Chystá Rusko opotřebovávací válku? Kreml se připravuje na roky trvající konflikt na Ukrajině

Rusko se připravuje na to, že válka na Ukrajině potrvá ještě několik let. Svědčí o tom plánované prudké zvýšení výdajů na obranu v rozpočtu na rok 2024. S odkazem na britské ministerstvo obrany to uvedl server Sky News.

Z dokumentů, které zřejmě unikly z ruského ministerstva financí, vyplývá, že výdaje Ruska na obranu budou v roce 2024 tvořit přibližně 30 procent celkových výdajů státu.

Resort financí navrhuje vyčlenit na obranu 10,8 bilionu rublů, což odpovídá přibližně šesti procentům HDP a představuje zvýšení o 68 procent ve srovnání s rokem 2023.

Podle Londýna je vysoce pravděpodobné, že Rusko bude schopno udržet tuto úroveň výdajů na obranu do roku 2024, avšak pouze na úkor jiných odvětví hospodářství.

"Úplné podrobnosti o ruských výdajích na obranu jsou vždy tajné, ale tato čísla naznačují, že se Rusko připravuje na několik dalších let bojů na Ukrajině," uvedla Británie. Ministr obrany Sergej Šojgu už 27. září uvedl, že očekává, že konflikt bude pokračovat i v roce 2025. 

Doporučené články

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom již dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí. V rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi a varoval také před třetí světovou válkou.

"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Doporučené články

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.

Podle předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho má ukrajinská armáda na svou protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí zhorší a začne bránit dalším operacím. Milley poznamenal, že Ukrajinci postupují pomaleji, než se očekávalo, ale těžké boje stále pokračují.

Milley to uvedl před několika dny pro BBC s tím, že je příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda protiofenzíva Kyjeva selhala. Podle něj Ukrajina postupuje vytrvale skrze ruské obranné linie a konflikt je dlouhý, pomalý a těžký s mnoha ztrátami, což bylo ale očekávané.

Doporučené články

To připouští i Zelenskyj. "Budu k vám zcela upřímný. Máme iniciativu. To je plus. Zastavili jsme ruskou ofenzívu a přešli jsme do protiofenzívy. Navzdory tomu ale nejde moc rychle. Je důležité, abychom se každý den posouvali vpřed a osvobozovali území," uvedl.

Omezeného času na protiútok si je ale vědom. "Musíme osvobodit co nejvíce našeho území a postoupit vpřed. Nemůžeme ztrácet čas. Zapomeňte na počasí a podobně. V místech, kterými se v obrněném vozidle nedostaneme, musíme létat. Pokud nemůžeme létat, pošleme drony. Nesmíme dát Putinovi pauzu," vysvětlil.

Moderátor následně uvedl, že Rusové utrpěli těžké ztráty, aniž by se uchýlili k jaderným zbraním. Zelenského se zeptal, zda věří, že hrozba jaderné války je pro tuto chvíli za námi. "Myslím, že (Putin) bude pokračovat ve vyhrožování. Čeká, až se Spojené státy stanou méně stabilními. Myslí si, že se tak stane během amerických voleb. Bude hledat nestabilitu v Evropě a Spojených státech amerických. Využije riziko použití jaderných zbraní k podpoře této (nestability). Bude vyhrožovat dál," uvedl.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Varování meteorologů

Počasí: Meteorologové rozšířili výstrahu o nové varování

Ve čtvrtek meteorologové rozšířili výstrahu před extrémními dešti a rizikem povodní o nové varování před silným větrem. Ten se očekává od pátečního večera do nedělního poledne na celém území kromě Plzeňského kraje. Dále se rozšířila územní platnost stávajících výstrah.

před 3 hodinami

Dagmar Honsová

Prudké změny počasí? Klimatická změna už hraje svou roli, varuje Honsová

Po tropických vedrech přišly prudké změny počasí s hrozbou povodní, teploty klesají k deseti stupňům. Meteoroložka Dagmar Honsová pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že za tím stojí změny tlakových útvarů a chladný vzduch ze severozápadu. Klimatické změny zvyšují energii v atmosféře, což vede k častějším extrémním jevům.

před 3 hodinami

České Dráhy

Hrozící povodně v Česku: České dráhy aktivují pohotovostní službu

V reakci na varování českých meteorologů o extrémních srážkách, které by mohly zasáhnout v následujících čtyřech dnech, může dojít k problémům i v železniční dopravě. České dráhy (ČD) na základě této výstrahy aktivují pohotovostní službu, aby zmírnily dopady komplikací. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Rusko, Kreml

Když budeme v ohrožení, spojíme se s Čínou, varuje Rusko

Rusko a Čína podle mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Mariji Zacharovové nemají své partnerství zaměřené proti jiným zemím. Uvedla však, že obě mocnosti jsou připraveny „spojit svůj potenciál“, pokud budou čelit hrozbě ze strany Spojených států.

před 5 hodinami

Sídlo BIS

BIS ve výroční zprávě poukázala na největší hrozby pro Česko

Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) bylo Rusko v roce 2023, stejně jako v předchozích letech, největší hrozbou pro bezpečnost České republiky. BIS se zaměřovala především na aktivity Ruska, kybernetické hrozby a rizika spojená s novými technologiemi. Zpráva rovněž upozornila na nedostatky ve státní připravenosti a hrozby ze strany Číny.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajina v noci čelila dalšímu masivnímu ruskému útoku

V noci na čtvrtek hlásilo ukrajinské letectvo přelety dronů typu Šáhid, které útočily na civilní infrastrukturu na Ukrajině. Kvůli této hrozbě byl v mnoha oblastech, včetně Kyjeva a Kyjevské oblasti, vyhlášen poplach. I ve čtvrtek ráno trvala mimořádná situace v Sumské, Poltavské a Charkovské oblasti.

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

Výhled počasí do začátku října: Situace se má po víkendu uklidnit

Počasí v Česku je v první polovině září opravdu nevyzpytatelné. Devátý kalendářní měsíc začal vlnou veder, nyní nás ale meteorologové připravují na období velmi vydatných dešťů. Spadnout mají vyšší desítky či dokonce stovky milimetrů srážek. V dlouhodobém výhledu pak naznačili, jak bude až do začátku října. 

před 8 hodinami

včera

Vlastimil Válek (TOP 09)

Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí. Změní se zřizovatel

Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách ve středu schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.

včera

včera

Francii se hackeři mstí za zatčení šéfa Telegramu. Stopy míří k Rusům či islamistům

Hackerské skupiny v souvislosti se zatčením majitele sociální sítě Telegram Pavla Durova zaútočily na více než padesát cílů ve Francii. Podle kyberbezpečnostní společnosti Check Point Software Technologies hackerské skupiny útočí v rámci kampaní, které jsou na sociálních sítích šířený pomocí hashtagů #FreeDurov a #OpDurov. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy