Dvě minuty do soudného dne? Analytička mluví o politikaření a ignorování vědy

NÁZOR - Odborný časopis Bulletin of Atomic Scientists nedávno posunul ručičky na Hodinách posledního soudu na dvě minuty do půlnoci, připomíná Patty-Jane Gellerová v komentáři pro server National Interest. Politická analytička z think tanku Heritage Foundation podotýká, že stejný čas ukazovaly hodiny naposledy v roce 1953, kdy USA a SSSR otestovaly termonukleární bomby.

Vědce nahradili politici

Přesto se nabízí otázka, zda je svět nebezpečnější než na vrcholu studené války, například během karibské raketové krize v říjnu 1962, konstatuje analytička. Deklaruje, že na základě objektivního zhodnocení světových událostí by Hodiny posledního soudu měly být posunuty dozadu, nebo alespoň zůstat na místě.

To, že jsou hodiny posunovány neúprosně kupředu, přisuzuje Gellerová převážně liberální interpretaci dění ve světě uvedeným časopisem. "Bulletin dříve zahrnoval vyrovnanou skupinu rozličných jaderných vědců jako Albert Einstein a J. Robert Oppenheimer," připomíná analytička. Dodává, že to již dávno neplatí a nyní časopisu přesedá politik, bývalý kalifornský guvernér Jerry Brown.

Hodnocení časopisu tak vnímá Spojené státy jako hlavní zdroj destabilizace a ignoruje, ne-li přímo odmítá, americké snahy zastavit provokace svých protivníků a učinit svět bezpečnějším, tvrdí Gellerová. Poukazuje, že Bulletin například viní z obnoveného úsilí Teheránu obohacovat uran americké odstoupení od dohody o íránském jaderném programu (JCPOA), ačkoliv Írán by tak mohl činit bez jakýkoliv omezení či hrozby sankcí, až by dohoda vypršela.

"S ohledem na íránskou podporu terorismu a nepřátelské akce vůči Spojeným státům a jejich spojencům na Blízkém východě ještě před tím, než Spojené státy od JCPOA odstoupily, by Írán bohatší o miliardy dolarů po uvolnění sankcí plus svobodou obohacovat uran dramaticky zvýšil šanci vojenského konfliktu," píše analytička. Tvrdí, že nyní mohou USA Teherán odradit od zisku jaderné zbraně hrozbou trestu a zároveň uvalit sankce omezující množství zdrojů, které íránský režim může vynaložit do jaderného programu.   

Výsledkem nedávných íránských nepřátelských akcí je to, že v očích zbytku světa začal Teherán konečně klesat, když odhalil své agresivní záměry a jednání, libuje si Gellerová. Naopak se jí nelíbí, že Bulletin kritizuje to, co popisuje jako americký "šikanující a výsměšný tón" vůči protivníkům, který vede k "útoku na kontrolu zbrojení".

Maskovaný aktivismus

Takové obvinění podle analytičky zcela opomíjí rozsáhlé porušování těchto dohod o otevřeném nebi, konvenčních silách v Evropě, chemických zbraních a raketách středního dosahu ze strany Ruska, které navzdory flagrantnímu porušování poslední uvedené smlouvy obviňuje Spojené státy z provokací, ačkoliv samo vyvíjí nové destabilizující zbraňové systémy nespadající pod smlouvu New START, například střely s plochou dráhou letu na jaderný pohon či podvodní jaderný dron.  

Pokud si Spojené státy chtějí udržet svůj odstrašující jaderný potenciál a nezaostávat za Ruskem a Čínou, musejí pokračovat v modernizaci svého arzenálu, míní Gellerová. Nelíbí se jí, že Bulletin ignoruje podporu tohoto projektu ze strany dvou posledních amerických administrativ i představitelů americké bezpečnostní komunity a nabádá k omezení modernizace, zatímco vychvaluje destabilizační opatření jako zřeknutí se prvního jaderného úderu.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Skutečné záměry Bulletinu září skrze zahrnutí neostatečného progres (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa v jaderné dohodě se Severní Koreou mezi důvody k alarmistickému hodnocení hrozby soudného dne, ačkoliv Severní Korea dva roky netestovala jadernou zbraň," pokračuje analytička. Za ironii považuje to, že časopis neposunul hodiny v roce 2016, v éře amerického prezidenta Baracka Obamy, kdy KLDR provedla dva atomové výbuchy a oznámila vývoj vodíkové bomby.

Zakladatelé Bulletinu chtěli, aby sloužil jako platforma pro plnění morálních povinností vědců a varoval veřejnost před nebezpečím jaderných zbraní, uvádí Gellerová. Vysvětluje, že hodiny se měly pohybovat na základě vědeckých expertíz rozvoje jaderných zbraní, jako například v roce 1974, kdy byl rozvíjen systém MIRV, tedy osazení jedné rakety mnoha hlavicemi schopnými útočit na různé cíle.  

Hodiny se postupně stávají stále méně vědeckým a o to více aktivistickým nástrojem, kritizuje analytička. Upozorňuje, že časopis v souvislosti s posunem ručiček kupředu ani jednou nezmínil nové ruské zbraňové systémy, ale místo toho pranýřuje náznaky Spojených států, že smlouva New START nemusí být prodloužena, zatímco vychvaluje Rusko za snahu o její prodloužení. To je podle Gallerové posun od objektivního vědeckého hodnocení k jasnému zlehčování nepřátelských provokací a kritice kroků současné americké administrativy, který dokonce přiměl bývalého předsedu sponzorů časopisu navrhnout zrušení Hodin posledního soudu.

"Ačkoliv prosazovat liberální agendu není zločin - a to i takovou, která fatálně opomíjí realitu -  je neupřímné a nebezpečné maskovat takový politický aktivismus pláštěm vědecké autority," píše závěrem analytička.

Související

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních

Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.
Jaderný výbuch

Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív

Vypršení platnosti poslední zbývající jaderné smlouvy mezi Spojenými státy a Ruskem, ke kterému došlo tento čtvrtek, vyvolalo vážné obavy z nového kola závodů ve zbrojení. Poprvé po desítkách let se dvě největší jaderné supervelmoci ocitly v situaci, kdy jejich strategické arzenály nepodléhají žádným vzájemným limitům. Odborníci varují, že absence kontroly zvyšuje riziko nepředvídatelných incidentů, které by mohly eskalovat až v jaderný konflikt.

Více souvisejících

Jaderné zbraně hodiny posledního soudu USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Igor Červený

Kandidátem Motoristů na funkci ministra životního prostředí je poslanec Igor Červený

Novým kandidátem hnutí Motoristé sobě na funkci ministra životního prostředí se stal poslanec Igor Červený. Tuto informaci potvrdil v pondělí po vládním jednání premiér Andrej Babiš s tím, že příslušný návrh již odeslal prezidentu Petru Pavlovi. Předseda vlády zároveň ocenil konstruktivní přístup Motoristů k řešení personální otázky, která v posledních dnech zatěžovala vztahy mezi kabinetem a Hradem.

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

Letadlová loď USS Abraham Lincoln dorazila na Blízký východ

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se aktuálně nachází v Arabském moři u pobřeží Ománu, což potvrdily nejnovější satelitní snímky. Pohyb plavidla sleduje analytický tým BBC Verify, který k monitorování situace využívá veřejně dostupné snímky z evropských družic Sentinel-2. Přítomnost této jaderné letadlové lodi v regionu je součástí širšího posilování amerických vojenských kapacit na Blízkém východě.

před 2 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Starmer zahájil boj proti technologickým gigantům. Chce zastavit nekonečné rolování na sociálních sítích

Britský premiér Keir Starmer v pondělí dopoledne v Londýně oznámil rozsáhlý zásah proti sociálním sítím a technologickým gigantům. Ve svém projevu zdůraznil, že současný stav je neudržitelný a legislativa zaostává za překotným vývojem technologií příliš dlouho. Starmer představil plány na nová omezení a posílení pravomocí státu, které mají zajistit vyšší bezpečnost v online prostoru, zejména u dětí a mladistvých.

před 2 hodinami

Žloutenka

V Praze opět roste počet případů žloutenky

Hygienická stanice hlavního města Prahy zveřejnila aktuální data o výskytu hepatitidy A, podle kterých bylo v metropoli od začátku letošního roku vykázáno celkem 119 případů tohoto onemocnění. Z tohoto počtu se 19 nakažených týkalo dětí, přičemž v souvislosti s infekcí nebyla zaznamenána žádná úmrtí.

před 3 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google čelí ostré kritice. Jeho umělá inteligence ohrožuje zdraví lidí

Společnost Google čelí ostré kritice za to, že ohrožuje zdraví svých uživatelů bagatelizováním varování u lékařských rad generovaných umělou inteligencí. Vyšetřování deníku The Guardian ukázalo, že technologický gigant neuvádí bezpečnostní upozornění v momentě, kdy se uživateli poprvé zobrazí přehled vytvořený AI (tzv. AI Overviews). Tato funkce přitom v rámci vyhledávání nabízí odpovědi na citlivá zdravotní témata přímo na začátku stránky.

před 4 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.

před 5 hodinami

Marco Rubio

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.

před 5 hodinami

Následky ruského útoku na výškový obytný dům

Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl

Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.

před 7 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí

Nadcházející týden v České republice nabídne velmi rozmanitou meteorologickou podívanou, ve které se vystřídají ledové dny s výrazným oteplením. Zatímco v pracovní dny bude počasí ovládat mráz, o víkendu se dočkáme citelné změny. Víkendový nárůst teplot by mohl teploměry vyhnat až k hranici deseti stupňů Celsia.

včera

včera

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne

Vládní strana Motoristé sobě je připravena učinit zásadní ústupek v rámci vleklého sporu o obsazení postu ministra životního prostředí. Poslanec Filip Turek, který byl dosavadním a jediným kandidátem strany na tento úřad, v neděli vpodvečer oznámil, že hnutí nabídne premiéru Andreji Babišovi jiné jméno. Tímto krokem chtějí Motoristé vyřešit několik měsíců trvající patovou situaci.

včera

Lisa Vitozziová

Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10

Po mužském stíhacím závodě jeli svůj stíhací závod v rámci nedělního programu Zimních olympijských her i biatlonistky. Zatímco mezi muži nejlepší Češi uzavírali první dvacítku, v ženském závodě to vypadalo z českého pohledu po většinu času nadějněji, jelikož Tereza Voborníková byla blízko umístění v elitní desítce. To si ale odstřelila dvěma chybami na poslední střelecké položce a nakonec se musela spokojit s 18. místem. Pro nečekané italské zlato si dojela střelecky bezchybná Lisa Vitozziová, která tak pro svou zemi získala první italské olympijské zlato z tohoto sportu.

včera

Eva Adamczyková

Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále

Stalo se zvykem díky posledním Zimním olympijským hrám očekávat cenné kovy pro české sportovce i ze snowboardových disciplín a to především zásluhou Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Proto možná mnohé pohledy českých fanoušků směřovaly v neděli i na svah v Livignu v době, kdy se tam jel týmový závod ve snowboardcrossu. Aby také ne, jelikož poprvé v historii nasadila česká výprava do tohoto závodu hned dva páry – Kryštof Choura-Eva Adamczyková a Radek Houser-Karolína Hrůšová. Tentokrát ale naděje třeba i finále s dvojím českým zastoupením zhasly už po čtvrtfinálových jízdách.

včera

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář oznámil na sociální síti X ambiciózní plán uspořádat 21. března masivní shromáždění na pražské Letné. Tato akce je podmíněna získáním jednoho milionu podpisů pod výzvu „Stojíme za prezidentem“, k čemuž má spolek aktuálně velmi blízko. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo již téměř 770 000 občanů, což organizátory naplňuje optimismem ohledně dosažení stanoveného cíle.

včera

Michal Krčmář

Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku

Vzhledem k tomu, že ve sprinterském závodě mužů byl nejlepším Čechem až dvacátý Vítězslav Hornig a další Češi do nedělního stíhacího závodu vystartovali až ze zadních pozic, nedalo se bohužel ani v tomto závodě čekat, že se čeští fanoušci získají na této olympiádě v Miláně a Cortině d´Ampezzo první české biatlonové medaile. Nakonec se museli spokojit s dvěma umístěními v elitní dvacítce, neboť nejlepším Čechem byl nakonec Michal Krčmář na 18. místě a jen o místo za ním se umístil Hornig. V tomto závodě byla přerušena francouzsko-norská dominance Švédem Martinem Ponsiluomou, který se ke zlatu vyšvihl ze sedmého místa.

včera

Český hokejový tým

České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení

Poslední zápas ve skupině A hokejového turnaje v rámci právě probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo mezi Českem a Švýcarskem byl o tom, kdo z těchto týmů bude mít lehčí cestu k bojům o medaile. Bylo tak důležité ho zvládnout. Svěřenci Radima Rulíka začali dobře, když po první třetině vedli 1:0 po krásné akci zakončené Chlapíkem. V závěru druhé třetiny ale přišel podobný blackout jako v zápase s Francií a do třetiny třetiny tak vstupovali Švýcaři s vedením 2:1. Závěr zápasu se Češi snažili soupeře dotáhnout, na první vyrovnání ještě Švýcaři odpověděli, na to druhé v samotném závěru našli odpověď soupeři s helvetským křížem bohužel až v prodloužení. Znamená to tedy, že Češi budou mít složitější cestu k případným medailím.

včera

Česko mohutně demonstruje na podporu Pavla

Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla

V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.

Aktualizováno včera

Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy