ANALÝZA | Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

Dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira se stal cílem šokujícího útoku. Neznámý žhář se v noci vloupal do rezidence a během několika minut ji podpálil. Podle úřadů šlo o cílený čin. „Muž jednal rychle a s rozmyslem. V domě strávil méně než minutu. Celý incident se odehrál v průběhu několika málo minut,“ uvedl podplukovník pensylvánské státní policie George Bivens na tiskové konferenci.

Osmatřicetiletý Cody Balmer, kterého policie podle stanice NBC již zadržela, se bude zodpovídat ze závažných trestných činů. Obviněn je z pokusu o vraždu, žhářství a teroristického útoku. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že Balmer nejednal impulzivně – útok měl být podle nich pečlivě naplánován. Právě promyšlenost činu může hrát klíčovou roli při dalším trestním řízení, neboť jde o přitěžující okolnost.

Americký list The New York Times už před loňskými prezidentskými volbami varoval, že čtyři z deseti Američanů se obávali násilných pokusů o zpochybnění výsledků voleb. Tyto obavy se ukazují jako opodstatněné – útok na dům guvernéra Joshe Shapira není ojedinělý. Vzorce jsou čím dál zřetelnější a násilí proniká do nejvyšších pater americké politiky. A každá další událost přináší otázku – kam až může tato eskalace zajít?

Jen několik stovek kilometrů od nedělního místa činu se v loňském roce odehrál neúspěšný atentát na nynějšího prezidenta Donalda Trumpa. A historie podobných útoků je delší – v roce 2020 zmařili vyšetřovatelé spiknutí s cílem unést guvernérku Michiganu Gretchen Whitmerovou. V roce 2023 pak došlo k vloupání do domu bývalé šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, při kterém byl vážně zraněn její manžel Paul.

Za různými útoky často stojí příznivci hnutí MAGA. MAGA („Make America Great Again“) je politické hnutí spojené s Trumpem, které vzniklo během jeho prezidentské kampaně v roce 2016. Zdůrazňuje nacionalismus, omezení migrace, tradiční hodnoty a kritiku „elit“. Hnutí má silnou základnu mezi konzervativními voliči, ale je také spojováno s populismem, dezinformacemi a v některých případech právě s politicky motivovaným násilím.

Neúspěšný pokus o bombový teror

Někdy skutečně vášeň pro politiku MAGA překročí nejen rámec korektnosti, ale i hranici zákona. Příkladem je případ floridského kulturisty a vyhazovače Cesara Sayoca, který v roce 2018 rozeslal poštou trubkové bomby známým demokratickým osobnostem i mediálním tvářím. Soud v New Yorku ho za tento plánovaný teroristický útok poslal na 20 let do vězení.

Sayoc se po zatčení přiznal k rozeslání celkem 16 improvizovaných výbušných zařízení. Jeho cílem byli podle stanice NPR mimo jiné budoucí prezident Joe Biden, senátor Cory Booker, bývalý šéf CIA John Brennan, exministryně zahraničí Hillary Clintonová, reportér a herec Robert De Niro, budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová, bývalý prezident Barack Obama i miliardář George Soros.

Obhájci Sayoca se snažili soud přesvědčit, že nešlo o chladnokrevného teroristu, ale o duševně nemocného muže, který podlehl vlastní posedlosti Donaldem Trumpem. Sayoc byl podle nich poháněn vztekem na demokraty – vinil je dokonce z toho, že mu poškodili dodávku polepenou pro-Trumpovskými nálepkami.

Soudce ale uznal, že navzdory fanatismu a hrozbě, kterou jeho činy představovaly, nebyly bomby konstruovány tak, aby skutečně explodovaly. Sayoc podle něj záměrně vytvořil výbušná zařízení s technickými nedostatky, čímž chtěl spíše zastrašit než zabíjet. Tato okolnost mu zřejmě zachránila značnou část života – místo doživotního trestu dostal od newyorského soudu 20 let za mřížemi.

Spiknutí s cílem únosu

​V roce 2020 bylo odhaleno a zmařeno spiknutí s cílem únosu guvernérky Michiganu Gretchen Whitmerové, kterou plánovala skupina extremistů nespokojených s jejími opatřeními proti pandemii covidu-19. Hlavní organizátoři, Adam Fox a Barry Croft Jr., byli v roce 2022 odsouzeni k 16 a 19,5 letům vězení, jak informoval server Guardian. 

Jejich odvolání byla v dubnu 2025 zamítnuta, přičemž soud označil jejich čin za „učebnicový příklad spiknutí“. Informoval o tom server The Detroit News.

Ačkoli obžalovaní nebyli oficiálně členy hnutí MAGA, jejich ideologie a činy byly ovlivněny rétorikou spojenou s tímto hnutím. Guvernérka Whitmerová obvinila tehdejšího prezidenta Trumpa z podněcování extremistů svými výroky, například tweetem „LIBERATE MICHIGAN“ (OSVOBOĎTE MICHIGAN, pozn. red.), který byl vnímán jako podpora protestů proti jejím opatřením.

Útok na Pelosiho

Dne 28. října 2022 došlo k vážnému útoku na Paula Pelosiho, manžela tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Útočník David DePape podle serveru Politico vnikl do jejich domu v San Franciscu s úmyslem unést Pelosiovou. Když zjistil, že není doma, napadl Pelosiho kladivem, způsobil mu frakturu lebky a další vážná zranění. Pelosi musel podstoupit operaci a dlouhou rekonvalescenci.​

DePape byl na místě zatčen policií. Při vyšetřování se ukázalo, že byl ovlivněn krajně pravicovými konspiračními teoriemi, včetně QAnonu, Pizzagate a nepravdivých tvrzení o zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020.

Na internetu šířil nenávistné a konspirační příspěvky zaměřené na různé menšiny a politické oponenty. Při výslechu uvedl, že plánoval unést Pelosiovou, vyslýchat ji a v případě nepravdivých odpovědí jí zlomit kolena, aby „sloužila jako varování“ ostatním členům Kongresu, jak informovala agentura AP. 

V květnu 2024 byl DePape odsouzen federálním soudem k 30 letům vězení za pokus o únos federálního úředníka a napadení člena jeho rodiny. Následně byl v říjnu 2024 odsouzen kalifornským státním soudem na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění za další trestné činy, včetně únosu, vloupání a vyhrožování veřejnému činiteli. Informovala o tom stanice ABC. 

Nejzávažnější útok ze všech

Dne 6. ledna 2021 došlo k bezprecedentnímu útoku na Kapitol Spojených států amerických ve Washingtonu, D.C. Během společného zasedání Kongresu, které mělo potvrdit vítězství Bidena v prezidentských volbách, vtrhl do budovy dav příznivců tehdejšího prezidenta Trumpa. Tento útok byl motivován nepravdivými tvrzeními o volebních podvodech a měl za cíl zvrátit výsledek voleb.

Útočníci pronikli do Kapitolu, přerušili zasedání Kongresu a způsobili rozsáhlé škody. Někteří z nich nesli symboly krajní pravice, včetně vlajek Konfederace a neonacistických znaků. Během útoku bylo zraněno více než 140 policistů a pět lidí přišlo o život. 

Mezi oběťmi byla i Ashli Babbittová, která byla zastřelena při pokusu proniknout do chráněné oblasti Kapitolu. Další tři osoby zemřely na zdravotní komplikace během událostí a jeden policista podlehl zraněním následující den. Několik dalších policistů, kteří byli přítomni během útoku, později spáchalo sebevraždu.

Mnozí útočníci byli příznivci hnutí MAGA a byli motivováni výzvami Trumpa, který opakovaně tvrdil, že volby byly zmanipulované. Před útokem Trump vyzval své stoupence, aby „bojovali jako čerti“ a „šli na Kapitol“. Během útoku někteří útočníci skandovali výzvy k oběšení tehdejšího viceprezidenta Mikea Pence, který odmítl zpochybnit výsledek voleb.

Po útoku bylo zatčeno více než 700 osob a stovky dalších čelily obviněním. V květnu 2021 byl Donald Trump obžalován Sněmovnou reprezentantů za podněcování k povstání, ale Senát ho osvobodil. 

V lednu 2025, po návratu do úřadu, Trump omilostnil 730 osob odsouzených za účast na útoku a dalších 700, kteří byli obviněni, ale dosud neodsouzeni. Tento krok vyvolal ostrou kritiku, zejména kvůli tomu, že mezi omilostněnými byli i členové krajně pravicových skupin, jako jsou Proud Boys a Oath Keepers.

Související

Ilustrační foto

Trump v Íránu zásadně mění strategii. Místo útoků zahajuje ekonomickou válku

Strategie prezidenta Donalda Trumpa v konfliktu s Íránem prochází zásadní proměnou, když se těžiště operací přesouvá od přímých vojenských úderů k ekonomické válce. Hlavním nástrojem tohoto postupu se stala námořní blokáda íránských přístavů a lodí. Cílem Washingtonu je ukončit vleklý spor bez nutnosti zahajovat další vlnu masivních americko-izraelských útoků.
Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Americká zahraniční politika se stává noční můrou. Světoví lídři mění strategii, opouští od podlézání Trumpovi

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa pouštějí do jednostranných vojenských akcí, které jejich tradiční spojenci odmítají podpořit. Přestože se lídři Evropy či Asie odmítají do války s Íránem zapojit, zjišťují, že následkům tohoto konfliktu nelze uniknout. Pro mnohé z nich se americká zahraniční politika stává politickou i ekonomickou noční můrou, která ohrožuje jejich vlastní kariéry a stabilitu jejich zemí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Josh Shapiro vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021) Paul Pelosi

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté

Pokusy Trumpovy administrativy o diplomatický průlom s Íránem čelí ostré kritice ze strany zkušených diplomatů a expertů. Neúspěšná jednání v pákistánském Islámábádu vyvolala obavy, zda jsou hlavní vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff schopni doručit slibovanou dohodu. Podle kritiků postrádají tito bývalí realitní magnáti nezbytné odborné znalosti a diplomatické zkušenosti, což může vést k prodloužení válečného stavu a destabilizaci světové ekonomiky.

před 3 hodinami

Armáda Velké Británie

Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády

Bývalý důstojník britské armády a vládní poradce pro boj proti terorismu varoval, že Spojené království pravděpodobně čelí hrozbě přímého ruského útoku. Toto varování přichází poté, co Kreml označil britské firmy vyrábějící drony, které podporují ukrajinské válečné úsilí, za potenciální cíle. Podle bezpečnostních expertů se napětí mezi Moskvou a evropskými spojenci Kyjeva posouvá do kritické fáze.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů

Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.

před 5 hodinami

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Procitli už i pravicoví populisté. Dejte od Trumpa ruce pryč, vzkázala Le Penová

Evropští pravicoví populisté, kteří v minulosti vzhlíželi k Donaldu Trumpovi jako ke svému ideovému vzoru, od něj v posledních týdnech dávají ruce pryč. Americký prezident se na starém kontinentu stal natolik kontroverzní postavou, že i jeho nejbližší spojenci ho nyní vnímají spíše jako politickou zátěž. Marine Le Penová, lídryně francouzského Národního sdružení, již svým spolustraníkům jasně vzkázala, že je nutné si od Trumpa udržovat odstup.

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Není to jen aktuální výměna názorů. Spory mezi papežem Lvem a Trumpem sahají daleko do minulosti

První americký papež v historii, Lev XIV., se během své významné cesty po Africe ocitl v přímém ideovém střetu s administrativou Donalda Trumpa. Rodák z Chicaga, který byl zvolen do čela katolické církve teprve nedávno, se rozhodl neignorovat ostré výpady amerického prezidenta na sociálních sítích a poprvé otevřeně vystoupil proti jeho politice. Během letu do Alžírska novinářům sdělil, že se americké administrativy nebojí a hodlá i nadále důrazně varovat před válečnými konflikty, které podle něj zneužívají poselství evangelia.

před 6 hodinami

Libanon

Začalo platit příměří s Libanonem, oznámil Trump. Izraelci nechápou, Netanjahua viní ze lži

Oznámení o příměří mezi Izraelem a Libanonem vyvolalo v Izraeli značné překvapení a vlnu skepse. Zpráva o klidu zbraní se začala šířit v době, kdy severem země zněly sirény varující před raketami z libanonské strany. Nad městem Naharija musela izraelská protivzdušná obrana likvidovat několik střel, což doprovázely hlasité exploze. Záchranáři potvrdili, že krátce před oficiálním začátkem příměří šrapnely zranily tři lidi, z toho dva vážně.

před 7 hodinami

Jan Potměšil

Zemřel známý herec Jan Potměšil

Českou hereckou obec zasáhla před víkendem velmi smutná zpráva. Ve věku 60 let zemřel herec Jan Potměšil, který byl od svých 23 let na invalidním vozíku.

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Ukrajina potřebuje naši pomoc, řekl Rutte v Praze. Uděláme vše pro splnění závazků, slíbil Babiš

Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.

včera

Andrej Babiš

Česko světovým lídrům v pátek představí plán na zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika je připravena aktivně se zapojit do řešení napjaté situace v Hormuzském průlivu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrtečním pražském jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem potvrdil, že Praha má vypracovanou konkrétní nabídku na zajištění bezpečnosti v této strategické námořní cestě. Tento návrh hodlá česká vláda oficiálně představit na páteční mezinárodní videokonferenci.

včera

Petr Macinka

Macinka si v reakci na výhrůžky předvolal ruského velvyslance

Česká diplomacie reagovala na stupňující se napětí ve vztazích s Ruskou federací. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl předvolat ruského velvyslance v Praze, aby podal vysvětlení k nedávným výhrůžkám adresovaným českým společnostem. Tento krok ministerstva přichází v reakci na zprávu ruského rezortu obrany a následné kontroverzní výroky exprezidenta Dmitrije Medveděva.

včera

Mark Rutte a Andrej Babiš Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Do Prahy přijel šéf NATO Rutte. Jedná s Babišem o českých závazcích

Do České republiky dnes nečekaně dorazil generální tajemník NATO Mark Rutte. Jeho návštěva byla Aliancí oznámena teprve den předem a odehrává se v kritické době, kdy zbývají pouhé tři měsíce do klíčového letního summitu v Ankaře. Hlavním bodem programu je večerní jednání s premiérem Andrejem Babišem, po kterém bude následovat společná tisková konference.

včera

Česká televize

Politico: Plánem české vlády na zrušení koncesionářských poplatků se bude zabývat Evropská komise

Vládní plán na zásadní reformu financování veřejnoprávních médií v České republice vyvolal ostrou vlnu kritiky nejen na domácí scéně, ale i v Bruselu. Záměr kabinetu Andreje Babiše zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je přímým financováním ze státního rozpočtu vyvolává vážné obavy o budoucí nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Kritici varují, že tento krok by mohl vést k modelu vládnutí podobnému tomu, který v Maďarsku zavedl Viktor Orbán.

včera

Letadla, ilustrační foto

Evropa má zásoby leteckého paliva už jen na šest týdnů. Pak začne uzemňovat letadla

Evropa se ocitla na pokraji vážné energetické krize, která může již v nejbližší době ochromit leteckou dopravu na celém kontinentu. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA), zbývají evropským zemím zásoby leteckého paliva na pouhých šest týdnů. Pokud nedojde k rychlému obnovení dodávek ropy z Blízkého východu, které zastavila válka s Íránem, začnou aerolinky hromadně rušit své spoje.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

EU musí kvůli zhoršující se globální situaci radikálně zrychlit investice do obrany, shodují se lídři

Evropská unie musí v reakci na zhoršující se globální bezpečnostní situaci radikálně zrychlit investice do obrany a navýšit průmyslovou produkci. Shodli se na tom předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen a generální tajemník NATO Mark Rutte během společného jednání, které bylo zaměřeno na přípravu nadcházejícího červencového summitu Aliance v Ankaře. Podle von der Leyen je nezbytné investovat více, vyrábět více a v obou případech postupovat výrazně rychleji než doposud.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Svět pustoší hrstka tyranů, války stojí miliardy a lidé trpí. Papež Lev zareagoval na Trumpa nezvykle ostře

Papež Lev během své čtvrteční návštěvy Kamerunu ostře zkritizoval současné světové lídry a prohlásil, že svět je „pustošen hrstkou tyranů“. Ve svých neobvykle tvrdých projevech odsoudil politiky, kteří utrácejí miliardy za vedení válek, zatímco obyčejní lidé trpí. Tato vyjádření přišla jen krátce poté, co se hlava katolické církve stala terčem opakovaných útoků ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa na sociálních sítích.

včera

Írán si podřezal větev. Neví, kam v Hormuzském průlivu umístil miny, a nemá je jak odstranit

Americký prezident Donald Trump oznámil plán na zahájení rozsáhlé odminovací operace v Hormuzském průlivu, což je klíčová součást snahy o znovuotevření této strategické vodní cesty. Průliv byl pro námořní dopravu fakticky uzavřen Íránem poté, co koncem února vypukl konflikt s USA a Izraelem. Odstraňování min však bude podle expertů extrémně pracné a nebezpečné, protože i když je průliv úzký, zaminovaná oblast představuje rozsáhlé území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy