Izraelci přiznali, že íránské zásoby obohaceného uranu nejsou zcela zničené

Nejmenovaný izraelský představitel potvrdil, že část íránských podzemních zásob obohaceného uranu o koncentraci blížící se vojenskému využití přečkala červnový soubor americko-izraelských útoků na íránskou jadernou infrastrukturu. Upozornil také, že materiál je uložen v sudech a nachází se mimo hlavní zásobníky, což mohlo přispět k jeho přežití.

Anonymní úředník rovněž popsal okolnosti, které vedly k přípravě úderu na Írán. Podle něj „Izrael začal koncem loňského roku podnikat kroky směřující k vojenské akci proti Íránu poté, co zaznamenal závod o výrobu bomby v rámci tajného íránského projektu,“ jak jej citoval americký deník The New York Times. 

Rozvědka židovského státu měla podle dostupných informací zachytit podezřelé aktivity jen krátce po smrti šéfa Hizballáhu Hassana Nasralláha, k níž došlo v průběhu minulého roku. Premiér Benjamin Netanjahu následně rozhodl o zahájení příprav na útok – s americkou pomocí, nebo i bez ní.

Samotná operace byla spuštěna začátkem června. Navzdory původní skepsi amerických zpravodajských agentur, které „neviděly důkazy o tom, že by Írán podnikal kroky ke zbrojení svých zásob uranu téměř bombového stupně“, byly nakonec nasazeny americké bombardéry B-2 Spirit. 

Ty zaútočily na dvě klíčová íránská obohacovací zařízení pomocí 30tisícilibrových bomb známých jako „bunker bustery“, určených k ničení hluboko podzemních bunkrů. Třetí zařízení bylo zasaženo salvou řízených střel Tomahawk, vypuštěných z amerických jaderných ponorek operujících v Perském zálivu.

Ještě začátkem července Pentagon tvrdil, že americké nálety na tři klíčová zařízení íránského jaderného programu podle zpravodajských odhadů posunuly vývoj schopnosti Teheránu získat jadernou zbraň o jeden až dva roky. Na tiskové konferenci to prohlásil hlavní mluvčí ministerstva obrany Sean Parnell.

Parnell přitom zopakoval tvrzení prezidenta Donalda Trumpa, že „klíčová íránská zařízení byla zcela zničena“, ačkoli nepředložil žádné bližší důkazy mimo odkazu na „posudky zevnitř ministerstva obrany“. Podle jeho slov útoky významně narušily íránský jaderný program, a to především zásahem do kapacity obohacování uranu.

Podle dvou osob obeznámených se situací Bílý dům i Trumpovi poradci operují s podklady, které zahrnují videozáznamy z bombardérů B-2 a simulace ničivých vln zasahujících centrifugy ve Fordow. Součástí údajů jsou rovněž izraelské zpravodajské materiály. Tyto důkazy podle nich podporují prezidentovo tvrzení o „zdecimování“ íránských kapacit.

Zejména Fordow, jedno z nejdůležitějších zařízení Íránu na obohacování uranu, měl být útokem vážně poškozen, a to především v oblasti samotných centrifug, i když není jasné, zda samotná struktura podzemního zařízení byla zničena.

Celou situaci ještě více zkomplikovalo rozhodnutí Íránu přerušit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Nový zákon zakazuje inspektorům agentury přístup do klíčových zařízení, což prakticky znemožňuje nezávislé ověření rozsahu škod způsobených americkými údery.

Zatímco prezident Trump a jeho tým oslavují útoky jako úspěšný zásah proti hrozbě íránského jaderného zbrojení, analytici varují, že bez inspekcí a ověřitelných dat nelze v tuto chvíli přesně stanovit skutečný dopad. Minulé zkušenosti s přehnanými nebo chybnými zpravodajskými hodnoceními, například v případě války v Iráku, přispívají k určité opatrnosti.