Předvolební prognózy jen pár měsíců do voleb nejsou pro Trumpa příznivé. V souvislosti s pandemií koronaviru ho opouštějí i jeho nejvěrnější skupiny voličů. Demograficky navíc tvoří stoupenci Trumpovy politiky jen velmi malé procento populace. Pro Bidena bude rozhodující podpora vysokoškolsky vzdělaných bělochů a Latinoameričanů.
Ve svém rozhovoru pro jeden z dílů podcastové série s názvem „Republicans Defeating Trump“, kterou před pár měsíci odstartovalo hnutí The Lincoln Project, okomentoval volební analytik, Mike Madrid, aktuální vývoj preferencí různých segmentů voličů. Přitom zohledňuje jak demografické a ekonomické faktory, tak dopady koronavirové pandemie.
Mike Madrid se již přes dvacet let zabývá vývojem volebních trendů mezi voliči napříč Spojenými státy. Pozornost přitom věnuje především latino-americké komunitě, která dle Madrida v posledních letech dramaticky přispěla k pozměnění volební mapy v zemi.
V rámci hnutí The Lincoln Project podporujícího Bidenovu kandidaturu na základě předvolebních průzkumů vypracovává statistiky, které jeho členům napovídají, na jaké segmenty voličů je potřeba se v konkrétních státech zaměřit.
Madrid tak v této souvislosti mluví o tzv. Lincolnově efektu. Lincolnův projekt se poprvé spustil v prosinci minulého roku v době Trumpova impeachmentu. Dle Madrida to bylo prokazatelně jedno z nejsilnějších období pro Republikánskou stranu a její voliče, neboť jejich loajalita vůči prezidentovi byla téměř neoblomná. Členy hnutí však zajímalo, zda v této silné vazbě dokážou najít mezeru.
Madrid tehdy objevil skulinu mezi vysokoškolsky vzdělanými bělochy, kteří už v roce 2016 tvořili jen zhruba 34 % Trumpových voličů, což je dle Madrida ve vztahu k Republikánské straně historicky nejnižší číslo. Hnutí se tedy prostřednictvím sociálních sítí a reklamních sdělení zaměřilo specificky na tento segment voličů.
Brzy poté, co byl Trump zproštěn viny, se ukázalo, že úroveň dosaženého vzdělání úzce souvisí s přízní voličů vůči hlavě státu a Republikánské straně samotné. Dle Madrida je to také dáno tím, že politické preference vysokoškolsky vzdělaných bělochů se orientují především na ekonomické a administrativní otázky.
,,V tu dobu bylo jasné, že vysokoškolsky vzdělaní běloši nesouhlasí s výsledkem ústavní žaloby. Podle nich měl být odsouzen, jednoduše proto, že v jejich očích je vinen. Stejně tak bylo jasné, že nebudou podporovat stranu, která zatajila důkazy,“ tvrdí Madrid.
Zároveň dodává, že důvodem, proč právě jejich hnutí u této skupiny uspělo, je fakt, že Lincolnův projekt je ryze republikánským politickým výborem, a proto má u nich větší váhu než výbory ostatní. ,,Nejsme jako ostatní hnutí, která jsou buď demokratická nebo obojí dohromady. V našem případě je to, jako když mluví Republikán k Republikánovi,“ komentuje Madrid.
Madrid zároveň naznačuje, že Trumpova pozice mezi voliči je ještě mnohem slabší, než řada prognóz udává. ,,Tady musíme rozlišovat mezi dvěma tábory – voliči, kteří schvalují jeho výkon ve funkci, a voliči, kteří podporují jeho znovuzvolení.“ Podíl těch, kteří podporují Trumpovu politiku, je vždy o nějaké to procento vyšší, avšak šance, že se zařadí mezi Trumpovy voliče, je dle jeho názoru mizivá.
Čistě statisticky se dle CNN aktuálně mezi Republikány zhruba 20 % přiklání k Bidenovi, 2 % procenta jsou zatím bez názoru. Dle FOX News nesouhlasí s Trumpovou politikou zhruba 13 % Republikánů, zároveň přičítají 12 bodový náskok Bidenovi v rámci plošných volebních průzkumů.
Z průzkumů zároveň vyplývá, že jistý otřes zaznamenala i Trumpova nejstabilnější volební základna bělošských evangelíků. Mezi nimi se aktuálně 28 % vyslovilo proti Trumpovi. Přízeň ztrácí prezident i mezi voliči v příměstských oblastech, kde se proti němu vyslovilo až 63 % voličů. Největší podíl zde tvoří ženy s 62 %.
Madrid navíc dodává, že nepřízeň vůči Trumpovi panuje napříč sektory republikánských voličů. ,,Voliči napříč nejrůznějšími skupinami dávají najevo, že Trump nemá dostatečné schopnosti k tomu, aby čelil krizovým situacím. A to není otázka určitých hodnot jako víra, která motivuje evangelíky nebo ekonomických faktorů, které jsou klíčové pro vysokoškolsky vzdělané. Je to situace, která se dotýká všech, ať už ve vztahu k pandemii, sociálním nepokojům nebo k aktuálnímu vývoji naší ekonomiky.“
Zásadní zlom vidí Madrid v souvislosti s propuknutím pandemie v zemi, kdy se od doby prezidentova impeachmentu jeho čísla začala zásadně propadat. Rapidní propad zaznamenal Madrid mezi voliči věkové skupiny nad 65 let, což si vysvětluje tím, že právě tito lidé tvoří nejrizikovější skupinu v rámci úmrtnosti na koronavirus. Biden si u této skupiny aktuálně drží náskok zhruba 9 bodů před Trumpem.
O dalším vývoji tak dle Madrida rozhodne průběh pandemické situace v červenci, a to především ve státech jako Texas, Arizona a Florida, které se řadí k nejvíce zasaženým. Z volebního hlediska jsou to také státy s velmi silnou republikánskou základnou, proto v závislosti na přístupu prezidenta ke koronaviru očekává další pokles preferencí voličů vůči Trumpovi v těchto státech, a to až o 4 %.
Na druhou stranu dodává, že se nelze řídit jen průběžnými výsledky vyplývajícími z národních průzkumů. ,,Veškeré prognózy, volební modely a tak dále se zakládají na určitých pravděpodobnostech, historickém vývoji volebních trendů, ale především většina z nich reflektuje pouze plošné preference voličů, které ve finále nemají váhu. Volby vždy rozhodují až elektoráty, volitelé, které si lidi volí. Na nich je náš volební systém postaven.“
Madrid v tomto ohledu raději vychází z aktuálního demograficko-politického rozpoložení v zemi. Dle něj se podíl opravdu konzervativních voličů oproti předchozím rokům razantně snížil. S tím souvisí i fakt, že se z republikánských voličů postupně stávají převážně běloši.
Ty dle Madrida spíše než ideály a hodnoty konzervativců přitahují nacionálně-populistické otázky. Tento trend nazývá termínem „white identity politics“, který poukazuje na to, že velké procento Trumpových voličů je motivováno jasně rasově podmíněnými motivy jako výstavbou zdi proti migrantům, identifikací prostřednictvím vlajek Konfederace nebo hlásáním rasistických výroků.
,,Paradoxně ale můžeme vidět, že se procento těchto voličů v naší populaci neustále snižuje. Mluvíme tak převážně o běloších bez vysokoškolského vzdělání, kde většinu tvoří muži. Zároveň se tak ale snižuje i podíl těch, kteří vyznávají republikánské ideály, a to je pro stranu hodně nebezpečná situace.“
Rozhodující roli tak Madrid přikládá tzv. „battleground states“, tedy státům, kde politické preference voličů poměrně vyrovnané. K nim se řadí státy jako Michigan, Ohio, Iowa, Wisconsin nebo Severní Karolína. Nově se ale mezi ně řadí i státy jako Texas, Arizona a Georgia, kde je populace přece jen mnohem více rozmanitá.
Madrid tyto státy dělí do tří skupin. První nazývá tradičním termínem „rust belt“, což ve Spojených státech charakterizuje ty oblasti, kde vlivem modernizace zkrachovaly tradiční průmysl a lokální podniky. K nim se řadí státy jako Ohio nebo Iowa, které si i Trump na základě své anti-globalizační kampaně v roce 2016 jednoduše získal.
Mnohem zásadnější roli sehrají dle Madrida tzv. „nový jih“ a „sun belt“. V jižních státech jako v Severní Karolíně, Georgii nebo na Floridě pozoruje Madrid rozdílný trend vývoje mezi bělošskými voliči než v předchozích letech. Konkrétně zaznamenal tendenci odklánět se od tradičně zarytých konfederačních regionálních ideologií, na kterých historicky Republikánská strana ve volbách stavěla.
Třetí skupina států, tzv. „sun belt“ nebo-li „slunečný pás“, se postupně začíná přiklánět k Demokratům. Madrid tuto skutečnost vysvětluje zvyšujícím se podílem Latinoameričanů a vysokoškolsky vzdělaných bělochů v této oblasti. Historicky tento převrat zaznamenaly státy jako Colorado nebo Nevada. Konkrétně se jedná o státy jako Arizona nebo Texas, kde Madrid přikládá Bidenovi silný potenciál.
Latinoameričané přitom budou hned druhou nejpočetnější skupinou voličů. Tato skutečnost výrazně nahrává Demokratům, neboť jak Madrid uvádí, Republikánská strana je z 85 % tvořena bělochy, což reflektuje i její voliče. Navíc, byť se nejedná o segment voličů ryze pro-demokratický, panuje v něm silná opozice vůči Republikánům.
,,Co se mě týká, tak nejjednodušší cesta pro Bidena, aby dosáhl na minimum 270 potřebných hlasů, je vyhrát Michigan, tam je to v podstatě jasné, Pensylvánii a ještě jeden stát, nejlépe Arizonu, a je rozhodnuto,“ dodává Madrid.
Související
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Volby USA , Joe Biden , Donald Trump , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 49 minutami
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 1 hodinou
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 2 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 2 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 3 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
Izrael v pátek na půdě Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu uvedl, že válka v Pásmu Gazy je tragická, nejde však o genocidu. Reagoval na tvrzení Jihoafrické republiky (JAR), která ještě v prosinci podala stížnost vůči Izraeli za údajnou genocidu.
Zdroj: Libor Novák