Mezi džihádisty z ISIL je obávaný radikál z Čečenska, má jediný cíl

Na záběrech, které se objevily o víkendu, stojí Šíšání vedle mluvčího hnutí Islámský stát v Iráku a Levantě a skupiny bojovníků ve chvíli, kdy oznamují, že prakticky zrušili hranici mezi Irákem a Sýrií. Video bylo zveřejněno jen krátce předtím, než radikálové oznámili vytvoření chalífátu s názvem Islámský stát.

"Náš cíl je jasný a každý ví, proč bojujeme. Naším cílem je vytvoření chalífátu," prohlásil tehdy osmadvacetiletý Šíšání. "Nastolíme zpátky chalífát a jestliže Bůh neurčí, že vytvoření chalífátu má být naším osudem, požádáme ho, abychom se mohli stát mučedníky," dodal.

Umar Šíšání byl vojenským velitelem hnutí v Sýrii a v nedávné době vedl ofenzivu radikálů s cílem získat pod svou kontrolu další území na hranicích s Irákem.

Militanti z hnutí Islámský stát začínali jako odnož teroristické sítě Al-Káida v Iráku, většina jeho velitelů jsou tak Iráčané. Poté, co se radikálové zapojili do občanské války v sousední Sýrii, se ale do jejich řad začlenilo i množství bojovníků ze zahraničí. Podle některých expertů jich může být až 10.000. Čečenci jsou mezi nimi považováni za nejlepší bojovníky, vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem ze střetů s ruskými vojáky.

Šíšání, jehož původní jméno zní Tarchan Batirašvili, je Čečenec pocházející z Gruzie. Sloužil v gruzínské armádě, kvůli blíže neupřesněné nemoci ji ale opustil. Gruzínská policie ho poté zadržela kvůli nelegálnímu držení zbraní, v roce 2010 byl ale propuštěn a odešel do Turecka.

O pár let později se objevil v Sýrii již pod novým jménem Umar Šíšání, které znamená Umar Čečenec. Díky svým úspěchům v bojích se rychle stal jedním z hlavních velitelů radikálů.

Od propuknutí nepokojů vzniklo a zaniklo mnoho opozičních hnutí a skupin a řada z nich prošla značnou vnitřní transformací. Hraniční čára mezi jednotlivými formacemi není jednoznačná. Mnoho ozbrojenců přebíhá z jednoho uskupení do druhého kvůli výhodám, které pro ně z případného členství plynou. Jejich zapojení v konfliktu je nestabilní a nemá často kromě financí hlubší motivaci, je tudíž velice těžké poznat rozdíl mezi umírněnými rebely a džihádistickými opozičními skupinami.

Syrskou opoziční scénu je možné aktuálně rozdělit podle vztahu k islámskému náboženství na sekulární opozici, radikální náboženské extremisty, kteří jsou často označováni jako džihádisté, a umírněné islamisty (Svobodná syrská armáda).

Psali jsme: Kdo šéfuje chalífátu ISIL? Expert promluvil o muži, před kterým se svět třese  

V případě džihádistů se jedná o skupiny, které svou existenci odvozují od radikálního pojetí islámu, doslovného výkladu koránu a striktního dodržování islámského zákonu šarí´ia. Odmítají současný koncept státní suverenity a usilují o vytvoření islámského státu jako jediného možného a správného uspořádání společnosti. Jmenovitě do této skupiny patří organizace Džabhatu-l-Nusra (dále pouze al-Nusra) a již zmíněná ISIS (ISIL, Islámský stát Iráku a Sýrie), které jsou ideologicky blízké teroristické al-Qáidě a řada dalších.

Al-Nusra vyrostla z irácké al-Qáidy, která ji v současnosti používá jako svoji prodlouženou ruku v Sýrii. Její vznik se datuje do poloviny roku 2011 s podporou skupiny Islámský stát v Iráku. I přesto, že al-Nusra vznikla a aktivně bojovala již dříve, až na konci roku 2011 byl vytvořen pevný management organizace, kompletní propojení s regionálními partnery, jmenování vojenských i náboženských lídrů, logistika a další věci nezbytné k fungování skupiny tohoto typu. Svůj vznik oznámila v lednu 2012 a stala se jednou z nejsilnějších a nejefektivnějších opozičních ozbrojených skupin, jelikož operuje v 11 z celkem 14 syrských provincií, zejména v Idlibu, Aleppu a Dajr az-Zóru, informuje Ústav mezinárodních vztahů Praha.

Al-Nusra je zodpovědná za množství sebevražedných útoků, přičemž je často skupině přisuzován jeden z největších počtů obětí mezi syrskými civilisty. V důsledku toho a jejího napojení na al-Qáidu nechaly Spojené státy al-Nusru v prosinci roku 2012 zařadit na seznam teroristických organizací. V čele skupiny stojí respektovaný islamista Abú Muhammad al-Džúlání.