Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu.
Tento útok na základní infrastrukturu zhoršil již tak špatné podmínky v oblasti, která trpí dlouhodobou občanskou válkou a čtyřletým suchem zhoršeným klimatickými změnami.
V říjnu 2023 turecké útoky poškodily hlavní vodní stanici v Alouku, která zásobovala vodou celou Hassakeh provincii. Poškození elektrické infrastruktury, která napájela tuto stanici, vedlo k tomu, že oblast s více než milionem lidí zůstala bez pravidelného přístupu k vodě.
Místní obyvatelé jsou nyní závisí na dodávkách vody, které jsou přepravovány cisternami zhruba 20 kilometrů vzdáleného místa. Ačkoliv jsou dodávky prioritizovány pro školy, sirotčince a nemocnice, stále nejsou dostatečné pro pokrytí všech potřeb.
Mnozí obyvatelé měst, jako je Hassakeh, čekají na zásobovací cisterny a někteří z nich se uchylují k násilí ze zoufalství, například vyhrožováním poškozením pneumatik cisterny, pokud se jim nedostane vody. Yayha Ahmed z městské vodárny popisuje situaci jako humanitární katastrofu.
Oblast severovýchodní Sýrie je už dlouhou dobu dějištěm konfliktu mezi syrskou vládou a kurdskými silami, které založily AANES v roce 2018. Tyto síly, podporované mezinárodní koalicí vedenou USA, v roce 2017 porazily ISIS v regionu.
Turecko však považuje tyto kurdské milice za teroristické skupiny a identifikuje je jako prodlouženou ruku Kurdistánské pracovní strany (PKK), která usiluje o autonomii pro kurdskou menšinu v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označuje AANES za „teroristický stát“ a podniká vojenské údery s cílem oslabit kurdské síly.
Turecká vláda tvrdí, že její útoky mířily na „zdroje příjmů a kapacity“ kurdských separatistických skupin, které považuje za teroristické. Nicméně odborníci na mezinárodní právo varují, že cílení na civilní infrastrukturu, která je nezbytná pro základní potřeby obyvatel, by mohlo představovat porušení mezinárodního humanitárního práva. Podle některých expertů, včetně pozorovatelů OSN, je poškozování zdrojů vody a energie v době krize zřejmým porušením zásady ochrany civilistů během konfliktu.
Obyvatelé regionu jsou nejen oběťmi syrské občanské války, ale i pokračujících tureckých vojenských operací, které výrazně ovlivnily přístup k základním službám. I přesto, že některé mezinárodní organizace se snaží pomoci, například organizování dodávek vody cisternami, jsou kapacity velmi omezené. Poškozené infrastruktury a pokračující konflikty činí obnovu složitou a nákladnou.
Dlouhodobé sucho, vojenské útoky a pokračující nedostatek základních životních podmínek v severovýchodní Sýrii představují stále rostoucí humanitární krizi. Turecké vojenské zásahy na klíčové civilní infrastruktury, včetně vodních a energetických zařízení, k této katastrofě přispívají, čímž vyvolávají další výzvy pro mezinárodní společenství, které se snaží najít cesty, jak zmírnit utrpení obyvatel této oblasti.
Související
Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
před 2 hodinami
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
před 3 hodinami
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
před 5 hodinami
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
před 6 hodinami
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
před 7 hodinami
Poslední předpověď počasí na víkend. Změna přijde v pondělí večer
včera
Česko zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky v příštím roce
včera
Havlíček spojuje šest ústavů do jednoho. Kvůli českým firmám
včera
Kratom v Česku je problém. Za tři měsíce napočítali přes 500 pacientů
včera
Ministerstvo hájí zdražení podzemních vod. Odhalilo, co chce s penězi udělat
včera
FBI zatkla otce vévodkyně Meghan. Ještě v pátek má stanout před soudem
včera
Počasí bude lákat do hor. Meteorologové upozorňují na možná úskalí
včera
Počet ničivého ruského útoku na bývalou školu dál roste. Záchranáři evidují přes 50 mrtvých
včera
Nevyhraje ani Kyjev, ani Moskva. Rutte řekl, jak skončí válka na Ukrajině
včera
Globální akciové trhy zasáhl hluboký propad. Světem se šíří obavy z vlivu Kongresu na AI
včera
Bombové výhružky napříč evropskými lety se opakují i dnes. Terčem je i pražské letiště
včera
Izraelský prezident oznámil, kdy pověří jednoho z vítězů voleb sestavením vlády
včera
Falešná hlášení o bombách v letadle pokračují, ve čtvrtek se dotkla desítek letů. Kdo za nimi stojí?
včera
Skončí za prohrané volby Hegseth a Rubio ve funkcích? Bílý dům se vyjádřil ke spekulacím
včera
Trump si předělal Bílý dům k obrazu svému. Teď to budoucím prezidentům zakázal
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.
Zdroj: Libor Novák