Nově zvolený americký prezident Joe Biden přislíbil uspořádat summit pro demokracii. Na něm hodlá demonstrovat oddanost Spojených států demokracii v rámci domácí i zahraniční politiky. Některé mocnosti se ovšem ptají, zda se budou moci zúčastnit. Skepticky přistupují i k zahraniční agendě budoucího prezidenta.
O uspořádání globálního summitu pro demokracii mluvil Joe Biden již během své kampaně. Mocnosti by se tak na pozvání nově zvoleného prezidenta měly sejít již příští rok. Otázkou je, které z nich budou přizvány. Řeč je především o zemích jako Polsko, Turecko, Maďarsko a Filipíny, nejistá je i účast Indie. Informovalo o tom Politico.
Další otázkou zůstává, jakou pozici budou na summitu zastávat západní demokracie a Spojené státy samotné, jejichž vlastní demokratický systém prochází po čtyřech letech Trumpovy administrativy zatěžkávací zkouškou. To, jak se Biden k těmto otázkám postaví, by mohlo navíc leccos napovědět o orientaci jeho zahraniční agendy vůči jednotlivým zemím.
Skepticky se ohledně summitu vyjádřil nejmenovaný velvyslanec z Asie: ,,Ani si nejsem jistý, kdo se chce vlastně zúčastnit. Určitě tam budou Britové a Kanaďané. Je to tedy jen západní uskupení? Kvalifikuje se třeba Peru? Volby tam sice proběhly, ale prezidenta tam odvolávají každý týden,“ komentoval.
Podobně reagoval i arabský diplomat. Dle něj jsou nároky kladené na účast jednotlivých zemí na summitu až příliš vysoké na to, jakým výzvám svět momentálně čelí. ,,Pokud bude na programu Covid, technologie nebo klimatické změny, jak efektivní toto jednání může být, pokud se zúčastní jen hrstka aktérů,“ uvedl.
Politologové se ale domnívají, že summit by mohl být důkazem odhodlání Spojených států bránit principy demokracie před zásahy ze strany zemí jako je Rusko nebo komunisticky vedená Čína. I to tak bude zásadní změna oproti zahraniční politice Donalda Trumpa. ,,Podtextem [summitu] je, že neliberální mocnosti představují jistou konkurenci a Spojené státy by měly zakročit,“ uvedl předseda Národního institutu pro demokracii Derek Mitchell.
Bidenovi spolupracovníci průběh ani finální seznam účastníků summitu prozatím nechtějí komentovat. V Bidenově pojednání o možném summitu z jara letošního roku se o něm sám vyjadřuje jako o ,,setkání, které semkne světové demokracie, posílí demokratické instituce, otevřeně konfrontuje mocnosti, které se orientují jiným směrem, a upevní společnou agendu.“
Setkání by mohlo případně proběhnout i virtuálně, a to zejména v případě, že Biden bude trvat na uskutečnění konference během prvního roku v úřadu uprostřed koronavirové pandemie. Někteří bývalí vládní příslušníci se ale domnívají, že by se summit měl odložit, dokud se lídři jednotlivých zemí nebudou moci setkat osobně. Přestože jasný termín nebo konečný seznam účastníků zatím stanoven není, již nyní se dá s největší pravděpodobností usoudit, že mezi aktéry se neobjeví Čína ani Rusko.
Právě Čína a Peking by však měly být hlavními body programu. Předseda Mezinárodního republikánského institutu Daniel Twining v této souvislosti vyzval Bidenův tým, aby na jednání přizval Tchaj-wan, ostrov s demokratickým systémem vlády, na nějž si Čína dělá nároky. Stejně tak by se dle něj měla diskutovat na příklad strategie na obranu proti kybernetickým útokům ze strany Ruska a Číny.
Nehledě na průběh nebo jeho účastníky, příznivci summitu upozorňují, že Biden musí jednat s rozmyslem. Ti se domnívají, že je v pořádku, pokud chce podpořit a vyzdvihnout ideály demokracie, musí tak však učinit bez toho, aniž by ostatní poučoval. ,,Měla by tam být jistá pokora. Neexistuje nic jako perfektní demokracie. Ani Spojené státy nejsou perfektní demokracií, nikdo není,“ uvedl Mitchell.
Související
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák