Dvě minuty do soudného dne? Analytička mluví o politikaření a ignorování vědy

NÁZOR - Odborný časopis Bulletin of Atomic Scientists nedávno posunul ručičky na Hodinách posledního soudu na dvě minuty do půlnoci, připomíná Patty-Jane Gellerová v komentáři pro server National Interest. Politická analytička z think tanku Heritage Foundation podotýká, že stejný čas ukazovaly hodiny naposledy v roce 1953, kdy USA a SSSR otestovaly termonukleární bomby.

Vědce nahradili politici

Přesto se nabízí otázka, zda je svět nebezpečnější než na vrcholu studené války, například během karibské raketové krize v říjnu 1962, konstatuje analytička. Deklaruje, že na základě objektivního zhodnocení světových událostí by Hodiny posledního soudu měly být posunuty dozadu, nebo alespoň zůstat na místě.

To, že jsou hodiny posunovány neúprosně kupředu, přisuzuje Gellerová převážně liberální interpretaci dění ve světě uvedeným časopisem. "Bulletin dříve zahrnoval vyrovnanou skupinu rozličných jaderných vědců jako Albert Einstein a J. Robert Oppenheimer," připomíná analytička. Dodává, že to již dávno neplatí a nyní časopisu přesedá politik, bývalý kalifornský guvernér Jerry Brown.

Hodnocení časopisu tak vnímá Spojené státy jako hlavní zdroj destabilizace a ignoruje, ne-li přímo odmítá, americké snahy zastavit provokace svých protivníků a učinit svět bezpečnějším, tvrdí Gellerová. Poukazuje, že Bulletin například viní z obnoveného úsilí Teheránu obohacovat uran americké odstoupení od dohody o íránském jaderném programu (JCPOA), ačkoliv Írán by tak mohl činit bez jakýkoliv omezení či hrozby sankcí, až by dohoda vypršela.

"S ohledem na íránskou podporu terorismu a nepřátelské akce vůči Spojeným státům a jejich spojencům na Blízkém východě ještě před tím, než Spojené státy od JCPOA odstoupily, by Írán bohatší o miliardy dolarů po uvolnění sankcí plus svobodou obohacovat uran dramaticky zvýšil šanci vojenského konfliktu," píše analytička. Tvrdí, že nyní mohou USA Teherán odradit od zisku jaderné zbraně hrozbou trestu a zároveň uvalit sankce omezující množství zdrojů, které íránský režim může vynaložit do jaderného programu.   

Výsledkem nedávných íránských nepřátelských akcí je to, že v očích zbytku světa začal Teherán konečně klesat, když odhalil své agresivní záměry a jednání, libuje si Gellerová. Naopak se jí nelíbí, že Bulletin kritizuje to, co popisuje jako americký "šikanující a výsměšný tón" vůči protivníkům, který vede k "útoku na kontrolu zbrojení".

Maskovaný aktivismus

Takové obvinění podle analytičky zcela opomíjí rozsáhlé porušování těchto dohod o otevřeném nebi, konvenčních silách v Evropě, chemických zbraních a raketách středního dosahu ze strany Ruska, které navzdory flagrantnímu porušování poslední uvedené smlouvy obviňuje Spojené státy z provokací, ačkoliv samo vyvíjí nové destabilizující zbraňové systémy nespadající pod smlouvu New START, například střely s plochou dráhou letu na jaderný pohon či podvodní jaderný dron.  

Pokud si Spojené státy chtějí udržet svůj odstrašující jaderný potenciál a nezaostávat za Ruskem a Čínou, musejí pokračovat v modernizaci svého arzenálu, míní Gellerová. Nelíbí se jí, že Bulletin ignoruje podporu tohoto projektu ze strany dvou posledních amerických administrativ i představitelů americké bezpečnostní komunity a nabádá k omezení modernizace, zatímco vychvaluje destabilizační opatření jako zřeknutí se prvního jaderného úderu.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Skutečné záměry Bulletinu září skrze zahrnutí neostatečného progres (amerického) prezidenta (Donalda) Trumpa v jaderné dohodě se Severní Koreou mezi důvody k alarmistickému hodnocení hrozby soudného dne, ačkoliv Severní Korea dva roky netestovala jadernou zbraň," pokračuje analytička. Za ironii považuje to, že časopis neposunul hodiny v roce 2016, v éře amerického prezidenta Baracka Obamy, kdy KLDR provedla dva atomové výbuchy a oznámila vývoj vodíkové bomby.

Zakladatelé Bulletinu chtěli, aby sloužil jako platforma pro plnění morálních povinností vědců a varoval veřejnost před nebezpečím jaderných zbraní, uvádí Gellerová. Vysvětluje, že hodiny se měly pohybovat na základě vědeckých expertíz rozvoje jaderných zbraní, jako například v roce 1974, kdy byl rozvíjen systém MIRV, tedy osazení jedné rakety mnoha hlavicemi schopnými útočit na různé cíle.  

Hodiny se postupně stávají stále méně vědeckým a o to více aktivistickým nástrojem, kritizuje analytička. Upozorňuje, že časopis v souvislosti s posunem ručiček kupředu ani jednou nezmínil nové ruské zbraňové systémy, ale místo toho pranýřuje náznaky Spojených států, že smlouva New START nemusí být prodloužena, zatímco vychvaluje Rusko za snahu o její prodloužení. To je podle Gallerové posun od objektivního vědeckého hodnocení k jasnému zlehčování nepřátelských provokací a kritice kroků současné americké administrativy, který dokonce přiměl bývalého předsedu sponzorů časopisu navrhnout zrušení Hodin posledního soudu.

"Ačkoliv prosazovat liberální agendu není zločin - a to i takovou, která fatálně opomíjí realitu -  je neupřímné a nebezpečné maskovat takový politický aktivismus pláštěm vědecké autority," píše závěrem analytička.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

Více souvisejících

Jaderné zbraně hodiny posledního soudu USA (Spojené státy americké) Rusko

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 2 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 17 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu

Do Štědrého dne čekají Česko hned dvě epizody výraznějšího sněžení ve vyšších a horských polohách, avizuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti. Sněžit bude během neděle a také v pondělí odpoledne a během noci na úterý.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy