Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu.
Tento útok na základní infrastrukturu zhoršil již tak špatné podmínky v oblasti, která trpí dlouhodobou občanskou válkou a čtyřletým suchem zhoršeným klimatickými změnami.
V říjnu 2023 turecké útoky poškodily hlavní vodní stanici v Alouku, která zásobovala vodou celou Hassakeh provincii. Poškození elektrické infrastruktury, která napájela tuto stanici, vedlo k tomu, že oblast s více než milionem lidí zůstala bez pravidelného přístupu k vodě.
Místní obyvatelé jsou nyní závisí na dodávkách vody, které jsou přepravovány cisternami zhruba 20 kilometrů vzdáleného místa. Ačkoliv jsou dodávky prioritizovány pro školy, sirotčince a nemocnice, stále nejsou dostatečné pro pokrytí všech potřeb.
Mnozí obyvatelé měst, jako je Hassakeh, čekají na zásobovací cisterny a někteří z nich se uchylují k násilí ze zoufalství, například vyhrožováním poškozením pneumatik cisterny, pokud se jim nedostane vody. Yayha Ahmed z městské vodárny popisuje situaci jako humanitární katastrofu.
Oblast severovýchodní Sýrie je už dlouhou dobu dějištěm konfliktu mezi syrskou vládou a kurdskými silami, které založily AANES v roce 2018. Tyto síly, podporované mezinárodní koalicí vedenou USA, v roce 2017 porazily ISIS v regionu.
Turecko však považuje tyto kurdské milice za teroristické skupiny a identifikuje je jako prodlouženou ruku Kurdistánské pracovní strany (PKK), která usiluje o autonomii pro kurdskou menšinu v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označuje AANES za „teroristický stát“ a podniká vojenské údery s cílem oslabit kurdské síly.
Turecká vláda tvrdí, že její útoky mířily na „zdroje příjmů a kapacity“ kurdských separatistických skupin, které považuje za teroristické. Nicméně odborníci na mezinárodní právo varují, že cílení na civilní infrastrukturu, která je nezbytná pro základní potřeby obyvatel, by mohlo představovat porušení mezinárodního humanitárního práva. Podle některých expertů, včetně pozorovatelů OSN, je poškozování zdrojů vody a energie v době krize zřejmým porušením zásady ochrany civilistů během konfliktu.
Obyvatelé regionu jsou nejen oběťmi syrské občanské války, ale i pokračujících tureckých vojenských operací, které výrazně ovlivnily přístup k základním službám. I přesto, že některé mezinárodní organizace se snaží pomoci, například organizování dodávek vody cisternami, jsou kapacity velmi omezené. Poškozené infrastruktury a pokračující konflikty činí obnovu složitou a nákladnou.
Dlouhodobé sucho, vojenské útoky a pokračující nedostatek základních životních podmínek v severovýchodní Sýrii představují stále rostoucí humanitární krizi. Turecké vojenské zásahy na klíčové civilní infrastruktury, včetně vodních a energetických zařízení, k této katastrofě přispívají, čímž vyvolávají další výzvy pro mezinárodní společenství, které se snaží najít cesty, jak zmírnit utrpení obyvatel této oblasti.
Související
Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu
Armáda plní Trumpův rozkaz. Podnikla další útok na islamisty v Sýrii
Aktuálně se děje
před 36 minutami
NBC: Trump musel zastavit operaci Projekt Svoboda kvůli Saúdům. Zablokovali Američanům vzdušný prostor
před 1 hodinou
Po cestujících z MV Hondius pátrají úřady z celého světa. Kolik jich je přitom nikdo neví
před 2 hodinami
Případ lodi MV Hondius je pro vědce výjimečný. Jak se hantavirus šíří a hrozí další globální pandemie?
před 2 hodinami
Svět v pohotovosti. Loď MV Hondius opustilo 40 lidí, letadly odletěli domů
před 3 hodinami
Patří mezi nejsmrtelnější viry vůbec. Jak se hantavirus dokáže šířit mezi lidmi?
před 4 hodinami
Motoristé nás zklamali, přiznávají Češi. Do Sněmovny by je znovu neposlali, ukázal průzkum
před 5 hodinami
MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání
před 6 hodinami
V Praze opět explodoval bankomat. Pachatele hledal i vrtulník
před 6 hodinami
Trump tvrdí, že válka s Íránem brzy skončí. Americký návrh má 14 bodů
před 7 hodinami
Dobré zprávy z Českého Švýcarska. Stupeň požárního poplachu se snížil
před 8 hodinami
Počasí o víkendu přinese další letní den. Může dojít i na bouřky
včera
Opilý strojvedoucí zapomínal otevírat dveře. Nadýchal přes dvě promile
včera
Pastrňák s největší pravděpodobností na MS hrát nebude. Rulík povolal sedm hráčů
včera
Princezna Eugenie bude trojnásobnou maminkou. Gratuloval jí i král
včera
Máme indicie, uvedla policie k lesnímu požáru v Českém Švýcarsku
včera
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
včera
Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější
včera
Zemřel televizní revolucionář Ted Turner, zakladatel americké CNN
včera
Bouřky si opět vyžádaly varování. Hrozí až do půlnoci, upozornil ČHMÚ
včera
Macinka upřesnil, koho považuje za méněcenného
Ministr zahraničí Petr Macinka, reprezentující hnutí Motoristé, vyhrotil spor se svými politickými odpůrci. Poté, co už v neděli v televizním vysílání označil část opozice za „méněcenné lidi“, nyní přešel s konkrétními jmény. Ve svém středečním vyjádření na dotaz novinářky Nory Fridrichové výslovně zmínil šéfa ODS Martina Kupku, poslankyni Evu Decroix a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana.
Zdroj: Libor Novák