ANALÝZA | Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

Dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira se stal cílem šokujícího útoku. Neznámý žhář se v noci vloupal do rezidence a během několika minut ji podpálil. Podle úřadů šlo o cílený čin. „Muž jednal rychle a s rozmyslem. V domě strávil méně než minutu. Celý incident se odehrál v průběhu několika málo minut,“ uvedl podplukovník pensylvánské státní policie George Bivens na tiskové konferenci.

Osmatřicetiletý Cody Balmer, kterého policie podle stanice NBC již zadržela, se bude zodpovídat ze závažných trestných činů. Obviněn je z pokusu o vraždu, žhářství a teroristického útoku. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že Balmer nejednal impulzivně – útok měl být podle nich pečlivě naplánován. Právě promyšlenost činu může hrát klíčovou roli při dalším trestním řízení, neboť jde o přitěžující okolnost.

Americký list The New York Times už před loňskými prezidentskými volbami varoval, že čtyři z deseti Američanů se obávali násilných pokusů o zpochybnění výsledků voleb. Tyto obavy se ukazují jako opodstatněné – útok na dům guvernéra Joshe Shapira není ojedinělý. Vzorce jsou čím dál zřetelnější a násilí proniká do nejvyšších pater americké politiky. A každá další událost přináší otázku – kam až může tato eskalace zajít?

Jen několik stovek kilometrů od nedělního místa činu se v loňském roce odehrál neúspěšný atentát na nynějšího prezidenta Donalda Trumpa. A historie podobných útoků je delší – v roce 2020 zmařili vyšetřovatelé spiknutí s cílem unést guvernérku Michiganu Gretchen Whitmerovou. V roce 2023 pak došlo k vloupání do domu bývalé šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, při kterém byl vážně zraněn její manžel Paul.

Za různými útoky často stojí příznivci hnutí MAGA. MAGA („Make America Great Again“) je politické hnutí spojené s Trumpem, které vzniklo během jeho prezidentské kampaně v roce 2016. Zdůrazňuje nacionalismus, omezení migrace, tradiční hodnoty a kritiku „elit“. Hnutí má silnou základnu mezi konzervativními voliči, ale je také spojováno s populismem, dezinformacemi a v některých případech právě s politicky motivovaným násilím.

Neúspěšný pokus o bombový teror

Někdy skutečně vášeň pro politiku MAGA překročí nejen rámec korektnosti, ale i hranici zákona. Příkladem je případ floridského kulturisty a vyhazovače Cesara Sayoca, který v roce 2018 rozeslal poštou trubkové bomby známým demokratickým osobnostem i mediálním tvářím. Soud v New Yorku ho za tento plánovaný teroristický útok poslal na 20 let do vězení.

Sayoc se po zatčení přiznal k rozeslání celkem 16 improvizovaných výbušných zařízení. Jeho cílem byli podle stanice NPR mimo jiné budoucí prezident Joe Biden, senátor Cory Booker, bývalý šéf CIA John Brennan, exministryně zahraničí Hillary Clintonová, reportér a herec Robert De Niro, budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová, bývalý prezident Barack Obama i miliardář George Soros.

Obhájci Sayoca se snažili soud přesvědčit, že nešlo o chladnokrevného teroristu, ale o duševně nemocného muže, který podlehl vlastní posedlosti Donaldem Trumpem. Sayoc byl podle nich poháněn vztekem na demokraty – vinil je dokonce z toho, že mu poškodili dodávku polepenou pro-Trumpovskými nálepkami.

Soudce ale uznal, že navzdory fanatismu a hrozbě, kterou jeho činy představovaly, nebyly bomby konstruovány tak, aby skutečně explodovaly. Sayoc podle něj záměrně vytvořil výbušná zařízení s technickými nedostatky, čímž chtěl spíše zastrašit než zabíjet. Tato okolnost mu zřejmě zachránila značnou část života – místo doživotního trestu dostal od newyorského soudu 20 let za mřížemi.

Spiknutí s cílem únosu

​V roce 2020 bylo odhaleno a zmařeno spiknutí s cílem únosu guvernérky Michiganu Gretchen Whitmerové, kterou plánovala skupina extremistů nespokojených s jejími opatřeními proti pandemii covidu-19. Hlavní organizátoři, Adam Fox a Barry Croft Jr., byli v roce 2022 odsouzeni k 16 a 19,5 letům vězení, jak informoval server Guardian. 

Jejich odvolání byla v dubnu 2025 zamítnuta, přičemž soud označil jejich čin za „učebnicový příklad spiknutí“. Informoval o tom server The Detroit News.

Ačkoli obžalovaní nebyli oficiálně členy hnutí MAGA, jejich ideologie a činy byly ovlivněny rétorikou spojenou s tímto hnutím. Guvernérka Whitmerová obvinila tehdejšího prezidenta Trumpa z podněcování extremistů svými výroky, například tweetem „LIBERATE MICHIGAN“ (OSVOBOĎTE MICHIGAN, pozn. red.), který byl vnímán jako podpora protestů proti jejím opatřením.

Útok na Pelosiho

Dne 28. října 2022 došlo k vážnému útoku na Paula Pelosiho, manžela tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Útočník David DePape podle serveru Politico vnikl do jejich domu v San Franciscu s úmyslem unést Pelosiovou. Když zjistil, že není doma, napadl Pelosiho kladivem, způsobil mu frakturu lebky a další vážná zranění. Pelosi musel podstoupit operaci a dlouhou rekonvalescenci.​

DePape byl na místě zatčen policií. Při vyšetřování se ukázalo, že byl ovlivněn krajně pravicovými konspiračními teoriemi, včetně QAnonu, Pizzagate a nepravdivých tvrzení o zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020.

Na internetu šířil nenávistné a konspirační příspěvky zaměřené na různé menšiny a politické oponenty. Při výslechu uvedl, že plánoval unést Pelosiovou, vyslýchat ji a v případě nepravdivých odpovědí jí zlomit kolena, aby „sloužila jako varování“ ostatním členům Kongresu, jak informovala agentura AP. 

V květnu 2024 byl DePape odsouzen federálním soudem k 30 letům vězení za pokus o únos federálního úředníka a napadení člena jeho rodiny. Následně byl v říjnu 2024 odsouzen kalifornským státním soudem na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění za další trestné činy, včetně únosu, vloupání a vyhrožování veřejnému činiteli. Informovala o tom stanice ABC. 

Nejzávažnější útok ze všech

Dne 6. ledna 2021 došlo k bezprecedentnímu útoku na Kapitol Spojených států amerických ve Washingtonu, D.C. Během společného zasedání Kongresu, které mělo potvrdit vítězství Bidena v prezidentských volbách, vtrhl do budovy dav příznivců tehdejšího prezidenta Trumpa. Tento útok byl motivován nepravdivými tvrzeními o volebních podvodech a měl za cíl zvrátit výsledek voleb.

Útočníci pronikli do Kapitolu, přerušili zasedání Kongresu a způsobili rozsáhlé škody. Někteří z nich nesli symboly krajní pravice, včetně vlajek Konfederace a neonacistických znaků. Během útoku bylo zraněno více než 140 policistů a pět lidí přišlo o život. 

Mezi oběťmi byla i Ashli Babbittová, která byla zastřelena při pokusu proniknout do chráněné oblasti Kapitolu. Další tři osoby zemřely na zdravotní komplikace během událostí a jeden policista podlehl zraněním následující den. Několik dalších policistů, kteří byli přítomni během útoku, později spáchalo sebevraždu.

Mnozí útočníci byli příznivci hnutí MAGA a byli motivováni výzvami Trumpa, který opakovaně tvrdil, že volby byly zmanipulované. Před útokem Trump vyzval své stoupence, aby „bojovali jako čerti“ a „šli na Kapitol“. Během útoku někteří útočníci skandovali výzvy k oběšení tehdejšího viceprezidenta Mikea Pence, který odmítl zpochybnit výsledek voleb.

Po útoku bylo zatčeno více než 700 osob a stovky dalších čelily obviněním. V květnu 2021 byl Donald Trump obžalován Sněmovnou reprezentantů za podněcování k povstání, ale Senát ho osvobodil. 

V lednu 2025, po návratu do úřadu, Trump omilostnil 730 osob odsouzených za účast na útoku a dalších 700, kteří byli obviněni, ale dosud neodsouzeni. Tento krok vyvolal ostrou kritiku, zejména kvůli tomu, že mezi omilostněnými byli i členové krajně pravicových skupin, jako jsou Proud Boys a Oath Keepers.

Související

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Josh Shapiro vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021) Paul Pelosi

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 1 hodinou

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 2 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 4 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 6 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 11 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy