Funguje boj s terorismem? Analytik poukázal na alarmující čísla

Z americké armády se stal preclík

Dále je třeba připočíst úroky za vypůjčené peníze a je zřejmé, že Američané budou tento dluh splácet dlouhá desetiletí, kritizuje analytik. Dodává, že nekonečná válka proti terorismu také přeměnila americkou armádu v „preclík“.

Spojené státy vedou operace ve 40 % zemí světa a provozují 65 oddělených bezpečnostních výcvikových programů, od džunglí v Kolumbii pro džungle v Thajsku, a proto není podle DePetrise překvapivé, že bezpečnostní think tanky, vedení Pentagonu a příslušné výbory v americkém Kongresu hovoří o krizi bojové pohotovosti amerických ozbrojených sil.

„Washington vysílá vojáky, instruktory a poradce na tolik míst, že dokonce volení američtí představitelé často tápou ohledně toho, jak je armáda vyžívána, co dělá a kde operuje,“ pokračuje odborník. Připomíná, že když byli 4 příslušníci amerických speciálních sil přepadeni a zabiti skupinou kmenových bojovníků hlásících se k Islámskému státu během operace na pomezí Nigeru a Mali, zákonodárci ve Washingtonu projevovali údiv nad skutečností, že nějací američtí vojáci vůbec v Nigeru působí.

Senátor Lindsey Graham tehdy v televizním rozhovoru dokonce přiznal, že zákonodárci netuší, kde všude ve světě působí americké armádní jednotky a co tam dělají, poukazuje DePetris. Zdůrazňuje, že tyto nezanedbatelné finanční a vojenské zdroje měly koupit Američanům značnou míru bezpečí a pokud by omezily teroristickou hrozbu, které USA čelí, vyplatily by se.

Američané nejsou blázni

Opak se však zdá být pravdou, varuje analytik. Odkazuje na průzkum z října 2017, podle kterého 43 % Američanů a 41 % amerických veteránů soudí, že zahraniční politika Spojených států v posledních dvaceti letech ve skutečnosti bezpečnost země snížila, což rozhodně není výsledek, o který američtí politici usilují.

„Američané nejsou blázni, když to takto cítí. Existují tvrdá data podporující jejich obavy,“ píše expert. Zmiňuje ucelenou analýzu problému terorismu zpracovanou Centrem pro strategická a mezinárodní studia, která zjistila, že celkový počet salafistických džihádistických skupin ve světě se od roku 2001 zvýšil o 270 %, přičemž počet těch aktivních se loni vyšplhal na 67, což představuje nárůst o 180 %.

Také počet džihádistických bojovníků je nejvyšší za 40 let - dosahuje až 280 tisíc – a je znepokojivou ironií, že mnoho z nich působí v zemích jako Irák, Afghánistán či Libye, kde se USA v posledních 17 letech vojensky angažovaly, poukazuje DePetris. To podle něj nabízí otázku, zda má protiteroristická strategie Washingtonu kýžený efekt na bezpečnost Američanů, nebo zda pouze vytváří více teroristů, než zvládne pozabíjet, zda jen nesplachuje peníze daňových poplatníků do záchodu a nedostává pod tlak omezené zdroje americké armády.

Odpověď nebudeme znát do té doby, dokud americký prezident Donald Trump nenařídí své administrativě provést upřímné, nestranné a ucelené zhodnocení stávající politiky, domnívá se analytik. Dodává, že následně Trump možná přehlasuje své konvenčně uvažující bezpečnostní poradce, kteří nadále prosazují bezpodmínečné a časově neomezené vojenské závazky USA v Sýrii a Afghánistánu.