Odborníkům na severokorejský jaderný program stále není jasné, k čemu slouží středisko v Kangsonu, jež se nachází na jihozápadě od hlavního města KLDR Pchjongjangu. Podle dnes vydané zprávy projektu 38 North, který dění kolem jaderného programu sleduje, středisko slouží k výrobě součástek do odstředivek, píše agentura Reuters.
Tajné služby se domnívají, že středisko může sloužit k obohacování uranu, který se používá mimo jiné k výrobě jaderných zbraní.
Proti domněnce, že se v Kangsonu vyrábí obohacený uran, ale podle zprávy projektu 38 North svědčí několik okolností. Bývalý představitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Olli Heinonen na základě analýzy satelitních snímků tvrdí, že středisko nevykazuje některé rysy typické pro centrum obohacování uranu. Budově například chybí klimatizace a další zařízení, která jsou pro výrobu obohaceného uranu nezbytná.
"Rysy střediska (v Kangsonu) se více podobají továrně na výrobu součástek pro odstředivky," tvrdí Heinonen. Odstředivky jsou klíčovým přístrojem při obohacování uranu a na jejich výkonu záleží, nakolik se uran podaří obohatit. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí obohacení nad 85 procent.
Podle agentury Reuters se americké tajné služby domnívají, že se uran v Kangsonu obohacuje. Jejich zjištění ale nejsou definitivní. "Evropské tajné služby jsou v hodnocení opatrnější, než jejich americké protějšky," uvádí odborník na KLDR z univerzity King's College London Ramon Pacheco Pardo.
Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho má jeho agentura poznatky, že středisko v Kangsonu je zapojeno do severokorejského jaderného programu.
Podle projektu 38North bylo v KLDR s jistotou identifikováno pouze jedno středisko pro obohacování uranu. Projekt 38 North se věnuje dění v KLDR. Jeho provozovatelem je americká nevládní organizace Stimson Center, která se věnuje tématu zákazu šíření zbraní hromadného ničení.
Správný odhad schopnosti KLDR obohacovat uran může napovědět, kolik má Severní Korea jaderných bomb. Většinou se mluví o 40 až 60 jaderných zbraních. KLDR dosud provedla šest jaderných zkoušek: v říjnu 2006, v květnu 2009, v únoru 2013, dva v roce 2016 (leden a září) a poslední v září 2017.
Související

Už to nebude jen Ukrajina s Ruskem. Experti varují, že se do války může brzy zapojit třetí země

Severní Korea poprvé veřejně potvrdila, že vyslala vojáky na pomoc Rusku
Severní Korea (KLDR) , Jaderné zbraně
Aktuálně se děje
před 9 minutami

Papež Jan Pavel II. se narodil před 105 lety. Svatořečil mnohé postavy z českých dějin
před 43 minutami

Nový návrh dohody o příměří. Hamás nabízí další rukojmí, když se zastaví boje
před 1 hodinou

Zimní počasí je zpět. Na horách se udrželo asi 10 centimetrů nového sněhu
před 2 hodinami

Ebola to není. Testy u Američana vyloučily krvácivou horečku
před 3 hodinami

Počasí za týden. Před víkendem přejde studená fronta, pak se oteplí
včera

Princezna Kate překonala rakovinu. V novém klipu odhalila, co jí pomohlo
včera

Starostové odhalili program pro podzimní sněmovní volby
včera

Česko výrazně zmírňuje opatření kvůli slintavce a kulhavce v sousedních zemích
Aktualizováno včera

Česko - Kazachstán 8:1. Řádil Červenka, při stém startu na MS dal hattrick
včera

Trump si bude volat s Putinem. S Bílým domem se spojí i Zelenskyj
včera

Izrael obnovuje mohutnou vojenskou aktivitu v Gaze. Chce definitivně porazit Hamás
včera

Američané ztratili s Němci třígólové vedení, přesto vyhráli. Finové uspěli v klíčovém souboji
včera

Putin se vyžívá v ponižování státníků. Kteří světoví lídři jsou další na řadě?
včera

Pavel Novotný pozastavil členství v ODS. S okamžitou platností
včera

Švédové i Švýcaři bez Hischiera si poradili s outsidery svých skupin
včera

Cizinec s podezřením na ebolu přišel do styku s dalšími lidmi. Hygienici je vypátrali
včera

Hertl národní tým neposílí. Vegas ho nepustilo, neprošel lékařskou prohlídkou
včera

Hrozí komplikace na D1. Silničáři opravují vozovku, jeden víkend stačit nebude
včera

Starostové nemění osvědčený tým. Rakušan zůstává předsedou hnutí
včera
Pravda o ruských požadavcích vyšla najevo. Trump se i tak opřel do Zelenského
Rusové přednesli na pátečním jednání v Istanbulu požadavky, které Ukrajina nemůže přijmout. Naznačují to informace zahraničních médií. Americký prezident Donald Trump se přesto opřel do ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského a prohlásil, že se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nakonec dohodne.
Zdroj: Lucie Podzimková