Od chvíle, kdy byly zveřejněny výsledky amerických voleb, bylo jasné, že zvolení Donalda Trumpa zkomplikuje klimatické rozhovory COP29 v Baku. Co však nikdo nepředpokládal, byl vnitřní chaos, který způsobí hostitel summitu, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Informoval o tom server CNN.
Místo toho, aby se COP29 soustředil na urgentní boj proti globální klimatické krizi, summit se proměnil v politické divadlo plné bojkotů, kontroverzních projevů a oslav fosilních paliv. Ilham Alijev se stal hlavním aktérem této frašky, kdy nejenže hájil roli ropy a zemního plynu v ázerbájdžánské ekonomice, ale také útočil na západní státy za „pokrytectví“.
V reakci na chaos vydali významní světoví klimatologové otevřený dopis, který požaduje zásadní reformu celého procesu jednání OSN o klimatu. Dopis původně označoval klimatická jednání za „nefunkční“, tento výraz však byl rychle odstraněn kvůli obavám, že by mohl být zneužit.
Summit COP29 je třetím v řadě, který se koná v zemi závislé na fosilních palivech. Předchozí summity proběhly ve Spojených arabských emirátech a Egyptě, což vyvolalo kritiku kvůli lidskoprávním otázkám i roli fosilních paliv. Letos se jednání účastní více než 1 700 lobbistů z odvětví fosilních paliv, což vyvolává otázky ohledně integrity těchto konferencí.
„Alijev nepůsobí jako ochránce Pařížské dohody,“ uvedla Alex Scott z italského think tanku ECCO. Podle ní přítomnost fosilních lobbistů ohrožuje cíle snížení globálního oteplování.
Během svého projevu Alijev bránil ázerbájdžánské přírodní zdroje jako „dar od Boha“ a obvinil západní státy, média a nevládní organizace z pokrytectví. V dalších proslovech se zaměřil na Francii a Nizozemsko, které obvinil z „brutální represe“ ve svých zámořských územích. Tyto výroky však byly pravděpodobně ovlivněny napětím mezi Ázerbájdžánem a těmito státy kvůli konfliktu s Arménií.
Francouzská ministryně ekologie Agnès Pannier-Runacher na protest zrušila svou účast. Kritiku vyjádřil i šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell, který označil Alijevovy výroky za „nepřijatelné“ a varoval před ohrožením cílů summitu.
Nadcházející návrat Donalda Trumpa do Bílého domu vyvolává obavy o budoucnost klimatických závazků USA. Trump již dříve slíbil, že Spojené státy znovu vystoupí z Pařížské dohody, což motivuje další státy k přehodnocení jejich klimatických politik. Argentina například bez vysvětlení stáhla svou delegaci z COP29 a podle zdrojů uvažuje o opuštění Pařížské dohody. Prezident Javier Milei označuje globální oteplování za „socialistický podvod“.
COP29 probíhá v roce, který je na cestě stát se nejteplejším v historii. Katastrofy jako hurikány v USA, které zabily více než 300 lidí, připomínají naléhavost boje proti klimatické krizi. Přesto vědci varují, že dosažení cíle omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia je čím dál méně pravděpodobné. Aby byla šance cíl splnit, muselo by se do konce desetiletí snížit množství emisí na polovinu a svět by musel dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století.
COP29 tak nejenže selhává v řešení klimatické krize, ale také ztrácí důvěru jako efektivní platforma pro globální spolupráci.
Související
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů
Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil
klimatická konference (COP29) , Donald Trump , Ilham Alijev
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 1 hodinou
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 2 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 3 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 4 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 5 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
včera
Uspěli jsme, prohlásil Macron ve svém posledním projevu k francouzské armádě
včera
USA přebírají kontrolu nad Hormuzským průlivem. Budete nám za něj platit, prohlásil Trump
včera
Německo a Francie si předvolaly ruského velvyslance. Na kyberútoky odpovíme, vzkazují Moskvě
včera
Ukrajina vrací válku do Ruska. Opět útočila v Moskvě
včera
Filip Turek měl údajně nehodu, v centru Prahy se měl srazit se sanitkou
včera
Evropa sčítá škody. Extrémní počasí si zatím jen letos vyžádalo tisíce mrtvých
včera
Počasí: Česko zasáhnou velmi silné bouřky. Hrozí vichřice i kroupy
včera
Hormuzský průliv je otevřený, prohlašují USA. Írán tvrdí opak
včera
Kreml nasazuje do první linie Afričany. Zajatci se přesto chtějí vrátit do Ruska
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Zdroj: Libor Novák