Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska

Návštěva se nesla v duchu netransparentnosti, neboť informace o její přípravě a obsahu byly skrovné. Kromě toho neměli povoleno doprovázet delegaci žádní novináři. Fico, jehož původní plány na cestu byly odloženy kvůli pokusu o atentát, označil tuto návštěvu za „nejdůležitější akci roku“. V širším kontextu ji prezentoval jako důkaz své politiky „diplomacie všech směrů“, kterou prosazuje od svého návratu do funkce v roce 2023.

Tato diplomacie je ve skutečnosti výrazem pragmatismu, který se soustředí na rozvoj ekonomických vztahů s jakoukoli zemí, bez ohledu na její politický režim nebo hodnoty, a to i s ohledem na bezpečnostní a geopolitické důsledky. Fico se zavázal oživit ekonomickou diplomacii a dokonce obnovit vztahy s Ruskem. Tato politika má pomoci zůstat na správné straně voličů, kteří jsou kritičtí vůči Bruselu a Washingtonu a preferují, aby Slovensko šlo svou vlastní cestou.

Ačkoliv z návštěvy nevzešly konkrétní ekonomické výsledky, měla silný symbolický význam, neboť ukázala posun Slovenska směrem k Číně. Tento krok naznačuje rostoucí vliv Číny v Evropě v době geopolitických změn.

Nejdůležitějším politickým výsledkem návštěvy byl podpis strategického partnerství mezi Slovenskem a Čínou. Slovensko se tak zařadilo mezi země, které mají s Čínou oficiálně uzavřené strategické partnerství, což je označení, které Čína používá k hodnocení vztahů s cizími státy. Tímto krokem se Slovensko připojilo k několika dalším evropským zemím, které mají s Pekingem podobné dohody.

I když není výjimečné, že Slovensko uzavřelo tuto dohodu, načasování tohoto kroku v širším geopolitickém kontextu má velký význam. Fico se snažil tuto změnu legitimovat tím, že ji přirovnal k podobným partnerstvím s Japonskem a Jižní Koreou. Dohoda o strategickém partnerství vymezuje rámec pro další spolupráci, včetně zřízení mezivládní komise. Dva body, které vyvolávají pozornost, se týkají postojů k lidským právům a Tchaj-wanu.

Dokument obsahuje výslovné odsouzení „politizace a instrumentalizace lidských práv“ a také potvrzení závazku Slovenska vůči politice jedné Číny, podle níž je vláda Čínské lidové republiky jediným legálním představitelem celé Číny. Tento postoj je v souladu s předchozími prohlášeními, která Slovensko vydalo v minulosti, ale v praxi se vztah k Tchaj-wanu lišil.

Fico také vyjádřil podporu čínské pozici ohledně války na Ukrajině, což ukazuje na podobnost mezi Slovenskem a Čínou v jejich pro-ruských názorech na konflikt. Tato podpora čínského mírového plánu, který výrazně favorizuje Rusko, nebyla Ficoovou vládou poprvé vyjádřena, protože už v minulosti byly podporovány čínské iniciativy v tomto směru.

Co se týče ekonomické spolupráce, i když Fico mluvil o úspěších, skutečné výsledky byly spíše skromné. Byla podepsána memoranda o porozumění (MoU) v různých oblastech, ale skutečné konkrétní dohody byly minimální. Dva hlavní výsledky, které byly zmíněny, zahrnují rozšíření bezvízového režimu pro slovenské občany a investici čínské společnosti Gotion do výroby baterií na Slovensku.

Ačkoliv se rozšíření bezvízového režimu jevilo jako významný krok, skutečně to bylo pouze minimální očekávání od takto vysoké návštěvy. Bezvízový režim byl již dříve rozšířen pro většinu evropských zemí, takže Slovensko zde nebylo žádnou výjimkou. Druhým výsledkem bylo oznámení investice Gotion do výroby baterií, ale tato investice byla dojednána už v roce 2023, což ukazuje, že návštěva neměla příliš konkrétní cíle.

Podobně i projekt spolupráce na železničním spojení mezi Čínou a Evropou, který Slovensko prosazuje již dlouho, také nepřinesl konkrétní výsledky. Slovensko se stále snaží využít rostoucího objemu nákladní dopravy, ale tranzit přes Slovensko je nízký a většina dopravy stále směřuje přes Bělorusko a Polsko.

I přes chabé ekonomické výsledky návštěvy bylo zřejmé, že slovenská vláda a podnikatelé nevěnovali dostatečnou pozornost bezpečnostním aspektům při spolupráci s Čínou. Mezi 56 firmami, které Fico doprovázely, byly i firmy působící v citlivých sektorech, jako je jaderná energetika, obrana, polovodiče a umělá inteligence. Tyto oblasti by mohly znamenat zvýšené riziko pro bezpečnost Slovenska, ale vláda zatím neudělala žádný pokrok v zajištění výzkumných bezpečnostních rámců.

Návštěva také vyvolala obavy ohledně účasti slovenské jaderné společnosti JESS na výstavbě nových jaderných elektráren, přičemž není jasné, zda by slovenský projekt mohl zahrnovat čínské financování. Další kontroverzní dohodou byla spolupráce mezi slovenskou tiskovou agenturou TASR a čínskou mediální skupinou, což může vést k šíření dezinformací a propagandy.

Ficoův postoj k Číně ukazuje výrazný odklon od dosavadní politiky, která se snažila vyváženě přistupovat k Číně jako k partnerovi, konkurentovi a systémovému rivalovi. I když se Fico zatím drží zdrženlivosti na evropské scéně, jeho rostoucí náklonnost k Číně, například při kritice evropských sankcí proti čínským elektromobilům, naznačuje, že by mohl v budoucnu více přiklonit k Pekingu.