Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Tento útok na základní infrastrukturu zhoršil již tak špatné podmínky v oblasti, která trpí dlouhodobou občanskou válkou a čtyřletým suchem zhoršeným klimatickými změnami.

V říjnu 2023 turecké útoky poškodily hlavní vodní stanici v Alouku, která zásobovala vodou celou Hassakeh provincii. Poškození elektrické infrastruktury, která napájela tuto stanici, vedlo k tomu, že oblast s více než milionem lidí zůstala bez pravidelného přístupu k vodě.

Místní obyvatelé jsou nyní závisí na dodávkách vody, které jsou přepravovány cisternami zhruba 20 kilometrů vzdáleného místa. Ačkoliv jsou dodávky prioritizovány pro školy, sirotčince a nemocnice, stále nejsou dostatečné pro pokrytí všech potřeb.

Mnozí obyvatelé měst, jako je Hassakeh, čekají na zásobovací cisterny a někteří z nich se uchylují k násilí ze zoufalství, například vyhrožováním poškozením pneumatik cisterny, pokud se jim nedostane vody. Yayha Ahmed z městské vodárny popisuje situaci jako humanitární katastrofu.

Oblast severovýchodní Sýrie je už dlouhou dobu dějištěm konfliktu mezi syrskou vládou a kurdskými silami, které založily AANES v roce 2018. Tyto síly, podporované mezinárodní koalicí vedenou USA, v roce 2017 porazily ISIS v regionu.

Turecko však považuje tyto kurdské milice za teroristické skupiny a identifikuje je jako prodlouženou ruku Kurdistánské pracovní strany (PKK), která usiluje o autonomii pro kurdskou menšinu v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označuje AANES za „teroristický stát“ a podniká vojenské údery s cílem oslabit kurdské síly.

Turecká vláda tvrdí, že její útoky mířily na „zdroje příjmů a kapacity“ kurdských separatistických skupin, které považuje za teroristické. Nicméně odborníci na mezinárodní právo varují, že cílení na civilní infrastrukturu, která je nezbytná pro základní potřeby obyvatel, by mohlo představovat porušení mezinárodního humanitárního práva. Podle některých expertů, včetně pozorovatelů OSN, je poškozování zdrojů vody a energie v době krize zřejmým porušením zásady ochrany civilistů během konfliktu.

Obyvatelé regionu jsou nejen oběťmi syrské občanské války, ale i pokračujících tureckých vojenských operací, které výrazně ovlivnily přístup k základním službám. I přesto, že některé mezinárodní organizace se snaží pomoci, například organizování dodávek vody cisternami, jsou kapacity velmi omezené. Poškozené infrastruktury a pokračující konflikty činí obnovu složitou a nákladnou.

Dlouhodobé sucho, vojenské útoky a pokračující nedostatek základních životních podmínek v severovýchodní Sýrii představují stále rostoucí humanitární krizi. Turecké vojenské zásahy na klíčové civilní infrastruktury, včetně vodních a energetických zařízení, k této katastrofě přispívají, čímž vyvolávají další výzvy pro mezinárodní společenství, které se snaží najít cesty, jak zmírnit utrpení obyvatel této oblasti.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Turecko

Aktuálně se děje

včera

Paříž, ilustrační foto

Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud

Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.

včera

Pete Hegseth

Pentagon zavede screening testosteronu u vojáků, oznámil Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth představil nový plán zaměřený na kontrolu hladiny hormonů u vojáků. Ministerstvo obrany zavede program screeningu nedostatku testosteronu pro příslušníky armády starší třiceti let. Cílem této iniciativy je zajistit, aby měli vojáci optimální hladinu tohoto hormonu pro podávání nejlepších možných výkonů. Hegseth to oznámil ve videu, které zveřejnil na sociální síti X.

včera

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norsku se ulevilo. Korunní princeznu konečně pustili z nemocnice

Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel by Turkovu rezignaci považoval za správný postup

Poslanec Filip Turek (Motoristé) by měl rezignovat na funkci vládního zmocněnce, pokud se potvrdí jeho vina v případu pondělní nehody v centru Prahy, míní prezident Petr Pavel. Turek již připustil svůj úplný konec ve funkci po ukončení policejního vyšetřování. 

včera

včera

včera

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

včera

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

včera

včera

včera

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

včera

Aktualizováno včera

včera

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

včera

včera

včera

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

včera

včera

Počasí: Bouřky se objeví i v dalších dnech, o víkendu dorazí tropy

Vysoká oblačnost a bouřky budou pokračovat až do konce pracovního týdne, kdy dorazí tropické teploty. Ty se ale dlouho neudrží a během víkendu se opět ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy