Bílý dům v režii demokrata. Jak by vypadala Amerika v rukou Joe Bidena?

Joe Biden působí v americké politice již od roku 1972. Bylo mu tehdy pouhých 29 let, když se poprvé ucházel o senátorské křeslo. Biden si postupně vybudoval svou politickou kariéru, aby se o 30 let později stal viceprezidentem v Obamově vládě. Nyní se uchází o post nejvyšší. Bílému domu hodlá navrátit liberální hodnoty a rovnocennou politiku.

Joe Biden (77) začal svou politickou kariéru již v útlém věku. Když poprvé kandidoval do senátu, během své kampaně nesplňoval ani minimální věkovou hranici 30 let. Právě jeho věk společně s jeho politickou vizí „nového myšlení a nových řešení“ tehdy oslovily voliče, kteří byli unaveni politickou agendou ospravedlňující válku ve Vietnamu.

Jeho věk je i nyní centrem pozornosti médií, stejně tak kritiky politických příslušníků Republikánské strany včetně samotného prezidenta. Bidenovi oponenti často kritizují jeho neschopnost dokončit myšlenku, složit smysluplnou větu nebo vybavit si určitý sled událostí. Zatímco o senátorské křeslo se Biden ucházel jako nejmladší kandidát, v prezidentském klání do historie vstoupil jako nejstarší kandidující Demokrat. 

Navzdory veškeré kritice se ale zdá, že právě díky svým letitým zkušenostem jako senátor a později jako viceprezident za vlády Baracka Obamy, si Biden vypěstoval důvěru a náklonost voličů. Úřadující prezident Donald Trump (74) je sice o něco mladší než Biden, historicky je však nejstarším prezidentem Spojených států, který se uchází o znovuzvolení. 

Z pohledu voličů je však věk zřejmě to poslední, na co by dávali důraz. Za své první období v úřadu prezident Trump v rámci průzkumů reflektujících jeho popularitu mezi voliči nikdy nepřekročil hranici 50 %. To je v porovnání se všemi předchozími prezidenty moderní historie nejhorší výsledek. V souvislosti s vývojem koronavirové pandemie, rapidním nárůstem nezaměstnaných a společenskými nepokoji v zemi se jeho popularita neustále propadá. Nyní se Trump pohybuje celonárodně kolem 40 %.

Nižší procento během své kampaně o znovuzvolení zaznamenali jen dva prezidenti moderní historie, Jimmy Carter a George H. W. Bush, jejichž popularita mezi voliči se tehdy pohybovala jen kolem 35 %. Trump navíc nedávno zažil další otřes poté, co se objevily informace naznačující, že prezident údajně věděl o tom, že ruská rozvědka platí povstalcům napojeným na Talibán za zabití amerických vojáků.

Právě tyto okolnosti nahrávají přirozenému charakteru Joe Bidena jakožto „osoby působící uklidňujícím dojmem v neklidných časech,“ jak mimo jiné uvedl The Economist. Oproti Hillary Clintonové, která se o Bílý dům proti Trumpovi ucházela v roce 2016, si Joe drží stabilní podporu v demokratických státech, potenciál má i v určitých ryze republikánských státech, jako na příklad v Arizoně nebo Georgii. 

V tomto ohledu hraje jistou roli i fakt, že Biden má za sebou podporu několika předních představitelů Republikánské strany. Nejen ti, ale i miliony dalších Američanů věří, že právě Biden dokáže navrátit morální zásady a čest zpět do Bílého domu a reformovat tak sociálně a politicky polarizovanou zemi. 

Od počátku svého působení v politice i v rámci své předvolební kampaně klade Biden důraz na nutnost zajištění zdravotní péče pro všechny občany Spojených států bez rozdílu. Již jako viceprezident se spolu s Barackem Obamou zasadil o schválení Zákona o dostupné zdravotní péči, na niž by v úřadu rád navázal.

Otázka dostupného zdravotnictví je pro Bidena klíčová, neboť krátce na to, co se mu podařilo úspěšně vyhrát senátní volby v roce 1972, tragicky zahynuly jeho manželka a dcera důsledkem autonehody. Další šok přišel v roce 2015, kdy Bidenův syn podlehl boji s rakovinou. Mnozí v něm proto spatřují cit pro empatii a dobrosrdečnost. 

Nejen důsledkem těchto okolností se z centristy postupně stal zastánce levicovějšího přístupu ve straně. Zpočátku se Biden neřadil mezi ty, kteří by podporovali práva žen na svobodné rozhodnutí o potratu nebo inkluzi ve školách. Namísto toho byl zastáncem zpřísnění trestních postihů, války v Iráku a deregulace finančních institucí.

Postupně se ale přeorientoval ze svého radikálního přístupu na liberálnější politiku, kdy to byl zejména Biden, který se v Obamově administrativě tvrdě zastával na příklad zrovnoprávnění sňatků homosexuálních párů. Velkou pozornost v poslední době obrátil i na klimatickou politiku, ve které se řadí k předním zastáncům zavedení uhlíkové daně, nebo na propagaci domácí výroby a lokálních firem.

Stejně tak hodlá pokračovat v budování adekvátního systému zdravotnictví. Republikáni v čele s prezidentem Trumpem neustále tlačí na zrušení Zákona o dostupné zdravotní péči, zatím ale nemají plán náhrady. Biden hodlá pokračovat v principu Obamacare s tím, že by vznikl vládou kontrolovaný státní plán, který by byl snadno dostupný.

Zároveň hodlá snížit aktuální věkovou hranici z 65 let na 60 nezbytnou k tomu, aby si člověk mohl zažádat o zdravotní pojištění, které z části hradí stát. Cílem je, udělat veřejné zdravotní pojištění finančně dostupnější pro co nejvíce lidí a přimět tak i zaměstnavatele přejít od soukromých pojišťoven do veřejného sektoru.

Biden se také v minulosti postavil kriticky ke korporátním daňovým úlevám uděleným Trumpovou administrativou. Biden naopak zastává jejich navýšení z 21 % na 28 %, stejně tak hodlá navýšit horní hranici daňové sazby u příjmů překračujících 400.000 dolarů na 39,6 %.

To, zda se Bidenovi v případě jeho zvolení tyto vize podaří prosadit, záleží ale i na finální sestavě ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. I v boji o senátorská křesla mají dle aktuálních čísel Demokraté slušný potenciál na převrat. Některé zákony, jako na příklad navýšení korporátních daních, je možné prosadit prostou většinou, tedy 51 hlasy, přičemž by Demokraté v nynějším složení senátní komory potřebovali vyhrát pouze tři křesla. 

Většina projednávaných témat a zákonů už ale vyžaduje hlas 60 senátorů, neboť často dochází k průtahům v jednáních, k jejichž zkrácení je třeba souhlas 3/5 většiny. To by pro Demokraty znamenalo přeobsadit celých 13 křesel. Biden, jakožto velmi zkušený senátor, však věří, že konec Trumpovy éry předznamená nový začátek spolupráce obou politických stran.

V některých oblastech může prezident využít své výkonné moci a učinit tak jisté legislativní kroky bez souhlasu Kongresu. To se týká zejména určitých regulací nebo nařízení. Jako prezident by navíc měl Biden poměrně volnou ruku v rámci výkonu zahraniční politiky. 

Na globální scéně hodlá Biden na příklad obnovit jednání s Ruskem a Iránem ohledně kontroly prodeje zbraní, znovu zařadit Spojené státy na seznam signatářů Pařížské klimatické dohody nebo uspořádat světový summit na podporu demokracie zaměřený na lidská práva a boj proti korupci a autoritářství.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Joe Biden Volby USA

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy