Dvě minuty do soudného dne? Analytička mluví o politikaření a ignorování vědy

NÁZOR - Odborný časopis Bulletin of Atomic Scientists nedávno posunul ručičky na Hodinách posledního soudu na dvě minuty do půlnoci, připomíná Patty-Jane Gellerová v komentáři pro server National Interest. Politická analytička z think tanku Heritage Foundation podotýká, že stejný čas ukazovaly hodiny naposledy v roce 1953, kdy USA a SSSR otestovaly termonukleární bomby.

Vědce nahradili politici

Přesto se nabízí otázka, zda je svět nebezpečnější než na vrcholu studené války, například během karibské raketové krize v říjnu 1962, konstatuje analytička. Deklaruje, že na základě objektivního zhodnocení světových událostí by Hodiny posledního soudu měly být posunuty dozadu, nebo alespoň zůstat na místě.

To, že jsou hodiny posunovány neúprosně kupředu, přisuzuje Gellerová převážně liberální interpretaci dění ve světě uvedeným časopisem. "Bulletin dříve zahrnoval vyrovnanou skupinu rozličných jaderných vědců jako Albert Einstein a J. Robert Oppenheimer," připomíná analytička. Dodává, že to již dávno neplatí a nyní časopisu přesedá politik, bývalý kalifornský guvernér Jerry Brown.

Hodnocení časopisu tak vnímá Spojené státy jako hlavní zdroj destabilizace a ignoruje, ne-li přímo odmítá, americké snahy zastavit provokace svých protivníků a učinit svět bezpečnějším, tvrdí Gellerová. Poukazuje, že Bulletin například viní z obnoveného úsilí Teheránu obohacovat uran americké odstoupení od dohody o íránském jaderném programu (JCPOA), ačkoliv Írán by tak mohl činit bez jakýkoliv omezení či hrozby sankcí, až by dohoda vypršela.

"S ohledem na íránskou podporu terorismu a nepřátelské akce vůči Spojeným státům a jejich spojencům na Blízkém východě ještě před tím, než Spojené státy od JCPOA odstoupily, by Írán bohatší o miliardy dolarů po uvolnění sankcí plus svobodou obohacovat uran dramaticky zvýšil šanci vojenského konfliktu," píše analytička. Tvrdí, že nyní mohou USA Teherán odradit od zisku jaderné zbraně hrozbou trestu a zároveň uvalit sankce omezující množství zdrojů, které íránský režim může vynaložit do jaderného programu.   

Výsledkem nedávných íránských nepřátelských akcí je to, že v očích zbytku světa začal Teherán konečně klesat, když odhalil své agresivní záměry a jednání, libuje si Gellerová. Naopak se jí nelíbí, že Bulletin kritizuje to, co popisuje jako americký "šikanující a výsměšný tón" vůči protivníkům, který vede k "útoku na kontrolu zbrojení".

Maskovaný aktivismus

Takové obvinění podle analytičky zcela opomíjí rozsáhlé porušování těchto dohod o otevřeném nebi, konvenčních silách v Evropě, chemických zbraních a raketách středního dosahu ze strany Ruska, které navzdory flagrantnímu porušování poslední uvedené smlouvy obviňuje Spojené státy z provokací, ačkoliv samo vyvíjí nové destabilizující zbraňové systémy nespadající pod smlouvu New START, například střely s plochou dráhou letu na jaderný pohon či podvodní jaderný dron.  

Pokud si Spojené státy chtějí udržet svůj odstrašující jaderný potenciál a nezaostávat za Ruskem a Čínou, musejí pokračovat v modernizaci svého arzenálu, míní Gellerová. Nelíbí se jí, že Bulletin ignoruje podporu tohoto projektu ze strany dvou posledních amerických administrativ i představitelů americké bezpečnostní komunity a nabádá k omezení modernizace, zatímco vychvaluje destabilizační opatření jako zřeknutí se prvního jaderného úderu.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Skutečné záměry Bulletinu září skrze zahrnutí neostatečného progres (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa v jaderné dohodě se Severní Koreou mezi důvody k alarmistickému hodnocení hrozby soudného dne, ačkoliv Severní Korea dva roky netestovala jadernou zbraň," pokračuje analytička. Za ironii považuje to, že časopis neposunul hodiny v roce 2016, v éře amerického prezidenta Baracka Obamy, kdy KLDR provedla dva atomové výbuchy a oznámila vývoj vodíkové bomby.

Zakladatelé Bulletinu chtěli, aby sloužil jako platforma pro plnění morálních povinností vědců a varoval veřejnost před nebezpečím jaderných zbraní, uvádí Gellerová. Vysvětluje, že hodiny se měly pohybovat na základě vědeckých expertíz rozvoje jaderných zbraní, jako například v roce 1974, kdy byl rozvíjen systém MIRV, tedy osazení jedné rakety mnoha hlavicemi schopnými útočit na různé cíle.  

Hodiny se postupně stávají stále méně vědeckým a o to více aktivistickým nástrojem, kritizuje analytička. Upozorňuje, že časopis v souvislosti s posunem ručiček kupředu ani jednou nezmínil nové ruské zbraňové systémy, ale místo toho pranýřuje náznaky Spojených států, že smlouva New START nemusí být prodloužena, zatímco vychvaluje Rusko za snahu o její prodloužení. To je podle Gallerové posun od objektivního vědeckého hodnocení k jasnému zlehčování nepřátelských provokací a kritice kroků současné americké administrativy, který dokonce přiměl bývalého předsedu sponzorů časopisu navrhnout zrušení Hodin posledního soudu.

"Ačkoliv prosazovat liberální agendu není zločin - a to i takovou, která fatálně opomíjí realitu -  je neupřímné a nebezpečné maskovat takový politický aktivismus pláštěm vědecké autority," píše závěrem analytička.

Související

Více souvisejících

Jaderné zbraně hodiny posledního soudu USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy