Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

Tento útok na základní infrastrukturu zhoršil již tak špatné podmínky v oblasti, která trpí dlouhodobou občanskou válkou a čtyřletým suchem zhoršeným klimatickými změnami.

V říjnu 2023 turecké útoky poškodily hlavní vodní stanici v Alouku, která zásobovala vodou celou Hassakeh provincii. Poškození elektrické infrastruktury, která napájela tuto stanici, vedlo k tomu, že oblast s více než milionem lidí zůstala bez pravidelného přístupu k vodě.

Místní obyvatelé jsou nyní závisí na dodávkách vody, které jsou přepravovány cisternami zhruba 20 kilometrů vzdáleného místa. Ačkoliv jsou dodávky prioritizovány pro školy, sirotčince a nemocnice, stále nejsou dostatečné pro pokrytí všech potřeb.

Mnozí obyvatelé měst, jako je Hassakeh, čekají na zásobovací cisterny a někteří z nich se uchylují k násilí ze zoufalství, například vyhrožováním poškozením pneumatik cisterny, pokud se jim nedostane vody. Yayha Ahmed z městské vodárny popisuje situaci jako humanitární katastrofu.

Oblast severovýchodní Sýrie je už dlouhou dobu dějištěm konfliktu mezi syrskou vládou a kurdskými silami, které založily AANES v roce 2018. Tyto síly, podporované mezinárodní koalicí vedenou USA, v roce 2017 porazily ISIS v regionu.

Turecko však považuje tyto kurdské milice za teroristické skupiny a identifikuje je jako prodlouženou ruku Kurdistánské pracovní strany (PKK), která usiluje o autonomii pro kurdskou menšinu v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označuje AANES za „teroristický stát“ a podniká vojenské údery s cílem oslabit kurdské síly.

Turecká vláda tvrdí, že její útoky mířily na „zdroje příjmů a kapacity“ kurdských separatistických skupin, které považuje za teroristické. Nicméně odborníci na mezinárodní právo varují, že cílení na civilní infrastrukturu, která je nezbytná pro základní potřeby obyvatel, by mohlo představovat porušení mezinárodního humanitárního práva. Podle některých expertů, včetně pozorovatelů OSN, je poškozování zdrojů vody a energie v době krize zřejmým porušením zásady ochrany civilistů během konfliktu.

Obyvatelé regionu jsou nejen oběťmi syrské občanské války, ale i pokračujících tureckých vojenských operací, které výrazně ovlivnily přístup k základním službám. I přesto, že některé mezinárodní organizace se snaží pomoci, například organizování dodávek vody cisternami, jsou kapacity velmi omezené. Poškozené infrastruktury a pokračující konflikty činí obnovu složitou a nákladnou.

Dlouhodobé sucho, vojenské útoky a pokračující nedostatek základních životních podmínek v severovýchodní Sýrii představují stále rostoucí humanitární krizi. Turecké vojenské zásahy na klíčové civilní infrastruktury, včetně vodních a energetických zařízení, k této katastrofě přispívají, čímž vyvolávají další výzvy pro mezinárodní společenství, které se snaží najít cesty, jak zmírnit utrpení obyvatel této oblasti.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Sýrie Turecko

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Česká televize

Likvidační, zní z ČRo. Chudárek nastínil, kde bude ČT muset škrtat

Schválení vládního návrhu na změnu financování veřejnoprávních médií vyvolalo ostrou reakci ze strany jejich vedení. Generální ředitel České televize Hynek Chudárek i šéf Českého rozhlasu René Zavoral shodně varují, že pokud nová legislativa projde parlamentem, obě instituce se nevyhnou masivnímu propouštění. Podle prvních odhadů by mohlo o práci přijít celkově 450 až 700 zaměstnanců, přičemž obě klíčová média by kvůli zrušení koncesionářských poplatků přišla zhruba o patnáct procent svých dosavadních příjmů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

U Hormuzského průlivu čeká přes 500 lodí odhalují nová data. Skutečný počet může být diametrálně odlišný

Sledování lodní dopravy prostřednictvím platformy MarineTraffic dnes ráno ukázalo, že v Perském zálivu západně od Hormuzského průlivu se nachází přes 230 tankerů a více než 250 nákladních plavidel, které doplňuje velké množství menších lodí, jako jsou rybářské čluny nebo remorkéry. Podle dostupných dat je plně naložena pouze menšina sledovaných tankerů, zatímco většina z nich je prázdná nebo naložená jen částečně. 

před 3 hodinami

Oto Klempíř a Boris Šťastný

Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. ČT přijde o miliardu, rozhlas o stamiliony

Vláda Andreje Babiše definitivně posvětila zásadní změnu v mechanismu, jakým jsou financována veřejnoprávní média. Kabinet na svém pondělním zasedání schválil novelu, která ruší stávající systém koncesionářských poplatků a nahrazuje jej přímým čerpáním ze státního rozpočtu. Tento krok, o kterém informoval ministr kultury Oto Klempíř za hnutí Motoristé sobě, představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do fungování České televize a Českého rozhlasu za poslední dekády.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Mirage 2000-5

Projekt společné evropské stíhačky se rozpadl. Německo zvažuje tři nové scénáře, Francie chce pokračovat sama

Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Evropu zasáhne žhavé počasí. Očekává se vlna tropických veder

Evropu v tomto týdnu zasáhne vlna vln veder, která přinese prudký nárůst teplot na většině kontinentu. Příčinou je masivním příliv horkého vzduchu ze Sahary, který se nejprve usadil nad Pyrenejským poloostrovem a následně se rozšířil do jižní a západní části Francie. V těchto oblastech se již nyní teploty běžně pohybují mezi třiceti a pětatřiceti stupni Celsia.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Evropská unie

Kvůli ničivému ruskému útoku se naléhavě sejdou ministři unijních států

Lídři zemí G7 se dnes scházejí ve francouzském Évian-les-Bains, aby projednali nejnaléhavější globální témata včetně Ukrajiny, Gazy a Íránu. Summit hostí francouzský prezident Emmanuel Macron. Americký prezident Donald Trump má na setkání předložit nejnovější informace o íránské mírové dohodě, která byla uzavřena v noci, přičemž před odletem se ve Bílém domě věnoval galavečeru bojových umění. Nikdo však netuší, zda Trump na summitu setrvá po celé tři dny, nebo bude jeho průběh každou hodinu narušovat. V nedaleké Ženevě navíc v pondělí demonstrovalo zhruba 20 000 lidí proti tomuto setkání, což vedlo ke střetům s policií. 

před 6 hodinami

Izrael, ilustrační foto

Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem

Izraelský ministr obrany Israel Kac podle informací tamního deníku Haarec prohlásil, že armáda zůstane v bezpečnostních zónách v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy na neurčito. Cílem tohoto kroku je ochrana hranic a izraelských komunit před džihádistickými elementy. Izrael v současnosti okupuje části jižního Libanonu a podle vyjádření ministra obrany se odtud vojáci nestáhnou. Izrael byl vyloučen z mírových rozhovorů zprostředkovaných Pákistánem, přestože koncem února zahájil spolu se Spojenými státy válku proti Íránu. Mnoho izraelských politiků i veřejnost si přeje pokračování bojů v Libanonu, aby došlo k dalšímu oslabení schopností Hizballáhu.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí v novém týdnu potěší milovníky horkého léta

V Česku začíná třetí červnový a i letní týden, jenž přinese zásadní změnu počasí. Očekávají se setrvale rostoucí teploty, které vyvrcholí nástupem horké vlny v závěru pracovního týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

Brazílie vstoupila do MS nemastně neslaně. Katar získal historický bod, slaví Skotsko a Austrálie

Na její start na letošním fotbalovém světovém šampionátu se fanoušci těšili s velkým očekáváním. Není divu, vždyť Brazílie je dlouhodobý fotbalový pojem a jedná se pokaždé o velkého favorita světových šampionátů. Vždyť jde o národní tým s historicky nejvyšším počtem triumfů. Proto tak musel být nakonec výkon svěřenců věhlasného italského kouče Carla Ancelottiho pro mnohé zklamáním. V úvodním zápase s Marokem totiž nejprve vedli Afričané, aby pak přeci jen díky Viníciusovi Júniorovi Brazilci vyrovnali. Na víc než na bod ale jejich výkon nestačil. Bod byl naopak zlatý pro fotbalisty Kataru, kteří využili upadající výkon Švýcarska a v samotném závěru získali gólem na 1:1 historicky první bod na MS. Premiérovou výhru na MS si pak připsali Skotové, kteří zdolali ve svém utkání Haiti. Australané si poradili s Tureckem 2:0.

Zdroj: David Holub

Další zprávy