Chystá Rusko opotřebovávací válku? Kreml se připravuje na roky trvající konflikt na Ukrajině

Rusko se připravuje na to, že válka na Ukrajině potrvá ještě několik let. Svědčí o tom plánované prudké zvýšení výdajů na obranu v rozpočtu na rok 2024. S odkazem na britské ministerstvo obrany to uvedl server Sky News.

Z dokumentů, které zřejmě unikly z ruského ministerstva financí, vyplývá, že výdaje Ruska na obranu budou v roce 2024 tvořit přibližně 30 procent celkových výdajů státu.

Resort financí navrhuje vyčlenit na obranu 10,8 bilionu rublů, což odpovídá přibližně šesti procentům HDP a představuje zvýšení o 68 procent ve srovnání s rokem 2023.

Podle Londýna je vysoce pravděpodobné, že Rusko bude schopno udržet tuto úroveň výdajů na obranu do roku 2024, avšak pouze na úkor jiných odvětví hospodářství.

"Úplné podrobnosti o ruských výdajích na obranu jsou vždy tajné, ale tato čísla naznačují, že se Rusko připravuje na několik dalších let bojů na Ukrajině," uvedla Británie. Ministr obrany Sergej Šojgu už 27. září uvedl, že očekává, že konflikt bude pokračovat i v roce 2025. 

Doporučené články

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom již dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí. V rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi a varoval také před třetí světovou válkou.

"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Doporučené články

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.

Podle předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho má ukrajinská armáda na svou protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí zhorší a začne bránit dalším operacím. Milley poznamenal, že Ukrajinci postupují pomaleji, než se očekávalo, ale těžké boje stále pokračují.

Milley to uvedl před několika dny pro BBC s tím, že je příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda protiofenzíva Kyjeva selhala. Podle něj Ukrajina postupuje vytrvale skrze ruské obranné linie a konflikt je dlouhý, pomalý a těžký s mnoha ztrátami, což bylo ale očekávané.

Doporučené články

To připouští i Zelenskyj. "Budu k vám zcela upřímný. Máme iniciativu. To je plus. Zastavili jsme ruskou ofenzívu a přešli jsme do protiofenzívy. Navzdory tomu ale nejde moc rychle. Je důležité, abychom se každý den posouvali vpřed a osvobozovali území," uvedl.

Omezeného času na protiútok si je ale vědom. "Musíme osvobodit co nejvíce našeho území a postoupit vpřed. Nemůžeme ztrácet čas. Zapomeňte na počasí a podobně. V místech, kterými se v obrněném vozidle nedostaneme, musíme létat. Pokud nemůžeme létat, pošleme drony. Nesmíme dát Putinovi pauzu," vysvětlil.

Moderátor následně uvedl, že Rusové utrpěli těžké ztráty, aniž by se uchýlili k jaderným zbraním. Zelenského se zeptal, zda věří, že hrozba jaderné války je pro tuto chvíli za námi. "Myslím, že (Putin) bude pokračovat ve vyhrožování. Čeká, až se Spojené státy stanou méně stabilními. Myslí si, že se tak stane během amerických voleb. Bude hledat nestabilitu v Evropě a Spojených státech amerických. Využije riziko použití jaderných zbraní k podpoře této (nestability). Bude vyhrožovat dál," uvedl.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Rusko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy