EU dnes bude hledat cesty, jak dosáhnout konce války. Putin ve skutečnosti nechce mír, zaznívá od lídrů

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v příspěvku na sociální síti X uvedla, že rozhodující krok nyní leží na straně Moskvy. Zároveň vyjádřila pochybnosti o tom, zda Kreml skutečně usiluje o mír.

„Rusko ve skutečnosti nechce mír, protože jako podmínky klade své hlavní válečné cíle,“ uvedla podle BBC Kallasová.

Tato slova odrážejí rostoucí skepsi mezi evropskými představiteli ohledně ruských úmyslů. Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že před schválením příměří je třeba vyjasnit řadu „nuancí“.

Mezi jeho hlavní požadavky patří zajištění, že Ukrajina nebude příměří využívat k posílení své obrany, přezkoumání mezinárodního dohledu nad příměřím a řešení situace v ruské Kurské oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruské požadavky odmítl s tím, že jsou natolik přehnané, že jakákoli dohoda by byla předem odsouzena k nezdaru. Ukrajinská armáda se podle něj bude držet obranných pozic v Kursku tak dlouho, jak to bude potřeba.

Do jednání se zapojila i Saúdská Arábie, která minulý týden hostila klíčová diplomatická setkání mezi americkými a ukrajinskými představiteli. Výsledkem těchto schůzek byl návrh na třicetidenní příměří, jehož konečný osud však závisí na ruském postoji.

Dnešní jednání ministrů zahraničí EU se zaměřuje nejen na Ukrajinu, ale i na širší otázky transatlantických vztahů a situaci na Blízkém východě. Očekává se, že po skončení jednání proběhne tisková konference, která objasní postoj EU a případné další kroky.

Evropa také napjatě sleduje kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, které mohou zásadně ovlivnit další osud sankcí proti Rusku. Washington sehrává klíčovou roli při vymáhání sankcí, zastavení dodávek ruské ropy a poskytování alternativních zdrojů energie pro Evropu. Vše se nyní točí kolem otázky, zda Spojené státy pod Trumpovým vedením zpřísní sankční režim, nebo naopak dojde k jeho zmírnění.

Na lotyšsko-ruské hranici je patrný pokles nákladní dopravy kvůli sankcím, ale obchod by se mohl znovu rozproudit, pokud dojde ke změně amerického postoje. Lotyšské úřady, stejně jako další východoevropské státy, se snaží Trumpovu administrativu přesvědčit, aby v tlaku na Moskvu nepolevovala. Podle lotyšské ministryně zahraničí Baiby Braže je klíčové, aby EU a USA vystupovaly jednotně.

Trumpova politika však zůstává nevyzpytatelná. Zatímco jeho administrativa naznačuje ochotu uvalit na Moskvu další sankce, zároveň probíhají rozhovory o možném zmírnění opatření v rámci mírových jednání o Ukrajině. Tento rozpor vyvolává nejistotu mezi evropskými spojenci.

Sankční politika se ukazuje jako citlivé téma i v samotné EU. V lednu Maďarsko hrozilo zablokováním prodloužení sankcí, ale poté, co Trump vystoupil s ostrou kritikou Moskvy, nakonec ustoupilo. To naznačuje, že americký tlak může hrát významnou roli v udržení evropské jednoty.

Další klíčovou oblastí je energetická politika. Evropa se snaží nahradit ruský plyn americkým LNG, ale jednání s Trumpem postupují pomalu. Nejistota kolem této dohody blokuje další sankce na ruský plyn i plán EU na úplné ukončení závislosti na ruských energetických zdrojích.

Americké sankce proti ruské ropné flotile omezily schopnost Moskvy prodávat surovinu na světových trzích, ale pokud Trump tyto opatření zmírní, EU bude mít problém udržet cenový strop na ruskou ropu. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna varuje, že bez americké spolupráce bude Evropa ve vymáhání sankcí slabší.