Trumpa volí historicky nejméně vysokoškolsky vzdělaných. Volby rozhodnou i Latinoameričané

Ve svém rozhovoru pro jeden z dílů podcastové série s názvem „Republicans Defeating Trump“, kterou před pár měsíci odstartovalo hnutí The Lincoln Project, okomentoval volební analytik, Mike Madrid, aktuální vývoj preferencí různých segmentů voličů. Přitom zohledňuje jak demografické a ekonomické faktory, tak dopady koronavirové pandemie.

Mike Madrid se již přes dvacet let zabývá vývojem volebních trendů mezi voliči napříč Spojenými státy. Pozornost přitom věnuje především latino-americké komunitě, která dle Madrida v posledních letech dramaticky přispěla k pozměnění volební mapy v zemi.

V rámci hnutí The Lincoln Project podporujícího Bidenovu kandidaturu na základě předvolebních průzkumů vypracovává statistiky, které jeho členům napovídají, na jaké segmenty voličů je potřeba se v konkrétních státech zaměřit.    

Madrid tak v této souvislosti mluví o tzv. Lincolnově efektu. Lincolnův projekt se poprvé spustil v prosinci minulého roku v době Trumpova impeachmentu. Dle Madrida to bylo prokazatelně jedno z nejsilnějších období pro Republikánskou stranu a její voliče, neboť jejich loajalita vůči prezidentovi byla téměř neoblomná. Členy hnutí však zajímalo, zda v této silné vazbě dokážou najít mezeru. 

Madrid tehdy objevil skulinu mezi vysokoškolsky vzdělanými bělochy, kteří už v roce 2016 tvořili jen zhruba 34 % Trumpových voličů, což je dle Madrida ve vztahu k Republikánské straně historicky nejnižší číslo. Hnutí se tedy prostřednictvím sociálních sítí a reklamních sdělení zaměřilo specificky na tento segment voličů. 

Brzy poté, co byl Trump zproštěn viny, se ukázalo, že úroveň dosaženého vzdělání úzce souvisí s přízní voličů vůči hlavě státu a Republikánské straně samotné. Dle Madrida je to také dáno tím, že politické preference vysokoškolsky vzdělaných bělochů se orientují především na ekonomické a administrativní otázky.

,,V tu dobu bylo jasné, že vysokoškolsky vzdělaní běloši nesouhlasí s výsledkem ústavní žaloby. Podle nich měl být odsouzen, jednoduše proto, že v jejich očích je vinen. Stejně tak bylo jasné, že nebudou podporovat stranu, která zatajila důkazy,“ tvrdí Madrid.

Zároveň dodává, že důvodem, proč právě jejich hnutí u této skupiny uspělo, je fakt, že Lincolnův projekt je ryze republikánským politickým výborem, a proto má u nich větší váhu než výbory ostatní. ,,Nejsme jako ostatní hnutí, která jsou buď demokratická nebo obojí dohromady. V našem případě je to, jako když mluví Republikán k Republikánovi,“ komentuje Madrid.

Madrid zároveň naznačuje, že Trumpova pozice mezi voliči je ještě mnohem slabší, než řada prognóz udává. ,,Tady musíme rozlišovat mezi dvěma tábory – voliči, kteří schvalují jeho výkon ve funkci, a voliči, kteří podporují jeho znovuzvolení.“ Podíl těch, kteří podporují Trumpovu politiku, je vždy o nějaké to procento vyšší, avšak šance, že se zařadí mezi Trumpovy voliče, je dle jeho názoru mizivá. 

Čistě statisticky se dle CNN aktuálně mezi Republikány zhruba 20 % přiklání k Bidenovi, 2 % procenta jsou zatím bez názoru. Dle FOX News nesouhlasí s Trumpovou politikou zhruba 13 % Republikánů, zároveň přičítají 12 bodový náskok Bidenovi v rámci plošných volebních průzkumů. 

Z průzkumů zároveň vyplývá, že jistý otřes zaznamenala i Trumpova nejstabilnější volební základna bělošských evangelíků. Mezi nimi se aktuálně 28 % vyslovilo proti Trumpovi. Přízeň ztrácí prezident i mezi voliči v příměstských oblastech, kde se proti němu vyslovilo až 63 % voličů. Největší podíl zde tvoří ženy s 62 %. 

Madrid navíc dodává, že nepřízeň vůči Trumpovi panuje napříč sektory republikánských voličů. ,,Voliči napříč nejrůznějšími skupinami dávají najevo, že Trump nemá dostatečné schopnosti k tomu, aby čelil krizovým situacím. A to není otázka určitých hodnot jako víra, která motivuje evangelíky nebo ekonomických faktorů, které jsou klíčové pro vysokoškolsky vzdělané. Je to situace, která se dotýká všech, ať už ve vztahu k pandemii, sociálním nepokojům nebo k aktuálnímu vývoji naší ekonomiky.“ 

Zásadní zlom vidí Madrid v souvislosti s propuknutím pandemie v zemi, kdy se od doby prezidentova impeachmentu jeho čísla začala zásadně propadat. Rapidní propad zaznamenal Madrid mezi voliči věkové skupiny nad 65 let, což si vysvětluje tím, že právě tito lidé tvoří nejrizikovější skupinu v rámci úmrtnosti na koronavirus. Biden si u této skupiny aktuálně drží náskok zhruba 9 bodů před Trumpem. 

O dalším vývoji tak dle Madrida rozhodne průběh pandemické situace v červenci, a to především ve státech jako Texas, Arizona a Florida, které se řadí k nejvíce zasaženým. Z volebního hlediska jsou to také státy s velmi silnou republikánskou základnou, proto v závislosti na přístupu prezidenta ke koronaviru očekává další pokles preferencí voličů vůči Trumpovi v těchto státech, a to až o 4 %. 

Na druhou stranu dodává, že se nelze řídit jen průběžnými výsledky vyplývajícími z národních průzkumů. ,,Veškeré prognózy, volební modely a tak dále se zakládají na určitých pravděpodobnostech, historickém vývoji volebních trendů, ale především většina z nich reflektuje pouze plošné preference voličů, které ve finále nemají váhu. Volby vždy rozhodují až elektoráty, volitelé, které si lidi volí. Na nich je náš volební systém postaven.“

Madrid v tomto ohledu raději vychází z aktuálního demograficko-politického rozpoložení v zemi. Dle něj se podíl opravdu konzervativních voličů oproti předchozím rokům razantně snížil. S tím souvisí i fakt, že se z republikánských voličů postupně stávají převážně běloši.

Ty dle Madrida spíše než ideály a hodnoty konzervativců přitahují nacionálně-populistické otázky. Tento trend nazývá termínem „white identity politics“, který poukazuje na to, že velké procento Trumpových voličů je motivováno jasně rasově podmíněnými motivy jako výstavbou zdi proti migrantům, identifikací prostřednictvím vlajek Konfederace nebo hlásáním rasistických výroků. 

,,Paradoxně ale můžeme vidět, že se procento těchto voličů v naší populaci neustále snižuje. Mluvíme tak převážně o běloších bez vysokoškolského vzdělání, kde většinu tvoří muži. Zároveň se tak ale snižuje i podíl těch, kteří vyznávají republikánské ideály, a to je pro stranu hodně nebezpečná situace.“ 

Rozhodující roli tak Madrid přikládá tzv. „battleground states“, tedy státům, kde politické preference voličů poměrně vyrovnané. K nim se řadí státy jako Michigan, Ohio, Iowa, Wisconsin nebo Severní Karolína. Nově se ale mezi ně řadí i státy jako Texas, Arizona a Georgia, kde je populace přece jen mnohem více rozmanitá.

Madrid tyto státy dělí do tří skupin. První nazývá tradičním termínem „rust belt“, což ve Spojených státech charakterizuje ty oblasti, kde vlivem modernizace zkrachovaly tradiční průmysl a lokální podniky. K nim se řadí státy jako Ohio nebo Iowa, které si i Trump na základě své anti-globalizační kampaně v roce 2016 jednoduše získal.

Mnohem zásadnější roli sehrají dle Madrida tzv. „nový jih“ a „sun belt“. V jižních státech jako v Severní Karolíně, Georgii nebo na Floridě pozoruje Madrid rozdílný trend vývoje mezi bělošskými voliči než v předchozích letech. Konkrétně zaznamenal tendenci odklánět se od tradičně zarytých konfederačních regionálních ideologií, na kterých historicky Republikánská strana ve volbách stavěla.

Třetí skupina států, tzv. „sun belt“ nebo-li „slunečný pás“, se postupně začíná přiklánět k Demokratům. Madrid tuto skutečnost vysvětluje zvyšujícím se podílem Latinoameričanů a vysokoškolsky vzdělaných bělochů v této oblasti. Historicky tento převrat zaznamenaly státy jako Colorado nebo Nevada. Konkrétně se jedná o státy jako Arizona nebo Texas, kde Madrid přikládá Bidenovi silný potenciál.

Latinoameričané přitom budou hned druhou nejpočetnější skupinou voličů. Tato skutečnost výrazně nahrává Demokratům, neboť jak Madrid uvádí, Republikánská strana je z 85 % tvořena bělochy, což reflektuje i její voliče. Navíc, byť se nejedná o segment voličů ryze pro-demokratický, panuje v něm silná opozice vůči Republikánům.

,,Co se mě týká, tak nejjednodušší cesta pro Bidena, aby dosáhl na minimum 270 potřebných hlasů, je vyhrát Michigan, tam je to v podstatě jasné, Pensylvánii a ještě jeden stát, nejlépe Arizonu, a je rozhodnuto,“ dodává Madrid.