Velký přehled: Současné nepokoje v USA se odlišují od těch minulých

Demonstrace proti rasismu a policejní brutalitě, které místy doprovází násilí a ničení veřejného majetku, vyvolala smrt amerického černocha George Floyda, kterého koncem května udusil při zatýkání bělošský policista. Policista Derek Chauvin, který Floydovi klečel takřka devět minut na krku, čelí obvinění z vraždy. Další tři policisté jsou obviněni z napomáhání vraždě.

Black lives matter
doporučujeme

Ačkoliv byla většina protestů v posledních dnech poklidná, zejména v prvních dnech po Floydově smrti se demonstrace na mnoha místech zvrhly v násilné střety s policií, žhářství a rabování. Na 40 měst zavedlo dočasné zákazy nočního vycházení, policie zatkla po celé zemi přes 10.000 lidí.

zdroj: YouTube

Odlišují se nepokoje od podobných akcí v minulosti?

V uplynulých letech USA zažily několik případů, kdy po zásahu policistů zahynul černoch a zákrok vyvolal demonstrace, vlny rabování a násilí. Intenzita současných nepokojů se dá ale srovnat podle historiků jen s událostmi z let 1967 a 1992.

V roce 1967 se rozbuškou rasových nepokojů v Newarku ve státě New Jersey, které si vyžádaly 26 obětí, stal zákrok dvou bílých policistů proti černošskému taxikáři Johnu Weerdu Smithovi, který minul kontrolu. Byl zbit, zatčen a obviněn z napadení policistů. Situaci vyhrotila i fáma, že Smith ve vazbě zemřel, což se nepotvrdilo.

V roce 1992 byl na počátku nepokojů snímek zachycující surový zákrok policistů z Los Angeles proti černošskému motoristovi Rodneymu Kingovi. Brutální násilí bílých mužů zákona způsobilo v USA velký skandál. Následný ostře sledovaný proces a především pak zprošťující verdikt poroty vyvolal několikadenní rasové nepokoje v řadě měst, které si vyžádaly 60 obětí.

Co je ještě nového na současných nepokojích?

Více než kdy jindy v minulosti lze vidět mezi protestujícími bělošské obyvatele USA. Mění se také postoj Američanů k práci policie. Zatímco v roce 2016 se podle průzkumu Monmouthské univerzity domnívalo jen 25 procent dotázaných Američanů, že policie používá proti černošskému obyvatelstvu nadměrného násilí, podle současného průzkumu je to téměř 50 procent. Ještě před sedmi lety bylo hnutí a heslo Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) v době svého vzniku považováno za radikální postoj, nyní je tento termín používám i politiky.

V USA se podle agentury AP daly kvůli kauze také do pohybu procesy, jež byly ještě před dvěma týdny v podstatě nemyslitelné. Na mnoha místech byly odstraněny památníky a sochy upomínající na osobnosti Konfederace, která během americké občanské války z let 1861 až 1865 hájila otroctví. USA už ale podobné události zažily dříve.

Změní se fungování policie?

Některé policejní sbory již sáhly ke změnám, které mají reputaci policie napravit. Reformy ale komplikuje skutečnost, že ve Spojených státech existuje podle agentury AFP téměř 18.000 autonomních policejních subjektů (federální policie, státní policie, úřady šerifa, městská policejní oddělení atd.), které mají svá vlastní pravidla pro nábor, výcvik či povolené postupy. Houstonský policejní šéf Art Acevedo tak při svém slyšení v Kongresu vyzval k přijetí "federálních standardů".

Jsou šance na prosazení reforem reálné?

Demokraté představili vlastní návrh policejní reformy, který by celostátně zakázal užívání škrticích chvatů při zatýkání a zavedl by centrální databázi nepřiměřených zákroků, aby policisté s minulostí tvrdých zákroků nemohli jen změnit svoje působiště, nebo by snížil právní ochranu příslušníků pořádkových sil stíhaných za profesní pochybení. Poslední z těchto bodů je však podle mluvčí Bílého domu nepřijatelný pro amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se postavil do role prezidenta zákona a pořádku a policisty před reformními snahami veskrze brání.

Demokratický návrh by musel kromě prezidenta schválit i republikány ovládaný Senát, který je Trumpovi silně nakloněn. Plán na zákaz užívání škrtících chvatů policisty představilo již několik amerických měst a států, zákaz plánuje i Francie.

Může kauza zasáhnou do prezidentských voleb?

Podpora Donalda Trumpa, který usiluje o znovuzvolení, se nachází na jedné z nejnižších úrovní od začátku jeho prezidentství, naopak Joe Biden, Trumpův pravděpodobný demokratický sok, v průzkumech veřejného mínění opakovaně získává podporu nejméně 50 procent voličů. Pro Trumpa tak s ohledem na průzkumy bude podle některých analytiků obtížné volby vyhrát, pokud na svou stranu nezíská voliče, kteří nyní Bidena podporují.

CNN poznamenala, že v roce 2016 měl Trump snadnější pozici, neboť mu stačilo naklonit si jen ty nerozhodnuté. Podle serveru Politico se Trump nyní bude snažit o posílení zřejmě hlavního motivu jeho nadcházející kampaně , a to že nese zodpovědnost za ekonomické zotavení po pandemii nového typu koronaviru, jež uvrhla americkou ekonomiku do hluboké recese.

Trumpovi nyní podle politologů totiž uškodilo, že se prohlásil za prezidenta zákona a pořádku, část protestujících označil za zločince a krajně levicové anarchisty a hrozil některým guvernérům a starostům, že k nim vyšle armádu, pokud nepovolají do ulic národní gardu.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Vydejte se ve stopách Che Guevary. Byt slavného revolucionáře je na prodej

14.07.2020 14:14 Argentina nabídla k prodeji byt kontroverzního marxistického revolucionáře Ernesta "Che" Guevaryho.…

Američané slavili nezávislost na cestách. Experti se bojí dalšího nárůstu…

14.07.2020 12:12 Odborníci v oblasti veřejného zdraví varují, že mobilita je jedním z rizikových faktorů přenosu…

Nejvyšší soud USA uvolnil cestu k obnově federálních poprav

14.07.2020 10:10 Americký nejvyšší soud povolil po 17 letech přestávky obnovit v USA federální popravy. Zrušil tak…

Trump blahopřál k vítězství "svému příteli" Dudovi, těší se na spolupráci…

14.07.2020 09:17 Americký prezident Donald Trump blahopřál polskému prezidentovi Andrzeji Dudovi, kterého označil za…

Související:

Právě se děje

Další zprávy