NÁZOR - S osmi veřejnými návštěvami Kremlu za posledních pět let je izraelský premiér Benjamin Netanjahu častým hostem v Moskvě, poukazuje Seth Frantzman, expert na mezinárodní vztahy působící v Interdisciplinárním centru Herzlija.V komentáři pro server Moscow Times analyzoval nadcházející středeční jednání Netanjahua s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Soči, jehož tématem má být Sýrie a Blízký východ, přičemž ho zasadil do kontextu těsných vztahů mezi Ruskem a Izraelem.
Putin coby spolehlivější partner
Jednu z hlavních obav Netanjahua vyvolává poslední příměří v jižní Sýrii, které v červenci dojednaly Spojené státy, Rusko a Jordánsko, soudí odborník. Dodává, že Izrael chce rovněž vyjádřit své znepokojení ohledně íránského angažmá v Sýrii a Libanonu a rostoucí síly Hizballáhu.
"Je to již něco přes 25 let co Rusko a Izrael obnovily vztahy poté, co se zhroutily po šestidenní válce," připomíná Frantzman. Podotýká, že vztahy mezi oběma zeměmi nebyly nikdy lepší, než jsou za prezidentství Putina a premiérství Netanjahua, který cítil, že během osmi let vlády Baracka Obamy se snižuje americká podpora v klíčových otázkách - včetně íránského jaderného programu - a Putina považoval za spolehlivějšího partnera.
Na jednání Netanjahua s Putinem je vždy v popředí otázka Sýrie, uvádí expert. Připomíná, že podle sdělení Kremlu při letošním setkání 10. května Netanjahu pogratuloval ruskému prezidentovi k výročí sovětského vítězství nad nacismem v druhé světové válce a následně s ním debatoval o vzájemné spolupráci a situaci ohledně mírového urovnání blízkovýchodního konfliktu a syrské krize.
Na rozdíl od Spojených států, které jsou klíčovým vojenským podporovatelem Izraele a zemí, s níž má Izrael vřelé vzájemné vztahy, je jeho poměr k Rusku založen na pragmatismu, vysvětluje Frantzman. Konstatuje, že ruský vliv na Blízkém východě roste a země je zásadním podporovatelem vlády Bašára Asada v Damašku, zatímco Izrael po roce 2011, kdy vypukla syrská válka a především po rozšíření bojů na Golanské výšiny, zužují obavy z chaosu v Sýrii, který by eventuálně mohl vést k vypuknutí války na severu jeho teritoria.
"Hlavní izraelské obavy se soustředí na vztah mezi Hizballáhem v Libanonu a Damaškem," domnívá se odborník. Zdůrazňuje, že Hizballáh je klíčový spojenec Asadova režimu a jeho jednotky bojují v Sýrii, přičemž hnutí je zároveň úzce napojeno na Írán a z této země dostává většinu svých těžkých zbraní, včetně raket v odhadovaném počtu 150 tisíc kusů.
Pozor na červené linie
Dne 17. srpna tak generál izraelského letectva Amir Eshel oznámil, že Izrael v posledních pěti letech zasáhl nejméně stokrát konvoje se zbraněmi Hizballáhu, poukazuje Frantzman. Dodává, že když v září 2015 odletěl Netanjahu v doprovodu náčelníka generálního štábu generála Gadi Eizenkot a šéfa vojenské rozvědky do Moskvy, snažil se vytvořit kanál pro deeskalaci konfliktu v jižní Sýrii, kde by na sebe nenarážel izraelský a ruský vojenský personál, zatímco izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman při jednání se svým ruským protějškem Sergejem Šoigu a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem letos v dubnu zase zopakoval nesouhlas své země s tím, aby v blízkosti Golanských výšin operovaly íránské jednotky či Hizballáh.
Moskva sice bere izraelské bezpečnostní starosti vážně, ale pro Natanjahua je nutné otázku zdůraznit v osobním rozhovoru, domnívá se expert. Doplňuje, že byť Izrael chápe rusko-syrské spojenectví, doufá také, že Moskva povzbudí Damašek, aby se odstřihl od Teheránu a sektářských milic, včetně Hizballáhu.
"Oslabený syrský režim poskytl zahraničním silám přílišný vliv a Izrael se obává, že Írán usiluje o dominanci v regionu skrze mocenský koridor táhnoucí se přes jeho spojence v Bagdádu přes Damašek do Bejrútu," vysvětluje Frantzman. Deklaruje, že toto ohrožuje i Rusko, jelikož moc Íránu vede k radikalizaci sunnitů a růstu džihádistických skupin páchajících útoky na ruském území.
Izrael považuje Hizballáh za bezohlednou teroristickou organizaci zodpovědnou za podporu bombových útoků v Bulharsku, Argentině i jinde, navíc má v paměti válku z roku 2006, kdy na sever izraelského území dopadaly tisíce raket, a proto chce podle odborníka, aby Moskva věděla, kde leží červená linie, jejíž překročení by mohlo způsobit další válku. Jednou z těchto linií je přítomnost Hizballáhu či íránských jednotek na syrské straně Golanských výšin, zatímco druhou je zřejmě dislokace íránské vojenské techniky v Libanonu ve formě stálých základen, píše Frantzman s odkazem na nedávné obvinění vůči Íránu, který dle izraelských tvrzení údajně v severní Sýrii postavil továrnu na rakety.
Rusko je v Sýrii klíčovým hráčem, připouští expert. Závěrem konstatuje, že pokud by Asadův režim spoléhal více na Moskvu a méně na Teherán, Izrael by vnímal příměří v jižní Sýrii či pozvolné vítězství Damašku nad povstalci jako menší hrozbu.
Související
Kyjev zase provokuje, prohlásil Putin po ukrajinské čtyřicetidenní operaci
Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat
Aktuálně se děje
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
včera
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
23. srpna 2026 21:51
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
23. srpna 2026 20:33
Nový kšeft vévodkyně Meghan. V Británii by mohla obnovit hereckou kariéru
23. srpna 2026 19:17
Začne druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Lidé mají dvě možnosti
23. srpna 2026 18:09
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
23. srpna 2026 17:22
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
23. srpna 2026 16:35
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
23. srpna 2026 15:44
Trump na tom trvá. Hormuzský průliv znovu prohlásil za území USA
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Zdroj: Lucie Podzimková