"Nechci, aby vypukla válka." Tchajwance znepokojuje čínské řinčení zbraní

Protitankové zátarasy na pobřeží tchajwanského ostrova Ťin-men, který leží na dohled od Číny, připomínají hrozbu čínské invaze. Ta přitom nebyla za několik posledních desetiletí tak vysoká jak teď, uvádí agentura AFP.

Tchaj-wan se naučil žít s hrozbami čínských představitelů, jež by rádi převzali kontrolu nad ostrovem, který považují za neoddělitelnou součást svého území. Řinčení zbraní nebylo tak hlasité od poloviny 90. let, kdy Čína vypálila rakety v průlivu, který jí odděluje od Tchaj-wanu.

Tento pocit sdílí vysokoškolský student Wang Čuj-šen, který bydlí na nevelkém ostrově Ťin-men s dalšími 140.000 obyvateli. "Obávám se vojenského střetu mezi oběma zeměmi, ke kterému by mohlo dojít v blízké budoucnosti," tvrdí.

Ťin-men, jenž se nachází 3,2 kilometry od čínských břehů, je v rukou nacionalistů od roku 1949, kdy skončila čínská občanská válka. Kdyby se čínská armáda rozhodla překonat průliv, tak by ostrov byl zajisté jedním z prvních cílů.

Ian Easton, který o možném střetu napsal knihu, lituje, že se svět nestará o rostoucí napětí v Tchajwanském průlivu. "Je to nejnebezpečnější, nejvíce nestabilní a nejvýznamnější místo na světě," domnívá se ředitel ústavu Project 2049, který se zabývá analýzou vztahů mezi pevninskou Čínou a Tchaj-wanem.

“‘China is angry': Taiwan anxiety rises as sabre-rattling grows” by @ambermywang and @JeromeTaylor https://t.co/NETjy2jwDs

— Ian Easton (@Ian_M_Easton) October 30, 2020

V minulosti Peking užíval vůči Tchaj-wanu strategii biče a cukru a jeho cílem bylo dosáhnout sjednocení s pevninou. Ale od roku 2016, tedy od zvolení prezidentky Cchaj Jing-wen, která neuznává čínskou vizi "jednotné Číny", cukr téměř zmizel. Peking přerušil oficiální rozhovory s ostrovem a zvýšil ekonomické, diplomatické a vojenské tlaky. Jeho cílem bylo, aby obyvatelé ostrova příště zvolili kandidáta, který je Číně více nakloněný.

I přesto ale prezidentka v lednu obhájila mandát a průzkumy ukazují, že ji čím dál více voličů považuje za Tchajwanku spíše než za Číňanku.

To by částečně mohlo vysvětlovat válečnické naladění čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který neskrývá své cíle. Při návštěvě vojenské základny na začátku října armádě řekl, aby "se připravila na válku".

Kapitán James Fanell, který řídil rozvědku flotily amerického námořnictva v Tichomoří, si myslí, že se Čína nějakým způsobem k Tchaj-wanu v příštích deseti letech přiblíží. Během své kariéry kapitán Fanell viděl, jak se čínské námořnictvo proměnilo. Získalo schopnost zasáhnout všude na světě a může počítat s vyšším počtem plavidel než Spojené státy.

Čína by měla mít k dispozici dostatečnou vojenskou sílu, aby obsadila ostrov, kde žije 23 milionů obyvatel. A je nemožné předpovědět, zda by Spojené státy zasáhly na jeho obranu.

Tchaj-wan nemá s USA obrannou smlouvu, ale Washington má povinnost stanovenou Kongresem prodávat Tchaj-wanu zbraně. Je to politika, která umožňuje čelit nebezpečí invaze, aniž by vedla k přímému střetu s Čínou. Ve Spojených státech ovšem probíhá diskuze, zda není zapotřebí strategii změnit. "Kdyby byl Tchaj-wan dobyt a okupován (Čínou), systém amerického spojenectví v Asii by byl v troskách," uvádí Easton.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se k Tchaj-wanu přiblížila v rámci rostoucího napětí s Pekingem. V posledních třech letech Spojené státy uzavřely s ostrovem smlouvy v celkové hodnotě 15 miliard dolarů (zhruba 343 miliard korun), a to včetně nákupu stíhaček F-16 nebo přenosných protivzdušných střel.

Obyvatelé Ťin-menu ale doufají, že tyto zbraně nebude nikdy třeba použít. "Nechci, aby vypukla válka," říká Cchaj Jen-mej, jež je původem z Číny a na ostrov Ťin-men se provdala za Tchajwance. "Doufám, že budu smět nadále užívat na Tchaj-wanu svobody a demokracie."

Související

Americký předseda sněmovny Mike Johnson mluví k tisku poté, co sněmovna schválila velký balíček pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan a také hlasovala pro zákaz TikTok v Kapitolu (Washington D.C., 20. dubna 2024).

USA poskytnou další vojenskou pomoc Kyjevu. Díky, Ameriko, reagoval Zelenskyj

Spojené státy americké nejspíš poskytnou další vojenskou pomoc Ukrajině, která přes dva roky čelí ruské agresi. Sněmovna reprezentantů v sobotu schválila balík v hodnotě 61 miliard dolarů. Schválení pomoci předcházely měsíce sporů mezi demokraty a republikány. Návrh čeká ještě projednání v Senátu, kde by měl hladce projít. 

Více souvisejících

Tchaj-Wan Čína Čínská armáda Cchaj Jing-wen USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 26 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300

Řecko nemůže poslat Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot nebo S-300. Uvedl to podle DPA řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy