USA hlásí přes 2000 zemřelých s koronavirem denně

V USA zemřelo po nákaze koronavirem v posledním týdnu průměrně přes 2000 lidí denně. Podobně vysoké hodnoty země registrovala naposledy na začátku letošního března, uvádí s odkazem na svoje statistiky list The New York Times (NYT).

Skoro třetina nových úmrtí je hlášena ze dvou momentálně nejzasaženějších států, Texasu a Floridy. Celková bilance covidu-19 v USA je nyní zhruba stejná jako odhadovaný počet amerických obětí tzv. španělské chřipky, napsala agentura AP.

Nárůst denních počtů zemřelých zaznamenaly především některé oblasti s nejnižší proočkovaností proti covidu-19, značné zvýšení v minulém týdnu nicméně oznámil například také Vermont, který je jedním ze států USA s největší mírou imunizace. Vermont nicméně nadále registruje nejnižší počet nově nakažených na počet obyvatel ze všech amerických států.

Ostrovní teritorium Guam a stát Idaho v posledním týdnu zaznamenaly svůj dosud největší počet zemřelých za sedmidenní období od začátku pandemie. Na Guamu je plně naočkovaných 64 procent obyvatel, v Idahu je to necelých 41 procent.

V USA mezitím v posledních dnech stagnují nebo dokonce pomalu klesají počty nových případů nákazy a lidí hospitalizovaných s covidem-19. Nadále však zůstávají na úrovni, která znepokojuje většinu odborníků. V amerických nemocnicích o víkendu podle NYT stále leželo kolem 90.000 lidí s koronavirem.

Zdravotnictví se i za aktuální vlny epidemie v různých koutech země dostalo na limity svých možností a například stát Idaho ve čtvrtek rozšířil na celé území platnost tzv. krizových standardů péče. To znamená, že místní nemocnice mohou přidělovat prostředky určitým pacientům na úkor jiných, vysvětluje deník The Washington Post. Ten v článku také popisuje, že "přídělový systém péče" se stává skutečností i v nemocnicích na Aljašce a ve Wyomingu.

Americká bilance úmrtí spojených s covidem-19 se mezitím blížila k číslu 675.000. To je zároveň odhadovaný počet lidí, které v letech 1918 a 1919 v USA zabila epidemie "španělské chřipky", připomíná AP. Země tehdy měla asi třetinovou populaci, ovšem skutečný počet úmrtí způsobených covidem-19 může být výrazně vyšší než součet oficiálních statistik z amerických států a teritorií. Podle modelu vědců z Washingtonské univerzity už počet obětí překročil jeden milion.

V USA se aktuálně vedou intenzivní diskuse o posilovacích dávkách covidových vakcín, především v souvislosti s nakažlivější variantou delta, jíž se mnohdy infikují i plně naočkovaní lidé. Panel nezávislých odborných poradců amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pátek doporučil aplikaci třetí dávky vakcíny firem Pfizer/BioNTech jen pro osoby starší 65 let nebo ty, kterým hrozí těžký průběh nemoci. Podle vládního experta Anthonyho Fauciho se v příštích týdnech agentura vyjádří rovněž k potřebě dalších dávek u vakcín od firem Moderna a Johnson & Johnson.

Do New Yorku se tento týden chystá více než stovka světových vůdců, kteří se zúčastní Valného shromáždění OSN. Organizace požaduje od všech účastníků, aby byli plně naočkovaní a nevstupovali do jejího sídla, pokud pociťují symptomy onemocnění. Očkovací průkazy lídrů však nebude kontrolovat a bude se spoléhat na zodpovědnost jednotlivých účastníků.

Tento systém podle amerických médií otestuje zejména brazilský prezident Jair Bolsonaro, který v úterý svým projevem zahájí všeobecnou rozpravu. Dlouhodobě přitom prohlašuje, že odmítá očkování vzhledem k tomu, že již covid-19 prodělal, což mu podle jeho slov poskytuje lepší ochranu než vakcíny. Nejmenovaný činitel OSN však listu The Washington Post sdělil, že organizace nebude nenaočkovaným lídrům zakazovat vstup do své budovy a účast na naplánovaných akcích, protože na to nemá pravomoci.

Zahraniční delegace se nicméně budou muset přizpůsobit rovněž místním nařízením města New York, které požaduje důkaz o obdržení alespoň jedné dávky vakcíny pro vstup do barů, restaurací, muzeí a řady dalších veřejných vnitřních prostor.

Související

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 4 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Překvapivý vzkaz z EU. Von der Leyenová jasně podpořila Izrael proti Íránu

Evropská unie vyzývá k diplomatickému řešení krize mezi Izraelem a Íránem, i když uznává právo Izraele na sebeobranu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli telefonicky hovořila s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Rozhovor se týkal intenzivního konfliktu, který propukl v pátek a během několika dní si vyžádal stovky civilních obětí.

včera

včera

Donald Trump

Trumpovo dilema. Existuje šance fatálně zasáhnout Írán i s jaderným programem, ale cena je vysoká

Americký prezident Donald Trump zatím k válce mezi Izraelem a Íránem zaujímá vyčkávací postoj. Připomněl, že Teherán dostal šedesátidenní ultimátum ke zrušení jaderného programu, a že izraelská vojenská akce byla reakcí na jeho nedodržení. Bílý dům tak staví odpovědnost za eskalaci na stranu Íránu. Ve Washingtonu se ale rozhořel spor. Část republikánů tlačí na prezidenta, aby Izrael vojensky podpořil, zatímco Trump se zatím snaží předejít přímému zapojení USA do konfliktu. 

včera

Izraelská letadla.

Revoluce v moderním válčení. Analytici už rozebírají konflikt mezi Izraelem a Íránem

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která odstartovala v pátek brzy ráno, se už nyní stává předmětem analýz předních bezpečnostních expertů. Nejde přitom jen o její vojenský dopad, ale především o způsob, jakým byla naplánována a provedena. Rozsáhlé a dlouhodobé izraelské přípravy mohou posloužit západním vojenským plánovačům, aby dokázali účinně operovat proti podobně silným soupeřům. 

včera

včera

Policie USA, ilustrační foto.

Tragédie při protestech v USA. Smrt náhodného kolemjdoucího vyšetřuje policie

Jedna oběť a jedno obvinění z vraždy – taková je bilance incidentu, který se odehrál během víkendového protestu hnutí „No Kings“ v americkém Salt Lake City ve státě Utah. Policie v sobotu večer zadržela čtyřiadvacetiletého Artura Gamboa, který byl obviněn z vraždy v souvislosti se střelbou, při níž zemřel náhodný kolemjdoucí Arthur Folasa Ah Loo, módní návrhář ze Samoy.

včera

Metro

Metro na lince C nejezdí. Vlak usmrtil ženu v kolejišti

Metro na lince C nejezdí od dopoledních hodin v úseku mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Letňany. Došlo ke střetu vlaku s člověkem. Sražená žena přišla o život. Zavedena je náhradní doprava, kterou zajišťují autobusy a tramvaje. 

včera

Izraelci po prvním útoku podcenili možnosti Íránu. Jaderná zařízení jsou mimo dosah

Navzdory efektivní, pečlivě připravené a rozsáhlé izraelské ofenzivě, která v pátek zasáhla íránské vojenské velení, si Teherán udržel schopnost rychlé reakce. Během čtyř dnů vypálil až 370 balistických raket a stovky dronů. Izraelské ztráty přesáhly dvě desítky mrtvých, Írán hlásí 224 obětí. Analytici varují, že Izrael podcenil schopnost íránské armády přeskupit se. Varují i před limity vojenského zásahu proti íránskému jadernému programu.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy