Čínská snaha stát se vůdčí mocností je v troskách? Podle analytika selhala

Kampaň s obráceným účinkem

Z diplomatického hlediska je mezinárodní prostředí vůči Číně podstatně nepřátelštější než před krizí, což z velké části pramení z čínských přešlapů a potlačování informací v počátečních fázích krize i jejích pokusů setřást ze sebe vinu a šířit svůj vliv v zahraničí, konstatuje analytik. Připomíná, že koronavirus byl zřejmě v Číně zaznamenán již počátkem prosince, ale tamní úřady perzekvovaly lékaře, kteří o něm mluvili, a nařídily zničit jeho vzorky.

Do chvíle, než čínské úřady vyhlásily v původním epicentru epidemie, Wu-chanu, radikální omezení voleného pohybu, město opustily miliony lidí, poukazuje Cimmino. Dodává, že Čína následně spustila masivní propagandistickou kampaň s cílem zakrýt svá pochybení a odvést pozornost od svého nezodpovědného přístupu, přičemž dokonce naznačovala, že virus po světě rozšířily Spojené státy.

„Primárním dopadem této kampaně nebylo přesvědčení světa o své nevinně, ale vyhrocení amerického názoru, že Čína je protivník, kterému je třeba čelit,“ píše analytik. Upozorňuje, že čínské zakrývání a následná propaganda vedly ve Spojených státech k vzácnému politickému konsensu, že země musí vůči Pekingu postupovat tvrději, že čínským úřadům se nedá věřit a že Čína je zodpovědná za pandemii.

Pokud se nenacházejí v politickém patu, jsou Spojené státy se svou schopností využít enormní zdroje tvrdé i měkké síly mimořádně nebezpečný protivník pro všechny autoritáře, uvádí Cimmino. Dodává, že čínské pokusy napravit si obraz navíc neuspěly ani v jiných zemích.

Většina lékařského vybavení, které Čína poskytla Evropě, se ukázala jako vadná, připomíná analytik. Zmiňuje Nizozemsko, které vrátilo stovky tisíc respirátorů, které obdrželo z Číny, stejně jako Španělsko, které nedávno zrušilo objednávku testovacích sad poté, co jejich dodávka z Číny podruhé za sebou vykazovala velkou chybovost.

Agresivní diplomacie, kterou Čína označuje jako přístup „vlčího válečníka“, podle populárního filmu, v němž čínský hrdina porazí americké žoldáky, ve skutečnosti oslabuje její vztahy se zahraničím, míní Cimmino. Poukazuje, že poté, co Austrálie nedávno vyzvala k vyšetření původu viru, čínská státní média na Canberru zaútočila tvrzením, že země je „žvýkačkou přilepenou na čínské podrážce“.

Čínský velvyslanec v Austrálii pak položil řečnickou otázku, proč by Číňané měli konzumovat australská vína a australské hovězí, ale takový přístup považuje analytik spíše za mafiánskou než vlčí diplomacii.

Ekonomický problém

Hněv se na Čínu snesl i ze strany dalších blízkých partnerů Spojených států, uvádí Cimmino. Připomíná, že čínská diplomacie se dostala do roztržky s Berlínem poté, co německý list Bild napsal, že Čína by Německu měla zaplatit kompenzace v řádu miliard dolarů, stejně jako s Francií, kterou čínští diplomaté obvinili, že záměrně nechává umírat staré obyvatelstvo v pečovatelských domech, což vedlo k oficiálnímu protestu z francouzské strany.

„Rostoucí xenofobie v Číně poškozuje vztahy s africkými zeměmi, především poté, co se objevily zprávy o cíleném vystěhovávání afrických obyvatel čínského města Kanton během pandemie,“ pokračuje analytik. Dodává, že toto a podobné jednání vedlo k veřejnému odsouzení Číny z úst afrických představitelů.

Čína se snažila na světové scéně manévrovat, místo toho, aby jen přečkala aktuální situaci, a nyní pociťuje negativní dopady svého jednání, deklaruje Cimmino. Odkazuje na zprávu čínského think tanku napojeného na ministerstvo státní bezpečnosti, údajně určenou pro prezidenta Si Ťin-pchinga, která varuje, že protičínské nálady ve světě jsou nyní nejvyšší od roku 1989, kdy došlo k potlačení protestů na Náměstí Nebeského klidu.

Čínské problémy se neomezují pouze na diplomatickou sféru, ale též na ekonomiku, která poprvé za půlstoletí zažila propad, konkrétně o 6,8 % v prvním letošním čtvrtletí, vyzdvihuje analytik. Poukazuje, že podstatně se propadly maloobchodní tržby i průmyslová výroba, navíc rostla nezaměstnanost a navzdory stimulačním opatřením bude letošní hospodářský růst zřejmě velmi malý.

To může představovat problém pro politickou stabilitu země, jelikož vládnoucí model Komunistické strany Číny spoléhá na ekonomickou expanzi a neustále zvyšování životní úrovně, které tlumí jakékoliv širší zpochybňování její politické autority, vysvětluje Cimmino. Domnívá se, že v případě vnitřního neklidu pak může být omezena i čínská schopnost uplatňovat svou sílu v zahraničí.

„Během pár měsíců pandemie Čína zažívá úpadek své měkké síly, ekonomický náraz a obecně mnohem nevlídnější globální prostředí,“ píše analytik. Konstatuje, že země neuspěla v testu vůdčích schopností, který připravila pandemie, a tak čínské úsilí stát se vůdčí světovou mocností může být skončit dříve, než stačilo pořádně odstartovat.

S ohledem na toto selhání se nabízí otázka, zda se čínská ekonomika dokáže zotavit rychleji než ekonomika Spojených států a jejich spojenců, a stát se tak klíčovým prvkem světového hospodářského oživení, míní Cimmino. Deklaruje, že pokud má Čína zaujmout tuto roli, musela by demonstrovat své vůdčí postavení na mezinárodním poli – ukazuje se však, že na to není připravená.