RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

Právě logo produkční společnosti Tomáše Magnuska, tvůrce nechvalně proslulých Bastardů či vyprázdněné komedie Jedlíci aneb Sto kilo lásky, je to první, co na publikum v úvodní sekvenci filmu vysvitne. Magnusek ve filmu ztvárnil menší roli učitele, zároveň je v úvodních titulcích společně s Gabrielou Sittovou uveden jako spolurežisér i jako spoluscenárista. Zarážející je, že v distribučních a propagačních materiálech již jeho jméno na těchto pozicích nefiguruje. Tato nesrovnalost je pro film příznačná, jelikož výsledný tvar je stejně bizarní a působí jako spíchnutý horkou jehlou, obsahující naprosto nepochopitelné a na první pohled zřejmé technické chyby. Jakoby tvůrci, kteří do filmu bezpochyby vkládali své úsilí a zápal, nechtěli mít s postprodukcí nic společného a žili jen samotným natáčením.

Snímek je naprosto tristním způsobem ozvučený. Těžko se chce věřit, že vůbec proběhl alespoň náznak zvukového mixu. Zvuková stopa zní přímo překlopeně z natáčení, bez jakýchkoliv postprodukčních úprav. Šustění papírem je hlasitější než dialog, replikám v mnoha případech není přes šum či otravnou hudbu rozumět, při pohybech herců často slyšíme tření portů o oblečení. Vedle zvuku jako z konzervy v některých záběrech zarazí třesoucí se stativ a především neexistující color grading, kdy uprostřed jednoho záběru přebliknou zcela odlišné barvy, respektive surová a nenabarvená data. Do obrazů se promítá nulový cit pro kompozici, neschopnost základně nasvítit scénu i nesmyslná volba rozzáběrování. O obrazové či výtvarné výáznamotvornosti nemůže být řeč. Takto okatá nedotaženost a nepozornost u elementárních technických prvků je čistým amatérismem.

Právě se přehrává: Společně sami - trailer

Společně sami - trailer Video: YouTube

Společně sami je totiž jakousi vlajkovou lodí kurzů a táborů pořádaných agenturou Ambrozia. Je jistě záslužné a potřebné, že inspiruje mladé lidi k tvorbě. Její vedení a lektoři, kteří na filmu spolupracovali, však evidentně postrádají jakoukoli soudnost a kompetenci. Natočit ambiciózní snímek do kin, navíc naprosto neuzpůsobený schopnostem štábu, nemohl skončit jinak, než absolutní estetickou katastrofou. V jejím centru stojí tři krkolomně propletené příběhy, údajně na základě skutečných událostí, což je ve své podstatě naprosto irelevantní, neb filmu chybí jakýkoli nádech autenticity či schopnost reflektovat palčivé společenské problémy. První příběh na příkladu středoškolské studentky tematizuje úskalí porno průmyslu a naťukává svět OnlyFans, druhý sleduje trojici výtečníků, kteří se ve snaze studovat medicínu oddávají až chronické závislosti na pitvách, třetí pak ukazuje složitost partnerského vztahu, kdy má každá polovička dítě z předchozího vztahu.

Vše spojuje linie nového a zneuznaného učitele, jenž se z práce v soukromém gymnáziu po osobní zradě a bolesti přesouvá učit zpět do rodného města. Příběhy jsou nesmyslně oddělené explicitními titulky, kdy nám každý oznamuje začátek toho nového, jednotlivé osudy se však do těch dalších přelévají, případně nepochopitelně vyšumí. Rádoby povídkový formát ničím nepřispívá a dočkáváme se pofidérního patvaru, který jen těžce kriticky a analyticky reflektovat, když mu chybí alespoń špetka dramaturgie či konstruktivního přemýšlení. Vše je dělané na efekt, bez výstavby, bez logiky, bez citu pro filmovou řeč. Těžko si představit, že scénář mohl projít vícero verzemi a úpravami.

Jeho sledování navíc ani nepřináší exploatačně zábavný a ve své podstatě bizarně sebemrskačským způsobem vtahující zážítek, jakým jsou například první Bastardi, kde žasnete nad absolutní fušeřinou, sebevážností a řemeslně naivním absurdnem. Společně sami je jen bolestivě otravné. Pointa neexistuje. To nám tvůrci opravdu chtěli říct, že svět občas stojí za nic? A potřebovali na to 90 minut v kině? Tvar je spíš lacinou trikařinou s “šokujícími” a samoúčelnými odhaleními, než skutečným filmem. Jde o ulepené pásmo, které má asi nalákat tiktokovou cílovku? Ono se vlastně jen velmi obtížně lze dopátrat, komu má být dílo určeno. Více frustrující jsou jen rádoby filmově vypadající zpomalené záběry, kterých je zde neúnosný přehršel.

Na prvním místě stojí excesivní situace, u kterých si tvůrci pravděpodobně říkali, jak “husté” budou. Vratkavá konstrukce se totiž odvíjí jen čistě od toho, co někomu zřejmě přišlo jako dobrý nápad, aniž by se zamyslel nad elementárními věcmi, jako je například motivace postav, základní rytmus filmu či semknuté vyprávění. Společně sami zkrátka nemají žádný koncept. Snímek určitě vznikl z nadšení a radosti. To však není omluva pro to, že se do oficiální distribuce dostal podvyživený a nesmyslný produkt, který se v záblescích možná snažil reflektovat dysfunkčnost školního systému či lidskou zlost. Jistě, do tvůrců nemá smysl kopat. Nezbývá než doufat, že na příštích agenturou pořádaných lekcích, bude Společně sami sloužit jako příklad toho, jak se filmy opravdu nemají a především nedají dělat.

Hodnocení: 5 %

Režie: Gabriela Sittová

Scénář: Kateřina Hyršlová, Nikola Krejčová, Gabriela Sittová

Hrají: Natálie Grossová, Jakub Moulis, Štěpán Tuček, Jindřich Žampa, Ladislav Ondřej, Markéta Hrubešová, Zlata Adamovská, Miroslav Šimůnek, Alexandra Bucki

Česká premiéra: 16. května 2024

Distributor: Bioscop

Související

Glen Powell ve filmu Vrah naoko.

RECENZE: Inteligentní romantická komedie staré školy. Vrah naoko hledá lásku v kruhu zločinu

Na loňském festivalu v Benátkách v nesoutěžní sekci odpremiérovala černohumorná romance Vrah naoko. Posléze obrazila několik dalších festivalů, do široké distribuce se však dostává ve streamingové podobě až teď. Práva totiž zakoupil Netflix a rozšířil tak svůj katalog o jedno z nejpovedenějších soudobých děl svého žánru, ačkoli se film mnoha motivy obrací do minulosti.
Momentka z filmu Priscilla.

RECENZE: Priscilla je křehkým i svíravým protipólem rockové pohádky

Sofia Coppola se po Marii Antoinette z roku 2006 navrací k životopisu slavných osobností. Oproti extravagantně postmodernímu portrétu francouzské panovnice je Priscilla subtilní a intimní. Ani tady však pro režisérku nejsou faktografické údaje tolik důležité a přináší křehce vystavěný portrét manželky krále rocku, jenž zprostředkovává svírající atmosféru.

Více souvisejících

recenze Společně sami (film) filmy Zlata Adamovská

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Peter Pellegrini je novým slovenským prezidentem.

Slovensko má nového prezidenta. Pellegrini složil slib a ujal se funkce

Slovensko má nového prezidenta. Peter Pellegrini v sobotu po poledni během slavnostní schůze parlamentu v budově Slovenské filharmonie v Bratislavě složil slib do rukou předsedy ústavního soudu a ujal se funkce, ve které nahradil končící prezidentku Zuzanu Čaputovou. Program inaugurace bude pokračovat v odpoledních hodinách. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise

Bude von der Leyenová nadále v čele EK? Frakcím vadí jedna věc

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová si musí spočítat, koho v Evropském parlamentu požádá o podporu v jejím úsilí o obhajobu postu. Její domovská Evropská lidová strana ji jistě podpoří, socialisté ale mohou z této podpory ustoupit. Leyenové totiž nevadí spolupráce s pravicovou italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, což je pro levicové S&D zcela logicky nemyslitelné. Variantou tak je podpora Zelených, programy EPP a této frakce ale nemohou být odlišnější. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek odmítl podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro okamžité příměří a zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tyto podmínky označil za ultimáta a přirovnal Putinovy návrhy k politice nacistického vůdce Adolfa Hitlera, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

včera

Návštěva Jense Stoltenberga u Zelenského v Kyjevě (29. dubna 2024).

Stoltenberg se vysmál Putinovu návrhu na mír. Podle Kyjeva je absurdní

Ukrajina označila podmínky pro ukončení války, které v pátek představil ruský prezident Vladimir Putin, za absurdní. Podle Ukrajiny se Putin snaží zavádět mezinárodní společenství a oslabovat skutečné diplomatické úsilí zaměřené na dosažení míru, uvedl server Ukrajinska pravda.

včera

EU

Kormidlo zelené politiky EU se neotočí, míní expertka. Nové složení EP ale zřejmě způsobí složitější schvalovací proces

Volby do Evropského parlamentu zasadily nepříjemnou ránu frakci Zelených. Ti oproti volbám z roku 2019 ztratili 18 křesel, letos dosáhli pouze na zisk celkových 7,4 % a 53 mandátů. Expertka na politiku Evropské unie Veronika Velička Zapletalová z Masarykovy univerzity v Brně pro EuroZprávy.cz ale vysvětlila, že ústředním bodem ve schvalovacím procesu je koalice Evropské lidové strany (EPP) a Socialistů a demokratů (S&D)., „Pro Evropskou unii je po technické stránce reálné být do roku 2050 neutrální,“ uvedla. 

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Napětí v Karibiku: Nejlepší ponorky USA a Ruska se nacházejí jen kousek od sebe. Obě mohou nést jaderné zbraně

U ostrovního státu Kuba v Karibském moři začíná jít do tuhého. Nedaleko od sebe se zde nacházejí ruské a americké ponorky – a nejen tak ledajaké. Obě jsou schopné nést jaderné zbraně a velice účinně bojovat i proti cílům na souši. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy