Trump rozpoutal masakr? Experti promluvili o utajovaném zabíjení civilistů

Civilní ztráty rostou

Trumpovi se jen po pár dnech v úřadu podařilo rozpoutat masakr, kritizují akademici. Dodávají, že od nástupu nového prezidenta Spojené státy podle nezávislých organizací dramaticky zvýšily vražedné operace v Jemenu a Somálku a způsobily rekordní civilní ztráty v Iráku a Sýrii.

Odhady počtu civilních obětí, které si americké akce vyžádaly, však vláda Spojených států prozradit nechce, připomínají Knuckeyová s Mooreheadem. Poukazují, že se Bílý dům začátkem května odhodlal ke kroku, který by měl vzburcovat americkou veřejnost, a odmítl plnit exekutivní výnos Obamovy administrativy nařizující zveřejňovat počty civilistů, kteří zahynuli při amerických protiteroristických úderech.

Americká vláda si přitom vede detailní záznamy o počtech civilistů, kteří byli zřejmě zabiti při jednotlivých náletech či vojenských zásazích, zdůrazňují odborníci. Exekutivní výnos z roku 2016 považují za malý, ale důležitý krok, který pouze žádá, aby tato data byla zveřejňována.

„Tento exekutivní výnos vznikl po dlouhém boji obětí a občanských organizací za větší transparentnost a odpovědnost v amerických protiteroristických operacích,“ pokračují Moorehead a Knuckeyová. Vysvětlují, že Bushova a Obamova administrativa dlouho držela tyto operace v téměř naprostém utajení a teprve v reakci na trvalý tlak novinářů, občanských společností a OSN začala zveřejňovat některé podrobnosti.

I takový malý ústupek byl podle expertů cenný, jelikož v některých případech se rodinám zabitých civilistů dostalo zadostiučinění a veřejnost získala více informací o pravidlech, kterými se americká vláda údajně řídí, a vládních statistikách o zabitých civilistech. Rozsáhlé utajování skutečných dopadů amerických zahraničních operací bylo dlouho škodlivé, jak ostatně joba akademici dříve ukázali ve zprávě zveřejněné jemenským think-tankem Sana’a Center for Strategic Studies.

Trump nicméně stav věcí ještě zhoršil a odmítnutí Bílého domu zveřejnit i prostou zprávu o civilních obětech je poslední ukázkou náchylnosti stávající administrativy k utajování, konstatují Knuckeyová a Moorehead. Podotýkají, že od Trumpova nástupu do úřadu americká vláda změnila svou politiku protiteroristických úderů, civilisty v rozšířeném počtu zemí vystavuje většímu nebezpečí a zároveň odmítá potvrdit či vyvrátit, zda nějaké nové směrnice vůbec vznikly, ačkoliv předchozí administrativa vydala shrnutí i odtajněnou verzi své „rukověti“ pro smrtící údery.

Právo na informace

Zároveň je Trumpova administrativa méně sdílná v tom, zda věří, že jsou její údery legální, a o jednotlivých úderech v zemích jako Somálsko a Jemen zveřejňuje méně informací, uvádějí akademici. Domnívají se, že takové utajování jde proti právu americké veřejnosti znát skutečnou úlohu a cenu amerických vojenských zásahů v zahraničí, jelikož takové informace umožňují veřejnosti debatovat o akcích vlády a vést volené zástupce k zodpovědnosti.

„Utajování poškozuje vztahy s americkými spojenci, kteří ho považují jako porušování vlády práva a obávají se politických a právních rizik spolupráce se Spojenými státy,“ pokračují odborníci. Dodávají, že utajování též ovlivňuje zraněné a rodiny obětí, jejichž bolest zůstává nepřiznána a nelze požadovat kompenzaci.

Lidskoprávní organizace působící v Jemenu například neustále hlásí, jak americké utajování vytváří odpor proti vládě Spojených států a podrývá boj proti terorismu, konstatují Knuckeyová s Mooreheadem. Zmiňují vlastní zkušenost z Pákistánu a Jemenu, kde místní kritizují to, co vnímají jako americké pokrytectví, jelikož Američané v jejich očích kážou o demokracii a vládě práva, ale přitom bombardují lidi, aniž by to vůbec přiználi či vysvětlili.

Závažnost uvedených obav by měla vést americký Kongres k převzetí zodpovědnosti, které se často vyhýbá, a pečlivému prověření jednání současné vlády, nabádají experti. Připomínají, že pro to existují nástroje – loni Kongres schválil důležitý zákon vyžadující od Pentagonu každoroční zprávu o civilních obětech, avšak ta za letošní rok, která měla být předložena k 1. květnu, má zpoždění, a byť novináři naznačují, že je v přípravě, není jasné, zda bude zveřejněna.

S ohledem na demokratickou odpovědnost by měl Kongres využít své dozorčí pravomoci, klást Trumpově administrativě tvrdé otázky a požadovat zveřejnění vládních záznamů o civilních obětech, deklaruje Moorehead s Knuckeyovou. Soudí, že uvolnění těchto záznamů pomůže postiženým civilistům, americkým voličům i mezinárodnímu společenství posoudit, pochopit a přezkoumat skutečnou cenu amerických vojenských zásahů v zahraničí.