Do Chorvatska bez hraničních kontrol. EU schválila přijetí do Schengenu, Rumunsko a Bulharsko musí čekat

Ministři vnitra členských zemí Evropské unie dnes schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od začátku příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci Rumunska a Bulharska uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.

"Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem schengenu!" reagoval na twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković. Evropský bezhraniční prostor se rozrůstá po více než deseti letech, jako poslední se v roce 2011 připojilo Lichtenštejnsko.

Chorvatsko se přijetí dočkalo tři roky poté, co Evropská komise poprvé vyhodnotila, že země splňuje podmínky pro vstup do zóny bez klasických hranic. Ten se nakonec stane skutečností současně s dalším významným krokem v evropské integraci země, tedy přijetím eura. Zavedení společné měny v Chorvatsku odsouhlasili unijní ministři financí v červenci.

Nyní je jasné, že od 1. ledna nastane také uvolnění kontrol na chorvatských hranicích se Slovinskem a Maďarskem. Kontroly nebudou muset absolvovat ani lidé přijíždějící z jiných schengenských zemí po moři. Při letech do Chorvatska pak kontroly odpadnou ke konci března, neboť tento krok je tradičně svázán se střídáním zimního a letního času.

"Samozřejmě pro české občany, pro které je Chorvatsko tou nejoblíbenější letní destinací, to znamená velkou úlevu, znamená to cestování bez pasu, znamená to cestování bez hraničních kontrol," řekl novinářům v Bruselu český ministr vnitra Vít Rakušan. Rozšíření Schengenu o Chorvatsko označil za jednu z hlavních priorit končícího českého předsednictví v Radě EU.

Balkánská země se stane 27. členem schengenského prostoru, který aktuálně tvoří 22 států EU a čtyři mimounijní země: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Připojení k Schengenu je pro členské země EU povinností, přičemž vstup nové země vyžaduje jednomyslný souhlas unijních států, které už součástí prostoru jsou.

Tuto podporu na dnešním jednání nezískaly Rumunsko a Bulharsko, které podle komise splňují potřebné podmínky už více než deset let. "Lhala bych vám, kdybych vám neřekla, že jsem také zklamaná," řekla médiím eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Dodala, Rumunsko mělo podporu všech členských států kromě jednoho, Bulharsko pak nemělo podporu dvou zemí.

Rumunský premiér Nicolae Ciuca dal najevo, že ho chybějící podpora pro vstup jeho země do Schengenu zklamala. Řekl, že Rumunsko bude nadále o přijetí do prostoru bez hraničních kontrol usilovat. Podobně se vyjádřil i bulharský ministr zahraničí Nikolaj Milkov, řekl, že Bulharsko možná bude chtít o věci mluvit na summitu EU, který se koná příští týden.

V posledních dnech proti vstupu Bulharska vystupovalo Nizozemsko, Rakousko dávalo najevo nesouhlas v obou případech. Ministr Rakušan po dnešní debatě vyjádřil nad vyústěním politování a uvedl, že obě kandidátské země si z pohledu Česka členství v Schengenu zaslouží. "Jsem přesvědčen, že jejich čas brzy přijde," dodal.

Rumunský premiér Ciuca řekl, že "neflexibilnímu postoji Rakouska nerozumí". Vídeň svoje odmítnutí odůvodňuje tím, že přes Bulharsko i Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči lidí pašují migranty do Rakouska, první cílové země na takzvané balkánské cestě. Rakouské ministerstvo vnitra také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Podle resortu 78 procent migrantů z Afghánistánu v Rakousku vypovědělo, že první zemí EU, do které vstoupili, bylo Bulharsko. V případě Maročanů to byly dvě třetiny. Polovina lidí z Bangladéše zase uvedla, že přicestovala přes Rumunsko. Do konce října požádalo v Rakousku o azyl skoro 90.000 lidí, což je oproti loňsku nárůst o více než 200 procent.

Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila plynulý přechod hranic Chorvatsko pro české turisty ještě více zatraktivní. " Lze čekat i mírně zesílený zájem o nákup chorvatských nemovitostí Evropany a čilejší ekonomickou spolupráci mezi firmami a občany ve slovinských, maďarských, italských a rakouských regionech poblíž hranic," řekl Hradil ČTK. Chorvatsku podle něj přijetí do Schengenu prospěje i jako další oficiální razítko stvrzující sílu jeho veřejných institucí. "Na rozdíl od Bulharska a Rumunska, které na přijetí čekají podstatně déle, se Chorvatsko prezentuje jako vzorný stát, který si dokáže důsledně plnit své domácí úkoly. To jej činí v očích ostatních zemí důvěryhodnější destinací i pro obchod či investice," dodal Hradil.

Turisté podle analytika XTB Jiřího Tylečka ušetří palivo i čas, který trávili na hranicích. Mnohdy přitom ve vrcholné sezoně šlo i o několik hodin. "Důležité také je, že kontroly zmizí ještě před počátkem letní sezony. Z pohledu obchodní bilance bude země profitovat zvláště na otevření hranice do Slovinska a Itálie. Do každé z těchto zemí míří 12 procent exportu země," dodal.

Související

Petr Pavel Glosa

Události Petra Nutila: Rok Petra Pavla, znovuzvolený Babiš a Debaty bez cenzury

Máme za sebou rok od chvíle, kdy se prezidentem stal Petr Pavel. Přes některá drobná škobrtnutí se dá s jistotou říct jedno – Petr Pavel naplnil očekávání pozitivní změny v nejvyšším úřadě, vrátil na Hrad důstojnost, slušnost a hodnotovou politiku. A to je přesně to, co po desetiletém kralování Miloše Zemana tahle země potřebovala jako sůl.  

Více souvisejících

Vít Rakušan (STAN) Chorvatsko Rumunsko Bulharsko

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Pohřeb Alexeje Navalného se koná pod dohledem policie. Ta je připravena zatýkat

Živě Rusové se dnes rozloučili s Navalným. Policie postavila bariéry, úřady vydaly tělo na poslední chvíli

Ruští policisté postavili bariéry na cestě z moskevského metra ke kostelu, kde dnes proběhlo poslední rozloučení s opozičním politikem Alexejem Navalným. K chrámu Ikony Matky Boží v moskevské čtvrti Marjino také přijely vozy pro přepravu zatčených. Ruské úřady příbuzným tělo zesnulého ruského opozičníka dlouho nevydaly, rodina jej obdržela až na poslední chvíli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rakety Jars (dle NATO SS-29)

Rusko otestovalo mezikontinentální raketu Jars

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zkoušku své mezikontinentální rakety Jars, která odstartovala z kosmodromu Pleseck u Archangelsku na severu evropské části Ruska a úspěšně zasáhla cíl ve vojenském prostoru Kura na Kamčatce na ruském Dálném východě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Izraelská armáda: Yahalom Unit

Masakr se stovkou mrtvých a stovkami zraněných. Střelba do davu u humanitárního konvoje světu vyrazila dech

Pásmem Gazy otřásá incident, při němž přišlo o život více než sto lidí. Ti měli být zastřeleni vojáky izraelské armády při rozdávání humanitární pomoci. Útok odsoudila řada států světa a mezinárodní společenství žádá vyšetřování střelby. Izrael ale tvrdí, že většina obětí zemřela při tlačenici, kdy se lidé snažili dostat k humanitárnímu konvoji.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Marian Jurečka

Důchody se dočkají změn. Jurečka představil reformu penzí

Ministerstvo práce dokončilo návrh zákona týkající se reformy penzí, který představuje důležité změny v systému penzijního zabezpečení. Tento návrh upravuje několik klíčových aspektů, včetně růstu důchodového věku v závislosti na očekávané délce života, stanovení minimálního důchodu na úrovni 20 procent průměrné mzdy a možnosti dřívějšího odchodu do penze pro osoby vykonávající náročné profese.

před 7 hodinami

Alexej Navalnyj

Postrach Kremlu a plamen demokracie v Rusku. Kdo byl Alexej Navalnyj?

Alexej Navalnyj, prominentní ruský opoziční politik a aktivista, byl známý svou nekompromisní kritikou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho vlády. Jeho odvaha veřejně se postavit vůči autoritářskému režimu ho učinila klíčovou postavou v ruské politické scéně a zajistila mu obdiv, jak doma, tak i v zahraničí. Zároveň však byl vystaven nebezpečí a pronásledování ze strany ruských úřadů.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Rusko se konečně rozhodlo předat Ukrajině těla obětí pádu letadla. Měsíc po katastrofě

Rusko je připraveno vydat ukrajinské straně těla obětí havárie letadla Il-76 v Belgorodské oblasti. Podle Reuters to uvedla ruská ombudsmanka pro lidská práva Tatiana Moskalkovová. Ukrajinská strana toto prohlášení zatím nekomentovala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy