Islámský stát vstává z mrtvých. Před teroristy varuje šéf jedné z tajných služeb

Šéf britské rozvědky Ken McCallum varoval před rostoucí aktivitou teroristické organizace Islámský stát. Podle jeho slov IS obnovil úsilí o vývoz terorismu a připomněl útok v Moskvě z letošního března. Velkou výzvou pro Brity jsou také Írán a Rusko, přičemž při hodnocení Číny je Londýn velice opatrný. 

Podle šéfa britské zpravodajské služby MI5 Kena McCalluma se zvýšila hrozba teroristických útoků ze strany Islámského státu a Al-Káidy. „Jde o hrozbu, která mě znepokojuje nejvíce. Dnešní Islámský stát není takovou silou, jakou byl před deseti lety, ale po několika letech, kdy byl přitlačen hodně zpátky, obnovil své úsilí o vývoz terorismu,“ upozornil podle prestižního serveru Politico.

„Jen za poslední měsíc měla více než třetina prioritních vyšetřování MI5 nějakou formu spojení s organizovanými zámořskými teroristickými skupinami,“ zdůraznil.

Odkázal se také na březnový teroristický útok v moskevské koncertní hale a popsal ho jako „brutální demonstraci jeho schopností“. O tomto aktu IS informovaly také EuroZprávy.cz. Několik ozbrojených mužů tehdy vtrhlo do objektu, zahájilo palbu na návštěvníky a zaměstnance, a následně vypukl požár. Oběťmi teroristického útoku se stalo 144 lidí.

McCallum varoval rovněž před „zhoubným vlivem“ Ruska a Íránu ve Velké Británii. „Ruská GRU je na trvalé misi s cílem vyvolat chaos v britských a evropských ulicích,“ připomněl. „Počet vyšetřování MI5 proti nepřátelským státům, jako jsou Rusko a Írán, se za jediný rok zvýšil téměř o polovinu,“ vyčíslil.

Promluvil také o Číně. „Čína je jiná. Hospodářské vztahy mezi Spojeným královstvím a Čínou podporují růst Spojeného království, který je základem naší bezpečnosti,“ řekl. Přístup Londýna k Pekingu je velmi opatrný, neboť napříč britskou politikou zuří debata o tom, jak k Číně přistupovat nejlépe. 

Distancoval se od zodpovědnosti za vztahy s největší komunistickou zemí světa. „Volby jsou složité a je správné, že velká strategická rozhodnutí o našich vztazích s Čínou přísluší ministrům,“ poznamenal. 

MI5 je podle něj velmi zatížená. „Je asi přesné říci, že celkový objem protiteroristické práce, kterou dnes v MI5 děláme, je v posledních čtyřech nebo pěti letech, obecně řečeno, zhruba statický. Snížení aktivity Islámského státu bylo kompenzováno a překonáno nárůstem extrémně pravicového terorismu,“ shrnul.

EuroZprávy.cz informovaly o aktivitách Islámského státu naposledy v září. Podle informací amerického listu New York Times až dvě stovky amerických a iráckých vojáků „lovily“ bojovníky v bunkrech na kilometrech odlehlého terénu v Iráku. „Další vítězství, které hrdinové našich ozbrojených sil přidali k záznamu vítězství proti terorismu,“ uvedl mluvčí irácké armády Jahja Rasool.

Hlavním cílem údajně byl jeden z velitelů ISIS, který měl na starost operace na Blízkém východě i v Evropě. „Operace byla zaměřena na vůdce ISIS s cílem narušit a oslabit schopnost ISIS plánovat, organizovat a provádět útoky proti iráckým civilistům, jakož i USA, spojencům a partnerům v celém regionu i mimo něj,“ informovalo velení irácké armády.

„Iráku se v posledních letech podařilo úspěšně zvládnout výzvu ISIS, přičemž operační tempo skupiny je na historicky nejnižší úrovni – ale výrazné oživení ISIS vedle v Sýrii je důvodem k vážným obavám,“ varoval expert na terorismus Charles Lister z Blízkovýchodního institutu pro Sýrii a boj proti terorismu.

Ani Irák tak stále není v bezpečí. „A tak právě tato dlouhodobá útočiště ISIS, hluboko v anbárské poušti, bude třeba důsledně směrovat, pokud se chceme vyhnout případnému přelití ISIS ze Sýrie do Iráku,“ doplnil Lister.

Další nový případ výrazné aktivity ISIS pochází z 25. srpna. Po tomto útoku nožem na městských oslavách zůstali tři mrtví a čtyři těžce zranění lidé. Podle deníku Bild se odehrál kolem 21:45 SELČ v centru města. Útočník napadl náhodné kolemjdoucí na akci nazvané Oslavy různorodosti. Oběťmi jsou žena a dva muži. 

K zodpovědnosti za útok se přihlásil Islámský stát, když na síti Telegram napsal, že „útok je pomstou za muslimy v Palestině a všude jinde“. Organizace však neposkytla jakékoliv důkazy pro svá tvrzení. Německá prokuratura v sobotu uvedla, že nevylučuje teroristický motiv.

Loni v červnu pak proběhl smrtící útok v Ugandě ve střední Africe. Při teroristickém útoku na školu na západě země zahynulo nejméně 41 lidí, toho 38 studentů. Podle úřadů stály za útokem Sjednocené demokratické síly (ADF), islamistická skupina napojená na Islámský stát, která působí na východě Konga a proniká i do Ugandy. 

Mimořádně tragický byl i útok v Sýrii z dubna loňského roku. Nejméně 36 lidí zemřelo v provincii Hamá při útoku ozbrojenců z ISIS. Bojovníci zaútočili na lidi, kteří v poušti hledali lanýže.

Související

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Al-Káida Terorismus Velká Británie

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

před 2 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

před 4 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

před 5 hodinami

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

před 6 hodinami

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

před 8 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

před 9 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

před 10 hodinami

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 13 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 13 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 15 hodinami

včera

včera

včera

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

Zdroj: David Holub

Další zprávy