V německém městě Kolín nad Rýnem došlo v pátek k dramatickému incidentu, při kterém agresivní muž napadl policisty a způsobil jim vážná zranění. Událost se odehrála v dopoledních hodinách v kolínském okrese Ehrenfeld, jak uvedla policie.
Incident začal tím, že čtyřicetiletý muž, podle německých médií původem z Konga, zaútočil maticovým klíčem na kolemjdoucího. Poté se obrátil proti hlídce policistů, která byla přivolána na místo.
Muž se choval extrémně agresivně, a policisté se ho snažili zklidnit pomocí elektrického paralyzéru. To však nemělo žádný účinek.
Po neúspěšném pokusu o zpacifikování agresora ho několik policistů srazilo k zemi. V průběhu potyčky ale muž pokousal šestadvacetiletou policistku, které ukousl část ucha.
Dále zaútočil na další členy hlídky, čímž způsobil zranění třem dalším osobám – dvěma policistkám a jednomu policistovi. Celkově zranil čtyři příslušníky policie.
Zraněná policistka musela podstoupit operaci kvůli zranění ucha. Další zranění ostatních policistů nejsou blíže specifikována, ale podle médií byli ošetřeni v nemocnici.
Muže se nakonec podařilo zadržet a byl převezen do vazby. Podle informací bude čelit soudnímu řízení za své jednání. Případ nyní dále vyšetřuje německá policie.
Související
"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku
Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.
Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci
Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Kriminalisté objasnili vraždu v Přelouči. Senior střílel z legálně držené zbraně
Policie pokročila s případem úterní vraždy ženy v Přelouči v Pardubickém kraji. Kriminalisté obvinili seniora, který byl jednou ze dvou zadržených osob na místě činu. Oběť měl připravit o život legálně drženou zbraní, k činu se přiznal.
před 3 hodinami
Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády
Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů.
před 4 hodinami
Primář z Domažlic odešel od soudu s výjimečným trestem. Odsedí si 28 let
U plzeňského krajského soudu v pátek padl rozsudek v případu primáře domažlické nemocnice, který měl loni v říjnu jednu ženu zavraždit a u druhé se o to pokusit. Lékař si vyslechl, že dostane výjimečný trest. Ve vězení má strávit následujících 28 let.
před 5 hodinami
Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?
Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.
před 6 hodinami
Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?
Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.
před 7 hodinami
Pokladna Ukrajiny se stále více tenčí. Merz pošle největší finanční balík od začátku války
Vláda německého kancléře Friedricha Merze se chystá navýšit finanční pomoc Ukrajině na rekordní úroveň v roce 2026. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, v rámci kterého se koaliční zákonodárci dohodli na dodatečném financování ve výši 3 miliard eur.
před 8 hodinami
"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku
Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.
před 9 hodinami
Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu
Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.
před 9 hodinami
Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů
Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.
před 10 hodinami
Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka
Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.
před 11 hodinami
Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz
Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.
před 12 hodinami
Masivní ruský útok zasáhl všechny čtvrti Kyjeva, vyvolal požáry napříč hlavním městem
Rusko podniklo v časných ranních hodinách v pátek masivní kombinovaný útok na Kyjev, který vyvolal požáry a rozmetal sutiny napříč mnoha částmi hlavního města, jak uvedl starosta Vitali Kličko. V prohlášení uvedl, že v důsledku četných zásahů bylo zraněno nejméně 11 lidí a záchranné složky zasahovaly na mnoha místech.
před 12 hodinami
BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá
BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.
před 14 hodinami
Počasí o víkendu: Bude chladněji, teploty začnou klesat
O víkendu nás čeká chladnější počasí. Podle ČHMÚ.cz se denní teploty budou pohybovat kolem deseti stupňů.
včera
Experti: Čína je ve "válce digitálních podpisů" ve třetí fázi, USA jsou stále na začátku
Podle odborníků na kybernetickou bezpečnost Čína již nyní dominuje informační válce v tichomořském regionu, zatímco americká armáda zaostává a postrádá potřebné zaměření. Tuto kritiku pronesli experti na konferenci AFCEA TechNet Indo-Pacific v Honolulu.
včera
Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit
Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.
včera
COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí
Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.
včera
Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci
Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
včera
Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru
Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.
včera
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Lékaři z Newyorské univerzity (NYU) oznámili, že díky dvěma novým studiím jsou výrazně blíže k tomu, aby transplantace ledvin od jiných druhů, takzvaná xenotransplantace, byla v blízké budoucnosti reálnou možností. Nedostatek orgánů je kritický: jen ve Spojených státech čeká na ledvinu přes 90 000 lidí a denně jich zemře asi 11.
Zdroj: Libor Novák