Bílý dům v režii demokrata. Jak by vypadala Amerika v rukou Joe Bidena?

Joe Biden (77) začal svou politickou kariéru již v útlém věku. Když poprvé kandidoval do senátu, během své kampaně nesplňoval ani minimální věkovou hranici 30 let. Právě jeho věk společně s jeho politickou vizí „nového myšlení a nových řešení“ tehdy oslovily voliče, kteří byli unaveni politickou agendou ospravedlňující válku ve Vietnamu.

Jeho věk je i nyní centrem pozornosti médií, stejně tak kritiky politických příslušníků Republikánské strany včetně samotného prezidenta. Bidenovi oponenti často kritizují jeho neschopnost dokončit myšlenku, složit smysluplnou větu nebo vybavit si určitý sled událostí. Zatímco o senátorské křeslo se Biden ucházel jako nejmladší kandidát, v prezidentském klání do historie vstoupil jako nejstarší kandidující Demokrat. 

Navzdory veškeré kritice se ale zdá, že právě díky svým letitým zkušenostem jako senátor a později jako viceprezident za vlády Baracka Obamy, si Biden vypěstoval důvěru a náklonost voličů. Úřadující prezident Donald Trump (74) je sice o něco mladší než Biden, historicky je však nejstarším prezidentem Spojených států, který se uchází o znovuzvolení. 

Z pohledu voličů je však věk zřejmě to poslední, na co by dávali důraz. Za své první období v úřadu prezident Trump v rámci průzkumů reflektujících jeho popularitu mezi voliči nikdy nepřekročil hranici 50 %. To je v porovnání se všemi předchozími prezidenty moderní historie nejhorší výsledek. V souvislosti s vývojem koronavirové pandemie, rapidním nárůstem nezaměstnaných a společenskými nepokoji v zemi se jeho popularita neustále propadá. Nyní se Trump pohybuje celonárodně kolem 40 %.

Nižší procento během své kampaně o znovuzvolení zaznamenali jen dva prezidenti moderní historie, Jimmy Carter a George H. W. Bush, jejichž popularita mezi voliči se tehdy pohybovala jen kolem 35 %. Trump navíc nedávno zažil další otřes poté, co se objevily informace naznačující, že prezident údajně věděl o tom, že ruská rozvědka platí povstalcům napojeným na Talibán za zabití amerických vojáků.

Právě tyto okolnosti nahrávají přirozenému charakteru Joe Bidena jakožto „osoby působící uklidňujícím dojmem v neklidných časech,“ jak mimo jiné uvedl The Economist. Oproti Hillary Clintonové, která se o Bílý dům proti Trumpovi ucházela v roce 2016, si Joe drží stabilní podporu v demokratických státech, potenciál má i v určitých ryze republikánských státech, jako na příklad v Arizoně nebo Georgii. 

V tomto ohledu hraje jistou roli i fakt, že Biden má za sebou podporu několika předních představitelů Republikánské strany. Nejen ti, ale i miliony dalších Američanů věří, že právě Biden dokáže navrátit morální zásady a čest zpět do Bílého domu a reformovat tak sociálně a politicky polarizovanou zemi. 

Od počátku svého působení v politice i v rámci své předvolební kampaně klade Biden důraz na nutnost zajištění zdravotní péče pro všechny občany Spojených států bez rozdílu. Již jako viceprezident se spolu s Barackem Obamou zasadil o schválení Zákona o dostupné zdravotní péči, na niž by v úřadu rád navázal.

Otázka dostupného zdravotnictví je pro Bidena klíčová, neboť krátce na to, co se mu podařilo úspěšně vyhrát senátní volby v roce 1972, tragicky zahynuly jeho manželka a devítiletá dcera důsledkem autonehody. Další šok přišel v roce 2015, kdy Bidenův syn podlehl boji s rakovinou. Mnozí v něm proto spatřují cit pro empatii a dobrosrdečnost. 

Nejen důsledkem těchto okolností se z centristy postupně stal zastánce levicovějšího přístupu ve straně. Zpočátku se Biden neřadil mezi ty, kteří by podporovali práva žen na svobodné rozhodnutí o potratu nebo inkluzi ve školách. Namísto toho byl zastáncem zpřísnění trestních postihů, války v Iráku a deregulace finančních institucí.

Postupně se ale přeorientoval ze svého radikálního přístupu na liberálnější politiku, kdy to byl zejména Biden, který se v Obamově administrativě tvrdě zastával na příklad zrovnoprávnění sňatků homosexuálních párů. Velkou pozornost v poslední době obrátil i na klimatickou politiku, ve které se řadí k předním zastáncům zavedení uhlíkové daně, nebo na propagaci domácí výroby a lokálních firem.

Stejně tak hodlá pokračovat v budování adekvátního systému zdravotnictví. Republikáni v čele s prezidentem Trumpem neustále tlačí na zrušení Zákona o dostupné zdravotní péči, zatím ale nemají plán náhrady. Biden hodlá pokračovat v principu Obamacare s tím, že by vznikl vládou kontrolovaný státní plán, který by byl snadno dostupný.

Zároveň hodlá snížit aktuální věkovou hranici z 65 let na 60 nezbytnou k tomu, aby si člověk mohl zažádat o zdravotní pojištění, které z části hradí stát. Cílem je, udělat veřejné zdravotní pojištění finančně dostupnější pro co nejvíce lidí a přimět tak i zaměstnavatele přejít od soukromých pojišťoven do veřejného sektoru.

Biden se také v minulosti postavil kriticky ke korporátním daňovým úlevám uděleným Trumpovou administrativou. Biden naopak zastává jejich navýšení z 21 % na 28 %, stejně tak hodlá navýšit horní hranici daňové sazby u příjmů překračujících 400.000 dolarů na 39,6 %.

To, zda se Bidenovi v případě jeho zvolení tyto vize podaří prosadit, záleží ale i na finální sestavě ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. I v boji o senátorská křesla mají dle aktuálních čísel Demokraté slušný potenciál na převrat. Některé zákony, jako na příklad navýšení korporátních daních, je možné prosadit prostou většinou, tedy 51 hlasy, přičemž by Demokraté v nynějším složení senátní komory potřebovali vyhrát pouze tři křesla. 

Většina projednávaných témat a zákonů už ale vyžaduje hlas 60 senátorů, neboť často dochází k průtahům v jednáních, k jejichž zkrácení je třeba souhlas 3/5 většiny. To by pro Demokraty znamenalo přeobsadit celých 13 křesel. Biden, jakožto velmi zkušený senátor, však věří, že konec Trumpovy éry předznamená nový začátek spolupráce obou politických stran.

V některých oblastech může prezident využít své výkonné moci a učinit tak jisté legislativní kroky bez souhlasu Kongresu. To se týká zejména určitých regulací nebo nařízení. Jako prezident by navíc měl Biden poměrně volnou ruku v rámci výkonu zahraniční politiky. 

Na globální scéně hodlá Biden na příklad obnovit jednání s Ruskem a Iránem ohledně kontroly prodeje zbraní, znovu zařadit Spojené státy na seznam signatářů Pařížské klimatické dohody nebo uspořádat světový summit na podporu demokracie zaměřený na lidská práva a boj proti korupci a autoritářství.