USA již evakuovaly z Kábulu 13 000 lidí, mohou přepravit až 9000 lidí denně

Spojené státy ve čtvrtek evakuovaly z Kábulu na 3000 lidí. Uvedl to dnes představitel Bílého domu. Americký prezident Joe Biden později řekl, že se podařilo od července z Afghánistánu evakuovat 18.000 lidí a z toho 13.000 od 14. srpna.

Dnes USA evakuaci na několik hodin pozastavily, protože chyběla místa pro evakuované. Podle amerického zástupce citovaného agenturou AP se na letišti nahromadilo 10.000 lidí, kteří prošli kontrolou a čekali na odlet. Kvůli prostorám přeplněným těmito lidmi musela americká armáda uzavřít vstupy k letišti.

Podle stanice CNN hledají Američané další země, kam mohou evakuované dočasně přepravovat. Dosud je odváželi do Kataru, ale tamní kapacity určené asi 8000 lidem jsou nyní plné.

Redaktorka CNN Clarissa Wardová řekla, že v minulých osmi hodinách z Kábulu neodletělo žádné americké letadlo. Katar souhlasil, že přijme 8000 Afghánců vybavených speciálními imigračními vízy.

Podle CNN začnou nyní USA Afghánce přepravovat také na leteckou základnu v německém Ramsteinu. Německý ministr zahraničí Heiko Mass řekl, že se Německo s USA dohodlo, že tato základna může být využita jako tranzitní místo pro lidi z Afghánistánu, kteří žádají o ochranu USA.

Dnes oznámily Spojené arabské emiráty, že na žádost USA přijmou na deset dní 5000 evakuovaných Afghánců. "Evakuovaní přicestují do SAE z Kábulu v amerických letadlech v příštích dnech," oznámila agentura emirátů WAM.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price řekl, že USA posílají konzulární zaměstnance do Kataru a Kuvajtu, aby pomohli organizovat tranzitní místa. Dočasné přijetí Afghánců prchajících ze země nabídly také Albánie, Kosovo, Severní Makedonie a Uganda.

Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho může americké letectvo odvézt z Kábulu 5000 až 9000 lidí denně. Podle něj pro naplnění této kapacity chybí lidé vhodní k evakuaci.

Přístup k letišti ztěžují mimo jiné kontrolní místa, která zřídilo radikální hnutí Tálibán v okolí letiště, a chaos u letiště, kam se zoufale snaží dostat stovky Afghánců, kteří ale nemají doklady pro vycestování ze země a kteří se v několika případech snažili západním vojákům předat alespoň své malé děti. Biden řekl, že jsou USA v kontaktu s Tálibánem, aby zajistily civilistům přístup k letišti.

Ve čtvrtek americké letectvo uskutečnilo z Kábulu 16 letů. Evakuovalo zhruba 350 amerických občanů. Zbytek evakuovaných představovali rodinní příslušníci Američanů, Afghánci, kteří spolupracovali s USA, a také obyvatelé ze skupin, které jsou mimořádně ohrožené násilím ze strany Tálibánu.

Podle agentury AP není jasné, kolik lidí zbývá k evakuaci. Podle dřívějších odhadů ministerstva zahraničí v zemi bylo až 15.000 Američanů a jejich rodinných příslušníků. Někteří z nich ale odjeli po vlastní ose. Není jisté, zda se stávajícím tempem podaří do 31. srpna odvézt z Afghánistánu všechny americké občany a Afghánce, kterým americké úřady chtějí umožnit vystěhování. Do konce srpna by američtí vojáci měli opustit zemi. Biden slíbil, že USA nenechají na holičkách žádného svého občana, a to i za cenu, že američtí vojáci zůstanou v Kábulu i po 31. srpnu.

Podle agentury AP se také posílil americký vojenský kontingent, který působí v afghánském hlavním městě. Na letišti je nyní přes 5000 vojáků, Biden schválil vyslání až 6000 příslušníků armády.

Související

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Afghanistán ,  letadla, letectví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 5 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy