Migrantům snížit sociální dávky, navrhuje německý ministr financí

Berlín - Německý ministr financí Wolfgang Schäuble nepovažuje za spravedlivé, aby žadatelé o azyl dostávali sociání dávky ve stejné výši jako němečtí nezaměstnaní. Navrhuje proto uprchlíkům část peněz sebrat.

Německo odhaduje, že letos vydá na péči o běžence okolo deseti miliard eur (270 miliard korun). Ze sociálních dávek poskytovaných žadatelům o azyl by se mohly podle Schäubleho strhávat například náklady na integraci. Jinak by totiž migranti, kteří ještě neumí jazyk a částečně ani číst a psát, dostávali stejně jako někdo, kdo 30 let pracoval a nyní je nezaměstnaný, uvedl ministr. "Budeme o tom muset ještě diskutovat," dodal křesťanskodemokratický ministr.

Ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová před časem odhadla počet nových příjemců sociálních dávek z řad migrantů na 240.000 až 460.000. Výzvu integrace statisíců migrantů chce Schäuble ale zvládnout, aniž by došlo k novému zadlužování země.

Zdroj: YouTube

Žadatelé o azyl musí v prvních měsících v Německu zůstat v přijímacích zařízeních, obvykle zde setrvávají až tři měsíce. Po dobu pobytu v těchto centrech dostávají první část zmíněné pomoci, tedy nezbytné potřeby, ve formě ubytování, stravy a ošacení. K tomu jim je na každou plnoletou osobu vypláceno kapesné 143 euro měsíčně (3878 korun).

Jakmile přijímací zařízení opustí, mají nárok na měsíční dávky ve výši 287 až 359 eur (přes 9700 korun, což je suma překračující například v Česku aktuální minimální a zároveň pouze hrubou mzdu 9200 korun). V této částce je i kapesné. Více peněz dostane žadatel o azyl žijící sám, než ti, co sdílí společnou domácnost. Pokud mají běženci dítě, dostávají příspěvek na péči podle věku potomka. Například pro děti mladší sedmi let činí 84 eur (2278 korun). Náklady na bydlení přitom hradí přímo úřady.

Související

Více souvisejících

Německo uprchlíci Wolfgang Schäuble

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy