Člověk v tísni: Nedostatkem vody jsou na Blízkém východě ohroženy miliony lidí

V některých oblastech Blízkého východu mizí voda. Příkladem může být severoíránské Urmijské jezero, v němž od 90. let ubyla už polovina vody. Jak informovala stanice CNN, region sužují dlouhodobá sucha a vysoké teploty. Na problém upozornily také humanitární organizace působící v Sýrii a v Iráku, kde přístup k vodě, potravinám a elektřině ztrácí na 12 milionů lidí.

Úbytek se týká nejen pitné, ale také užitkové vody. Vysychání přehrad se projevuje v nedostatku elektřiny pro základní infrastrukturu, jako je zdravotnictví. Česká humanitární organizace Člověk v tísni informovala, že v Sýrii nedostatek vody dopadá na pět milionů lidí, v Iráku na sedm milionů. V důsledku sucha může být zničeno 400 kilometrů čtverečních zemědělské půdy.

V provinciích na severu Sýrie přibývá kvůli znečištěné vodě onemocnění. V Iráku chybějí zásobárny pitné vody a pro velkou část úrodné půdy, rybolov a energetické využití jsou vodní zdroje často vyčerpány. V letošním roce se to podle předpokladů projeví snížením úrody pšenice.

"Brzy dojde k naprostému kolapsu, bez vody a potravin budou miliony lidí v Sýrii i v Iráku. Nadcházející vodní krize bude znamenat bezprecedentní katastrofu, která vyžene z domovů ještě více lidí,” řekl Carsten Hansen z Norské rady pro uprchlíky.

CNN uvádí, že Urmijské jezero v 90. letech zabíralo plochu 5400 kilometrů čtverečních, zatímco dnes je to pouze 2500 kilometrů. Irák, Írán a Jordánsko odebírají množství podzemní vody k zavlažování, přičemž v těchto zemích méně prší, upozornil ředitel Ústavu světových zdrojů (WRI) Charles Iceland. "Využívají více vody, než běžně přináší déšť, takže se podzemní zásoby tenčí, srážky je nedoplňují," dodal Iceland.

Vyšší poptávka po vodě a méně deště podle něj vedou k vysušování jezer, řek a mokřadů, což může z mnoha oblastí učinit neobyvatelná místa. Kromě toho to zvýší politické napětí při sporech o sdílení vod.

V Íránu už se nedostatek vody promítl do červencových nepokojů na jihozápadě země - zemřeli při nich nejméně tři účastníci. Ředitel střediska výzkumu klimatických změn na univerzitě v Saúdské Arábii Mansúr Mazrúí řekl, že problém je především oteplování. "Ať naprší jakékoli množství vody, v horku se vypaří," řekl. Poukázal i na to, že často nejde o běžný déšť, ale "o extrémní srážky, které způsobí záplavy", jak tomu bylo letos v Číně, Belgii nebo Německu.

Související

Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Irák Sýrie člověk v tísni

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že se plánuje v květnu vydat na návštěvu do Číny. Bude to jeho první zahraniční cesta od opětovného zvolení do prezidentské funkce, která má posílit vztahy mezi Moskvou a Pekingem. Uvedla to agentura AFP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy