Mayové se nejspíš sami podíleli na konci své civilizace, zjistili vědci

Město Tikal ležící na severu dnešní Guatemaly bylo v minulosti centrem největší a nejdéle existující civilizace středoamerických Mayů. K jeho založení došlo v 6. století před Kristem, aby pak následných 1600 let prosperovalo. Během svého největšího rozmachu mělo přes 50 tisíc obyvatel. I v současné době zůstávají pozůstatky města největšími ruinami, které zbyly po mayské civilizaci.

Mayové
doporučujeme

V Tikalu bylo nalezeno tisíce staveb, včetně paláců, pyramid nebo hřišť. Zhruba v 10. století našeho letopočtu pak zaniklo a jeho obyvatelé jej opustili. Informoval o tom server idnes.cz.

Jedná se o jednu ze záhad v dějinách střední Amerika. Na samém sklonku slávy se ve městě přestaly stavět významné stavby. Podle archeologů byly nalezeny stopy po požárech paláců tamní smetánky, které jsou jedním z důkazů postupného vylidňování Tikalu, z něhož se nakonec stalo město duchů, které pohřbil prales.

S jinou verzí ale přišel americký biolog David Lentz z University of Cincinnati spolu se svými kolegy ve studii zveřejněné v odborném magazínu Scientific Reports. Odpověď se jim paradoxně naskytla ve vrstvách sedimentů rezervoárů na vodu v Tikalu. Už jenom samotný název města odkazuje na tento životně důležitý element, neboť "ti ak'al" značí v yucatánské mayštině něco ve smyslu "u napajedla".

Ono se totiž v reálu nejedná o původní mayské jméno města, nýbrž o přezdívku, která se ujala po objevení ruin Tikalu v půlce 19. století. Jeho obyvatelé svůj domov nazývali "Yax Mutul", ale ani tak není zcela jasné, zda jde o přesný název.

Lentzova skupina se zaměřila na průzkum sedimentů nádrží Tikalu a došla k závěru, že dvě z hlavních nádraží v centru města byly velice zanesené. Jejich voda pak zřejmě přestala být pitnou.

Vědci pak použili rentgenový fluorescenční spektrometr, prostřednictvím něhož identifikovali chemické látky ve zkoumaném materiálu. Poté zjistili, že sedimenty tikalských nádrží obsahují velké, až nebezpečné množství rtuti. Dále také v sedimentech objevili DNA sinic, které dokáží otrávit vodu nezanedbatelným množstvím jedovatých látek.

Závěry jsou takové, že klíčové vodní nádrže v Tikalu byly v té době téměř nepouživatelné, s čímž se město ke své smůle potýkalo v tu nejhorší možnou dobu. Mayové tehdy čelili problémům s rostoucí populací, likvidací zemědělské půdy a desetiletím devastujících such. Ze zničených zásob pitné vody se pak stal poslední hřebíček do rakve.

Kenneth Tankersley, který je taktéž členem zmiňované skupiny, hovořil o zálibě v barvách, která byla pro Maye typická. Nejvíc milovali barvu z rumělky nebo minerálu cinabarit. Jedná se o krvavě zbarvenou sloučeninu síry a rtuti.

Mayští malíři používali barev rumělky při malování zdí paláců, duchovních míst a dalších staveb, ale i třeba keramiky. Rumělka ale bohužel obsahuje jedovatou rtuť, která se z ní může za splnění určitých podmínek uvolnit. Staletí dešťů a povodní jí pak vymývaly a odváděly přímo do městských nádrží na vodu. Mayové navíc během pohřbů také sahali po tekuté rtuti.

Dějiny lidstva ukazují, že znečištěná voda ve městech je spíše typická pro chudé obyvatelstvo, k němuž se čistá nedostane. V případě Tikalu nicméně došlo ke kontaminaci nádrží přímo v samotném centru města, tedy v blízkosti paláců a chrámů. Podle Lorentze to byli zřejmě samotní vysoce postavení obyvatelé, kteří se rtutí trávili, kdykoliv pili nebo jedli.

Jinak tomu nebylo ani u dalšího zdroje jedu v tikalských nádražích, jímž byly sinice. Jedná se o fotosyntetické bakterie se schopností se rychle množit v případě značného znečištění vody, především fosforem. 

Archeologům se u jedné z kontaminovaných nádrží podařilo najít pozůstatky kuchyně pro vládce Tikalu. Šlo o vyhozené zbytky po vaření, které se pomocí dešťů a záplav dostaly přímo do nádrží, což mělo za následek přemnožení sinic v podobě vodních květů.

Lentzova skupina nalezla v sedimentech stopy DNA sinic rodů Planktothrix a Microcytis, které dokáží vyprodukovat značná množství mikrocystinů, což jsou jedovaté peptidy, které ohrožují játra a mohou být i nebezpečnými neurotoxiny nebo karcinogeny.

Kontaminované nádrže v Tikalu pak měli za následek ztížení situace už v tak dost upadajícím městě. Zdejší lidé si to vyložili tak, že jejich vládci, jež jim měli zajistit dobrou úrodu, dostatek jídla i kvalitní vodu, upadli do nepřízně mayských božstev. Přesně to pak vedlo k definitivnímu pádu a vylidnění města. Kolem roku 950 se už z Tikalu stalo město duchů, v němž se proháněla divoká zvěř.

Badatelé se domnívají, že k něčemu podobnému mohlo dojít i v dalších mayských městech. Z tohoto důvodu začali analyzovat sedimenty jejich nádrží podobně, jako tomu bylo v Tikalu.

Témata: Mayové | Voda | EuroZprávy.cz
Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Koronavirus: V Brazílii přibylo přes 23 tisíc nakažených, smutný rekord…

10.08.2020 10:18 Aktualizováno Brazílie za poslední den zaznamenala 23.010 nově nakažených koronavirem a 572 úmrtí pacientů s…

Severní Karolínu zasáhlo zemětřesení, bylo nejsilnější od roku 1916

09.08.2020 18:17 Americkou Severní Karolínu dnes zasáhlo nejsilnější zemětřesení za posledních 100 let. Otřesy byly…

Progresivisté podpoří Bidena. Se svou iniciativou se odkazují na Sanderse

09.08.2020 15:15 Progresivistická organizace Roots Action oznámila, že hodlá podpořit Joe Bidena v prezidentském…

"Trumpova politika nás bude stát křesla," obávají se republikánští senátoři

09.08.2020 08:48 Do listopadových voleb zbývá jen pár měsíců. Rozhodovat se v nich bude vedle hlavy státu i o…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama