Návrat uprchlíků z Evropy domů? Klíč drží Putin, tvrdí aktivista

NÁZOR - Pomocí cukru a biče se ruský prezident Vladimir Putin snaží získat finanční pomoc pro rekonstrukci Sýrie, konstatuje Kenneth Roth, ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Watch. V komentáři pro server The Independent vysvětluje, že cukrem je Putinovo tvrzení, že velká finanční pomoc usnadní syrským uprchlíkům návrat domů, zatímco bič představují jeho hrozby, že umožní pokračovat útoky na poslední velkou enklávu v Sýrii, kterou drží protivládní síly - severozápadní provincii Idlib, kde je ohroženo 2,3 milionu lidí.

Rekonstrukce návrat uprchlíků nezajistí

Oba prvky Putinovy argumentace označuje Roth za chybné. Připomíná, že právě plošné bombardování a ostřelování ze strany ruských a syrských sil zničilo velkou část syrských měst a náklady na jejich rekonstrukci se odhadují na 250 miliard dolarů. Jelikož je ruská ekonomika slabá, Putina má jen omezené možnosti pomoci, podotýká ředitel. Dodává, že na svém posledním jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou tak šéf Kremlu prohlásil, že pokud evropští politici chtějí, aby se syrští běženci vrátili domů, měli by se na rekonstrukci finančně podílet.

Pomoc s rekonstrukcí však nemá co dělat se snahou o návrat uprchlíků do Sýrie, deklaruje aktivista. Zdůrazňuje, že syrská armáda a syrské tajné služby již přesměrovaly značnou část humanitární pomoci do svých kapes a financují z ní své vraždění, tudíž existují dobré důvody k obavám, že to samé se stane s pomocí na rekonstrukci. "Věci ještě zhoršuje to, že (syrská) vláda přijala zákon 10/2018, který umožňuje uprchlíkům zabavovat majetek," uvádí Roth.

Co je ještě důležitější, mnoho syrských uprchlíků se obává, že vláda je kvůli jejich útěku považuje za politické oponenty, a vrátit se nechtějí ve strachu o život, poukazuje ředitel. Konstatuje, že desítky tisíc Syřanů již zmizely ve vládních detenčních centrech, kde dochází k mučení a popravám a syrská vláda nedávno vydala úmrtní oznámení někdejších zadržovaných, aniž by sdělila, jak zemřeli, a jejich rodinám ani neumožnila pohřbít své milované.

Náčelník syrské letecké rozvědky Džamil Hasan údajně minulý měsíc prohlásil, že stále platí zatykač na 3 miliony Syřanů, kteří - pokud se vrátí - budou obviněni z terorismu, podotýká Roth. Vysvětluje, že podle Hasana je Sýrie s 10 miliony důvěryhodných lidí oddanými vedení lepší než Sýrie s 30 miliony "vandalů" a dokud Putin nepřiměje syrskou vládu k zastavení této represivní mašinerie - a potrestání těch, kteří ji řídí -, přísun rekonstrukční pomoci nepřesvědčí uprchlíky k návratu.

Cukr nezabírá, nastupuje bič

Jelikož tento "cukr" příliš neláká, Putin rovněž mává "bičem" a implicitně vyhrožuje obyvatelům Idlibu, který doteď sloužil jako útočiště, poukazuje aktivista. Vysvětluje, že během dobývání dalších protivládních enkláv umožňovaly syrské síly přeživším odchod do Idlibu jako způsob vyhnutí se riziku uvěznění, a tak dnes téměř polovinu obyvatel této provincie tvoří utečenci z jiných částí země.

Nyní je ovšem i Idlib ohrožen plošnými a občas cílenými útoky na civilisty a civilní infrastrukturu, například na nemocnice, a tyto válečné zločiny představují hlavní důvod, proč bylo v zemi zabito odhadem na půl milionu lidí a více než polovina syrské populace uprchla z domovů, deklaruje Roth. Tvrdí, že Rusko má zajisté páky, aby masakru v Idlibu zabránilo - jeho letectvo bojuje vedle toho syrského od roku 2015, což je ostatně klíčový důvod, proč provládní síly, jejichž pozice na bojišti bývala slabá, nyní zřejmě zvítězí.

"Navíc, ruský oficiální vývozce zbraní Rosoboronexport je největší syrský dodavatel výzbroje. Ruští diplomaté vetovali snahy předat Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu a pokoušeli se, nakonec bez úspěchu, blokovat vyšetřování, čí jednotky používají chemické zbraně," píše ředitel. Soudí, že spíše než předstírat, že peníze pro nereformovanou vládu učiní Sýrii bezpečnější pro uprchlíky, by evropské vlády měly tlačit na Moskvu, aby využila svůj vliv k zamezení krveprolití v Idlibu.

Rusko v tomto ostatně naznačilo jistou ochotu a Idlib je jedinou ze čtyř odsouhlasených deeskalačních zón, kterou ruské a syrské síly zatím nedobyly, poukazuje Roth. Doplňuje, že Rusko spolu s Tureckem také zřídilo okolo Idlibu pozorovací stanoviště.

Trvat na masivní finanční pomoci coby ceně za záchranu životů syrských civilistů je ale od Ruska bezohledné a neslušné, tvrdí aktivista. Konstatuje, že existuje i jiná cesta - Kreml urgentně potřebuje zlepšit vztahy s EU, aby dosáhl uvolnění sankcí a posílil výhled své stagnující ekonomiky, čemuž ale brání několik překážek - Krym, východní Ukrajina, let MH17 či nervový jed novičok -, a evropské země by měly dát jasně najevo, že masakr civilistů v Idlibu by vzájemné vztahy ještě více ochladil.  

Předtím, než proběhnou rozhovory o poskytnutí pomoci na rekonstrukci Sýrie, která bude každopádně vyžadovat uvolnění některých sankcí, by podle Rothova názoru měly evropské státy upozorňovat na ruský podíl na válečných zločinech v Sýrii a tvrdě tlačit na Kreml, aby tato zvěrstva ukončil a přestal tolerovat represe v zemi. "Osud 2,3 milionu Syřanů v Idlibu - nehledě na jakýkoliv reálný výhled na návrat uprchlíků - závisí na tvrdém šíření této zprávy," míní ředitel Human Rights Watch.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Ruské angažmá v Sýrii Vladimír Putin uprchlíci Human Rights Watch

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

před 1 hodinou

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

před 1 hodinou

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

před 2 hodinami

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

před 3 hodinami

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 5 hodinami

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 5 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 8 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 8 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 10 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 11 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 12 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 13 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit

Počasí se v závěru probíhajícího týdne obejde většinou beze srážek. Meteorologové je očekávají až v neděli večer, přičemž může jít o déšť i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy