Zvítězí Biden, předpovídá volební model. Trumpa dle něj čeká drtivá porážka

The Economist vypracoval volební model předpovídající průběh prezidentských voleb pro rok 2020. Model je aktualizován průběžně každý den a mapuje tak od března aktuální preference amerických voličů. Data vycházejí ze státních i celonárodních volebních průzkumů a odrážejí i současné ekonomické a demografické faktory v zemi. 

Model a jeho přesnost vycházejí z průběhu a výsledků předchozích voleb, stejně tak jako tendencí vývoje preferencí klíčových segmentů voličů vůči prezidentským kandidátům. To dokazuje i fakt, že oba kandidáti, Biden i Trump, byli až do počátku dubna dle celonárodních průzkumů poměrně vyrovnaní.

Na začátku primárek se voliči tradičně stále rozhodují a nevěnují volbám zdaleka takovou pozornost. Fakt, že Biden je již poměrně dlouhou dobu jediným demokratickým kandidátem, však nasvědčuje tomu, že jeho popularita mezi voliči vcelku stabilně stoupá.

Výraznější vzrůst zaznamenal Biden na počátku června, což je pravděpodobně dáno reakcí voličů na politiku současného prezidenta v souvislosti s pandemií koronaviru a nepokoji v zemi. Model demonstrující celonárodní preference voličů přisuzuje Bidenovi aktuálně zhruba 54 %, Trumpovi necelých 46 %. Na počátku března se oba kandidáti drželi těsně kolem 50% hranice. 

Tyto výpočty vycházejí jak z výsledků plošných volebních průzkumů, které jsou následně zprůměrovány, tak z pravděpodobnostních výpočtů provedených přímo portálem The Economist. Model zároveň předpovídá i nejpravděpodobnější scénář volby v rámci sboru volitelů.

V prezidentských volbách totiž Američané přímo o hlavě státu nerozhodují. Na základě svých sympatií k určitému kandidátovi nejprve volí jeho volitele, kteří následně volí prezidenta. K tomu, aby se kandidát stal prezidentem, musí získat nejméně 270 těchto tzv. elektorálních hlasů z celkových 538, tedy prostou většinu.

The Economist nastínil 20 tisíc různých možností toho, jak by sbor volitelů mohl volit. Na základě simulace, používající různá průběžná předvolební data obou kandidátů pro co největší přesnost modelu, by v 89 % případů, tedy v 19 z 20, vyhrál Biden, a to drtivou většinou. Trump byl vyhrál pouze v 11 % případů, což odpovídá zhruba 1 z 20.

Dle výpočtů se tak dá předpokládat, že Biden obdrží mezi 240-415 hlasy, Trump naproti tomu jen 123-298. Simulace zároveň vyloučila případnou remízu, která by nastala v případě, že by oba kandidáti obdrželi 269 hlasů. Historicky k ní došlo jen dvakrát, a to v letech 1800 a 1824, kdy o hlavě státu rozhodla až Sněmovna reprezentantů, o viceprezidentovi pak rozhoduje Senát. Proto ji také model nevyhodnotil jako pravděpodobnou. 

Navíc, remíza během volební noci nemusí ihned znamenat, že o vítězi voleb zůstává nerozhodnuto. Sbor volitelů se po formální prezidentské volbě setká v pondělí, které následuje po druhé listopadové středě. Jen zhruba v polovině států jsou totiž volitelé legislativně vázáni k volbě toho kandidáta, který v jejich státě obdržel většinu. Ve státech ostatních může volitel odevzdat svůj hlas i opačnému kandidátovi.  

O tom, kolik hlasů kandidát v jednotlivých elektorátech získá, rozhoduje poměrné zastoupení senátorů a sněmovních reprezentantů v Kongresu. Každý stát tak získá dva hlasy za svého senátora, zbytek hlasů je mu přidělen v poměru k počtu jeho volebních okrsků. Washington, D.C. je v rámci voleb brán jako plnohodnotný stát a ústavně jsou mu přiděleni tři volitelé. 

Na základě dat volebního modelu má Biden zhruba 65-99% šanci, že zvítězí v 25 státech, což by konkrétně odpovídalo 304 hlasům. Více jak 99% šanci mu model předpovídá v 15 z nich. Trump má podobné šance ve zhruba 21 státech, přičemž více než 99% šanci na znovuzvolení ve 14 z nich. To by zhruba odpovídalo 164 hlasům.

Tam, kde model kandidátům přisuzuje jednoznačné vítězství, se jedná ve většině případů o státy, jejichž voličská základna je historicky orientována buďto demokraticky nebo republikánsky. V těchto státech se očekává politický zvrat jen velmi zřídka. Rozhodující roli mají naopak státy, které jsou ve své politické příslušnosti buďto nevyhraněné nebo vcelku vyrovnané. 

I to je dáno demografií jednotlivých států, mezi tzv. „battleground states“ lze ale s jistotou zařadit New Hampshire, Wisconsin, Pensylvánii, Floridu, Arizonu, Severní Karolínu, Georgii, Ohio, Iowu a Texas. V přepočtu na hlasy zde budou kandidáti soupeřit o celkem 167 z nich. Dle volebních predikcí má zatím Biden 77-84% šanci, že zvítězí ve státech New Hampshire, Wisconsin, Pensylvánie a Florida. Trump má 66-76% šanci na vítězství v Iowě a Texasu.

Ve státech Arizona, Severní Karolína, Georgia a Ohio voliči zatím nejsou zcela rozhodnuti. Dle odhadů modelu, který zde zohledňuje politicko-ekonomické faktory a postoje v rámci veřejného mínění, má Biden silný potenciál vyhrát Arizonu a Severní Karolínu.

Zároveň však udává, že dané výpočty se ve finále od reality mohou lišit. Je totiž silně pravděpodobné, že státy, které jsou si v jistých ohledech podobné, a to ať demograficky, ideologicky nebo ekonomicky, budou volit podobně. Tedy pokud Trump nakonec zvítězí v Minnesotě, je pravděpodobné, že získá i Wisconsin.