NÁZOR: Čína a Německo v problémech? Nejlepší karty drží USA, tvrdí politolog

Velké ekonomiky v problémech

Momentálně se nejeví jako pravděpodobné, že by problémy firmy otřásly světovou ekonomikou, přiznává Zakaria. Krize podle něj přesto ukazuje velkou křehkost čínského hospodářství, kdy soukromý dluh země dosahuje 260 % ročního HDP, což je zdaleka nejvíc ze všech rozvojových států.

"Zásadní trajektorie čínského růstu zpomaluje," píše politolog. Soudí, že čínský exportem živený model je stále obtížněji udržitelnější, jelikož v zemi rostou mzdy, což ji činí méně konkurenceschopnou ve srovnání s jinými. Zároveň ale neroste dostatečným tempem domácí spotřeba, která by export nahradila, upozorňuje autor komentáře. Očekává také, že útok čínského režimu na technologický sektor zpomalí i růst v této dynamické oblasti.

Za největší problém Číny ale Zakaria považuje demografii - populace stárne, lidé mají méně dětí a porodnost loni poklesla o celou pětinu, navzdory vládním snahám uvolnit politiku jednoho dítěte a pobízet obyvatele k opakovanému rodičovství.

Problémy ale mají i ostatní velké ekonomiky, připouští politolog. Zmiňuje Německo, kde po 16 letech odchází z kancléřského úřadu Angela Merkelová, která byla rozhodným a moudrým lídrem a v době populistických dramat, hněvu, emocí a invektiv představovala "oázu klidu". Ani tak ale nevyřešila některé potíže německé ekonomiky, míní autor komentáře. Poukazuje, že v zemi příliš neprobíhají veřejné investice, což vede k úpadku infrastruktury téměř ve všech oblastech.

Také německý penzijní systém čeká na reformu a hrozí mu značná krize, konstatuje Zakaria. Dodává, že i energetická politika je na podivném rozcestí mezi novým a starým přístupem, když na jednu stranu opouští jádro, ale hned 44 % elektřiny získává z fosilních paliv, což je jedno z nejvyšších čísle v EU.   

"Ze širšího pohledu Německo zaostává v digitálním věku," pokračuje autor komentáře. Podotýká, že vychvalovaná německá výrobní ekonomika stojí na základech druhé průmyslové revoluce, tedy automobilech, chemii a strojírenství, v digitální oblasti se však Německo může chlubit jedinou velkou firmou, SAP, která má navíc padesátiletou historii.

Podobně jako Čína čelí německou pochmurnému demografickému výhledu, míní Zakaria. Vyzdvihuje, že v loňském roce se poprvé za celé desetiletí zmenšil počet obyvatel země.

Nejde přitom o izolovaný příklad a pohled na další velké ekonomiky světa - Japonsko, Británii, Indii - odhaluje podobné strukturální slabiny a křehkost, uvádí politolog. Připomíná, že japonská ekonomika roste "šnečím tempem", indická je pětkrát menší než čínská - ačkoliv před pár desetiletími měla ambice Čínu předběhnout - a britská bude v nejbližších letech platit za brexit, jak ukazuje stávající krize distribuce pohonných hmot.

Comeback Spojených států

Za jednoznačného vítěze posledního desetiletí tak Zakaria označuje Spojené státy, přičemž poukazuje na tvrzení indického investora Ruchira Sharmy, že země prodělala ekonomický "comeback". Americké hospodářství se zotavilo z krize roku 2008, za níž rázně zvřelo dveře, a to i při započítání recese přivozené koronavirovou pandemií, konstatuje autor komentáře. Doplňuje, že při všudypřítomných zmínkách o úpadku by mnoho Američanů zaskočilo, že jejich země ve skutečnosti produkuje stejný podíl světového HDP jako před 40 lety - 25 %.

Americké společnosti dominují světu jako nikdy předtím a 7 z 10 firem s největší tržní hodnotou sídlí ve Spojených státech, nastiňuje politolog. Podotýká, že Amerika představuje lídra ve většině oblastí průmyslu budoucnosti, ať jde o biotechnologie, nanotechnologie či umělou inteligenci.

"Dolar je dominantní globální reservní měnou jako žádná jiná v historii, když je používán v téměř 90 % mezinárodních transakcí," pokračuje Zakaria. Vyzdvihuje, že Spojené státy mají díky přistěhovalectví nejlepší demografický trend ze všech pěti největších ekonomik světa.

Pociťují to zjevně i běžní Američané a průzkum společnosti Gallup, který zjišťuje podíl "prosperující" populace, letos v létě dospěl k číslu 59 %, což je nejvíce za třináctiletou existenci tohoto průzkumu, uvádí autor komentáře. Doplňuje, že v lednu loňského roku bylo se svým životem spokojeno 90 % Američanů, což je nejvyšší číslo od roku 1979, kdy se míra spokojenosti začala zjišťovat.

Toto se však příliš neodráží ve Washingtonu, jelikož slabinou současných Spojených států je politika, deklaruje politolog. Konstatuje, že navzdory mimořádné strukturální výhodě nedokážou američtí politici bez dramatických vystoupení ani "zaplatit účty" země - nejenže se nemají se k investicím do infrastruktury, které hlásali poslední tři prezidenti a podporuje je drtivá většina obyvatel, ale Kongres v posledních 25 letech ani jednou nechválil standardně rozpočet.

V americké administrativě zůstávají neobsazené stovky klíčových pozic, desítky jmenování blokují senátoři kvůli zcela nesouvisejícím tématům, nastiňuje Zakaria. Podotýká, že jedna ze dvou hlavních stran, kterou si podmanil demagogický vůdce, se nyní zaobírá hledáním cest k narušení institucionálních pravidel, zákonů a norem garantujících svobodné a spravedlivé volby, což může vyústit v roce 2024 v masivní politickou krizi. "Amerika má v ruce zdaleka nejlepší karty z celého světa. Ale jak ví každý hráč pokeru, pokud hrajete špatně, lze prohrát se vším," uzavírá politolog.