exministryně zahraničí Hillary Clintonová, reportér a herec Robert De Niro, budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová, bývalý prezident Barack Obama i miliardář George Soros.

Obhájci Sayoca se snažili soud přesvědčit, že nešlo o chladnokrevného teroristu, ale o duševně nemocného muže, který podlehl vlastní posedlosti Donaldem Trumpem. Sayoc byl podle nich poháněn vztekem na demokraty – vinil je dokonce z toho, že mu poškodili dodávku polepenou pro-Trumpovskými nálepkami.

Soudce ale uznal, že navzdory fanatismu a hrozbě, kterou jeho činy představovaly, nebyly bomby konstruovány tak, aby skutečně explodovaly. Sayoc podle něj záměrně vytvořil výbušná zařízení s technickými nedostatky, čímž chtěl spíše zastrašit než zabíjet. Tato okolnost mu zřejmě zachránila značnou část života – místo doživotního trestu dostal od newyorského soudu 20 let za mřížemi.

Spiknutí s cílem únosu

​V roce 2020 bylo odhaleno a zmařeno spiknutí s cílem únosu guvernérky Michiganu Gretchen Whitmerové, kterou plánovala skupina extremistů nespokojených s jejími opatřeními proti pandemii covidu-19. Hlavní organizátoři, Adam Fox a Barry Croft Jr., byli v roce 2022 odsouzeni k 16 a 19,5 letům vězení, jak informoval server Guardian. 

Jejich odvolání byla v dubnu 2025 zamítnuta, přičemž soud označil jejich čin za „učebnicový příklad spiknutí“. Informoval o tom server The Detroit News.

Ačkoli obžalovaní nebyli oficiálně členy hnutí MAGA, jejich ideologie a činy byly ovlivněny rétorikou spojenou s tímto hnutím. Guvernérka Whitmerová obvinila tehdejšího prezidenta Trumpa z podněcování extremistů svými výroky, například tweetem „LIBERATE MICHIGAN“ (OSVOBOĎTE MICHIGAN, pozn. red.), který byl vnímán jako podpora protestů proti jejím opatřením.

Útok na Pelosiho

Dne 28. října 2022 došlo k vážnému útoku na Paula Pelosiho, manžela tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Útočník David DePape podle serveru Politico vnikl do jejich domu v San Franciscu s úmyslem unést Pelosiovou. Když zjistil, že není doma, napadl Pelosiho kladivem, způsobil mu frakturu lebky a další vážná zranění. Pelosi musel podstoupit operaci a dlouhou rekonvalescenci.​

DePape byl na místě zatčen policií. Při vyšetřování se ukázalo, že byl ovlivněn krajně pravicovými konspiračními teoriemi, včetně QAnonu, Pizzagate a nepravdivých tvrzení o zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020.

Na internetu šířil nenávistné a konspirační příspěvky zaměřené na různé menšiny a politické oponenty. Při výslechu uvedl, že plánoval unést Pelosiovou, vyslýchat ji a v případě nepravdivých odpovědí jí zlomit kolena, aby „sloužila jako varování“ ostatním členům Kongresu, jak informovala agentura AP. 

V květnu 2024 byl DePape odsouzen federálním soudem k 30 letům vězení za pokus o únos federálního úředníka a napadení člena jeho rodiny. Následně byl v říjnu 2024 odsouzen kalifornským státním soudem na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění za další trestné činy, včetně únosu, vloupání a vyhrožování veřejnému činiteli. Informovala o tom stanice ABC. 

Nejzávažnější útok ze všech

Dne 6. ledna 2021 došlo k bezprecedentnímu útoku na Kapitol Spojených států amerických ve Washingtonu, D.C. Během společného zasedání Kongresu, které mělo potvrdit vítězství Bidena v prezidentských volbách, vtrhl do budovy dav příznivců tehdejšího prezidenta Trumpa. Tento útok byl motivován nepravdivými tvrzeními o volebních podvodech a měl za cíl zvrátit výsledek voleb.

Útočníci pronikli do Kapitolu, přerušili zasedání Kongresu a způsobili rozsáhlé škody. Někteří z nich nesli symboly krajní pravice, včetně vlajek Konfederace a neonacistických znaků. Během útoku bylo zraněno více než 140 policistů a pět lidí přišlo o život. 

Mezi oběťmi byla i Ashli Babbittová, která byla zastřelena při pokusu proniknout do chráněné oblasti Kapitolu. Další tři osoby zemřely na zdravotní komplikace během událostí a jeden policista podlehl zraněním následující den. Několik dalších policistů, kteří byli přítomni během útoku, později spáchalo sebevraždu.

Mnozí útočníci byli příznivci hnutí MAGA a byli motivováni výzvami Trumpa, který opakovaně tvrdil, že volby byly zmanipulované. Před útokem Trump vyzval své stoupence, aby „bojovali jako čerti“ a „šli na Kapitol“. Během útoku někteří útočníci skandovali výzvy k oběšení tehdejšího viceprezidenta Mikea Pence, který odmítl zpochybnit výsledek voleb.

Po útoku bylo zatčeno více než 700 osob a stovky dalších čelily obviněním. V květnu 2021 byl Donald Trump obžalován Sněmovnou reprezentantů za podněcování k povstání, ale Senát ho osvobodil. 

V lednu 2025, po návratu do úřadu, Trump omilostnil 730 osob odsouzených za účast na útoku a dalších 700, kteří byli obviněni, ale dosud neodsouzeni. Tento krok vyvolal ostrou kritiku, zejména kvůli tomu, že mezi omilostněnými byli i členové krajně pravicových skupin, jako jsou Proud Boys a Oath Keepers.

Související

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.
Donald Trump

Sliboval Ameriku na prvním místě, teď ho nezajímá, co se děje doma. Trump má nejmenší podporu v historii

Většina obyvatel Spojených států se domnívá, že prezident Donald Trump se dostatečně nevěnuje nejzásadnějším problémům, které zemi v současnosti trápí. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury SSRS pro stanici CNN vyjádřilo nespokojenost s prezidentovými prioritami rekordních 73 procent respondentů, zatímco pouze 27 procent dotázaných má za to, že se hlava státu soustředí na správné záležitosti. Tento stav odráží rostoucí skepsi veřejnosti ohledně vojenského angažmá v Íránu i přetrvávající obavy ze stagnující ekonomiky.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Josh Shapiro vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021) Paul Pelosi

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

před 2 hodinami

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

před 4 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

před 6 hodinami

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

před 9 hodinami

včera

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

včera

včera

včera

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

včera

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

včera

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

včera

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

včera

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

včera

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy