Od chvíle, kdy byly zveřejněny výsledky amerických voleb, bylo jasné, že zvolení Donalda Trumpa zkomplikuje klimatické rozhovory COP29 v Baku. Co však nikdo nepředpokládal, byl vnitřní chaos, který způsobí hostitel summitu, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Informoval o tom server CNN.
Místo toho, aby se COP29 soustředil na urgentní boj proti globální klimatické krizi, summit se proměnil v politické divadlo plné bojkotů, kontroverzních projevů a oslav fosilních paliv. Ilham Alijev se stal hlavním aktérem této frašky, kdy nejenže hájil roli ropy a zemního plynu v ázerbájdžánské ekonomice, ale také útočil na západní státy za „pokrytectví“.
V reakci na chaos vydali významní světoví klimatologové otevřený dopis, který požaduje zásadní reformu celého procesu jednání OSN o klimatu. Dopis původně označoval klimatická jednání za „nefunkční“, tento výraz však byl rychle odstraněn kvůli obavám, že by mohl být zneužit.
Summit COP29 je třetím v řadě, který se koná v zemi závislé na fosilních palivech. Předchozí summity proběhly ve Spojených arabských emirátech a Egyptě, což vyvolalo kritiku kvůli lidskoprávním otázkám i roli fosilních paliv. Letos se jednání účastní více než 1 700 lobbistů z odvětví fosilních paliv, což vyvolává otázky ohledně integrity těchto konferencí.
„Alijev nepůsobí jako ochránce Pařížské dohody,“ uvedla Alex Scott z italského think tanku ECCO. Podle ní přítomnost fosilních lobbistů ohrožuje cíle snížení globálního oteplování.
Během svého projevu Alijev bránil ázerbájdžánské přírodní zdroje jako „dar od Boha“ a obvinil západní státy, média a nevládní organizace z pokrytectví. V dalších proslovech se zaměřil na Francii a Nizozemsko, které obvinil z „brutální represe“ ve svých zámořských územích. Tyto výroky však byly pravděpodobně ovlivněny napětím mezi Ázerbájdžánem a těmito státy kvůli konfliktu s Arménií.
Francouzská ministryně ekologie Agnès Pannier-Runacher na protest zrušila svou účast. Kritiku vyjádřil i šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell, který označil Alijevovy výroky za „nepřijatelné“ a varoval před ohrožením cílů summitu.
Nadcházející návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolává obavy o budoucnost klimatických závazků USA. Trump již dříve slíbil, že Spojené státy znovu vystoupí z Pařížské dohody, což motivuje další státy k přehodnocení jejich klimatických politik. Argentina například bez vysvětlení stáhla svou delegaci z COP29 a podle zdrojů uvažuje o opuštění Pařížské dohody. Prezident Javier Milei označuje globální oteplování za „socialistický podvod“.
COP29 probíhá v roce, který je na cestě stát se nejteplejším v historii. Katastrofy jako hurikány v USA, které zabily více než 300 lidí, připomínají naléhavost boje proti klimatické krizi. Přesto vědci varují, že dosažení cíle omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia je čím dál méně pravděpodobné. Aby byla šance cíl splnit, muselo by se do konce desetiletí snížit množství emisí na polovinu a svět by musel dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století.
COP29 tak nejenže selhává v řešení klimatické krize, ale také ztrácí důvěru jako efektivní platforma pro globální spolupráci.
9. prosince 2025 16:13
Austrálie spouští globální unikát: Miliony dětí přišly o účty na sociálních sítích
Související
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů
Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil
klimatická konference (COP29) , Donald Trump , Ilham Alijev
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.
Zdroj: Libor Novák