ANALÝZA | Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

Dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira se stal cílem šokujícího útoku. Neznámý žhář se v noci vloupal do rezidence a během několika minut ji podpálil. Podle úřadů šlo o cílený čin. „Muž jednal rychle a s rozmyslem. V domě strávil méně než minutu. Celý incident se odehrál v průběhu několika málo minut,“ uvedl podplukovník pensylvánské státní policie George Bivens na tiskové konferenci.

Osmatřicetiletý Cody Balmer, kterého policie podle stanice NBC již zadržela, se bude zodpovídat ze závažných trestných činů. Obviněn je z pokusu o vraždu, žhářství a teroristického útoku. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že Balmer nejednal impulzivně – útok měl být podle nich pečlivě naplánován. Právě promyšlenost činu může hrát klíčovou roli při dalším trestním řízení, neboť jde o přitěžující okolnost.

Americký list The New York Times už před loňskými prezidentskými volbami varoval, že čtyři z deseti Američanů se obávali násilných pokusů o zpochybnění výsledků voleb. Tyto obavy se ukazují jako opodstatněné – útok na dům guvernéra Joshe Shapira není ojedinělý. Vzorce jsou čím dál zřetelnější a násilí proniká do nejvyšších pater americké politiky. A každá další událost přináší otázku – kam až může tato eskalace zajít?

Jen několik stovek kilometrů od nedělního místa činu se v loňském roce odehrál neúspěšný atentát na nynějšího prezidenta Donalda Trumpa. A historie podobných útoků je delší – v roce 2020 zmařili vyšetřovatelé spiknutí s cílem unést guvernérku Michiganu Gretchen Whitmerovou. V roce 2023 pak došlo k vloupání do domu bývalé šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, při kterém byl vážně zraněn její manžel Paul.

Za různými útoky často stojí příznivci hnutí MAGA. MAGA („Make America Great Again“) je politické hnutí spojené s Trumpem, které vzniklo během jeho prezidentské kampaně v roce 2016. Zdůrazňuje nacionalismus, omezení migrace, tradiční hodnoty a kritiku „elit“. Hnutí má silnou základnu mezi konzervativními voliči, ale je také spojováno s populismem, dezinformacemi a v některých případech právě s politicky motivovaným násilím.

Neúspěšný pokus o bombový teror

Někdy skutečně vášeň pro politiku MAGA překročí nejen rámec korektnosti, ale i hranici zákona. Příkladem je případ floridského kulturisty a vyhazovače Cesara Sayoca, který v roce 2018 rozeslal poštou trubkové bomby známým demokratickým osobnostem i mediálním tvářím. Soud v New Yorku ho za tento plánovaný teroristický útok poslal na 20 let do vězení.

Sayoc se po zatčení přiznal k rozeslání celkem 16 improvizovaných výbušných zařízení. Jeho cílem byli podle stanice NPR mimo jiné budoucí prezident Joe Biden, senátor Cory Booker, bývalý šéf CIA John Brennan, exministryně zahraničí Hillary Clintonová, reportér a herec Robert De Niro, budoucí viceprezidentka Kamala Harrisová, bývalý prezident Barack Obama i miliardář George Soros.

Obhájci Sayoca se snažili soud přesvědčit, že nešlo o chladnokrevného teroristu, ale o duševně nemocného muže, který podlehl vlastní posedlosti Donaldem Trumpem. Sayoc byl podle nich poháněn vztekem na demokraty – vinil je dokonce z toho, že mu poškodili dodávku polepenou pro-Trumpovskými nálepkami.

Soudce ale uznal, že navzdory fanatismu a hrozbě, kterou jeho činy představovaly, nebyly bomby konstruovány tak, aby skutečně explodovaly. Sayoc podle něj záměrně vytvořil výbušná zařízení s technickými nedostatky, čímž chtěl spíše zastrašit než zabíjet. Tato okolnost mu zřejmě zachránila značnou část života – místo doživotního trestu dostal od newyorského soudu 20 let za mřížemi.

Spiknutí s cílem únosu

​V roce 2020 bylo odhaleno a zmařeno spiknutí s cílem únosu guvernérky Michiganu Gretchen Whitmerové, kterou plánovala skupina extremistů nespokojených s jejími opatřeními proti pandemii covidu-19. Hlavní organizátoři, Adam Fox a Barry Croft Jr., byli v roce 2022 odsouzeni k 16 a 19,5 letům vězení, jak informoval server Guardian. 

Jejich odvolání byla v dubnu 2025 zamítnuta, přičemž soud označil jejich čin za „učebnicový příklad spiknutí“. Informoval o tom server The Detroit News.

Ačkoli obžalovaní nebyli oficiálně členy hnutí MAGA, jejich ideologie a činy byly ovlivněny rétorikou spojenou s tímto hnutím. Guvernérka Whitmerová obvinila tehdejšího prezidenta Trumpa z podněcování extremistů svými výroky, například tweetem „LIBERATE MICHIGAN“ (OSVOBOĎTE MICHIGAN, pozn. red.), který byl vnímán jako podpora protestů proti jejím opatřením.

Útok na Pelosiho

Dne 28. října 2022 došlo k vážnému útoku na Paula Pelosiho, manžela tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové. Útočník David DePape podle serveru Politico vnikl do jejich domu v San Franciscu s úmyslem unést Pelosiovou. Když zjistil, že není doma, napadl Pelosiho kladivem, způsobil mu frakturu lebky a další vážná zranění. Pelosi musel podstoupit operaci a dlouhou rekonvalescenci.​

DePape byl na místě zatčen policií. Při vyšetřování se ukázalo, že byl ovlivněn krajně pravicovými konspiračními teoriemi, včetně QAnonu, Pizzagate a nepravdivých tvrzení o zmanipulovaných prezidentských volbách v roce 2020.

Na internetu šířil nenávistné a konspirační příspěvky zaměřené na různé menšiny a politické oponenty. Při výslechu uvedl, že plánoval unést Pelosiovou, vyslýchat ji a v případě nepravdivých odpovědí jí zlomit kolena, aby „sloužila jako varování“ ostatním členům Kongresu, jak informovala agentura AP. 

V květnu 2024 byl DePape odsouzen federálním soudem k 30 letům vězení za pokus o únos federálního úředníka a napadení člena jeho rodiny. Následně byl v říjnu 2024 odsouzen kalifornským státním soudem na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění za další trestné činy, včetně únosu, vloupání a vyhrožování veřejnému činiteli. Informovala o tom stanice ABC. 

Nejzávažnější útok ze všech

Dne 6. ledna 2021 došlo k bezprecedentnímu útoku na Kapitol Spojených států amerických ve Washingtonu, D.C. Během společného zasedání Kongresu, které mělo potvrdit vítězství Bidena v prezidentských volbách, vtrhl do budovy dav příznivců tehdejšího prezidenta Trumpa. Tento útok byl motivován nepravdivými tvrzeními o volebních podvodech a měl za cíl zvrátit výsledek voleb.

Útočníci pronikli do Kapitolu, přerušili zasedání Kongresu a způsobili rozsáhlé škody. Někteří z nich nesli symboly krajní pravice, včetně vlajek Konfederace a neonacistických znaků. Během útoku bylo zraněno více než 140 policistů a pět lidí přišlo o život. 

Mezi oběťmi byla i Ashli Babbittová, která byla zastřelena při pokusu proniknout do chráněné oblasti Kapitolu. Další tři osoby zemřely na zdravotní komplikace během událostí a jeden policista podlehl zraněním následující den. Několik dalších policistů, kteří byli přítomni během útoku, později spáchalo sebevraždu.

Mnozí útočníci byli příznivci hnutí MAGA a byli motivováni výzvami Trumpa, který opakovaně tvrdil, že volby byly zmanipulované. Před útokem Trump vyzval své stoupence, aby „bojovali jako čerti“ a „šli na Kapitol“. Během útoku někteří útočníci skandovali výzvy k oběšení tehdejšího viceprezidenta Mikea Pence, který odmítl zpochybnit výsledek voleb.

Po útoku bylo zatčeno více než 700 osob a stovky dalších čelily obviněním. V květnu 2021 byl Donald Trump obžalován Sněmovnou reprezentantů za podněcování k povstání, ale Senát ho osvobodil. 

V lednu 2025, po návratu do úřadu, Trump omilostnil 730 osob odsouzených za účast na útoku a dalších 700, kteří byli obviněni, ale dosud neodsouzeni. Tento krok vyvolal ostrou kritiku, zejména kvůli tomu, že mezi omilostněnými byli i členové krajně pravicových skupin, jako jsou Proud Boys a Oath Keepers.

Související

Prezident Trump

Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům

Někteří američtí zákonodárci z řad Republikánské strany otevřeně vystoupili proti mírnějšímu postoji prezidenta Dona Trumpa vůči Rusku a jeho způsobu řešení ukrajinského konfliktu. Kritici v této souvislosti varují před oslabením podpory napadené země a hrozí zablokováním klíčových bodů vládní politiky. Tento vnitrostranický nesouhlas přichází v době, kdy Washington uzavřel s Moskvou dohodu o nákupu nafty a pozastavil dříve schválené sankce.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj okomentoval Trumpovo rozhodnutí ohledně protiruských sankcí

I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Josh Shapiro ,  vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021) ,  Paul Pelosi

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj odmítl, aby o Ukrajině jednaly USA s Ruskem a Čínou bez Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý v Oslu důrazně odmítl jakékoli snahy o to, aby o budoucnosti Ukrajiny jednali představitelé Spojených států, Ruské federace a Číny bez přímé účasti Kyjeva. Reagoval tak na úvahy o možném trilaterálním summitu mezi Donaldem Trumpem, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem, který by se mohl uskutečnit v příštím měsíci.

před 2 hodinami

Emmanuel Macron

Macron označil některá vyjádření zahraničních představitelů k protestům ve Francii za stupidní

Francouzský prezident Emmanuel Macron během svého pobytu v Dauhá ostře odsoudil vyjádření některých zahraničních představitelů k nedávným protestům a nepokojům ve Francii. Označil jejich komentáře za nepřijatelné a stupidní s tím, že dotčení lídři vedou kampaň na účet Francie. Podle jeho slov se jedná o viditelnou manipulaci s informacemi ze strany zahraničních činitelů.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Trumpův diplomat pochválil v Moskvě Putina za jeho humanitární cítění

Rusko propustilo čtyřiasedmdesátiletého amerického učitele v penzi Stephena Hubbarda, který byl v zemi zadržován čtyři roky. K tomuto kroku došlo během středečních jednání amerického vyslance Steva Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradu. Propuštění představuje nejnovější signál oteplování vzájemných vztahů mezi Washingtonem a Moskvou v době, kdy Spojené státy stupňují tlak na Kyjev k uzavření mírové dohody. Witkoff následně označil ruského vůdce za „humanitárního člověka“.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trumpův příklon k Rusku už vadí i Republikánům

Někteří američtí zákonodárci z řad Republikánské strany otevřeně vystoupili proti mírnějšímu postoji prezidenta Dona Trumpa vůči Rusku a jeho způsobu řešení ukrajinského konfliktu. Kritici v této souvislosti varují před oslabením podpory napadené země a hrozí zablokováním klíčových bodů vládní politiky. Tento vnitrostranický nesouhlas přichází v době, kdy Washington uzavřel s Moskvou dohodu o nákupu nafty a pozastavil dříve schválené sankce.

před 4 hodinami

Kim Čong-un

Severokorejská státní média zveřejnila v reakci na spekulace o úmrtí fotografie Kim Čong-una

Severokorejská státní média zveřejnila fotografie severokorejského vůdce Kim Čong-una, na nichž vypadá zdravě, čímž reagovala na vlnu spekulací o jeho údajné smrti, které se šířily na internetu. Snímky, jež publikoval deník Rodong Sinmun, zachycují dva čtyřicetiletého vůdce při prohlídce výstavy oděvů a obuvi v doprovodu jeho dcery. Tyto záběry se objevily jen několik hodin poté, co na sociálních sítích začaly kolovat nepodložené zprávy o jeho vážném zdravotním stavu a skonu.

před 5 hodinami

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Ruská představa o míru je vítězství. A Trump mu jde stále více na ruku

Mírový proces ohledně ruské invaze na Ukrajinu se nachází v hluboké patové situaci, přičemž evropské spojence a Kyjev čeká složitá snaha přeměnit americké požadavky v plán uspokojující prezidenta Donalda Trumpa. Kreml mezitím vede vlastní diplomatickou linii, v jejímž rámci vyslanci nabízejí obchodní příležitosti s cílem přitáhnout amerického prezidenta a podpořit tak postupné postupy ruských jednotek na frontě. Američtí vyjednavači se přitom podle CNN pohybují mezi těmito dvěma oddělenými světy, aniž by se objevovalo reálné řešení konfliktu.

před 6 hodinami

Giorgia Meloniová

Itálie kvůli nepokojům nasadí v ulicích Milána stovky vojáků

Italská vláda premiérky Giorgie Meloniové se chystá schválit nasazení pěti set vojáků v Miláně v reakci na víkendové násilné nepokoje a rabování, které zasáhly toto severoitalské město. Mimořádné opatření schvalované na úterním zasedání kabinetu reaguje na vlnu mládežnických protivládních protestů, jež přerostly ve střety s policií. Místopředseda vlády Antonio Tajani potvrdil pro italská média, že armádní složky obdrží rozšiřující policejní pravomoci pro udržení veřejného pořádku v ulicích.

před 6 hodinami

Nepokoje ve Francii

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi. Kořeny ale sahají dál než k nepokojům

Francie čelí hluboké společenské i politické krizi, přičemž nedávné víkendové nepokoje a rozsáhlé rabování ve velkých městech představují pouze viditelný příznak daleko hlubšího problému. Francouzský premiér Sébastien Lecornu otevřeně přiznal, že vláda čelí mimořádně složité situaci, která si vyžádala materiální škody v řádu stovek milionů eur. Země se ocitla v nebezpečné kombinaci pouliční revolty, politické paralýzy a dlouhodobé hospodářské stagnace.

před 7 hodinami

Eurofighter Typhoon, ilustrační fotografie

Británie vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před útoky Hútíů

Spojené království vysílá stíhací letouny na ochranu Saúdské Arábie před stupňujícími se útoky jemenské povstalecké skupiny Hútíů podporované Íránem. Britské ministerstvo obrany v úterním oficiálním prohlášení potvrdilo, že do regionu nasadí stíhačky Typhoon královského letectva. Letouny budou provádět defenzivní mise s cílem chránit saúdskoarabská města a klíčovou infrastrukturu před ostřelováním balistickými raketami a bezpilotními prostředky.

před 8 hodinami

Elon Musk

WSJ: Omezení rychlosti Starlinku na Ukrajině nařídil Musk

Americký podnikatel Elon Musk nařídil omezení vojenské služby Starlink, kterou Ukrajina využívá na bojišti. Tento krok podle deníku Wall Street Journal vedl k narušení ukrajinských dronových útoků a operací protivzdušné obrany. Omezení vstoupila v platnost 14. října a zaskočila jak Kyjev, tak představitele americké administrativy.

před 9 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Konec voleb do EP, možnost vyvázat Německo... AfD dnes představí nový program

Spolupředsedkyně německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo Alice Weidelová představí ve středu v Evropském parlamentu nový programový dokument své strany. Návrh zaměřený na radikální proměnu Evropské unie počítá se zrušením přímých voleb do Evropského parlamentu, výrazným omezením pravomocí Evropské komise a možností pro Německo vyvázat se ze společných unijních politik. Alternativa pro Německo tímto krokem navazuje na nedávné úspěchy v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku, které jí dodaly nový politický impuls.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Helen Hainesová

Australské poslankyni Hainesové lékaři po útoku amputovali obě nohy

Manžel australské poslankyně Helen Hainesové vystoupil na tiskové konferenci, kde poskytl oficiální aktualizaci o jejím zdravotním stavu. Hainesová utrpěla vážná zranění dolní poloviny těla poté, co ji v pondělí srazilo auto. Incident si vyžádal okamžitou lékařskou péči a hospitalizaci v nemocnici v Melbourne.

před 11 hodinami

Počasí

Podzimní počasí očima meteorologů. Prozradili, co máme čekat

Období do poloviny listopadu přinese v Česku průměrné až slabě podprůměrné teploty a postupný příchod chladnějšího počasí. Po suchém minulém týdnu dorazí srážkově bohatší dny, na konci měsíce už ale noční teploty klesnou k bodu mrazu a denní maxima se budou pohybovat jen kolem 6 °C.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia se prvního vítězství v Lize mistrů po 19 letech opět nedočkala

Věřili, že prokletí v nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěži tentokrát opravdu prolomí. Že se svého vytouženého vítězství v Lize mistrů, které by bylo první od roku 2007, konečně dočkají. Soupeře k tomu měli na první pohled ideálního – nováčka v této soutěži Sabah Baku. Jenže průběh zápasu, v němž měli slávisté za úkol potvrdit roli favorita, se vyvíjel jinak, než si představovali. Dlouho se Pražanům nedařilo dostat se do zakončení a když už se do něj dostali, měli obrovskou smůlu. Ázerbájdžánský soupeř tak dal sešívaným lekci z produktivity. Přestože jeho úvodní gól v první půli neplatil kvůli ofsajdu, slávisté na varování nebrali ohled a po hromadě svých vlastních šancí ve druhé půli inkasovali dvě regulérní branky.

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš a Metnar adresovali zvěsti o uprchlické vlně z Ukrajiny

České úřady v úterý upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace. 

včera

včera

Witkoff se před cestou do Moskvy setkal v Oslu se Zelenským

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý v Oslu setkal se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a evropskými lídry na jednáních o mírových návrzích. Schůzka v norské metropoli představuje klíčový diplomacii krok před plánovanou Witkoffovou cestou do Moskvy, kde hodlá americký vyjednavač předplatit konkrétní varianty urovnání konfliktu ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Kyjev na jednání přichází s požadavkem na pevné bezpečnostní záruky a ujištění o pokračování vojenské i zpravodajské podpory ze strany Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy