Lidé budou tlustší, hloupější a v depresi. Důvodem jsou klimatické změny, tvrdí studie

GHAA, která sestává z 47 zdravotnických organizací, tvrdí, že zvláště budou globálním oteplování zasaženy Austrálie a země v Asii a Pacifiku. Z nich pak venkovské oblasti, kdy redukce agrikulturních produktivity v důsledku změn v počasí povede k větší míře depresí, úzkostí, užívání drog a sebevražd v těchto komunitách.

Globální oteplování se negativně podepíše na jejich tělech, kdy v důsledku nižší fyzické aktivity se stanou tlustšími. Nedostatek látek se podepíše i na jejich podvýživě.

Zpráva poukazuje, že v důsledku nekvalitní stravy plné chemikálií narušujících endokrinní systém a měnících mikrobiální obsah střeva, se mohou rodit děti s změněnými prekurzory adipocytů (tukové buňky) – tedy budou mít větší predispozice k tomu, být tlustí.

Nejedná se o jediný negativní efekt klimatických změn na děti. Zpráva poukazuje na rostoucí doklady toho, že děti žen, které během svého těhotenství zažily extrémní povětrnostní události, jako jsou povodně, požáry, sucha a cyklóny, mají horší kognitivní a jazykové schopnosti.

Globální oteplování též vede k šíření z jídla vzešlých nemocí jako je salmonela. Jak je počasí teplejší, roste riziko jejich šíření v běžných typech jídel.

Roba Grenfell, ředitel pro zdraví a biologickou bezpečnost Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO), tvrdí, že se riziko salmonely z potravin zvyšuje o přibližně 12 procent za každý jeden stupeň zvýšení okolní teploty.

„V teplejším světě již bylo zjištěno zvýšení salmonel," řekl Grenfell australskému serveru 10 Daily. 

Tyto nemoci mají i svoji negativní ekonomickou stránku. Podle jedné studie 5,4 milionů případů těchto nemocí v roce 2000 stály australskou ekonomiku 1,25 miliard dolarů. 

Autoři zprávy, výkonná ředitelka GHAA Misha Colemanová a profesor planetárního zdraví na University of Sydney Anthony Capon uvedli, že „primární prevence“ zdravotních účinků by měla být „nejvyšší prioritou“.