ISIS ještě neřekl poslední slovo, útočí stále. S islámem má jen pramálo společného

Boje proti Islámskému státu ještě zdaleka neskončily. Svědčí o tom například společná protiteroristická akce amerických a iráckých vojáků z minulého týdne v západní části Iráku, při níž bylo zabito minimálně čtrnáct bojovníků ISIS a sedm amerických vojáků se zranilo.

Podle informací amerického listu New York Times až dvě stovky vojáků „lovily“ bojovníky v bunkrech na kilometrech odlehlého terénu. „Další vítězství, které hrdinové našich ozbrojených sil přidali k záznamu vítězství proti terorismu,“ uvedl mluvčí irácké armády Jahja Rasool.

Hlavním cílem údajně byl jeden z velitelů ISIS, který měl na starost operace na Blízkém východě i v Evropě. „Operace byla zaměřena na vůdce ISIS s cílem narušit a oslabit schopnost ISIS plánovat, organizovat a provádět útoky proti iráckým civilistům, jakož i USA, spojencům a partnerům v celém regionu i mimo něj,“ informovalo velení irácké armády.

Bagdád se chtěl dohodnout s Washingtonem na konečném stažení jeho 2500 vojáků, kteří jsou v zemi stále přítomní. Irácké velení ale v červenci oznámilo, že se počet útoků ISIS v Iráku a Sýrii za letošní rok oproti loňsku dokonce zdvojnásobil. V prvních šesti měsících se ISIS podle NY Times přihlásil ke 153 útokům.

„Iráku se v posledních letech podařilo úspěšně zvládnout výzvu ISIS, přičemž operační tempo skupiny je na historicky nejnižší úrovni – ale výrazné oživení ISIS vedle v Sýrii je důvodem k vážným obavám,“ varoval expert na terorismus Charles Lister z Blízkovýchodního institutu pro Sýrii a boj proti terorismu.

Ani Irák tak stále není v bezpečí. „A tak právě tato dlouhodobá útočiště ISIS, hluboko v anbárské poušti, bude třeba důsledně směrovat, pokud se chceme vyhnout případnému přelití ISIS ze Sýrie do Iráku,“ doplnil Lister.

Další nový případ výrazné aktivity ISIS pochází z 25. srpna. Po pátečním útoku nožem na městských oslavách zůstali tři mrtví a čtyři těžce zranění lidé. Podle deníku Bild se odehrál kolem 21:45 SELČ v centru města. Útočník napadl náhodné kolemjdoucí na akci nazvané Oslavy různorodosti. Oběťmi jsou žena a dva muži. K zodpovědnosti za útok se přihlásil Islámský stát, když na síti Telegram napsal, že „útok je pomstou za muslimy v Palestině a všude jinde“. Organizace však neposkytla jakékoliv důkazy pro svá tvrzení. Německá prokuratura v sobotu uvedla, že nevylučuje teroristický motiv.

Obrovskou tragédii zažili už v březnu letošního roku Rusové. Útok v koncertním sále Crocus City Hall nedaleko Moskvy se odehrál v pátek 22. března krátce před začátkem koncertu ruské rockové skupiny Piknik. Neznámí ozbrojenci v maskách vtrhli do komplexu a začali střílet na návštěvníky a personál. V budově vypukl požár a zahynulo nejméně 137 lidí, dalších přes 180 bylo zraněno. IS-K se k útoku přihlásil.

Loni v červnu pak proběhl smrtící útok v Ugandě ve střední Africe. Při teroristickém útoku na školu na západě země zahynulo nejméně 41 lidí, toho 38 studentů. Podle úřadů stály za útokem Sjednocené demokratické síly (ADF), islamistická skupina napojená na Islámský stát, která působí na východě Konga a proniká i do Ugandy. 

Mimořádně tragický byl i útok v Sýrii z dubna loňského roku. Nejméně 36 lidí zemřelo v provincii Hamá při útoku ozbrojenců z ISIS. Bojovníci zaútočili na lidi, kteří v poušti hledali lanýže.

IS se v minulosti podařilo ovládnout rozsáhlá území v Sýrii a sousedním Iráku. Teroristická organizace byla sice vojensky poražena, ale v obou zemích ještě působí její buňky, které podnikají útoky.

Jak chápat islamistický radikalizmus?

Islamistický terorismus už v dnešním světě není žádnou novinkou, je ale třeba rozlišovat několik důležitých věcí. Islamismus se totiž nerovná náboženství islámu – jde totiž o ideologii, která se navíc dělí do nespočtu ideových zdrojů.

Kupříkladu ideologie džihádu ze strany Islámského státu je inspirována saláfismem – tedy snahou o návratu k původnímu islámu z raného novověku. Nicméně jak jsme se naučili v posledním desetiletí – nejde o pokojný návrat, nýbrž otevřené vraždy nevěřících a snahy o ovládání (nejen) muslimských území.

Islamistický radikalismus pak lze rozlišit do pěti hlavních tezí či pilířů: jediný zákon je islámský zákon, nevěřící jsou všude kolem, islám musí vládnout, džihád je jedinou cestou k vítězství a víra je ospravedlněním.

Zároveň je nutné odlišovat i jednotlivé druhy džihádu, protože ne každý se zakládá na vraždění takzvaných nevěřících. Existují dva druhy džihádu: vnitřní a vnější. Ten vnitřní se ještě dělí na džihád srdcem (dobrosrdečnost) a džihád rukou (charity apod.). Vnější dřihád se pak dělí na džihád jazykem (slovem) a džihád mečem, což je nejextrémnější varianta a už z názvu je zřejmé, že jde o násilnou cestu.

Podle informací z internetového magazínu Islámského státu s názvem Dabiq chce tato teroristická organizace zavést chalífát. „Přijde čas, kdy povstanou tři armády islámu současně, jedna v Levantě, jedna v Jemenu a jedna v Iráku,“ psalo se v Dabiqu.

Tento magazín je pojmenován podle města Dabiq na severu Sýrie, kde podle předních ideologů Islámského státu mělo dojít k rozhodující bitvě mezi armádami Římské říše a armádami islámu – v dnešním slova smyslu jde o křesťanské západní armády a armády arabských zemí, samozřejmě v čele s Islámským státem.

ISIS má ještě stále velké ambice. Působí v Jemenu, Afghánistánu a na Sinajském poloostrově; výzkumníkům se podařilo identifikovat tři soustředěné kruhy, kde teoreticky chce působit – vnitřní je v Levantě, druhý je bližší zahraničí na Blízkém východě a v severní Africe, a třetí největší kruh sahá až do Evropy, Asie a Spojených států.

Bývalý lídr ISIS Abu Bakr al-Baghdadi byl ještě konkrétnější. „Islámský stát neuznává syntetické hranice ani žádné jiné občanství kromě islámu,“ prohlásil v roce 2012. Primárním cílem je „pomoc muslimským menšinám na celém světě“.

„Nebudeme si užívat života, dokud neosvobodíme muslimy všude a dokud nezískáme zpět Al-Kuds (Jeruzalém) a nezískáme zpět Al-Andalus (Andalusii ve Španělsku) a nedobudeme Řím,“ doplnil svá prohlášení o rok později.

K urychlení tohoto procesu mělo dojít prostřednictvím vyvolávání náboženské nenávisti v Evropě a USA. Baghdadi vyzval muslimy za hranicemi chalífátu, aby „zabili každého nevěřícího, ať už je to Francouz, Američan nebo z řad jejich spojenců“.

Od těchto idejí ISIS a jeho vůdců se distancovaly všechny muslimské země, snahu o zavedení chalífátu Islámského státu neuznávala ani Sýrie nebo Írán; proti stály i teroristické organizace jako Hamás a Hizballáh.