Trump dal zelenou sankcím proti pracovníkům tribunálu ICC

Americký prezident Donald Trump podepsal dekret, který umožňuje uvalení ekonomických sankcí a cestovních omezení na členy Mezinárodního trestního soudu (ICC) zapojené do vyšetřování možných válečných zločinů USA spáchaných v Afghánistánu.

Postihy hrozí soudním pracovníkům, kteří by bez souhlasu Washingtonu vyšetřovali příslušníky armády či zpravodajských služeb Spojených států, napsala agentura AP.

Trumpovo nařízení se týká iniciativy prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, kterou soudci mezinárodního tribunálu schválili letos v březnu. Vyšetřit se mají údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti po americké invazi do Afghánistánu z konce roku 2001. Vyšetřování by se mohlo týkat členů radikálního hnutí Tálibán, afghánské a americké armády i příslušníků amerických tajných služeb.

Podle AP většina členů ICC slíbila Washingtonu, že nebudou požadovat stíhání amerických občanů, neboť by riskovali ztrátu americké vojenské pomoci a podpory v jiných oblastech. Prokurátoři ale údajně dávají najevo ochotu vydat se při vyšetřování i tímto směrem.

USA neratifikovaly smlouvu o zřízení ICC z roku 1998, mezinárodní tribunál ale může soudit Američany za zločiny spáchané na území členských zemí. Jednou z nich je i Afghánistán.

Americký ministr spravedlnosti William Barr dnes před novináři řekl, že rozhodování ICC ovlivňují cizí mocnosti, jako například Rusko, které se soud snaží využít pro sledování svých vlastních zájmů. Následně prohlásil, že Američané si nenechají vyhrožovat od samozvaného soudu. Národní bezpečnostní poradce Bílého domu Robert O'Brien řekl, že cílem zahraničních manipulací je pobídnout ICC právě k pronásledování amerických vojáků v Afghánistánu.

V podobném duchu se před novináři vyjádřila i mluvčí Bílého domu. Kayleigh McEnanyová navíc dodala, že USA mají "silný důvod se domnívat, že v nejvyšších patrech kanceláře prokurátora Mezinárodního trestního soudu dochází ke korupci a zneužití pravomocí, což vzbuzuje pochyby o integritě vyšetřování členů americké armády". Tribunál podle ní dosud nepřistoupil k potřebným reformám, které prosazují USA i některé další země.

Trumpovo rozhodnutí dnes ocenil izraelský premiér Benjamin Netanyahu. "Tento soud je zpolitizovaný. Jeho posedlostí je vést hon na čarodějnice proti Izraeli a Spojeným státům stejně jako proti jiným demokraciím, jež respektují lidská práva. Zavírá ale oči před nejhoršími hrobaři lidských práv na světě, mezi nimiž je teroristický režim v Íránu," řekl Netanyahu.

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell naopak uvedl, že krok americké administrativy ho velmi znepokojuje, a vyjádřil ICC podporu, jelikož podle něj "sehrál klíčovou roli při zřizování mezinárodní spravedlnosti a při potlačování těch nejtěžších mezinárodních zločinů". O tématu mají podle agentury AFP jednat ministři zahraničí zemí EU při pondělní videokonferenci, špičky unijní diplomacie by rovněž měly o věci hovořit přímo s Pompeem.

Postoj americké administrativy odsoudila řada nevládních organizací usilujících o respektování lidských práv. Podle šéfky washingtonské kanceláře organizace Human Rights Watch Andrey Prasowé je krok USA "ukázkou pohrdání globální vládou práva". "Země, které podporují mezinárodní spravedlnost, by měly veřejně vystoupit proti tomuto nehoráznému pokusu o obstrukci," dodala Prasowá.

Česká republika Římský statut zřizující ICC podepsala v roce 1999 a ratifikační proces dokončila v roce 2009. Administrativa prezidenta Billa Clintona statut podepsala v roce 2000, Clintonův nástupce George Bush mladší však v roce 2002 uvedl, že USA se k soudu nepřidají. Vláda jeho nástupce Baracka Obamy pak znovu obnovila pracovní vztahy s tribunálem a vystupovala u něj jako pozorovatel.

Jurisdikci ICC neuznává ani Rusko či Izrael, jež rovněž stáhly svůj dřívější podpis statutu. Čína či Indie zřizovací smlouvu nikdy nepodepsaly.

Související

Více souvisejících

Donald Trump ICC (Mezinárodní trestní soud) válečné zločiny Afghanistán Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů

Předseda Slovenské národní strany Andrej Danko se v pondělí oficiálně vzdal kandidatury na prezidenta. Vysvětlil to vývojem preferencí a snahou netříštit národně-konzervativní síly. Ve volbách podpořil exministra spravedlnosti Štefana Harabina.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy