Joe Biden navyšuje náskok. Ovládnul některé rozhodující státy

Dle volebních statistik za poslední týden hodnotící preference voličů v jednotlivých státech si Biden polepšil zejména v Georgii a Pensylvánii. V obou případech se jedná o tzv. „battleground states“, tedy státy, kde jsou politické preference vůči oběma stranám poměrně vyrovnané.

Zatímco ve volbách v roce 2016 se zde Hillary Clintonové nepodařilo získat většinu, pro současného prezidenta Trumpa nebude tak jednoduché své vítězství obhájit. Georgia bývala historicky stabilně republikánským státem již od roku 1972. Od té doby si zde podporu voličů dokázali vybojovat pouze dva Demokraté, a to Jimmy Carter v roce 1976 a Bill Clinton o 4 roky později.

Od posledních voleb se však politická orientace místních výrazně změnila. Georgia, jako většina jižanských států, se od Demokratické strany odvrátila v souvislosti s vydáním Zákona o občanských právech v roce 1964, který vyvolal mezi voliči bývalých otrockých států silnou opozici vůči Demokratům. Toho efektivně využili Republikáni a ovládli tak jih Spojených států svou tzv. „jižanskou strategií“.

Touto volební strategií, která se z velké části zakládala na rasových motivech, si Republikáni na svou stranu získali drtivou většinu bělošských voličů z jihu. Svou prezidentskou kampaň na ní úspěšně postavil i bývalý prezident Spojených států, Richard Nixon.

Z aktuálních průzkumů však vyplývá, že ne všichni jižané na tuto politiku stále slyší. Dle politického analytika a spoluzakladatele hnutí The Lincoln Project, Mika Madrida, je to dáno především tím, že některé státy začínají utvářet tzv. „nový jih“. Madrid v této souvislosti hovoří především o státech jako Georgia, Florida a Severní Karolína.

Ve svém rozhovoru pro jeden z dílů podcastové série ‘Republicans Defeating Trump‘, o kterém jsme informovali minulý týden, v této souvislosti uvedl, že zde pozoruje vzrůstající tendenci voličů, odvracet se od zarytých jižanských tradic a ideologií, které se historicky váží na bývalou Konfederaci a s ní spojenou dominanci bílé rasy. To je dle Madrida tak jeden z důvodů, proč se zde Trump potýká s klesajícím zájmem voličů o jeho politiku. 

Aktuálně si dle nově zveřejněných dat Biden v Georgii polepšil na 50,2 %. Náskok si zde tak drží velice těsný, oproti začátku dubna si však polepšil o téměř 4 %. Stejný model, který vypracoval The Economist, navíc momentálně přisuzuje Bidenovi 53% šanci na získání Georgie ve volbách, zatímco v dubnu model předpovídal jasné vítezství Trumpa, a to s jistotou 83 %.  

Pensylvánie je na rozdíl od Georgie tradičním „battleground“ státem, avšak historicky se spíš přiklání na stranu Demokratů. Ve všech po sobě jdoucích šesti prezidentských volbách až do roku 2016 zde voliči volili demokraticky. Vítězství Donalda Trumpa v roce 2016 bylo ovšem velmi těsné s rozdílem pouhých 0,7 %. 

Madrid Trumpův úspěch přikládá jeho antiglobalizační kampani, která oslovila řadu voličů středo-západních států, kde tradiční výrobu a průmysl poznamenala modernizace a tisíce místních v souvislosti s upadajícími podniky přišly o práci.

Konkrétně v Pensylvánii Trumpovi k vítězství napomohla nadprůměrná účast bělochů bez vysokoškolského vzdělání, neboli jedné z Trumpových nejpevnější základen voličů. Současně výrazně chybělo zastoupení místních Afroameričanů. I Madrid předpokládá volební zvrat.

Nejen, že očekává větší iniciativu afro-americké komunity, vychází i z historie, kdy až do roku 2016 Republikáni v Pensylvánii naposledy zvítězili v roce 1988. Jistou roli by ve finálním rozhodování voličů mohl hrát i fakt, že Joe Biden je místím rodákem. Na příklad v roce 1976 to jistě přispělo ke Carterově vítězství v rodné Georgii. 

Madridovým předpokladům ostatně odpovídají i aktuální prognózy a průzkumy. Biden má v Pensylvánii dle modelu The Economist přízeň zhruba 53,4 % voličů, přičemž až 88% šanci, že zde v listopadu zvítězí. Z průzkumů Monmouth University navíc vyplývá, že největší podporu zde má Biden mezi voliči věkové skupiny 65+, kteří jinak tradičně volí republikánsky. 

Opora mezi seniory by přitom mohla Bidenovi pomoci i ve státech jako Arizona nebo Florida, kde tento segment voličů tvoří výrazné procento tamní populace. Madrid zároveň podotkl, že klíčovou úlohu nebudou mít jen senioři, kteří se řadí mezi nejspolehlivější voliče, ale i spíše pro-demokraticky orientovaná narůstající latino-americká populace. 

Vedle Madrida se i jiní političtí analytici a stratégové jako Rick Wilson nebo Reed Galen přiklánějí k názoru, že Trumpovou jedinou možnou strategií zůstává tzv. „kulturní válka“. Současný prezident by si tak musel udržet přízeň vysokoškolsky nevzdělaných bělochů a nacionalistů v klíčových státech a více zacílit na afro-americkou komunitu ve státech jako je Severní Karolína, aby alespoň podlomil důvěru některých z nich v Joe Bidena, jak dodává Madrid.