Svět se potýká s dalšími masivními požáry. Kouř může škodit lidem vzdáleným i tisíc kilometrů

Obrovské požáry jsou vedlejším produktem rekordních veder letošního roku. Koncem roku 2019 se Austrálie potýkala s nejhorším požárem v historii, který si vyžádal několik desítek obětí a usmrtil kolem tří miliard zvířat. Spáleno bylo 85 kilometrů čtverečních, to je větší rozloha, než má Česká republika. Na přelomu července a srpna začala Sibiř postupně hořet a kouř dusil okolní města, putoval přes Tichý oceán až na Aljašku. Podle BBC kouř snížil kvalitu ovzduší až v americkém Seattlu.

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí uvedlo, že arktické požáry na Sibiři vytvořily rekord, protože do ovzduší vypustily více zplodin za jediný měsíc než v průběhu 18 let. A nyní se americký stát Kalifornie potýká s největším požárem v její historii. Tisíce blesků vyvolaly stovky požárů a více než 15.000 hasičů se snaží dostat plameny pod kontrolu. Byl vyhlášen stav nouze, protože plameny ohrožují hustě osídlené oblasti.

„Lesní požáry způsobují nejhorší kvalitu ovzduší, jakou lidé v zemích s vysokými příjmy kdy uvidí,“ řekla Sarah Hendersonová, která působí v oblasti environmentálních věd v Centru pro kontrolu nemocí v Britské Kolumbii. Požáry produkují malé částice, které jsou škodlivé pro lidský organismus. Částice jsou mnohdy pouhým okem neviditelné a mohou proniknout do plic, poškodit dýchací systém a dostat se až do krevního řečiště. BBC uvedlo, že některé mohou být až 30krát menší, než je šířka lidského vlasu. Lidé trpí dušností, kašlem a astmatickými záchvaty. V Austrálii se lidé potýkali s dýchacími obtížemi a hospitalizace vzrostla v Novém Jižním Walesu až o 34 %.

Kouřové částice skrývají další nebezpečí, a to je jejich toxicita. Jsou plné chemických sloučenin, které mohou být i karcinogenní. Chemické sloučeniny v částečkách mohou způsobit v lidském organismu zátěž pro respirační systém a tím se jedinec stane více zranitelný proti chorobám dýchacího ústrojí jako je například covid-19. Ukázalo se, že poletující částice z požáru jsou až čtyřikrát toxičtější než částice z jiného znečištění.

Toxicita kouřových částic se stále zvyšuje, když začnou být unášené větrem. Dojde zde k oxidaci a tím se částice přemění na sloučeniny, které mají větší zničující dopad na poškození organismu. „I když se nacházíte daleko od zdroje ohně, můžete se setkat s nepříznivými zdravotními následky. Viděli jsme, že oxidační potenciál kouře může být až čtyřikrát vyšší, když se dostane do atmosféry,“ uvedl Athanasios Nenes, vedoucí řecké studie, která potenciálně vyšší toxicitu částic potvrdila.

Kouř se může v atmosféře vyskytovat až několik měsíců od počátku ohně, protože horké částice vstoupají vzhůru a mohou vytvořit bouřky, které se tvoří až 16 kilometrů nad zemí. V roce 2019 se kouř z lesního požáru v Kanadě rozšířil přes Atlantik až do Evropy a kouř z Austrálie cestoval na Nový Zéland až do Jižní Ameriky.

„Skutečně to má dopad na zdraví v případě, že žijete v podmínkách znečištěného ovzduší. Pokud se projeví příznaky u lidí, kteří žijí čtyři měsíce v těchto kouřových podmínkách, bude to mít vliv na jejich délku života,“ míní Hendersonová, která doporučuje nosit respirátory N95, v Evropě s názvem FFP2.

V případě, že Země nezačne účinně bojovat proti globálnímu oteplování bude se svět potýkat s lesními požáry vysokých rozměrů a jejich četnost stále poroste. „Čím tepleji bude, tím více požárů můžeme očekávat. Čím více bude požárů, tím více emisí skleníkových plynů bude v ovzduší, což způsobí ještě větší globální oteplování a takhle to půjde dál, dokud se to nezmění,“ uvedl Mike Flannigan, který se zabývá interakcemi požárů s počasím a klimatem včetně možného dopadu klimatických změn.