NÁZOR - Odborný časopis Bulletin of Atomic Scientists nedávno posunul ručičky na Hodinách posledního soudu na dvě minuty do půlnoci, připomíná Patty-Jane Gellerová v komentáři pro server National Interest. Politická analytička z think tanku Heritage Foundation podotýká, že stejný čas ukazovaly hodiny naposledy v roce 1953, kdy USA a SSSR otestovaly termonukleární bomby.
Vědce nahradili politici
Přesto se nabízí otázka, zda je svět nebezpečnější než na vrcholu studené války, například během karibské raketové krize v říjnu 1962, konstatuje analytička. Deklaruje, že na základě objektivního zhodnocení světových událostí by Hodiny posledního soudu měly být posunuty dozadu, nebo alespoň zůstat na místě.
To, že jsou hodiny posunovány neúprosně kupředu, přisuzuje Gellerová převážně liberální interpretaci dění ve světě uvedeným časopisem. "Bulletin dříve zahrnoval vyrovnanou skupinu rozličných jaderných vědců jako Albert Einstein a J. Robert Oppenheimer," připomíná analytička. Dodává, že to již dávno neplatí a nyní časopisu přesedá politik, bývalý kalifornský guvernér Jerry Brown.
Hodnocení časopisu tak vnímá Spojené státy jako hlavní zdroj destabilizace a ignoruje, ne-li přímo odmítá, americké snahy zastavit provokace svých protivníků a učinit svět bezpečnějším, tvrdí Gellerová. Poukazuje, že Bulletin například viní z obnoveného úsilí Teheránu obohacovat uran americké odstoupení od dohody o íránském jaderném programu (JCPOA), ačkoliv Írán by tak mohl činit bez jakýkoliv omezení či hrozby sankcí, až by dohoda vypršela.
"S ohledem na íránskou podporu terorismu a nepřátelské akce vůči Spojeným státům a jejich spojencům na Blízkém východě ještě před tím, než Spojené státy od JCPOA odstoupily, by Írán bohatší o miliardy dolarů po uvolnění sankcí plus svobodou obohacovat uran dramaticky zvýšil šanci vojenského konfliktu," píše analytička. Tvrdí, že nyní mohou USA Teherán odradit od zisku jaderné zbraně hrozbou trestu a zároveň uvalit sankce omezující množství zdrojů, které íránský režim může vynaložit do jaderného programu.
Výsledkem nedávných íránských nepřátelských akcí je to, že v očích zbytku světa začal Teherán konečně klesat, když odhalil své agresivní záměry a jednání, libuje si Gellerová. Naopak se jí nelíbí, že Bulletin kritizuje to, co popisuje jako americký "šikanující a výsměšný tón" vůči protivníkům, který vede k "útoku na kontrolu zbrojení".
Maskovaný aktivismus
Takové obvinění podle analytičky zcela opomíjí rozsáhlé porušování těchto dohod o otevřeném nebi, konvenčních silách v Evropě, chemických zbraních a raketách středního dosahu ze strany Ruska, které navzdory flagrantnímu porušování poslední uvedené smlouvy obviňuje Spojené státy z provokací, ačkoliv samo vyvíjí nové destabilizující zbraňové systémy nespadající pod smlouvu New START, například střely s plochou dráhou letu na jaderný pohon či podvodní jaderný dron.
Pokud si Spojené státy chtějí udržet svůj odstrašující jaderný potenciál a nezaostávat za Ruskem a Čínou, musejí pokračovat v modernizaci svého arzenálu, míní Gellerová. Nelíbí se jí, že Bulletin ignoruje podporu tohoto projektu ze strany dvou posledních amerických administrativ i představitelů americké bezpečnostní komunity a nabádá k omezení modernizace, zatímco vychvaluje destabilizační opatření jako zřeknutí se prvního jaderného úderu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Skutečné záměry Bulletinu září skrze zahrnutí neostatečného progres (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa v jaderné dohodě se Severní Koreou mezi důvody k alarmistickému hodnocení hrozby soudného dne, ačkoliv Severní Korea dva roky netestovala jadernou zbraň," pokračuje analytička. Za ironii považuje to, že časopis neposunul hodiny v roce 2016, v éře amerického prezidenta Baracka Obamy, kdy KLDR provedla dva atomové výbuchy a oznámila vývoj vodíkové bomby.
Zakladatelé Bulletinu chtěli, aby sloužil jako platforma pro plnění morálních povinností vědců a varoval veřejnost před nebezpečím jaderných zbraní, uvádí Gellerová. Vysvětluje, že hodiny se měly pohybovat na základě vědeckých expertíz rozvoje jaderných zbraní, jako například v roce 1974, kdy byl rozvíjen systém MIRV, tedy osazení jedné rakety mnoha hlavicemi schopnými útočit na různé cíle.
Hodiny se postupně stávají stále méně vědeckým a o to více aktivistickým nástrojem, kritizuje analytička. Upozorňuje, že časopis v souvislosti s posunem ručiček kupředu ani jednou nezmínil nové ruské zbraňové systémy, ale místo toho pranýřuje náznaky Spojených států, že smlouva New START nemusí být prodloužena, zatímco vychvaluje Rusko za snahu o její prodloužení. To je podle Gallerové posun od objektivního vědeckého hodnocení k jasnému zlehčování nepřátelských provokací a kritice kroků současné americké administrativy, který dokonce přiměl bývalého předsedu sponzorů časopisu navrhnout zrušení Hodin posledního soudu.
"Ačkoliv prosazovat liberální agendu není zločin - a to i takovou, která fatálně opomíjí realitu - je neupřímné a nebezpečné maskovat takový politický aktivismus pláštěm vědecké autority," píše závěrem analytička.
Související
Zelenskyj vysvětlil svůj výrok o jaderných zbraních na Ukrajině
Putin poslal na Ukrajinu vzkaz ohledně jaderných zbraní
Jaderné zbraně , hodiny posledního soudu , USA (Spojené státy americké) , Rusko
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák