Islámský stát vstává z mrtvých. Před teroristy varuje šéf jedné z tajných služeb

Šéf britské rozvědky Ken McCallum varoval před rostoucí aktivitou teroristické organizace Islámský stát. Podle jeho slov IS obnovil úsilí o vývoz terorismu a připomněl útok v Moskvě z letošního března. Velkou výzvou pro Brity jsou také Írán a Rusko, přičemž při hodnocení Číny je Londýn velice opatrný. 

Podle šéfa britské zpravodajské služby MI5 Kena McCalluma se zvýšila hrozba teroristických útoků ze strany Islámského státu a Al-Káidy. „Jde o hrozbu, která mě znepokojuje nejvíce. Dnešní Islámský stát není takovou silou, jakou byl před deseti lety, ale po několika letech, kdy byl přitlačen hodně zpátky, obnovil své úsilí o vývoz terorismu,“ upozornil podle prestižního serveru Politico.

„Jen za poslední měsíc měla více než třetina prioritních vyšetřování MI5 nějakou formu spojení s organizovanými zámořskými teroristickými skupinami,“ zdůraznil.

Odkázal se také na březnový teroristický útok v moskevské koncertní hale a popsal ho jako „brutální demonstraci jeho schopností“. O tomto aktu IS informovaly také EuroZprávy.cz. Několik ozbrojených mužů tehdy vtrhlo do objektu, zahájilo palbu na návštěvníky a zaměstnance, a následně vypukl požár. Oběťmi teroristického útoku se stalo 144 lidí.

McCallum varoval rovněž před „zhoubným vlivem“ Ruska a Íránu ve Velké Británii. „Ruská GRU je na trvalé misi s cílem vyvolat chaos v britských a evropských ulicích,“ připomněl. „Počet vyšetřování MI5 proti nepřátelským státům, jako jsou Rusko a Írán, se za jediný rok zvýšil téměř o polovinu,“ vyčíslil.

Promluvil také o Číně. „Čína je jiná. Hospodářské vztahy mezi Spojeným královstvím a Čínou podporují růst Spojeného království, který je základem naší bezpečnosti,“ řekl. Přístup Londýna k Pekingu je velmi opatrný, neboť napříč britskou politikou zuří debata o tom, jak k Číně přistupovat nejlépe. 

Distancoval se od zodpovědnosti za vztahy s největší komunistickou zemí světa. „Volby jsou složité a je správné, že velká strategická rozhodnutí o našich vztazích s Čínou přísluší ministrům,“ poznamenal. 

MI5 je podle něj velmi zatížená. „Je asi přesné říci, že celkový objem protiteroristické práce, kterou dnes v MI5 děláme, je v posledních čtyřech nebo pěti letech, obecně řečeno, zhruba statický. Snížení aktivity Islámského státu bylo kompenzováno a překonáno nárůstem extrémně pravicového terorismu,“ shrnul.

EuroZprávy.cz informovaly o aktivitách Islámského státu naposledy v září. Podle informací amerického listu New York Times až dvě stovky amerických a iráckých vojáků „lovily“ bojovníky v bunkrech na kilometrech odlehlého terénu v Iráku. „Další vítězství, které hrdinové našich ozbrojených sil přidali k záznamu vítězství proti terorismu,“ uvedl mluvčí irácké armády Jahja Rasool.

Hlavním cílem údajně byl jeden z velitelů ISIS, který měl na starost operace na Blízkém východě i v Evropě. „Operace byla zaměřena na vůdce ISIS s cílem narušit a oslabit schopnost ISIS plánovat, organizovat a provádět útoky proti iráckým civilistům, jakož i USA, spojencům a partnerům v celém regionu i mimo něj,“ informovalo velení irácké armády.

„Iráku se v posledních letech podařilo úspěšně zvládnout výzvu ISIS, přičemž operační tempo skupiny je na historicky nejnižší úrovni – ale výrazné oživení ISIS vedle v Sýrii je důvodem k vážným obavám,“ varoval expert na terorismus Charles Lister z Blízkovýchodního institutu pro Sýrii a boj proti terorismu.

Ani Irák tak stále není v bezpečí. „A tak právě tato dlouhodobá útočiště ISIS, hluboko v anbárské poušti, bude třeba důsledně směrovat, pokud se chceme vyhnout případnému přelití ISIS ze Sýrie do Iráku,“ doplnil Lister.

Další nový případ výrazné aktivity ISIS pochází z 25. srpna. Po tomto útoku nožem na městských oslavách zůstali tři mrtví a čtyři těžce zranění lidé. Podle deníku Bild se odehrál kolem 21:45 SELČ v centru města. Útočník napadl náhodné kolemjdoucí na akci nazvané Oslavy různorodosti. Oběťmi jsou žena a dva muži. 

K zodpovědnosti za útok se přihlásil Islámský stát, když na síti Telegram napsal, že „útok je pomstou za muslimy v Palestině a všude jinde“. Organizace však neposkytla jakékoliv důkazy pro svá tvrzení. Německá prokuratura v sobotu uvedla, že nevylučuje teroristický motiv.

Loni v červnu pak proběhl smrtící útok v Ugandě ve střední Africe. Při teroristickém útoku na školu na západě země zahynulo nejméně 41 lidí, toho 38 studentů. Podle úřadů stály za útokem Sjednocené demokratické síly (ADF), islamistická skupina napojená na Islámský stát, která působí na východě Konga a proniká i do Ugandy. 

Mimořádně tragický byl i útok v Sýrii z dubna loňského roku. Nejméně 36 lidí zemřelo v provincii Hamá při útoku ozbrojenců z ISIS. Bojovníci zaútočili na lidi, kteří v poušti hledali lanýže.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Al-Káida Terorismus Velká Británie

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 1 hodinou

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 2 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 11 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy